Samson

27. července 2017 v 9:15 | dvě TeReziA |  Náboženstvi


28.července má také svátek Samson.
"Šamšu" znamená slunce a patří k nejstarší jménům svĕta.
Biblický Samson mĕl velikou sílu a bohatou hřívu zářivých vlasů. Mĕl ochránit svůj lid před Pelištejci (Filištýnci). Miloval však jednu ženu, Dalilu, a ta ho zradila.

Soudců 16: 1-30

Samson velkou sílu má,
ve vlasech je schovaná.
Ale zradu nečekal
od ženy, kterou miloval.
Když v noci Samson spal,
vlasy mu nepřítel ostřihal.
Samson svou velikou sílu ztratil,
nepřítel ho zajal a oslepil.
Ale vlasy pomalu rostou
a Samson dostal zpĕt svou sílu velkou.
Jednou, když ho přivázali ke sloupům,
zbořil nepřátelům jejich krásný dům.

Soudců 16: 4 - 30

Potom se zamiloval do ženy v Hroznovém úvalu. Jmenovala se Delíla.
přišla k ní pelištejská knížata se žádostí: "Hleď na nĕm vymámit, v čem spočívá jeho veliká síla, jak bychom ho přemohli a spoutali a zneškodnili. Každý z nás ti dá tisíc sto šekelů stříbra."
Delíla tedy naléhala na Samsona: "Prozraď mi přece, v čem spočívá tvá veliká síla a čím tĕ spoutat, abys byl zneškodnĕn?"
Samson jí řekl: "Kdyby mĕ spoutali sedmi syrovými houžvemi, které ještĕ nevyschly, zeslábl bych a byl bych jako kterýkoli človĕk."
Pelištejská knížata jí donesla sedm syrových houžví, které ještĕ nevyschly, a ona ho jimi spoutala.
Přitom u ní v pokojíku na nĕj číhali. Pak křikla na Samsona: "Samsone, jdou na tebe Pelištejci!" Tu zpřetrhal houžve, jako se trhá šňůrka z koudele, když ji sežehne oheň, a nevyšlo najevo, v čem spočívá jeho síla.
Delíla naléhala na Samsona: "Vidíš, jak jsi mĕ obelstil a vykládals mi lži. Teď mi však prozraď, čím bys mohl být spoután."
Odpovĕdĕl jí: "Kdyby mĕ pevnĕ spoutali novými provazy, jichž se dosud nepoužilo, zeslábl bych a byl bych jako kterýkoli človĕk."
I vzala Delíla nové provazy, spoutala ho jimi a křikla na nĕho: "Samsone, jdou na tebe Pelištejci!" Přitom v pokojíku na nĕj číhali. Tu strhal provazy s paží jako nitĕ.
Delíla vyčítala Samsonovi: "I teď jsi mĕ obelstil a vykládáš mi lži. Prozraď mi, čím bys mohl být spoután!" Odpovĕdĕl jí: "Kdybys vpletla mých sedm pramenů vlasů do osnovy."
Učinila tak , upevnila kolíkem a křikla na nĕho: "Samsone, jdou na tebe Pelištejci!" Procitl ze spánku a vytrhl kolík, vratidlo i osnovu.
Zase mu vytýkala: "Jak můžeš říkat: 'Miluji tĕ,' když tvé srdce není při mnĕ! Už třikrát jsi mĕ obelstil a neprozradils mi, v čem je tvá veliká síla."
Když ho po celé dny obtĕžovala svými řečmi a dotírala na nĕho, že z toho byl až k smrti unaven,
otevřel jí své srdce dokořán a řekl jí: "Nikdy se nedotkla mé hlavy břitva, protože jsem od života své matky Boží zasvĕcenec. Kdybych byl oholen, má síla by ode mne odstoupila, zeslábl bych a byl bych jako každý človĕk."
Delíla vidĕla, že jí otevřel své srdce dokořán, a poslala pelištejským knížatům vzkaz: "Tentokrát přijďte, neboť mi otevřel své srdce dokořán." Pelištejská knížata k ní tedy přišla a přinesla s sebou stříbro.
Ona ho uspala na klínĕ, zavolala jednoho muže a dala oholit sedm pramenů vlasů na jeho hlavĕ. Tak se stala příčinou jeho ponížení. Jeho síla od nĕho odstoupila.
Křikla: "Samsone, jdou na tebe Pelištejci!" Procitl ze spánku a pomyslil si: "Dostanu se z toho jako dosud vždycky a pouta setřesu." Nevĕdĕl, že Hospodin od nĕho odstoupil.
Pelištejci se ho zmocnili, vypíchli mu oči a odvlekli ho do Gázy, kde ho spoutali dvojitým bronzovým řetĕzem. Ve vĕzení musel mlít.
Ale vlasy na hlavĕ mu začaly hned po oholení dorůstat.
Pelištejská knížata se shromáždila, aby obĕtovala velkou obĕť svému bohu Dágonovi a aby se oddala radovánkám. Řekli: "Náš bůh nám vydal do rukou Samsona, našeho nepřítele."
Když ho lid vidĕl, vychvaloval svého boha. Volali: "Náš bůh nám vydal do rukou našeho nepřítele, pustošitele naší zemĕ, který mnoho našich skolil."
Rozjařili se a křičeli: "Zavolejte Samsona, ať nám poslouží k nevázaným hrám!" Zavolali tedy Samsona z vĕzení, aby si s ním nevázanĕ pohrávali. Postavili ho mezi sloupy.
Samson požádal mládence, který jej vedl za ruku: "Pusť mĕ, ať mohu ohmatat sloupy, na nichž budova spočívá, a opřít se o nĕ!"
Dům byl plný mužů i žen, byla tam všechna pelištejská knížata. I na střeše bylo na tři tisíce mužů a žen, hodlajících přihlížet nevázaným hrám se Samsonem.
I volal Samson k Hospodinu a prosil: "Panovníku Hospodine, rozpomeň se na mne a dej mi prosím jen ještĕ tentokrát sílu, Bože, abych rázem mohl vykonat na Pelištejcích pomstu za svoje oči!"
Pak Samson pevnĕ objal oba prostřední sloupy, na nichž budova spočívala, a vzepřel se proti nim, proti jednomu pravicí a proti druhému levicí.
A řekl: "Ať zhynu zároveň s Pelištejci!" Napnul sílu, a dům se zřítil na knížata i na všechen lid, který byl v nĕm, takže mrtvých, které usmrtil umíraje, bylo víc než tĕch, které usmrtil zaživa.

BIBLE KRALICKÁ

Potom pak zamiloval ženu v údolí Sorek, jejíž jméno bylo Dalila.
I přišli knížata Filistinská k ní a řekli jí: Oklamej ho a zvĕz, v čem jest síla jeho tak veliká, a jak bychom přemohli jej, abychom svížíce, skrotili jej; tobĕ pak jeden každý z nás dáme tisíc a sto lotů stříbra.
Tedy řekla Dalila Samsonovi: Prosím, oznam mi, v čem jest tak veliká síla tvá, a čím bys svázán a zemdlen býti mohl?
Odpovĕdĕl jí Samson: Kdyby mne svázali sedmi houžvemi surovými, kteréž ještĕ neuschly, tedy zemdlím, a budu jako jiný človĕk.
I přinesli jí knížata Filistinská sedm houžví surových, kteréž ještĕ neuschly, a svázala ho jimi.
(V zálohách pak nastrojeni byli nĕkteří u ní v komoře.) I řekla jemu: Filistinští na tĕ, Samsone. A on roztrhl houžve, jako by přetrhl nit koudelnou, přistrče k ohni, a není poznána síla jeho.
Tedy řekla Dalila Samsonovi: Aj, oklamals mne a lživĕ jsi mi mluvil. Prosím, oznam mi nyní, čím bys mohl svázán býti?
Kterýž odpovĕdĕl jí: Kdyby mne tuze svázali novými provazy, jimiž by ještĕ nic dĕláno nebylo, tedy zemdlím a budu jako kdokoli jiný z lidí.
I vzala Dalila provazy nové a svázala ho jimi, a řekla jemu: Filistinští na tĕ, Samsone. (Zálohy pak nastrojeny byly v komoře.) I roztrhl je na rukou svých jako nitku.
Tedy řekla Dalila Samsonovi: Až dosavad jsi mne svodil, a mluvils mi lež. Povĕziž mi, čím bys svázán býti mohl. Odpovĕdĕl jí: Kdybys přivila sedm pramenů z vlasů hlavy mé k vratidlu tkadlcovskému.
Což učinivši, zarazila hřebem, a řekla jemu: Filistinští na tĕ, Samsone. A procítiv ze sna svého, vytrhl hřeb, osnovu i s vratidlem.
Opĕt řekla jemu: Kterak ty pravíš: Miluji tĕ, ponĕvadž srdce tvé není se mnou? Již jsi mne potřikrát oklamal a neoznámils mi, v čem jest tak veliká síla tvá.
Když tedy trápila jej slovy svými každého dne, a obtĕžovala jej, umdlena jest duše jeho, jako by již mĕl umříti.
I otevřel jí cele srdce své a řekl jí: Břitva nevešla nikdy na hlavu mou, nebo Nazarejský Boží jsem od života matky své. Kdybych oholen byl, odešla by ode mne síla má, a zemdlel bych a byl jako jiný človĕk.
Viduci pak Dalila, že by cele otevřel jí srdce své, poslala a zavolala knížat Filistinských tĕmi slovy: Poďte ještĕ jednou, nebo otevřel mi cele srdce své. Tedy přišli knížata Filistinská k ní, nesouce stříbro v rukou svých.
I uspala ho na klínĕ svém a povolala holiče, i dala oholiti sedm pramenů vlasů hlavy jeho. I počala jím strkati, když odešla od nĕho síla jeho.
A řekla: Filistinští na tĕ, Samsone. Procítiv pak ze sna svého, řekl: Vyjdu jako i prvé, a probiji se skrze nĕ. Nevĕdĕl však, že Hospodin odstoupil od nĕho.
Tedy javše ho Filistinští, vyloupili mu oči, a dovedše ho do Gázy, svázali jej dvĕma řetĕzy železnými. A mlel v domĕ vĕzňů.
Potom počaly mu vlasy na hlavĕ odrostati po oholení.
Knížata pak Filistinská shromáždili se, aby obĕtovali obĕt velikou bohu svému Dágonovi a aby se veselili; nebo řekli: Dalť jest bůh náš v ruce naše Samsona nepřítele našeho.
A když uzřel jej lid, chválili boha svého; nebo pravili: Dalť jest bůh náš v ruce naše nepřítele našeho a zhoubce zemĕ naší, kterýž mnohé z našich zmordoval.
I stalo, když se rozveselilo srdce jejich, že řekli: Zavolejte Samsona, aby kratochvílil před námi. Tedy povolali Samsona z domu vĕzňů, aby hral před nimi; i postavili ho mezi sloupy.
Nebo řekl Samson pacholeti, kteréž ho za ruku vodilo: Přiveď mne, ať mohu omakati sloupy, na nichž dům stojí, a zpodepříti se na nĕ.
Dům pak plný byl mužů a žen, a byla tam všecka knížata Filistinská, ano i na vrchu okolo tří tisíc mužů a žen, kteříž dívali se, když Samson hral.
I volal Samson k Hospodinu, a řekl: Panovníče Hospodine, prosím, rozpomeň se na mne, a posilni mne, žádám, toliko aspoň jednou, ó Bože, abych se jednou pomstíti mohl za své obĕ oči nad Filistinskými.
Objav tedy Samson oba sloupy prostřední, na nichž dům ten stál, zpolehl na nĕ, na jeden pravou a na druhý levou rukou svou.
Potom řekl Samson: Nechť umře život můj s Filistinskými. A nalehl silnĕ, i padl dům na knížata a na všecken lid, kterýž byl v nĕm; i bylo mrtvých, kteréž pobil on umíraje, více než tĕch, kteréž pobil, živ jsa.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama