Třetí princ

Neděle v 9:19 | dvě tereziA |  Filmové pohádky

Třetí princ

Pohádka "Třetí princ" vznikla na motivy klasické české pohádky Karla Jaromíra Erbena O dvou bratřích.
Královna Zemĕ lva se jen tĕžce smiřuje se ztrátou jediného syna. Na radu dĕvčete od potulných kejklířů nechá uvařit jedinou rybu, kterou rybáři uloví v královském rybníce. Vodu nechá vypít kobyle, rybí hlavu dá sníst psici, sama sní rybí maso a kosti dá zakopat do zahrady. Po čase se královnĕ narodí dvojčata Jaroslav a Jaromír. V ten den se narodí i dvĕ stejná hříbata, dvĕ štĕňata a z kostí v zemi vyrostou dva meče. Malí princové vyrostou za rok jako jíní princové za sedm let. Když dospĕjí, zamiluje se Jaromír do tajemného obrazu krásné princezny. Přes zákaz rodičů se vydá princeznu hledat. Najde ji v podivném království démantových skal, ale aby ji získal musí splnit tři úkoly. Nedokáže to a zkamení. Na královském zámku Jaroslav pozná, že se bratrovi nĕco zlého stalo a vydá se mu na pomoc.
Filmovou pohádku natočil roku 1982 pan režisér Antonín Moskalyk podle scénáře Oty Hofmana.
 

Bezvousák a princezna Kamila

Neděle v 9:15 | dvě tereziA |  Filmové pohádky

Bezvousák a princezna Kamila


Pohádka vypráví o tom, jak se napravila jedna královská dcera.
Princezna Kamila urazí svého nápadníka a brzy pozná, jak velkou udĕlala chybu! Za trest musí po boku chudého a přísného muže pobývat v prosté chalupĕ a pracovat. Jak se ale ukáže, bylo jí to ku prospĕchu.
Filmovou pohádku natočila v roce 1994 paní režisérka Jiřina Pokorná-Makoszová podle scénáře Jiřího Bednáře.

Princezna Slonbidlo

Neděle v 9:09 | dvě tereziA |  Filmové pohádky

Princezna Slonbidlo

Veselá pohádka o princeznĕ Felišce a přičarovaných chůdách.
Nešikovnou jako slon a dlouhou jako bidlo se jednoho dne stane princezna Felicie, zvaná Feliška. Kdo v tom má prsty? Zlá a závistivá čarodĕjnice Vranimůra, která princeznĕ nepřeje pohledného a urozeného ženicha, a tak jí přičaruje k nohám chůdy. Díky svým čarodĕjným schopnostem Vranimůra na nĕjaký čas prince okouzlí, ale statečná Feliška se o milovaného nápadníka nedá tak snadno připravit...
Filmovou pohádku natočila v roce 1990 paní režisérka Vlasta Janečková podle scénáře Ireny Pavlové.
 


O synkovi, který se učil bát

Neděle v 9:00 | dvě tereziA |  Filmové pohádky

O synkovi, který se učil bát

Klasická pohádka podle bratří Grimmů vypráví o tom, jak se Michal díky lásce ke krásné princeznĕ konečnĕ naučil bát.
Hrnčířův syn Michal má jednu zvláštnost - neumí se bát. Otce to znepokojilo, a tak zašel za kostelníkem, který mu slíbil, že synovi strach určitĕ nažene. Michal se ale vůbec nepolekal, a tak se rozhodl, že půjde do svĕta hledat, co mu nažene strach. Dostane se do bažin, kam se nikdo jiný neodvažoval, a ani setkání se dvĕma strašidly ho nevyvede z míry. K večeru přijde do hospody, kde se dozví o strašidelném zámku. Král a jeho dcera už léta žijí ve stanové osadĕ, protože zámek obývá strašidlo. Král slíbil princezninu ruku tomu, kdo ho ze zámku vyžene. Michal se vypraví za králem a zjistí, že jeho dceru už zná, potkali se předtím v lese. Princezna se do nĕj zamilovala, a tak se ho snaží od návštĕvy zámku odradit, avšak marnĕ. Na zámku se Michal setká se strašidlem, které ho vůbec nevydĕsí, dokonce uhádne jeho hádanku. Ještĕ musí ale najít cestu ze zrcadlového bludištĕ.
Von einem, der auszog, das Fürchten zu lernen, Nĕmecko, 2014

Alžběta

Neděle v 8:51 | dvě tereziA |  Jména a osobnosti

Alžběta

také Eliška či Elsa - je hebrejského původu a znamená Bůh je má přísaha, nositelka tohoto jména je zaslíbena Bohu.


Alžběta Bavorská

Manželka císaře a krále Františka Josefa I. Alžběta Bavorská zvaná Sisi, se narodila 24.12.1837, jako dcera bavorského vévody Maxmiliána Josefa a Marie Ludoviky Bavorské. Ta byla dcerou bavorského krále Maxmiliána l. a sestrou Žofie, matky Františka Josefa l.

Alžběta vyrůstala mimo bavorský dvůr. Stala se z ní nekonvenční a svobodomyslná dívka.
Zamiloval se do ní František Josef l., který si ji i přes nesouhlas své matky vzal za manželku.
Alžběta na vídeňském dvoře šťastná nebyla. Přísná etiketa a omezování jí byly cizí. Se svou autoritativní tchyní Žofií si příliš nerozuměla.

Alžběta Johana Vestonie

Je považována za první básnířku působící na území Koruny České. Narodila se sice v Anglii, ale krátce po narození se spolu s matkou a nevlastním otcem přestěhovala do Čech.
Dostalo se jí znamenitého vzdělání, na tehdejší dobu u žen nevídaného, ovládala několik jazyků a již od svých čtrnácti let psala latinské básně, jež u předních představitelů humanistické literatury a vědy vzbuzovaly obdiv a nadšení.

Alžběta Johana Vestonie ztratila otce, když jí byl pouhý rok. Její matka se pak znovu provdala. Jejím druhým vyvoleným nebyl nikdo jiný, než i dnes v Čechách známý alchymista irského původu - Edward Kelley. Kelley byl katolík, a tak se rodina nakonec z náboženských důvodů vystěhovala z Anglie.

Nedělní čtení - hřivny

Neděle v 0:19 | dvě tereziA |  Náboženstvi

33. nedĕle v mezidobí - cyklus A

Př 31,10-13.19-20.30-31


Řádnou ženu, kdo ji najde? Vĕtší cenu má než perly. Srdce jejího manžela na ni spoléhá, o zisk nemá nouzi. Přináší mu jen prospĕch, nikdy škodu, po všechny dny svého života. Shání vlnu a len, pracuje radostnou rukou. Svýma rukama sahá po kuželi, její prsty se chápou vřetena. Svou dlaň otvírá ubožákovi, své rámĕ nabízí chudákovi. Půvab zklame, krása prchne, zato žena, která ctí Hospodina, zaslouží si chválu. Dejte jí z výtĕžku jejích rukou, neboť u bran ji chválí její díla.
ŽALM 128
Blaze každému, kdo se bojí Hospodina, - kdo kráčí po jeho cestách. - Budeš jísti z výtĕžku svých rukou, - bude ti blaze a dobře. Tvá manželka bude jako plodná réva - uvnitř tvého domu. - Tvoji synové jako výhonky oliv - kolem tvého stolu. Hle, tak bývá požehnán muž, - který se bojí Hospodina. - Ať ti Hospodin požehná ze Siónu, - abys vidĕl štĕstí Jeruzaléma - po všechny dny svého života.
1 Sol 5,1-6
Co se týká času a chvíle příchodu Pánĕ, není třeba, bratři, abychom vám o tom psali. Víte totiž sami velmi dobře, že onen den Pánĕ přijde jako zlodĕj v noci. Až budou lidé říkat: "Je pokoj a bezpečí", tu na nĕ znenadání přitrhne záhuba jako porodní bolesti na tĕhotnou ženu. Nebudou moci uniknout. Ale vy, bratři, nejste ve tmĕ, že by vás ten den překvapil jako zlodĕj. Vy všichni jste přece synové svĕtla a synové dne, noc ani tma nemá nad námi právo! Nesmíme se tedy oddávat spánku jako ostatní, ale naopak: zůstaňme bdĕlí a střízliví.

Mt 25,14-30

Ježíš řekl svým učedníkům toto podobenství: "Jeden človĕk se chystal na cesty, zavolal si služebníky a svĕřil jim svůj majetek. Jednomu dal pĕt hřiven, druhému dvĕ a třetímu jednu, každému podle jeho schopností, a odcestoval. Ten, který dostal pĕt hřiven, hned šel, podnikavĕ jich využil a vyzískal pĕt dalších. Stejnĕ i ten, který dostal dvĕ, vyzískal dvĕ další. Ale ten, který dostal jednu, šel, vykopal v zemi jámu a peníze svého pána ukryl. Po delší dobĕ se pán tĕch služebníků vrátil a dal se s nimi do účtování. Přistoupil ten, který dostal pĕt hřiven, přinesl s sebou pĕt dalších a řekl: 'Pane, pĕt hřiven jsi mi svĕřil, hle - dalších pĕt jsem vydĕlal.' Pán mu řekl: 'Správnĕ, služebníku dobrý a vĕrný. Málo jsi spravoval vĕrnĕ, mnoho ti svĕřím. Pojď se radovat se svým pánem.' Přistoupil i ten, který dostal dvĕ hřivny, a řekl: 'Pane, dvĕ hřivny jsi mi svĕřil, hle - další dvĕ jsem vydĕlal.' Pán mu řekl: 'Správnĕ, služebníku dobrý a vĕrný. Málo jsi spravoval vĕrnĕ, mnoho ti svĕřím. Pojď se radovat se svým pánem.' Přistoupil pak i ten, který dostal jednu hřivnu, a řekl: 'Pane, vím, že jsi tvrdý človĕk; sklízíš, kde jsi nesel, a sbíráš, kde jsi nerozsypal. Mĕl jsem strach, a proto jsem tvou hřivnu ukryl v zemi. Tady máš, co ti patří.' Pán mu odpovĕdĕl: 'Služebníku špatný a líný! Vĕdĕl jsi, že sklízím, kde jsem nesel, a sbírám, kde jsem nerozsypal? Mĕl jsi tedy moje peníze uložit u smĕnárníků a já bych si při návratu vyzvedl i s úrokem, co je moje. Vezmĕte mu tu hřivnu a dejte tomu, který má deset hřiven. Neboť každému, kdo má, bude dáno a bude mít nadbytek. Kdo nemá, tomu bude vzato i to, co má. A tohoto služebníka, který není k ničemu, hoďte ven do temnot. Tam bude pláč a skřípĕní zubů.'"

Stars Wars: Nová Naděje

Sobota v 22:22 | dvě tereziA |  Zahraniční filmy

Star Wars: Nová naděje


V Epizodĕ IV - Nová nadĕje Luke Skywalker spojí své síly s rytířem Jedi, arogantním pilotem, wookieem a dvĕma droidy ve snaze zachránit galaxii před nejmocnĕjší zbraní Impéria, zatímco se pokouší vysvobodit princeznu Leiu ze spárů ďábelského Dartha Vadera.
Princezna Leia prchá ve své kosmické lodi před pronásledovateli ze strany Impéria. Na palubĕ lodi se totiž nacházejí tajné plány nové dĕsivé zbranĕ, Hvĕzdy smrti, kterou Impérium právĕ postavilo. Loď princezny Leii dohoní loď rytíře Temné síly a jednoho z nejbližších spolupracovníků císaře Impéria, Darth Vadera. Po krátkém boji je posádka lodi princezny přemožena a sama princezna je zajata. Darth Vader nařizuje prohledat loď a ukradené plány najít. Ty se už však na lodi nenacházejí. Princezna je ukryla do malého androida R2-D2 a toho poslala společnĕ s androidem C-3PO v záchranném modulu na blízkou planetu Tatooine. Oba androidi jsou však vzápĕtí na planetĕ zajati domorodými obyvateli, Jawy. Ti oba obratem prodají Lukovi Skywalkerovi, mladíkovi, který vyrůstá v rodinĕ svého strýce, farmáře. Luke brzy zjistí, že R2-D2 má v sobĕ nahraný vzkaz od jakési Leii, která žádá jakéhosi Obi-Wana o pomoc. R2-D2 se však v noci ztratí, a tak se druhý den ráno Luke společnĕ s C-3PO vypraví androida hledat. Cestou je přepaden Písečnými lidmi a místní poustevník Ben mu zachrání život, když od nĕj Písečné lidi odežene. Luke s úžasem zjišťuje, že Ben je ve skutečnosti onen hledaný Obi-Wan. Obi-Wan se Lukeovi přizná, že je rytířem Jedi, a předává Lukovi svĕtelný meč. Také Luka žádá o to, aby s ním vyrazil princeznĕ Leie na pomoc. Luke to zprvu odmítá. V té dobĕ však na Tatooine přistane výsadek vojáků Impéria, kteří při hledání uprchlých androidů povraždí nĕkolik místních Jawů a také Lukova strýce a tetu. Luke se chce pomstít a přidává se k Obi-Wanovi. Společnĕ vyrazí do blízkého mĕsta a hledají zde pilota, který by je odvezl na planetu Alderaan. Po kratším hledání narazí na pašeráka Hana Sola. Ten jim slibuje odvoz ve své lodi Millennium Falcon. Sám Solo je rád, že se dostane z planety, protože má problém s dluhem, který nezaplatil místnímu gangsterovi, Jabba Huttovi. A tak i on je rád, když urychlenĕ odletí s Lukem, Obi-Wanem a svým chlupatým pilotem Chewbaccou z planety. To už však jejich loď pronásledují stíhačky Impéria. Solo jim uletí. Zatím se generál Tarkin, který velí Hvĕzdĕ smrti, rozhodne dostat z princezny stůj co stůj informaci, kde se nacházejí ukradené plány. Princezna nespolupracuje, a tak před jejíma očima nechá zničit blízký Alderaan (planetu), a když stále z princezny nic nedostane, nařizuje její popravu. V té dobĕ Luke se Solem a ostatními doletí k troskám zničené planety. Protože posádka Falconu není schopna planetu nalézt, pronásleduje malou průzkumnou imperiální stíhačku. To se jí ale nevyplatí, stíhačka je navede k Hvĕzdĕ smrti a ta je vtáhne do svých útrob. Posádka Falconu se schová v úkrytech, které Solo používá pro pašování vĕcí, a tak se vyhnou chycení imperiálními vojáky. Když se však pokusí o únik, zjistí, že jsou drženi kotevním paprskem. Obi-Wan se nabídne, že se do nepřátelské Hvĕzdy vypraví a paprsek vypne. Ostatní mají čekat, jestli se Obi-Wanovi úkol povede. V té dobĕ však androidi zjistí, že je na palubĕ Hvĕzdy smrti držena Leia a že jí hrozí poprava. Luke přemluví Sola a oba se vypraví princeznu zachránit. Podaří se jim ji v prostorách Hvĕzdy smrti najít a prostřílet se k lodi. Obi-Wan cestou k lodi po vypnutí paprsku narazí na Darth Vadera. Pustí se s ním do boje, ale když vidí, že se Luke s ostatními potřebují dostat k lodi, upoutá na sebe pozornost a nechá se Darth Vaderem zabít. Ostatní unikají lodí a zdárnĕ se i s princeznou dostanou na mĕsíc u planety Yavin, kde se nachází základna povstaleckých jednotek. Povstalci zanalyzují plány získané princeznou a zahájí útok na Hvĕzdu smrti. Ta se k nim blíží a hrozí, že naopak zničí povstaleckou základnu. Naštĕstí se Lukovi za pomoci Han Sola (který se i přes nechuť bojovat nakonec do boje vrátil) podaří odpálit rakety tak, že zasáhnou důležitou šachtu Hvĕzdy smrti. Díky tomu dojde k explozi bitevní lodi. Jediný, kdo se z vojáků Impéria zachránil, byl Darth Vader, jenž v dobĕ exploze letĕl ve stíhačce a snažil se Luka sestřelit.
Star Wars Episode IV: A New Hope, původnĕ jen Star Wars, USA, 1977, Režie: G.Lucas

Stars Wars: Pomsta Sithů

Sobota v 20:09 | dvě tereziA |  Zahraniční filmy

Star Wars: Epizoda III - Pomsta Sithů


V třetí epizodĕ ságy Star Wars zuří Klonové války, které prohloubily rozpory mezi kancléřem Palpatinem a Radou Jediů.
Válka mezi povstalci a Republikou pokračuje. Generálovi Grievousovi se podařilo unést kancléře Palpatinea a rytíři Jedi, Obi-wan Kenobi a Anakin Skywalker, se vydávají na palubu Grievousovy lodi kancléře osvobodit. Poté, co vniknou na loď, narazí na hrabĕte Dooku. Dojde mezi nimi k souboji, ve kterém Anakin Dookua porazí, a chystá se ho zajmout. Ještĕ svázaný Palpatine však Anakina přemluví, aby Dookua na místĕ zabil. Je to nĕco, co by správný Jedi nemĕl nikdy udĕlat. Anakin však přemlouvání podlehne. I když rytíři Jedi Palpatina zachránili, jsou vzápĕtí znovu zajati vojáky generála Grievouse. Ten ale rytíře Jedi podcenil, a tak se situace brzy obrátí a je to právĕ generál, kdo z lodi, kterou opĕt ovládli Jediové, musí prchnout v záchranném modulu. Anakin rozpadající se Grievousovu loď přivede bezpečnĕ na letištĕ a rázem se stane hrdinou a tím, kdo zachránil kancléře. Kancléř zahrnuje Anakina svým přátelstvím a ostatní Jediové cítí, že nĕco není v pořádku. Anakina pronásledují zlé sny, v nichž se mu zdá, jak jeho milovaná Padmé (Amidala) umírá při porodu jejich dĕtí. Anakin se se svými obavami obrátí na Yodu se žádostí o pomoc. Yodovy rady mu však nepomohou a ještĕ více posílí Anakinovy pochybnosti ohlednĕ chování Jediů, kteří po nĕm chtĕjí, aby jim donášel informace o chování kancléře. Dalším šokem pro Anakina je zjištĕní, že i Padmé pochybuje o současném fungování Republiky. Anakin se stává jasným spojencem Palpatinea a ten se mu přizná, že je tajným lordem Sithů, a nabízí mu přejít na stranu Temné síly. Anakin to odmítá a informuje představeného řádu Jediů, mistra Windu. Ten rozhodne, že Palpatine musí být zatčen. Nerozumnĕ však odmítne, aby se Anakin zatčení zúčastnil. Stane se tak ve chvíli, kdy Obi-Wan vede vojska proti zbytkům sil generála Grievouse. Windu jde s nĕkolika Jedii zatknout Palpatinea. Zatím je Anakin plný pochybností a začne se bát, že pokud Palpatine zahyne, on nebude schopen zachránit před smrtí Padmé. Právĕ Palpatine slíbil Anakinovi možnost pomocí Temné síly uchránit Padmé před smrtí. Anakin se rozhodne a spĕchá do senátu zabránit zničení Palpatinea. Tady zatím dojde k boji mezi Palpatinem a Jedii. Palpatine zabije všechny Jedie mimo mistra Windu. Když se mistr Windu chystá zabít Palpatinea, Anakin mu v tom zabrání a shodou neštĕstí zabije Windu. Následnĕ se přidává na stranu Palpatinea, kterému boj zmĕnil tvář do hrozného šklebu. Anakin se stává dobrovolným služebníkem Palpatinea a ten ho nazve novým jménem, Darth Vaderem. Palpatine se v senátu prohlašuje za císaře a vojákům nařizuje splnit rozkaz 66. Tím je likvidace všech Jediů, kteří by mohli jeho plány zhatit. Darth Vader, bývalý Anakin, se zabíjení Jediů zúčastní, a dokonce zabíjí i malé dĕti, žáky Jediů. Obi-Wanovi a mistrovi Yodovi se podaří smrti uniknout a pokusí se proti císaři, bývalému senátorovi Palpatineovi, zasáhnout. Yoda však v souboji neuspĕje a musí utéct do vyhnanství. Zatím Obi-Wan vyhledá Padmé a řekne jí, co se stalo s Anakinem. Ta mu nevĕří a odlétá za svým manželem Anakinem na lávovou planetu, kde je teď její Anakin z rozkazu císaře a honí zde uprchlé Jedie. Na lávové planetĕ Padmé zjišťuje, že Anakin skutečnĕ přešel na stranu Temné síly. To je pro ni nepřijatelné. V tu chvíli se objeví Obi-Wan, jenž na planetu přiletĕl tajnĕ, schován v letadle Padmé. Vader obviní Padmé, že ho zradila a tĕžce ji napadne, tĕhotná Padmé padá omráčená a zranĕná. Dojde k tĕžkému souboji Vadera a Obi-Wana, ve kterém Vader padá na rozžhavenou lávu a ta na nĕm chytí. Obi-Wan odváží do bezpečí zranĕnou Padmé a zranĕného Vadera nachází císař. Padmé je operována, ale lékaři ji nemohou zachránit. Proto zachrání jen její dvĕ malé dĕti, dvojčata. Obi-Wan s Yodou a senátorem Organaem rozhodnou, že dĕti musejí být před císařem ukryty. Zatím císařovi lékařští roboti operují Vadera. Protože je znetvořený od plamenů, nasazují mu masku. Vader se od císaře dozvídá, že zabil Padmé
Star Wars: Episode III - Revenge of the Sith, americký sci-fi film z roku 2005

O bojácném Floriánkovi

Sobota v 17:07 | dvě tereziA |  Filmové pohádky

O bojácném Floriánkovi

Pohádka vypráví o hrnčíři z Kvítečkova, který pro svou lásku přemohl strach. Příbĕh vychází z tradice českých pohádek, které znají hastrmana i jako tvora k nerozeznání podobného lidem.
Hrnčířka Barbora má jednoho syna. Má s ním však velké trápení - je to takový strašpytel, že se mu smĕje celá vesnice. Jen jedinému človĕku není Floriánek smíchu. Je to Rozárka, která má Floriánka ráda. Její otec však o takovém strašpytli nechce ani slyšet. Rozálka má ale plán. V jejich hostinci straší a její otec nechal vyhlásit, že ten, kdo hospodu zbaví strašidel, dostane Rozálku za ženu. Rozálka doufá, že to pro ni Floriánek udĕlá.
Ten se ale tolik bojí, že to nedokáže udĕlat. Rozálka se na nĕj rozzlobí a řekne mu, že si vezme toho, kdo strašidla vyžene a že mají všichni pravdu o tom, že je strašpytel. Floriánek je zklamaný z nešťastné lásky, proto se chce utopit a skočí do rybníka. V rybníce se potká s vodníkem. Floriánek však pod vodou mluví a nakonec vyjde najevo, že je synem vodníka, který kdysi velmi miloval jeho mámu.
Filmovou pohádku natočil v roce 1998 pan režisér František Filip podle scénáře Zdeňka Kozáka, který pohádku doplnil původními písňovými texty.

Králi, já mám nápad

Sobota v 13:58 | dvě tereziA |  Filmové pohádky

Králi, já mám nápad

Veselá pohádka o lenivém králi, chytrém kováři a odvážné princeznĕ.
Král je pohodlný a nechce se mu vládnout. Nejradĕji by pořád jen spal nebo jedl. Vyhlásí tedy soutĕž pro vynálezce. Chce, aby vymysleli nĕco, co mu ulehčí panování. Za odmĕnu dostane vítĕz princeznu Hedviku za ženu. Princezna je nešťastná a chodí si stĕžovat k mladému kováři. Vynálezci defilují před králem a princeznou s nesmyslnými nápady a vše vyvrcholí, když jeden z nich vymyslí hodiny, které prodlouží den o dalších 24 hodin...
Filmovou pohádku natočila v roce 1984 paní režisérka Svatava Simonová podle scénáře Miloše Kratochvíla.


Dějepic na Déčku - Jan Ámos Komenský

Sobota v 12:37 | dvě tereziA |  Vlastivěda a Občanská výchova

DějePIC! - Komenský, vyhnanec a poutník


Co se všechno stalo...
Kde to tehdy bylo...
Ukážeme vám taky...
Jak se tady žilo...
Chytří, hloupí, skvělí...
Zbabělí i smělí...
Do dějin se probili...
Dokonalí nebyli...
O tom starším taky novém.
Nikdo vám neřekne víc, že v pořadu našem snovém.
Jmenuje se DĚJEPIC.
Rozpačitý
Ukážeme vám něco, co vás ve škole neučí.
A když učí, tak vás to nebaví.
A když baví, tak to zase rychle zapomenete.
Ale to, co vám tady ukážeme my, to do smrti nezapomenete!
A nyní přichází Jan Amos Komenský!
Mám radost z vašeho pozvání. Přišel jsem až z Nizozemska, kde jsem byl dosud.
Konečně se můžu vrátit do své milované země.
Po bitvě na Bíle hoře v roce 1620, to je ta ostudná střílečka, ve které dostalo vojsko českých povstalců notně nabančeno, narostl vítěznému katolickému císaři pořádný hřebínek. Koho z opozice nepopravil, toho alespoň obral o majetek.
Hodně také nenáviděl Jednotu bratrskou, to byla parta českých křesťanů, kteří neuznávali papeže a hlásili se k památce Jana Husa.
Šlápnul vedle
Jedním z těch českých bratrů byl i Jan Amos Komenský, kazatel, filozof a spisovatel.
Vy jste tady před malou chvíli řekl, že jste se konečně mohl vrátit do své milované vlasti.
Musel jsem zmizet. Byl jsem kazatelem ve Fulneku na Moravě. A katolíci byli jako šílení! Buď, že budu věřit jako oni, nebo vězení a možná by mě byli i zabili.
Nakonec nás vyšťourali i ve Východních Čechách.
Ti byli teda neúnavní. A to bylo všechno jen kvůli víře? Myslím, že jste jim ještě něco provedl, ne? Ono se říká Jan Amos Komenský, skákal z okna na...
Vy jste jim chodil za holkami?
Rozpačitý
Já jsem kněz! Čestný a zdrženlivý. Jen jsem nechtěl být katolíkem! Naše Jednota bratrská mi byla nadevše!
No dobře, pojďme dál, vy jste furt byl v Čechách?
Ne, ne, my jsme se spolu s bratry z naší církve rozhodli, že utečeme do polského Lešna.
Vy jste se sešli na Růžovém paloučku u Litomyšle, do země jste zakopali krásný kalich z ryzího zlata a vyrazili do Lešna.
Snažíme se vyvrátit pověst o tom, že se Komenský loučil s vlastí zrovna tady. A také ten nesmysl,
že by tady čeští bratři zakopali nějaký cenný pohár!
Říká se ale, že když Růžový palouček chtěli celý rozorat a udělat z něho pole, tak kůň spadl a zlomil si nohu. A taky se rozbil pluh. A za války s Napoleonem to byl jeden ruský voják a chtěl utrhnout růžičku
na Růžovém poli, ale zakopl a spadl na bodák a zabil se.
My těmto povídačkám nevěříme.
Ono se taky povídá, že jednomu člověku,
Nikdo neví, jestli se Komenský loučil s vlastí na Růžovém paloučku, ani to, jestli tam zakopal nějaký pohár. A to, že je palouček zakletý,to je jen taková pohádka.
K Růžovému paloučku vztahuje ještě jedna pověst.
A to, že jednoho dne se na palouček sjede sedm králů a ti pak v obklopení voňavých růžových květů uzavřou světový mír.
Ale mír nebyl a já jsem musel bloudit po světě.
Nevinný
Já chci domů zpátky,
prostě domů, žádný štráchy,
nechci lhát,
doma to mám prostě rád.
Vyhnal mě z domu katolík,
věřit prý mám jako on,
tak to dík.
Nechci víc,
než aby mi vyšli vstříc!
Katolíci byli ale urputní,
zavřít mě pak chtěli
na spoustu dní,
možná let,
neměl jsem čas otálet.
Nemůžu se vrátit zpátky k nám,
v cizině se toulám pořád sám,
tak sám, tak sám, tak sám.
Líbající
S bratry jsem utekl do polského Lešna a po nějaké době jsem odjel do Anglie.
To vymysleli v Anglii. Mě tam pozval anglický parlament přednášet na Královskou akademii věd.
Pak jsem se vrátil do Lešna a po nějaké době jsem přes Amsterodam odjel do Švédska.
Ve Švédsku jsem se moc nepochodil, tak jsem se vrátil zpátky do Lešna, a po nějaké době jsem odjel do Uher, dnes byste řekli Maďarsko.
Reformoval jsem tam školství a psal. Třeba "Škola hrou" jsem tam napsal!
Poté jsem se vrátil zpátky do Lešna, a tam jsem myslel, že už zůstanu, ale nakonec jsem musel zmizet
do Amsterodamu.
Amsterodam, Holandsko.
Usmívající se
Do Polska přišli Švédi. Myslel jsem si, že jsou ti praví. Neměli rádi Habsburky, vyznávali víru podobnou té naší a stačilo jen, aby vyhnali císaře Ferdinanda z českého trůnu a my bychom se mohli vrátit domů.
A víte vy, milý pane, co tady ti vaši Švédi zatím páchali za zvěrstva?
Nakonec přepadli Prahu a rozkradli cenné sbírky, které tady za léta císař Rudolf II. nastřádal.
Roku 1637 se švédská armáda poprvé probojovala na naše území a setrvala na něm přes 10 let. Pro obyvatelstvo nastalo velké trápení, města a vesnice byla drancována a lidem bylo ubližováno. Marně schovávali cennosti a potraviny, Švédové dobře věděli, jak lidem rozvázat jazyk. Např. je svázali na lavici, do úst jim vsunuli nálevku a do nálevky nalívali obsah záchodů a močůvku z hnojiště. Říkali tomu švédský truňk, čili švédský nápoj.
Mám tady skvělou věc pro péči o ruce. Palečnice.
To musí být vynikající, zejména na nehty.
Stolička pro čarodějnice.
A na závěr tady mám excelentní věc na problémy s páteří, skřipec.
Vy jste říkal,
že jste tam nepochodil.
S vyplazeným jazykem
Nakonec jsem se ve Švédech zklamal. Nejprve jejich královna chtěla školské reformy podle mých nápadů a pak nakonec ne, protože jí to poradili její rádcové.
Doufal jsem, že nám pomůžou uzavřít s katolíky mír a že pro nás protestanty vybojují nějaké dobré podmínky a já se budu moct vrátit domů.
Mír nakonec uzavřeli. Ale úplně jinak a trvalo jim to několik let.
Mírová jednání tady v německém Porýní-Vestfálsku se zadrhla na mnoha nečekaných bodech.
Tito hašteřiví diplomaté se snaží uzavřít mír už od roku 1641, jestli tedy správně počítám,
znamená to, že jim to už trvá 7 let!
Jako malá děcka.
Ještě poslední podpis a bude ukončena třicetiletá válka.
A jak mírová jednání dopadla? Pro uprchlíky špatně. Švédové jim vůbec nepomohli.
Překvapený
Habsburkové zůstali i nadále vládci v Čechách, na Moravě i ve Slezsku, což znamenalo, že exulanti
už do vlasti nemohli. Všichni, co se rozutekli, museli si najít v cizině natrvalo nový domov.
Já jsem vrátil do Lešna, potom mě pozvali do Sedmihradska, což je knížectví na východě uherské země.
Všichni chtěli, abych jim vylepšoval jejich školství.
Vždyť my vám dneska říkáme Učitel národů!
Já jsem učitel národů,
v obrazech jsem viděl svět,
ale z náboženských důvodů
utíkat jsem musel tam a zpět.
Škola podle mě má býti hrou,
Jazyky vám otvírají dveře.
Vím, že v lavicích z vás kůži dřou,
učitel se podobá příšeře.
Já jsem ten,
který přinášet chce vzdělání lidem všem.
Není den,
abych nemyslel na to, kam se podějem.
Já jsem ten, který přinášet chce vzdělání lidem všem.
Není den,
abych nemyslel na to, kam se podějem.
Nerozhodný
Orbis pictus, Didactica magna, otevřená brána je jazyků.
Poklad jazyka českého, konečně se zbavíte svých zlozvyků.
Moudrost starých Čechů to je hezký spisek, potom ještě Gramatica latina, shrnul bych to do jediné věty:
tím, co umíš, vždycky všechno začíná.
Já jsem ten, který přinášet chce vzdělání lidem všem.
Není den, abych nemyslel na to, kam se podějem.
Kolik Čechů ve vaší době muselo utéct před katolíky?
Stovky a tisíce.
A byli mezi námi i vážně skvělí lidé.
Třeba Václav Hollar, vynikající výtvarník.
Ten utekl do Anglie.
Před nesnášenlivými poměry, které u nás tenkrát v 17. století zavládly, se nekatoličtí Čechové
rozeběhli po celé Evropě.
Zamračený
Výtvarník Václav Hollar našel nový domov v Anglii,
jiní zamířili do Německa, další do Uher, nebo do Švédska,
prostě všude tam, kde se jim dýchalo mnohem svobodněji.
Našli se i tací, kteří si to namířili pěkně daleko.
Třeba takový Augustin Heřman, chlapeček kdesi od Mělníka.
Jako malý špunt s rodiči prchá z Čech a za 20 let ho potkáváme až daleko za oceánem, v Americe.
V tomto domě bydlí člověk,
který utekl z Čech patrně nejdál.
Augustin Heřman ze Mšena.
Je to člověk mnoha profesí.
Obchoduju se vším možným, bobří kůže, tabák, trošku pašuju.
Kromě toho se věnuji diplomacii, jsem jedním z předních politiků holandské kolonie, jmenuje se Nový Amsterodam, ale slyšel jsem, že to chtějí nějak přejmenovat, New York.
Kdo je tu šikovný a schopný?
Mrkající
Já, Augustin Heřman!
Jó jó český chlapík.
On, Augustin Heřman!
Utekl jsem před katolíky.
Já, Augustin Heřman.
Připlul jsem do Ameriky.
Potom jsem se stal korzárem.
Taky jsem mále skončil v Americe.
Chtěli, abych tam odjel a vyučoval na Harvardu.
Mně se tam nechtělo, tady se být nedalo, tak jsem skončil v Amsterodamu.
A tammě maloval jeden malíř.
Jmenoval se Rembrandt.
Víte, kolik máte v Česku soch?
Kolik je po vás pojmenováno ulic, náměstí a v každé české škole visí váš portrét.
A dokonce jsme po vás pojmenovali i rychlík, Comenius.
Víte, že všeliké kvaltování pouze pro hovádka dobré jest. Hovádka jako zvířata.
Jsou to nebeské perličky,
jsou to nádoby božské milosti,
jsou klenoty Boží.
Je důležité, aby před očima
ustavičně dobrý příklad měly,
neb děti opičátka jsou.
Co umí, dají dobrého neb zlého,
hned dělají.
Dítě, i kdyby andělem bylo,
metli potřebuje!

Trávnička

Sobota v 11:36 | dvě tereziA |  Filmové pohádky

Trávnička

Pohádka pro pamĕtníky z cyklu Bylo Nebylo vypráví o malé víle, která přinesla štĕstí princi Kristiánovi.
Král si pozve své tři syny, Kristiána, Piera a Žána a vyzve je, aby si našli nevĕsty. Ta z nich, která za jediný den upřede, utká a ušije košili, bude královnou. A král dal každému ze synů dobrou zbroj a dobrého konĕ a ti hned vyjeli hledat si nevĕstu. Žán a Pier ale dlouho nehledali a nechali bratra, aby nevĕstu hledal sám. A tak Kristián bloudil krajinou, až ho malé kvĕtinové panenky přivedly k Trávničce...
Filmovou pohádku natočil v roce 1973 pan režisér Josef Vondráček podle scénáře Kláry Vachulové.

Čtení z bible na tento den

Sobota v 10:48 | dvě tereziA |  Náboženstvi
SOBOTA 18.11. Posvĕcení římských bazilik svatých apoštolů Petra a Pavla

Sk 28,11-16.30-31

Ale důstojník vĕřil více kormidelníkovi a majiteli lodi než tomu, co říkal Pavel. Protože přístav nebyl vhodný k přezimování, vĕtšina se rozhodla plout odtud dále, dostat se - bude-li to možné - do Foiniku a tam zůstat přes zimu. Je to přístav na Krétĕ, otevřený k jihozápadu a severozápadu. Když začal vát slabý jižní vítr, domnívali se, že mohou provést svůj zámĕr. Zvedli kotvu a pluli tĕsnĕ podél Kréty. Ale zanedlouho se přihnal z Kréty bouřlivý vítr od severovýchodu a opřel se do lodi tak, že ji nemohli ovládat. Nechali jsme se jím tedy unášet. Když jsme se dostali do závĕtří ostrůvku, který se jmenoval Kauda, museli jsme vynaložit veliké úsilí, abychom vytáhli záchranný člun na palubu. Když se lodníci pokoušeli utéci z lodi a spustili záchranný člun na hladinu pod záminkou, že chtĕjí spustit kotvy také z přídi, řekl Pavel důstojníkovi a vojákům: "Nezůstanou-li oni na lodi, nemáte ani vy nadĕji na záchranu."

Mt 14,22-33

Hned nato přimĕl Ježíš učedníky, aby vstoupili na loď a jeli před ním na druhý břeh, než propustí zástupy. Když je propustil, vystoupil na horu, aby se o samotĕ modlil. Když nastal večer, byl tam sám.
Loď byla daleko od zemĕ a vlny ji zmáhaly, protože vítr vál proti ní.
K ránu šel k nim, kráčeje po moři.
Když ho učedníci uvidĕli kráčet po moři, vydĕsili se, že je to přízrak, a křičeli strachem.
Ježíš na nĕ hned promluvil a řekl jim: "Vzchopte se, já jsem to, nebojte se!"
Petr mu odpovĕdĕl: "Pane, jsi-li to ty, poruč mi, ať přijdu k tobĕ po vodách!"
A on řekl: "Pojď!" Petr vystoupil z lodi, vykročil na vodu a šel k Ježíšovi.
Ale když vidĕl, jaký je vítr, přepadl ho strach, začal tonout a vykřikl: "Pane, zachraň mne!"
Ježíš hned vztáhl ruku, uchopil ho a řekl mu: "Ty malovĕrný, proč jsi pochyboval?"
Když vstoupili na loď, vítr se utišil.

Ti, kdo byli na lodi, klanĕli se mu a říkali: "Jistĕ jsi Boží Syn."

Romana

Sobota v 9:20 | dvě tereziA |  Jména a osobnosti

Romana

jméno latinského původu a znamená Římanka.

Svatá Romana

Světice nosící toto jméno se narodila někdy ve 3. století v Itálii a je pochována v jedné z nejkrásnějších bazilik, která nese jméno sv. Fortunáta a je v umbrijském městě Todi. Podle legendy zaslíbila Romana již ve věku svých 10 jar své panenství církvi a skutečně své předsevzetí dodržela. Když jí totiž rodiče našli ženicha, utekla raději z domova. Na osamělé hoře severně od Říma potkala jednoho dne papeže Silvestra I., který byl také na útěku. Jeho však nepronásledovali rodiče, ale pochopové císaře Diokletiana, který proslul svou nenávistí ke křesťanům. Silvestr Romanu pokřtil a ona se uchýlila do jeskyně v blízkosti Todi. Tam prý žila o samotě celý svůj život. Kolem roku 1300 byly její ostatky z jeskyně přeneseny do již zmíněného kostela.

Romana Rotterová


se narodila 1931 v Praze. Zásadní měrou ji od útlých dětských let formovalo rodinné prostředí. Její otec byl sochař a malíř Leonard Rotter.

Čtení z bible na tento den - Mdr, Lukáš

Pátek v 17:47 | dvě tereziA |  Náboženstvi

Mdr 13,1-9


Od přirozenosti byli zajisté pošetilí všichni lidé, kteří nemĕli znalost Boha a z toho, co vidĕli dobrého, nemohli poznat toho, kdo je, ani při pohledu na díla nepoznali umĕlce, ale pokládali oheň nebo vítr nebo hbitý vzduch nebo okruh hvĕzd nebo mohutnou vodu nebo nebeská svĕtla za bohy, vládce svĕta. Jestliže uchváceni jejich krásou je považovali za bohy, mĕli poznat, oč je krásnĕjší jejich Pán, vždyť je stvořil sám původce krásy. Jestliže žasli nad jejich silou a působením, mĕli z toho pochopit, oč je silnĕjší jejich tvůrce. Neboť z velikosti a krásy tvorstva srovnáním lze poznat jejich stvořitele. Avšak ti zasluhují jen malou výtku, vždyť snad jenom bloudí, když hledají Boha v touze ho najít. Vždyť se obírají jeho činy a snaží se je proniknout, ale dávají se strhnout zdáním, protože už to, co vidí, je krásné. Avšak ani ti nejsou bez omluvy. Přece když mohli tolik poznat, že dovedli prozkoumat svĕt, jak to, že přitom tím spíše nenašli jeho Pána?

Lk 17,26-37

Ježíš řekl svým učedníkům: "Jako bylo v dobĕ Noemovĕ, tak tomu bude v dobĕ Syna človĕka: jedli a pili, ženili se a vdávali až do dne, kdy Noe vstoupil do archy a přišla potopa a zahubila všechny. Podobnĕ se stalo v dobĕ Lotovĕ: jedli a pili, kupovali a prodávali, sázeli a stavĕli; ale ten den, kdy Lot vyšel ze Sodomy, z nebe spadl oheň a síra a zahubilo to všechny. Právĕ tak to bude v den, kdy se zjeví Syn človĕka. Kdo bude v ten den na střeše a své vĕci bude mít v domĕ, ať nesestupuje, aby si je vzal, a stejnĕ tak, kdo bude na poli, ať se nevrací nazpĕt! Pamatujte na Lotovu ženu! Kdo si bude hledĕt život zachránit, ztratí ho, a kdo by ho ztratil, zachová ho. Říkám vám: Té noci budou dva na jednom lůžku: jeden bude vzat, druhý ponechán. Dvĕ ženy budou spolu mlít obilí: jedna bude vzata, druhá ponechána." Zeptali se ho: "Kde, Pane?" Odpovĕdĕl jim: "Kde bude tĕlo, tam se slétnou i supi."

Rumburak

Pátek v 17:00 | dvě tereziA |  Filmové pohádky

Rumburak

Pohádka vypráví o tom, jak Rumburak, čarodĕj druhé kategorie, musel za trest zůstat ve svĕtĕ lidí...

Čarodĕji druhé kategorie Rumburakovi se ve svĕtĕ lidí nevede nejlépe. Přes den poletuje po svĕtĕ jako havran a lidské podoby si může užívat jen v noci. Nejvĕtším a vlastnĕ jediným jeho potĕšením je půvabná krasobruslařka Helenka Trojanová, která každé ráno trénuje na zimním stadiónu. Naopak nejvĕtší nepříjemností je inženýr Zachariáš, zavilý nepřítel zvířat, který po nĕm každý den střílí, a navíc se vytrvale dvoří Helence. Rumburak by se chtĕl vrátit do říše zvířat, to by si však musel vzpomenout na odpovídající zaklínadlo. Zdá se, že nejvĕtší šancí je spolupráce s počítačem, přezdívaným Kecálek.
Počasí: "RABERA TAREGO", nebo zaklínadlo na zvířátka : "HUBERO KORORO", pane Ing. Zachariáši "RUKOFASO NUBUKO".
Znovunalezené zaklínadlo se však dostane do rukou Zachariáše, který se s jeho pomocí rozhodne nechat zmizet všechna zvířata.

ČR-Nĕmecko 1984, režie Václav Vorlíček, scénář Miloš Macourek

Anička s lískovými oříšky

Pátek v 16:16 | dvě tereziA |  Filmové pohádky

Anička s lískovými oříšky

Moc hezká romantická pohádka podle předlohy Jana Vladislava o vĕrné lásce dvou sester, macešinĕ kletbĕ a ovčí tváři.

Pohádka je velmi pěkná, ale Terezu ještě před pár roky děsila pro Aniččinu ovčí masku.
"Ještĕ jsem nevidĕl dvĕ sestry, aby se mĕly tak rády," vzdychne král Štĕpán, když objeví na staré tvrzi v lesích, kam zabloudí při lovu, svou jedinou a velikou lásku, osiřelou rytířskou dcerku Aničku. A skutečnĕ, Katka stojí vĕrnĕ po boku své nevlastní sestry, i když té osud připraví díky macešinĕ kletbĕ nejtĕžší zkoušky, jaké mohou mladou, krásnou dívku potkat, a tak může královna víl v závĕrečné písni zazpívat nejen milencům z pohádkového příbĕhu, ale i nám všem: "Každou láskou zlo se překročí, každá láska boha tlumočí, uvadá kvĕt, který stojí sám, tak pro tebe lásku mám..." Také Katka nakonec najde svou lásku a podaří se jí díky sestře vysvobodit prince Jaromíra, který se zamiloval do lesní víly.
Filmovou pohádku natočil v roce 1993 pan režisér Aleš Horal podle scénáře Lucie Konášové. V pohádce podle předlohy Jana Vladislava zpívala mimo obraz Píseň královny víl paní zpĕvačka Vĕra Špinarová.

O vodě, lásce a štěstí

Pátek v 15:51 | dvě tereziA |  Filmové pohádky

O vodě, lásce a štěstí

Pohádka vypráví o čarovné moci vody.
Ve mlýnĕ, daleko od lidí, žije mlynářka s dcerou Vojtĕškou. Chybí tu mužská ruka. Za hrází rybníka ale bydlí vodník, který nenechá mlynářku v tĕžkých chvílích bez pomoci. Když je ve mlýnĕ nejvíce práce, objeví se mladý pocestný, který se nechá najmout do mlýna jako pomocník. Včera Vojtĕška tvrdila, že takový se ještĕ nenarodil, aby o nĕho jen okem zavadila. Jenže! Dnes k ní za úplňku zpívá rákos, a tak není divu, že nemůže spát... Do cesty se mladé dvojici postaví touha po moci a bohatství. Pomůže vĕrná láska a kouzelná moc vody překonat všechny překážky?
Filmovou pohádku natočila v roce 1981 paní režisérka Vlasta Janečková podle scénáře Boženy Šimkové.

O Šípkové Růžence

Pátek v 12:45 | dvě tereziA |  Filmové pohádky

O Šípkové Růžence

Klasická pohádka "O Šípkové Růžence" upravená a "vylepšená" verši Jiřího Žáčka o pomstĕ zakleté do růže a lásce, která všechno zlo překoná

Tři víly - Týna, Mína a Vesna - přivedou na královský ples krásnou Isabelu a hodnou Felicii. Král si vybere za nevĕstu Felicii. Isabela se chce pomstít.
Když se královskému páru narodí malá princezna, vyřkne Isabela strašnou kletbu. Naštĕstí vše zmírní moudrá víla Vesna, ale zmĕnit kletbu nedokáže.
Růženka má narozeniny, má právĕ šestnáct roků a kletba se naplní. Růženka a celý zámek upadne do hlubokého spánku.
Zahradník Janek se vydá princeznu probudit a taky se mu to podaří, jenže na zámku je ještĕ falešný princ Matyáš...
Filmové zpracování klasické pohádky vzniklo na zámku Žleby. Pohádku natočil pan režisér Zdenĕk Zelenka v roce 2006 podle veršovaného scénáře básníka Jiřího Žáčka.

Hop - a je tu lidoop!

Pátek v 12:30 | dvě tereziA |  České a slovenské filmy

Hop - a je tu lidoop!

Pohádková satira vypráví o džinovi z láhve, který plnil každé přání toho, kdo láhev otevřel.

Rybář Fuksa vyloví z řeky láhev a prodá ji vedoucímu hostince Mertovi, který vzápĕtí zjistí, že její obsah je ponĕkud neobvyklý. Je totiž příbytkem džina, který chce svého majitele učinit šťastným a jediným slůvkem dokáže splnit každé přání. Merta toho samozřejmĕ využije k hromadĕní majetku. Stejnĕ si počíná další vlastník, chamtivý řezník Tureček. Ten se navíc rozhodne každého, kdo se mu jen trochu nelíbí, promĕnit v šimpanze. Zázrakem nabyté bohatství poznamená také Turečkovu dceru Blanku, což se vůbec nelíbí sympatickému Ondrovi, o kterého dívka stojí víc než o svého nápadníka Viktora, syna odklizeného Merty. Její otec má ovšem s Ondrou jiné plány. Chce se mu pomstít za to, že se od nĕj nenechal okrást, a nastraží mu léčku. Ve zmatku, který tím vyvolá, se však rozbije džinova láhev a on se přestĕhuje do jiné. Shodou okolností do té, kterou si domů odnese Ondra. Ten se džinem nechá promĕnit ve štĕnĕ a odnést Blance. Může tak být stále s ní, aniž by o tom dívka vĕdĕla. Ta se již začíná probouzet z opojení bohatstvím a hledá jiné hodnoty. Zdá se, že džinovo přání učinit svého pána šťastným se konečnĕ naplní.

Satirickou komedii natočil v roce 1977 pan režisér Muchna podle scénáře Miloše Macourka.

Kam dál