Čtenářský deník

Strážkyně krystalů

29. srpna 2016 v 20:27 | dvěTeReziA

Strážkyně krystalů: Kouzelný jednorožec

Dvě děti, Eva a Oskar, jsou zcela odlišní. Oskar má rád ninju, za kterého se převléká, a Evě se líbí převlékat se do krásných flitrovaných šatů. Přesto jsou nuceni si spolu hrát, ale hra toho druhého je moc nebaví. Eva je na návštěvě u své babičky a ta má moc zajímavou půdu, která láká obě děti, jak Evu, tak i Oskara, který ví o super půdě od Evy. Ale babička nakázala Evě, že na půdu za žádných okolností nesmí chodit. Oskar navrhl, že se na půdu půjdou jenom podívat. Babička zrovna spala a Eva s Oskarovým návrhem souhlasila, když budou superpotichu. Na půdě byla tma a děti si svítily baterkou. Objevily velkou kovovou truhlu. Oskarovi se podařilo otevřít zámek a na dně truhly našly malý balíček. V balíčku byla drobná figurka z křišťálu, malá soška jednorožce. Dětem se najednou otevře nový svět plný fantazie a dobrodružství.
Knížka je velmi čtivá, je v ní spousta fantazie a pro dívky kolem deseti let je celkem vhodná.
nížku napsala Jess Blacková a ilustrovala ji Celeste Hulmeová.

Heidi, děvčátko z hor

26. srpna 2016 v 12:30 | dvěTeReziA

Heidi, děvčátko z hor

byli jsme na nákupu v Kauflandu a objevili jsme tam knížku, kterou jsme kdysi dávno četli, a nyní ji čas od času sledujeme animovanou v různých podobách a na různých tv stanicích (českých, slovenských, německých). Přesvědčili jsme naši desetiletou dceru, aby si ji také přečetla. Přečetla ji za dva dny a moc se jí líbila. Heidi je zkrátka úžasné děvčátko z hor.
V knize se dočteme o malé holčičce Heidi, která ztratila své rodiče. Na chvíli se jí ujmula její teta Běta, která ji za pár let přivede do chaloupky v horách k dědečkovi Konrádovi, kde zůstane Heidi další tři roky. Když si Heidi na svého trochu nevrlého dědečka Konráda zvykne, vyrobí si postýlku ze slámy na půdě u malého okýnka, kterým pozoruje krásnou alpskou přírodu. Pomáhá dědečkovi uklízet chaloupku a chodí s Petrem pást kozy. Ale za čas teta Běta opět pro malou Heidi přijede a proti její vůli ji odveze do města, kde pozná Heidi malou nemocnou Klárku a další osazenstvo jejich velkého domu. Heidi si na město ale nezvykne, a touží se vrátit k dědečkovi do malé prosté chaloupky v horách ...
Knihu přeložil nám známý spisovatel Bohumil Říha, a postavy jsou trochu změněny, nejvíc nás mátla barva vlasů u malé Heidi a jméno tety, ...
Heidi byla také několikrát zfilmována. V roce 1993 ji zfilmovalo studio Walta Disneye. Před rokem byla zfilmována další verze Heidi, děvčátko z hor.

Luisa a Lotka

19. srpna 2016 v 9:37 | dvěTeReziA

Luisa a Lotka

dvě malé devítileté holky, které přijely na tábor. Na prázdninovém tátoře se Luisa a Lotka poprvé setkají a zjistí, že jejich dokonalá podobnost není dílem náhody. Jsou to sestry, dvojčata, které si po rozvodu rodiče mezi sebe rozdělili. Holky tedy od malička bydlí odděleně a v jiných městech. Brzy se děvčata skamarádí a dohodnou se na tajné záměně, což navozuje spoustu veselých situací a příhod.
Knížku napsal německý spisovatel Erich Kästner.

Bylo také natočeno několik filmů, jedním z nich je Past na rodiče od Walta Disneye.

HD-Když velcí byli kluci

18. srpna 2016 v 17:11 | dvěTeReziA

Hana Doskočilová - Když velcí byli kluci

Pěkná knížka s krátkými příběhy o slavných mužských osobnostech (21 osobností), když ještě byli malí chlapci.

Jan Ámos Komenský (úryvky)

Jan Ámos Komenský už po staletí učí učitele, jak mají učit, aby to děti ve škole bavilo. Ale dokud byl ještě kluk chtěl být poutníkem. Nedaleko městečka Nivnice stával kdysi mlýn. Mlynář se jmenoval Martin a Jan byl jeho syn. Když mu bylo šest, poslali Jana do školy v Uherském Brodě. Tehdy se děti učily čtení, psaní, zpěv a náboženství. "Žádná otázka není tak hloupá, aby se na ni nenašla odpověď." V Janově rodině podlehli zlé nemoci otec Martin i maminka Anna, i obě mladší sestřičky. Starší sestry se záhy provdaly a Jana si vzala na vychování teta Zuzana do Strážnice.
Otázky:
  • Čím byl otec Jana Ámose Komenského?
  • Kde se Jan Ámos Komenský narodil a kam chodil do školy?

Pinocchio od Collodiho

11. června 2016 v 14:30 | dvěTeReziA
Čteme knížku Pinocchiova dobrodružství od Carla Collodiho, které vydalo nakladatelství Albatros. V knížce jsou nádherné ilustrace Heleny Zmatlíkové.
Truhlář Antonio si chtěl udělat z polena nohu ke stolu. Poleno ale promluvilo a zrovna přišel Geppetto, který si chtěl z polena vyrobit panáčka. Po veselém dohadování mu poleno Antonio dal. Geppetto si vyřezal dřevěného panáčka a dal mu jméno Pinocchio. Ale panáček běhal a zlobil. Geppetto se kvůli Pinocchiovi dostal do vězení. Pinocchio už chtěl chodit do školy, ale stalo se, že skončil v loutkovém divadle, protože chtěl darovat peníze od loutkáře svému tatínkovi Geppetovi. Kocour a lišák chtěli Pinocchia připravit o peníze. Pinocchio málem přišel i o život, kdyby nebylo hodné víly Modrovlásky. Žila na zámku a stala se jeho sestrou a nakonec maminkou. Poslala Pinocchia do školy, a prý když Pinocchio nebude zlobit a bude vzorný, že z něho udělá živého člověka. Ale zase se to zvrtlo. Kamarád Kahánek ho přesvědčil, aby s ním jel do Tramtárie, kde se nemusí do školy a tamto a tamto ... Hráli si v Tramtárii každý den, neučili se, až se z nich stalo to, co byli - hloupí oslíci. Jako oslík se Pinocchio dostal k cirkusu a při vystoupení si zlomil nohu. Koupil ho nějaký bubeník, aby měl kůži na buben. Chtěl osla utopit, ale v moři Pinocchiovu oslí kůži snědly ryby a z Pinocchia byl zase dřevěný panáček. Spolkl ho žralok, který předtím spolkl také v moři jeho moc nemocného tatínka...
Na obrázcích je Pinocchio od Disneye
Pinocchio je také animovaný Disney film z roku 1940.

Astrid Lingrenová - Madynka

24. března 2016 v 22:01 | Dvě TeRezi A
Naše oblíbená spisovatelka je Astrid Lindgrenová. Ke knížkám Děti z Bullerbynu, Ronja, dcera loupežníka, nám do knihovny přibyla Madynka, kterou jsme za výhodnou cenu objevili v antikvariátě.
Příběh začíná v létě. Madynka je malá holka a má ještě menší sestřičku Lízu. Madynka vymýšlí skvělé nápady, jenom je trošku nedomyslí, a pak už je většinou pozdě.
Madynka vymyslela, že si budou hrát se sestřičkou Lízou na Mojžíše. Rozdělila role. Líza byla Mojžíš, protože je menší, a egyptskou princeznou bude Madynka. Začaly si hrát. Líza byla v lavoru a Madynka se zamyslí, a řekne si, že takto nemůže vypadat egyptská princezna. Proto si vypůjčí od maminky župan a záclonu. Všechno se nějak semlelo, a Madynce nasákne župan vodou. Ke břehu je daleko ... Nakonec obě děvčátka zachrání chlapec Abbe Nilsson, kterému je patnáct let, a umí zachraňovat lidi z vody. Abbe peče sladké preclíky a prodává je na trhu. Líza dostaně preclík a je zase spokojená. Těsně než přijde domů maminka, jsou obě děvčátka doma a v suchu, a zase si vesele hrají. Tentokrát je to cirkus. Jako vstupné jsou dva knoflíky od kalhot.
Protože má Madynka sedm let, začne chodit do školy. Ale na sešitech má napsáno Markéta, ne Madynka.

Čeští panovníci-Martina Drijverová

1. ledna 2016 v 13:57 | Dvě TeRezi A
Ve škole půjčila paní učitelka dětem knížku od paní Martiny Drijverové Čeští panovníci. Moc se nám knížka zalíbila a Terezka si ji se zájmem přečetla. Nakreslila si spoustu obrázků z našich dějin.
Je to knížka o panovnících. Jde to od Vratislava II., který byl prvním českým králem, předtím byla samá knížata. A končí to Františkem Josefem I., který měl za manželku Sissi. Zaujaly mě hlavně kresby. Taky se mi líbilo, co jsem se dozvěděla o těch panovnícich zajímavého. (vypráví Terezka)

Sísa

29. října 2015 v 20:58 | Dvě TeRezi A
Terezka a její kamarádky začaly chodit do knihovny ve městě, kam chodí do školy. V naší vesnici je také knihovna, ale není tak velká, je docela maličká. Ale objevily jsme tam knížku o Síse. Tentokrát nebyla od pana Erbena, ale napsala ji paní Martina Drijverová. Knížka se jmenuje Sísa Kyselá. Ve městě holky našly další Sísu s ušmudlaným rytířem.
Terezka diktuje:
V knížce se vypráví o jednom klukovi, který chodí do druhé třídy, a o jeho spolužačce Silvě Kyselé. Jeník Silvu neměl rád, protože ho stále otravovala, rozhodovala s kým se má prát a Jeník si myslel, že je protivná. Ona za ním pořád lozila a mlela a mlela ... byla prostě hodně ukecená. Jeník si moc přál zvířátko. Maminka mu řekla, že mu psa nekoupí, protože je moc velký. Tatínek řekl, že pokud se Jeník nebude jinak chovat, tak je zcela vyloučeno, aby měl nějaké zvíře. Ale jednou měl zase Jeník průšvih. Učitelčiny brýle dal sově pálené, protože si myslel, že jsou to brýle Silvy. Potom Jeník dostal trest. Silva se s ním přestala bavit a to se mu moc nelíbilo, protože Silva za ním od malička chodila. Jeník se jí zeptal, proč s ním nemluví a Silva odpověděla: "Placka, placka, doma letí facka." A Silva si už z přezdívky Sísa nic nedělala. Jeník chtěl pomstu. Vymýšlel past na slony, chtěl ji odvézt na nějaký ostrov, chtěl ji postrašit jako strašidlo, ale bál se maminky, která nemá ráda díry v prostěradle. Ale pak vymyslel pomstu, za kterou ho budou rodiče pořád jenom chválit, a Silvu tím zdrtí. Začal se hodně učit a pak bylo vysvědčení a paní učitelka řekla: "Že má na vysvědčení samé jedničky Silva, to všichni ví, ale na vysvědčení má samé jedničky kromě Silvy také Jeník Placka. Oceňuji jeho snahu." Jeník si šel vyzvednout vysvědčení a paní učitelka mu pogratulovala. Silva byla celá zelená, kousala si nehty, i když to měla zakázané, a dělává to jen, když je nejvíc rozčilená. Pak přinesl Jeník vysvědčení domů a Jeník dostal samé dobroty, které měl nejvíc rád, a maminka mu řekla: "Jeníku, my víme, jak si přeješ zvířátko." Tatínek řekl: "Vyber si, jaké zvířátko chceš." Jeník řekl, že chce myš. Maminka se sice myší bála, ale když ji přinesli, zjistila, že není proč se myší štítit. Pak někdo zazvonil na zvonek. Jeník věděl, že to bude Silva. Rychle si za záda strčil myš Josefa. To jméno mu dal, aby byl odvážný jako jeho dědeček Josef Placka. A skutečně tam byla Silva. Silva přišla v hnusně puntíkovaných šatech a na krku měla foťák. Jeníkovi řekla: "Dostala jsem ho za vysvědčení. A co jsi dostal ty?" Jeník ukázal myš a Silva utíkala pryč po schodech a křičela. Ale jednou Jeník čistil Josefovi klec a Josef byl v krabici, kde byl přijemný stín, jedl kůrku od sýra a ořechy. Myši nejdřív došla kůrka od sýra a pak i ořechy a myšák Josef si pomyslel, že bude hledat něco na jídlo, a utekl. Jeník ho začal honit a myš víc a víc utíkala. Až Josef utekl ven a Jeník věděl, že už ho víc neuvidí. Ale vtom někdo ječel. Jeník věděl, že přesně tak ječí Silva. A byla to opravdu Silva. Držela v ruce myš a řekla Jeníkovi: "Vem si ho!" Pak se ze Silvy a Jeníka stali kamarádi. Jeli spolu k moři, tam zažily spoustu zážitků, půlka prázdnin byla pryč. Pak jel Jeník za Josefem k babičce a hrál si tam s jedním klukem, psal psaníčka Silvě a pak ho přijela vyzvednout maminka s tatínkem a řekli mu, že má novou paní učitelku a nového spolužáka, který se jmenuje Petr. A ještě jednouho spoužáka, který se jmenuje Honza, který přijde později, protože je teď nemocný. Měsíce plynuly, učitelka byla stále stejně zlá, a pak řekla, že o Vánocích bude karneval. Jeník byl hodný a maminka mu ušila kostým rytíře. Silva měla kostým princezny. Na karnevale byla soutěž o nejhezčí kostým. Jeník vyhrál druhé místo a měl pro Silvu připravený dárek. Chtěl jí dát sponku, ale pak si chtěl se Silvou zatancovat, a přitom byl ušmudlaný od čokolády, kterou vyhrál. Pak přišel Honza, který byl převlečený za prince, a řekl Jeníkovi, jen z legrace: "Pojďme bojovat o princeznu!" Jeník a Honza si vzali dřevěné meče, chvíli spolu bojovali, ale pak přišla učitelka Maruška. Řekla: "Kluci, neperte se!" Pak se Jeník znovu zeptal Silvy, jestli s ním nebude tancovat, ale ona řekla, že bude tancovat s krásným princem. Jeníkovi řekla: "Ušmudlaný rytíři..." Pak přišel Jeník k Petrovi, řekl mu, co se stalo. Petr řekl, že je opravdu trochu ušmudlaný od čokolády. Jeník přišel domů zdrcený ze Silvy. Doma objevil nové terárium. Řekl si, že Josef už terárium má, a tohle bude terárko pro Josefovu manželku, kterou si Jeník pro Josefa tolik přál. the end

Terezka nakreslila Jeníka, Silvu, myš Josefa a kočku podle ilustrace pana Adolfa Borna, který se nám moc líbí

 
 

Reklama