Dušičky

2. listopadu 2017 v 11:11 | dvě tereziA |  Tradice, Vánoce a Velikonoce

Dušičky

Dušičky jsou příležitostí vzpomenout na naše předky, diky kterým jsme se narodili.

Již několik století se v našich zemích Dušičky slaví 2.11.

V Evropě má tento den prastarou tradici, sahající až do keltských časů. Keltové ve starověku obývali západní, střední a částečně i jižní a východní Evropu, včetně území dnešního Česka (název máme podle keltského kmene Bojů, který osídlil Čechy zřejmě ve 4. století př. n. l., dostaly české země latinský název Boiohaemum - Bohemia, který se objevil v pracích římského dějepisce Tacita na přelomu 1. a 2. století n. l.).
Právě keltský rok začínal Samhainem a slavil se 1. listopadu v noci z předešlého dne na den sváteční (jako všechny svátky). Jeho název se skládá ze slov "sam-fuin" tedy "Konec léta".
Než se stal církevním svátkem (998), býval dnem boha Ódina (Woden), který měl na starosti všechny zemřelé. V převleku za divokého koně či v jiných maskách chodili naši prapředkové od obydlí k obydlí, aby si uvědomili, že smrtí se setkává minulost s budoucností. Tento den byl vždy užitečný, protože lidé si alespoň jednou do roka uvědomili pomíjivost svého pozemského bytí a vzpomínkou na své blízké zemřelé si připomněli, že i oni jednou nastoupí cestu na druhou stranu.

Dnes se s ním můžeme setkat v pokřesťanštělé formě svátku Všech svatých 1.listopadu a následných Dušiček 2.listopadu.
Byl to svátek všech zesnulých a příprava na období zimy.

Zvyk uctívání památky zesnulých navazuje tedy na předkřesťanské tradice. Církev od nepaměti konala modlitby a obětovala za zesnulé, poprvé se s ním setkáváme u biskupa Isidora ze Sevilly (7. století). Ten svým mnichům předpisoval, aby mše v den po Seslání Ducha sv. byla sloužena za duše zemřelých. Na počátku 9. století přikázal opat Eigil z Fuldy, aby se 17. prosince, v den památky sv. Sturmia, zakladatele kláštera ve Fuldě, pamatovalo na všechny zemřelé. Podobné památky existovaly i ve východních církvích. K oficiu svátku Všech svatých přikázal Amalar z Mét připojit oficium za zemřelé roku 403.
Avšak až na přelomu tisíciletí roku 998 zavedl tento zvyk v druhý listopadový den benediktýnský opat Odillo z Cluny (ve funkci 994-1048) a zvyk se rychle rozšířil po všech křesťanských zemích. Od té doby se v 18 evropských zemích slaví prvního listopadu svátek Všech svatých a den poté Dušiček.

Svátek Všech svatých vychází z doložené historické události, jíž bylo vysvěcení Pantheonu v Římě v roce 609. Pantheon byl původně antický chrám, v němž se uctíval kult všech římských bohů. Svátek Všech svatých je tak vzpomínkovou slavností zemřelých, kteří již dosáhli věčné blaženosti. Dušičky jsou proti tomu vzpomínkou na ty, kteří této blaženosti zatím nedošli. Dušičky (duše v očistci) jsou rovněž katolickým svátkem slaveným 2. listopadu od 12. století jako vzpomínka na mrtvé.
V římskokatolickém kalendáři najdeme u 2. listopadu název Vzpomínka na všechny věrné zesnulé. Protestanti tento den označují jako Památka zesnulých. Tento pojem vešel i do kalendáře veskrze ateistického.

Slaví jej mnoho států a národů, každý po svém. Zatímco ve střední Evropě mají dušičky klidný průběh, v anglosaských zemích a především v Americe si lidé 31.10. (v předvečer svátku Všech svatých) připravují pestrobarevné kostýmy na slavnostní veselice a vydlabávají dýně.

Na Dušičky chceme uctít památku mrtvých - řezanými květinami na hrob, tichou vzpomínkou na ty, kteří už nejsou mezi námi. A leckde i setkání s příbuznými a blízkými, kteří jsou od nás daleko, a jindy si na setkání nenajdeme čas.
Tradicí je pokládat na hroby blízkých dušičkové věnce z větví, z mechu, nebo šišek.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama