Karel Jaromír Erben "Kralevic a víla"

28. října 2015 v 20:14 | Dvě TeRezi A |  Pohádky
Pohádka od KájiJáry Erbena trošku námi pobásněná a zkrácená. (http://www.databook.cz/tri-nebesti-bratri-do-pohadek-patri-2947)

Ač o zámku každý sní, pan král ho často nevidí.
Pan král ale slepý není, na cestách je nejraději.
Místo krále princ panuje a o tři sestry pečuje.
Vítr vane okenicí, ve chvilce je ve světnici,
krásným hlasem promlouvá a o princeznu požádá:
"Já jsem Vítr, větrů král, rád bych si tvou sestru vzal."
Druhou noc princ slyšel hlas, jak promlouvá k němu zas:
"Jsem král Slunce, králů král, rád bych si tvou sestru vzal."
Třetí noc u okna zase k princi mluví krásným hlasem:
"Já jsem měsíc, noci král, rád bych si tvou sestru vzal."
Poslední už sestra zbývá, na Měsíc se s láskou dívá. Kdo by mu ji upíral?
Král se vrátil na chvíli, když princezny doma nebyly, velice se podívil.
Princ do světa míří z hradu, ke švagrům jde na poradu.
"Láhve s vodou od nás máš, vyzkoušej je, uhlídáš!"
Hlava v jámě neživá, princ ji polil - ožívá.
O královně vil mu pověděla, víla si vzala prince za manžela.
Když královna víla ze zámku odchází, princ se sám po zámku prochází.
Klíče od všech zámků na vílím zámku mu královna odevzdala, protože se na prince ve všem spoléhala.
Poslední komnata je tabu hájenství, manželé nemají mít žádná tajemství?
Spoutaný stařec tam o vodu prosí, ukrutnou žízeň prý uhasit musí.
Číše vody padla jako nic, obruč pukla a je pryč.
Vodou od prince osvobozený povstal král Oheň vzkříšený.
Když přišla víla domů, zmocnil se jí a odnesl ji z domu.
Princ už vílu nenašel, do světa ji hledat šel.
Když celý svět prohledal, u švagrů se na radu ptal.
Král Oheň měl jeho vílu nádhernou řetězy v potoku přikovanou.
Švagři poradili princi, ať najde čarodějnici.
Čarodějnice ho do stáje zavedla, kde mu své tři koně předvedla.
"Ráno je na pastvu vyženeš a večer je zase zpět přiženeš."
Princ měl od švagrů paličky a s nimi šel pást její koníčky.
Když se tři rozverní koníci rozutekli po pláni, studený Vítr je do stájí zahání.
Čarodějnice hudrovala a koníkům naplácala.
Na druhý den pak, bylo zase tak.
Když švagr Slunce pálit začalo, koníky horko do stáje vehnalo.
Baba se tak zlobila, že koníčkům nabila.
Třetího dne měl princ rozverné kobyly podojit.
Švagr Měsíc mu ukázal, jak si má na ruku od něho uzdu vzít.
Na třetí den s tou uzdou na ruce dojil kobyly až do východu slunce.
Nadojil plný džber mléka vařícího a dostal koníka kouzelného.
Ale čarodějnice poslala prince vykoupat se v horkém mléce.
Koník však všechnu horkost vtáhl do sebe a princ vyšel z horké koupele
krásnější než prve.
Když to baba spatřila, do mléka hned skočila.
Ale mléko zas bylo vařící a nadobro spálilo zlou čarodějnici.
Princ s kouzelným koníkem vílu vysvobodil a král Oheň se proto velice zlobil.
Jeho kůň bratru koníku nestačil, proto ho král Oheň bodavě mučil.
Koník prudce skočil, krále dolů shodil a tím se vysvobodil.
Kouzelní koníčci, dva rodní bratříčci, u prince a královny víly až do smrti si spokojeně žili.

 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama