Dějepic na Déčku - Rudolf II.

4. listopadu 2017 v 11:32 | dvě tereziA |  Vlastivěda a Občanská výchova

DějePIC! - Podivíni rudolfínské doby

Dnes uvidíte, jak alchymista vyrobí zlato.
Úžasný
Co se všechno stalo...
Kde to tehdy bylo...
Ukážeme vám taky...
Jak se tady žilo...
Chytří, hloupí, skvělí...
Zbabělí i smělí...
Do dějin se probili...
Dokonalí nebyli...
O tom starším taky novém.
Nikdo vám neřekne víc,
že v pořadu našem snovém.
Jmenuje se DĚJEPIC.
Rozpačitý
Přichází jeden z největších podivínů na českém trůnu, jeho veličenstvo císař Rudolf II.
Rudolf II. byl dost ulítlý podivín, který roli panovníka nezvládl.
16. století si žádalo rázného vladaře, aby čelil závažným problémům doby, tehdy se katolíci hádali s protestanty a čas od času na sebe vlítli, až krev stříkala.
Do Evropy se tlačili bojovní Turci, bouřili se sedláci, občas vypukl mor.
A Rudolf? Na Pražském hradě se obklopil alchymisty, hvězdopravci a chytráky všeho druhu a panovnické problémy jednoduše hodil za hlavu.
Šlápnul vedle
My se na ty vaše alchymisty podíváme!
Jsme v Rudolfínské akademii věd. Alchymisté sdružení v této akademii mají za úkol najít kámen mudrců, který je schopen přeměnit obyčejný kov ve zlato, či vytvořit elixír života.
Tady Michal Sendivoj ze Skorska je schopen přeměnit jakýkoli kov ve zlato. A dokonce to ukázal před císařem Rudolfem II.
John Dee jsem seriózní vědec, připravil jsem elixír života a teď dělám na opravdu vědecké záležitosti,
zajímám se o anděly, daří se mi rozpoznat jejich jazyk.
Smějící se
Jsme alchymisté a máme se fajn.
Co vlastně děláme, nikdo tu nemá šajn.
Skoro všechno nám u dvora dovolí,
Císař Rudolf II. chce vyléčit neduhy.
V kotli se to taví a nic to nedává.
Nám to ale neva, je to dobrá zábava.
Zkoušíme všechno, snad se to podaří.
To nás pak doopravdy rozjaří.
Mícháme rádi louhy, elixír mládí
někdy i jed.
A Rudolfovy touhy
i naše kapsy plníme hned.
My vyrábíme zlato,
teda jen jako,
zatím neznáme klíč.
Když zaplatí nám za to,
tak potom rychle pakujem se pryč.
Mlčící
Že existují alchymistické postupy, kterými je možné dospět k tajemství přírody, vesmíru a lidského života, se v 16. století shodovali snad všichni. Mezi slovutnými vědci jako byl Tycho de Brahe, či Giordano Bruno, bylo na Rudolfově dvoře možné potkat také řádně trhlé učence a podezřelá individua. Tím nejznámějším byl Edward Kelley, jemuž v rodné Anglii jako podvodníkovi uřízli uši.
Když se na to přišlo i v Čechách, strávil Kelley zbytek života v žalářích.
Usmívající se
Alchymie byla předchůdkyní dnešní chemie a vědy obecně.
Alchymisté objevili celou řadu nových látek a chemických postupů. A někteří alchymisté nakonec přešli od alchymie raději k úplně něčemu jinému.
Víte, to byla samá kalcinace, koagulace, fixace, digesce. Potom destilace, sublimace, separace,
cerace, fermentace, nakonec zmnožení a projekce a výsledkem bylo co?
Překvapený
Svědectví benátského vyslance Girolamo Soranzojistého z roku 1612, který tvrdí, že Pražský hrad byl přeplněn tisícovkami obrazů a soch, mnohdy se vršícími do velikých neroztříděných hromad.
S vyplazeným jazykem
Giuseppe Arcimboldo byl italský malíř, který maloval pro císařský dvůr nejprve normální obrazy. Císaře Rudolfa II. namaloval jako dítě s jeho otcem Maximiliánem II. a matkou Marií Španělskou. Portréty složené ze zeleniny a ovoce začal malovat později a byl v tom opravdu mistr. Nakonec namaloval obrazy, které z jedné strany vypadaly jako koš se zeleninou, a když se otočily, byl to člověk.
Nerozhodný
V Praze žil rabbi Löw. Rabín, to je takový židovský učenec. A ten rabbi Löw údajně stvořil ochránce židovského města. Těsně před rozbřeskem na břehu Vltavy potají uplácal z hlíny spolu s dvěma svými žáky ležící postavu. Muži si poté stoupli k sobě a jeden po druhém začali postavu obcházet proti směru hodinových ručiček. Když ji obešel poslední, hlína začala velmi silně žhnout. Rabbi Löw postavě pak vložil do úst kouzelný pergamen - šém, ta pak silně vydechla a otevřela oči. Golem, ochránce pražského židovstva, ožil.
Na půdě Staronové synagogy v Praze, kde je podle legendy umístěn Golem. Toto individuum zvané Josífek, způsobilo v roce 1593 velké pohoršení. Došlo i k majetkové újmě a to se musí vyšetřit.
Křičící
Obleky v té době, to nebylo vůbec nic jednoduchého. To je samé hedvábí, krajky, pštrosí peří,
korzety, doublety, pláštíky a hlavně vaše límce.
Okruží je část renesančního oděvu. Hustě nařasený límec, většinou bílé barvy, nosili šlechticové a šlechtičny 1. poloviny 17. století. Móda přikazovala, aby okruží bylo tak široké, jak byla široká sukně. Ovšem tento módní diktát mohl způsobovat drobné problémy. Např. průchod dveřmi.
A tak obrovská okruží raději španělský král Filip IV. nakonec roku 1623 zakázal nosit.
Mrkající
Mistr alchymistického umění musí být mlčenlivý a musí umět uchovat tajemství.
Zlatá ulička! Zlatá, protože tam vyráběli zlato!
Vaši alchymisté sice nevyrobili, ale díky vám, Rudolfovi II., u nás došlo k rozvoji vědy a umění.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama