Filmové pohádky

Arabela SVARKŘP - PSňatek 14

Včera v 16:29 | dvě TeReziA...

Arabela se vrací aneb Rumburak králem Říše pohádek

Podvodný sňatek (14/26)

Pohádkový seriál pro celou rodinu. Dostane Rumburak královskou korunu?
Rumburak se pomocí lsti stal manželem princezny Xenie, ale král mu odmítne odevzdat korunu. Rumburak má ovšem tu, kterou mu vypěstoval na své zahradě strýček Pompo. Přesto se ale Rumburakovo kralování odkládá, stejně jako cesta Mařenky a Honzíka na Pultanelu. Ti jsou zatím proměněni v malinké hračky a bezmocně čekají v krabici, co bude dál…
Filmovou pohádku natočil v roce 1993 pan režisér Václav Vorlíček podle scénáře Miloše Macourka.

O panně Mahuleně

Pondělí v 21:35 | dvě TeReziA...

O pannĕ Mahulenĕ

Klasická pohádka podle bratří Grimmů o princeznĕ Mahulené a její vĕrné lásce, pro kterou se i zazdít nechala.
Princezna Mahulena a hrabĕ Konrad se znají už od dĕtství a mají se rádi. Když ale Konrad požádá Mahulenina otce knížete Theodora o její ruku, kníže se mu jen vysmĕje s tím, že už má pro svou dceru jiného ženicha. Mahulena se vzepře, a tak ji dá přísný otec zazdít do hradní vĕže. Uplyne sedm let, než se jí podaří osvobodit. Když vyjde ven, zjistí, že otec mezitím zemřel, hrad je pobořený a opuštĕný. Vydá se ihned za Konradem, který se má oženit s bohatou dĕdičkou. Ta ho ale ve skutečnosti nechce, jde jí jen o to, aby zdĕdila rodinný majetek. Kdyby se neprovdala, připadl by jejímu bratrovi. Výbĕr ženichů má omezený, protože její tvář hyzdí šeredný oheň. Konradovi se ukazuje jen zahalená závojem...
Nĕmecko 2015, Prinzessin Maleen

Pohádka o zemi hojnosti

Pondělí v 21:13 | dvě TeReziA...

Pohádka o zemi hojnosti

Klasická pohádka nás zavede do pohádkově báječné zemĕ, kde je všeho nač si člověk vzpomene dostatek.
Paul žije se svými rodiči a s nemocnou malou sestrou ve velké bídĕ. Prodává ve mĕstĕ nasbírané dříví, aby sehnal peníze na lék pro sestřičku. Od potulného kejklíře se dozví o zemi hojnosti, kde je všeho dostatek. Vypraví se ji hledat. V lese potká slepce, který mu poté, co správnĕ zodpoví tři hádanky, poradí, jak se tam dostat. V pohádkové zemi hojnosti na stromech rostou uzenky, místo kvĕtin lízátka, všude se povaluje zlato a peníze a obyvatelé nemají nic na práci, jen hodují a baví se. Paul se tam seznámí s půvabnou Pralinkou a zamilují se do sebe. Pralinku život v zemi hojnosti nudí, a tak chtĕjí odejít. To je ovšem stejnĕ tĕžké, jako se tam dostat?
Nĕmecko 2015, Das Märchen vom Schlaraffenland

Arabela SVARKŘP - 10, 11, 12, 13

Pondělí v 20:25 | dvě TeReziA...

Arabela se vrací aneb Rumburak králem Říše pohádek

Studijní cesta do říše pohádek (10/26)

Pohádkový seriál pro celou rodinu. Pomůže Mařence kouzelný džin a tři přání?
Honzíka a Mařenku v Říši pohádek zajali vojáci a uvrhli je do vĕzení. Tam se dozvĕdí o obrovi a o tom, že jeho poslední obĕtí má být král. Mařenka srdnatĕ prohlásí, že obra zabije, a je z vĕzení propuštĕna. Má veliké štĕstí, že je na cestĕ za obrem nečekanĕ obdarována láhví, z níž vystoupí džin a slíbí jí splnĕní tří přání. V lidské říši se mezitím dvojčata Karel a Hyacint spřátelili s Natálkou, dcerou pana Pappa, která má starosti. Její tatínek se zamiloval do Roxany a nabídl jí, aby se přestĕhovala do jejich vily.
Filmovou pohádku natočil v roce 1993 pan režisér Václav Vorlíček podle scénáře Miloše Macourka.

Mařenka a obr (11/26)

Promĕna Roxany - v kozu.
Mařenka zneškodnila obra a navíc se ukázalo, jak málo byl nebezpečný. Pan Papp by už rád zahájil výrobu arafonu, ale Arabela má potíže s nahráváním zvířecí řeči. Potíže má i Natálka, která se nedokáže smířit s tím, že se její otec zamiloval do Roxany. Ale holčička brzy najde způsob, jak se vetřelkynĕ v rodinĕ zbavit.

Roxana znovu na pastvĕ (12/26)

Honzík s Mařenkou míří na Pultanelu.
Fantomas se chystá na svatbu s princeznou Xenií, což se pochopitelnĕ nemůže líbit Rumburakovi. Honzík s Mařenkou spĕchali na Pultanelu, aby splnili svůj slib Petrovi a promĕnili starce Karla a Hyacinta v normální dĕti, jenže zabloudili. Ani ve svĕtĕ lidí nejde nic tak, jak by mĕlo jít. Pan Papp si zoufá nad promĕnou Roxany v kozu, Arabela není stále hotova se svými nahrávkami zvířecí řeči a Petr nemůže vymyslet novou atraktivní hračku, na kterou má smlouvu s panem Pappem.

Petrova šance (13/26)

Ožení se Rumburak ve Fantomasovĕ podobĕ s Xenií?
Arafon se bude vyrábĕt v Irisenu, kam musí odletĕt i Arabela. Bere s sebou Karla, druhé dvojče Hyacinta dostane na starost Petr. Rumburak, který splnil všechny podmínky vĕštby, zatím marnĕ čeká, kdy konečnĕ ovládne Říši pohádek. Pak ale najde způsob, jak se domoci svého práva. Využije Fantomasova vynálezu a přisvojí si jeho podobu. Vypadá to, že jeho zámĕr ovládnout kouzelnou říši jako manžel princezny Xenie se mu podaří.

Anynka a čert

Pondělí v 17:47 | dvě TeReziA...

Anynka a čert

Veselá pohádka o tom, jak záletný čert ostrouhal kolečka a venkovské děvče se do pekla nepřivdalo.
Čert to někdy nemá lehké. Zvlášť ten náš pohádkový záletník, který najednou zapomněl na svou čertovskou snoubenku a začal si namlouvat venkovské děvče. To se samozřejmě jeho snoubence velmi nelíbilo a dala mu to pěkně znát. A co teprve, když se ty jeho dvě "vyvolené" daly dohromady! Jak to ale navlékly, aby se svatba s tou pravou přece jen konala?
Filmovou pohádku natočila v roce 1984 paní režisérka Svatava Simonová podle scénáře Anny Juráskové.

Lolinka a kníráč

Pondělí v 17:33 | dvě TeReziA...

Lolinka a kníráč

Veselá pohádka o princezně na vdávání, roztomilé kouzelnici a jejím povedeném pomocníkovi.
Princezna Lolinka je hezounká jako obrázek, a přece se jí ženiši obloukem vyhýbají. Však také mají proč - princezna je rozmazlená, ufňukaná a každou chvilku omdlévá. Když už to vypadá, že pan král a písař Jakub budou muset princezničce donekonečna vyprávět vymyšlené příběhy o nápadnících, kterým se Lolinka sice tuze líbí, ale vzít si ji z nejrůznějších vážných důvodů nemohou, objeví se na scéně roztomilá kouzelnice Otylka a její vydařený pomocník, vydávající se za prince Romula. Jenomže tihle dva se stále nějak nemohou shodnout, jak si rozdělí královskou odměnu. Domlouvají se naštěstí tak dlouho, až Lolinka zmoudří a usoudí, že Romulus by pro ni nebyl ten pravý ženich. Žádné obavy, ten nejlepší se v pravou chvíli najde…
Filmovou pohádku natočil v roce 1998 pan režisér Dušan Klein podle scénáře Jarmily Turnovské.

Klaním se, měsíci

Pondělí v 17:19 | dvě TeReziA...

Klaním se, měsíci

Pohádka na čínské motivy. Měsíc je znamenitý vypravěč a na své pouti hvězdnou oblohou dohlédne do nejtajnějších zákoutí lidských duší kdekoliv na světě.
Matka měla dva dospělé syny a byla by ráda, kdyby se dobře oženili. Jenže chlapci na ženění nijak nespěchali. A tak se starostlivá matka pomodlila k duchům a zjevil se jí Stříbrovous. Slíbil jí pro syny nevěsty, Růžovou pannu a Nefritový květ, krásné dívky, které jsou vězněny na Oblačné hoře. Když je synové v kouzelném zrcátku uviděli, okamžitě se zamilovali. Vydali se tedy na nebezpečnou cestu, na které je čekalo mnoho nástrah…
Barevnou filmovou pohádku natočila v roce 1989 paní režisérka Svatava Simonová podle scénáře Anny Juráskové.

Pasáček Jirka

Pondělí v 17:03 | dvě TeReziA...

Pasáček Jirka

Televizní pohádka pro pamětníky z cyklu Bylo, nebylo vypráví o hodném pasáčkovi a rozmazlené princezně Rozmarýnce.
Pasáček a jeho tři kouzelné dary okouzlí i rozmazlenou princeznu.
Hodnému pasáčkovi Jirkovi darují lesní panenky kouzelnou píšťalku, jež roztancuje i morouse. S její pomocí získá Jirka ještě kouzelný nůž a kouzelnou láhev. Teď se pokojně může pustit do těžkých úkolů rozmarné princezny Rozmarýnky…
Černobílou pohádku natočil v roce 1975 pan režisér Tomáš Kulík podle scénáře Marcely Resslové. Texty písní napsal Pavel Kopta.

O Bumbrlíčkovi

Pondělí v 16:48 | dvě TeReziA...

O Bumbrlíčkovi

V cyklu Pohádka pro pamĕtníky se dozvíme o Bumbrlíčkovi, který je nenasytný bezedný cvalík. Ale i on přestane mít jednou chuť k jídlu...
Bumbrlíček rád jí, a jednou sní dokonce i draka a zachrání tak princeznu a celé království. Vzápĕtí však ztratí chuť k jídlu. Nic ho netĕší, nemá zájem ani o princeznu, kterou zachránil. Ale, jak říká bába kořenářka: "Není nemoci, aby nebylo pomoci..."
Černobílou filmovou pohádku natočil v roce 1972 pan režisér Pavel Kraus podle scénáře Miloše Švandrlíka.

Grinch

7. srpna 2018 v 12:07 | dvě TeReziA...

Grinch

Nenáročná americká vánoční blbinka.
Na padající sněhové vločce se nachází vesnička Kdosice a její obyvatelé Kdovíci ze všeho nejvíce milují Vánoce. Jedinou výjimkou je Grinch, který žije na vrcholku hory Trumpety se psem Maxem a ze všeho nejvíce Vánoce nenávidí. Není divu. Narodil se sice stejně jako ostatní Kdovíci, tedy na Štědrý den, ale má srdce o dvě čísla menší než normální Kdovíci, navíc je zelený a chlupatý, takže z něj ostatní měli legraci. A když byl zamilovaný do Marty Kdovíjaké a dal jí dárek, dočkal se jen dalšího krutého výsměchu, zejména od budoucího Starostníka, který se o Martu také ucházel. Urazil a proklel Vánoce a utekl z vesnice, od té doby žije sám a škodí Kdovíkům, kde jen může. A právě letos, v roce jubilejní tisící "kdoslavy", se mu zachtělo zasadit Kdosicím nejtěžší ránu. Rozhodl se, že Kdovíkům Vánoce ukradne.
USA 2000, How the Grinch Stole Christmas

Arabela SVARKŘP - Past na Roxanu 9

7. srpna 2018 v 12:07 | dvě TeReziA...

Arabela se vrací aneb Rumburak králem Říše pohádek

Past na Roxanu (9/26)

Kdo se stane poslední obrovou obětí?
V lidském světě se objeví Roxana, která uprchla z Říše pohádek před zamilovanými ministry. Najde útočiště u čarodějnice, sousedky Petra a Arabely. Ti oba pracují pro krále hraček Pappa. Honzík s Mařenkou získali kouzelný plášť a konečně se mohou vydat na studijní cestu do Říše pohádek. Slibují Petrovi, že nejdřív ze všeho se postarají o to, aby se přerostlá dvojčata proměnila v normální miminka. Jenže to nebude tak jednoduché, jak si mysleli…
Filmovou pohádku natočil v roce 1993 pan režisér Václav Vorlíček podle scénáře Miloše Macourka.

Louskáček a Myší král

7. srpna 2018 v 11:31 | dvě TeReziA...

Louskáček a Myší král

Německá pohádka podle předlohy Ernsta Theodora Wilhelma Hoffmanna vypráví příběh pojednávající o dětských snech.
Je Štědrý večer a Marie a její malý bratříček Fritz se těší na dárky. Ty nejlepší jim obvykle přináší jejich kmotr. Tentokrát je to kouzelná skřínka, ve které tančí mechanické figurky. Marie ještě dostane od kmotříčka dřevěný louskáček na ořechy, který má podobu blonďatého vojáčka v uniformě. Jenže Fritz louskáček hned rozbije. V noci probudí Marii podivné zvuky. Když odbije půlnoc, objeví se hejno myší a ta největší z nich, Myší král, na sebe vezme lidskou podobu. Vyděšená Marie se mu snaží ubránit, upadne a poraní si ruku. Vtom obživne Louskáček a přispěchá jí na pomoc. Je ale poraněný, protože Fritz ho rozbil, a tak v souboji podléhá. Marie praští Myšího krále pantoflem a pak omdlí. Když druhý den své zážitky vypráví rodině, nikdo jí nevěří. Jen kmotr přijde pohotově s příběhem o Myším králi, který usiluje o život Louskáčkovi.
Německo 2015, Nussknacker und Mausekönig

Arabela SVARKŘP - tmd 8

6. srpna 2018 v 14:52 | dvě TeReziA...

Arabela se vrací aneb Rumburak králem Říše pohádek

Tatínku, máte dvojčátka! (8/26)

Synové Karel a Hyacint se mají k světu.
Díky zelenému jablku z Pultanely se Arabele narodili místo miminek dva starci Karel a Hyacint. Nešťastní rodiče se to snaží před veřejností utajit, ale jejich život se začíná komplikovat. Jistou nadějí na pomoc je konečně nalezený kouzelný zvoneček, který ale nezvoní a je třeba ho nejdříve opravit. Tomu se pochopitelně snaží zabránit Rumburak. Odlétá do Říše pohádek, aby jakoukoli pomoc Arabele překazil…
Filmovou pohádku natočil v roce 1993 pan režisér Václav Vorlíček podle scénáře Miloše Macourka.

O chamtivém strašidle

5. srpna 2018 v 16:56 | dvě TeReziA...

O chamtivém strašidle

Pohádka o lásce a strašidle, které chtělo získat moc nad lidmi. Najdou se mezi nimi tři neúplatní?
Chamtivé strašidlo vystudovalo strašidelné školy a chystá se mezi lidi. Má plán, chce lidem škodit a učit je špatnostem, ačkoliv mu ve škole vštěpovali pravý opak. Vydává se za rytíře a úplně okouzlí paní Anastázii, matku hezké a milé Terinky. Anastázie odmítá Vavřince, nápadníka své dcery, protože nemá peníze. Terinka je ale chytré děvče a nového nápadníka prokoukne. Aby se vyhnula vdavkám se Strašidlákem, musí najít tři neúplatné lidi, a dokázat tak, že všichni lidé nejsou zlí…
Filmovou pohádku natočila v roce 1985 paní režisérka Věra Jordánová podle scénáře Boženy Šimkové.

Hádání s Hadovkou

5. srpna 2018 v 13:41 | dvě TeReziA...

Hádání s Hadovkou

Pohádka o tom, jak si tři bratři užili houbového čarování.
Tři bratři se vydali do světa hledat si nevěsty a toho nejmladšího nechali doma, aby jim hlídal chalupu. Jenže netušili, jak jim bude bratr užitečný. Kdo jiný by jim pak pomohl, když si bez rozmyslu namluvili tři vdavechtivá děvčata? Když bratry začarovala mocná čarodějka Hadovka v houby, právě Antonín jim pomohl spolu se Serafínkou, která, jak se nakonec ukázalo, nebyla dcerou čarodějnice, ale samotného pana krále. A tak se nakonec jedna svatba přece jen konala…
Filmovou pohádku natočila v roce 1987 paní režisérka Vlasta Janečková podle scénáře Anny Juráskové.

Stolečku, prostři se!

5. srpna 2018 v 7:56 | dvě TeReziA...

Stolečku, prostři se!

Klasická pohádka podle bratří Grimmů vypráví o tom, jak jednou tři bratři dostanou od mistrů, u kterých se vyučili, vzácné dary.
Žili byli tři bratři Klopstockové, a když přišel čas, vydali se dva starší do svĕta, aby se naučili řemeslu - nejstarší Emil truhlářem a prostřední Jockel mlynářem. A protože se oba osvĕdčili, dostalo se jim neobvyklé odmĕny. Zatímco Emil si vysloužil kouzelný stoleček, který na přání prostíral ty nejvybranĕjší pochoutky, Jockel si domů vedl osla, kterému stačilo říci "Oslíčku, otřes se!", a už se z nĕj sypaly dukáty. Oba však o kouzelné předmĕty přišli, když se jimi neprozřetelnĕ pochlubili hamižnému hostinskému, který je vymĕnil za obyčejné. Když pak bratři doma svolali celou vesnici, aby se pochlubili, jen si udĕlali ostudu. Jediný, kdo jim uvĕřil, byl nejmladší bratr Max, kterého zatím nikdo nebral příliš vážnĕ. Také on chtĕl do svĕta, aby otci a krásné Lotte dokázal, že není takový nešika, za jakého jej mají. Cestou ho však v lese přepadli loupežníci a oloupili úplnĕ o všechno, a tak nakonec skončil v chaloupce chudého krejčího, který ho jen neochotnĕ přijal do učení. Maxovi však šlo šití od ruky, a jednoho dne dokonce vymyslel pro mĕšťana Hagena, stejnĕ bohatého jako tlustého, zcela nový typ kalhot. Ty se brzy dostaly do módy a krejčí díky nim zbohatl. I on tedy nakonec odmĕnil Maxe kouzelným darem, který však na první pohled vypadal jako obyčejný pytel. Také Max se cestou zastavil ve stejném hostinci jako bratři, a také jeho se hostinský pokusil okrást. Max však byl opatrný, víno, které ho mĕlo uspat, vyléval pod stůl, a když přišel čas, stačilo říci "Obušku, z pytle ven!"
Nĕmecko 2008, Tischlein deck dich

Hokus pokus

4. srpna 2018 v 20:11 | dvě TeReziA...

Hokus pokus

V roce 1693 se v Salemu snažily tři sestry - čarodějky Winifred, Sarah a Mary Sandersonovy - připravit lektvar, s jehož pomocí by získaly nesmrtelnost a věčné mládí. Jeho součástí byla krev nevinné panny, kterou nebylo snadné získat. A tak dřív než stačily svůj koktejl namíchat, obyvatelé městečka je zajali a popravili. Předtím svého bratra Binxe proměnily v nesmrtelnou mluvící kočku. Před smrtí ženy slíbily, že se za tři sta let vrátí a pomstí se.
Právě o tři sta let později se do Salemu přestěhují z Los Angeles manželé Dennisonovi se synem Maxem a dcerou Dani. Max má potíže se začleněním mezi nové spolužáky a příliš štěstí nemá ani s atraktivní Allison, která se mu velmi líbí. Dům čarodějnic je přestavěný v muzeum, jenže už nějaký čas je zavřený a chátrá. A právě tady chce Max dokázat, zda je či není příběh smyšlený. S Allison a Dani vnikne do domu a navzdory varování zapálí svíčku, hořící černým plamenem. Tím čarodějkám umožní vrátit se do života a naplnit svou hrozbu. Max a dívky však seberou knihu kouzel, kterou čarodějky musí dostat před úsvitem, protože jinak definitivně zemřou. Jsou odhodlány udělat pro to cokoliv, a tak je jasné, že Maxovi i dívkám půjde o život. Čarodějky navíc k dokončení lektvaru potřebují novou panenskou krev, a to znamená zabít další dívku. První na ráně je Dani. Čarodějky brzy zjistí, že létat se dá nejen na nedostatkových košťatech, ale také na vysavačích a začne se jim v nové době líbit. To však Max a dívky nehodlají připustit. Nečekaného pomocníka získají v Binxovi, který celou dobu žil v domě a nejlépe ví, jak dosáhnout toho, aby se čarodějky s prvními paprsky úsvitu definitivně obrátily v prach.
USA 1993, Hocus Pocus

Lesní ženka

4. srpna 2018 v 13:03 | dvě TeReziA...

Lesní ženka

Pohádka z cyklu Pohádky pro pamĕtníky na motivy stejnojmenné pohádky Boženy Nĕmcové vypráví o tajemném svĕtĕ vil, kouzel a čar.
V chudé chaloupce žila Bĕtuška s maminkou a šesti sourozenci. Tatínka už nemĕli, a tak byli na všechno sami. Bĕtuška byla pohledné dĕvče a mĕla nápadníka, mládence Vítka, kterého mĕla moc ráda. Jenže maminka jejich lásce nepřála, chtĕla pro ni bohatého ženicha, aby ji zaopatřil a aby se s ním mĕla lépe...
Černobílou filmovou pohádku natočil v roce 1974 pan režisér Vondráček podle scénáře Evy Košlerové.

O princezně, měsíci a hvězdě

4. srpna 2018 v 13:03 | dvě TeReziA...

O princezně, měsíci a hvězdě

Romantická pohádka o tom, proč už se nerodí princezny se zlatou hvězdou na čele.
Král netrpělivě očekává narození dědice. Měsíc mu předpoví, že se mu narodí dcera - a ne ledajaká! Princezna se zlatou hvězdou na čele. Po čase se mladá princezna Ema skamarádí s Hynkem, hvězdářovým synem. Král ale vydá rozhodnutí, že se má provdat za prince Huberta. Jenže tomu jde jen o její zlatou hvězdu. Smutný Hynek chce odejít ze země.
Filmovou pohádku natočila v roce 1996 paní režisérka Jelena Cingrošová podle scénáře Barbary Johnsové.

Prsten kohouta Alektrya

4. srpna 2018 v 13:01 | dvě TeReziA...

Prsten kohouta Alektrya

Humorná pohádka vznikla na motivy pohádky O Kokrháči a Kdákalce německého autora Clemense Brentana a vypráví příběh, jak pohádkový prsten, závist i láska pěkně zamotají osudy hraběcí a královské rodiny, ale obětavost Alektrya pomůže princi a Putince ke štěstí.
Příběh kohouta Alektrya, rodového talismanu hraběcí rodiny, o který se hrabě nechtěl dát připravit, je plný překvapivých dějových peripetií, kouzel i zvratů. Hybnou silou je v něm ovšem lidská závist, intriky, ale také věrnost a láska. Kohout Alektryo, krutě a neprávem ztrestaný hrabětem, dokáže přesto hraběcí rodinu obdarovat svým čarodějným prstenem, a tak jí vrátit důstojnost a domov.
Filmovou pohádku natočila v roce 2002 paní režisérka Svatava Simonová podle scénáře Evy Košlerové.

Kalit Čápem

4. srpna 2018 v 10:18 | dvě TeReziA...

Kalif čápem

Pohádka pro pamětníky podle Wilhelma Hauffa vypráví o vznešeném vladaři Kalifovi, jemuž přinese kupec vzácný dar - skříňku, na které je zlatým písmem vyryto kouzelné slovo…
Mladý Kalif odpočíval a nudil se. Tu se objevil kupec se vzácným darem, skříňkou skrývající kouzelné slovo. Kdo je nahlas vysloví, stane se zvířetem, které si vybere. Nesmí se však v této podobě zasmát, jinak kouzelné slovo zapomene a nebude se moci vrátit do lidské podoby…
Černobílou pohádku natočil v roce 1969 pan režisér Pavel Kraus podle scénáře Boženy Šimkové.

Princezna Pampeliška

4. srpna 2018 v 10:18 | dvě TeReziA...

Princezna Pampeliška

V cyklu Pohádky pro pamětníky pohádkové drama Jaroslava Kvapila vypráví smutný a lyrický příběh jedné křehké princezny, která se nechtěla vdát za prince z Hispánie.
Král je na mizině, a proto vítá, když si o jeho dceru Pampelišku řekne bohatý hispánský král. Pampeliška ale krále nemiluje a raději z domu prchne. Na útěku se potkává se synem chudé výměnkářky Honzou a vydávají se do světa spolu. Láska je bohužel nezachrání před smutným princezniným osudem. Neboť na podzim pampelišky mění svůj šat v bílé chmýří, které vítr rozfouká…
Televizní adaptace z roku 1967. Režie Ludvík Ráža. Poprvé se pohádka Princezna Pampeliška hrála v Národním divadle roku 1897.
Tohle dĕlá naše princezna? Jak malý školák za kamna se skryje. Fuj, kams to vlezla, dcerko líbezná? Chceš odtud vítat prince z Hispánie?
On pro nevĕstu sem přijíždí zdáli.
Ne, já ho nechci. Nechci, pane králi.
Princ vojsko má co písku na dnĕ moří, půl svĕta obsáh mocí svého žezla, sto národů se vládĕ jeho koří. A přes tři moře jeho loď jej vezla, než k naší zemi doplul do daleka, kde spanilá naň Pampeliška čeká. Jsem chalupník jen proti jeho slávĕ, a ty se mu chceš vzpouzet tvrdohlavĕ...
Ne, já ho nechci! Nechci, povídám. Sám vemte si ho, líbí-li se vám. Což jenom proto jsem se narodila, bych lecjakého prince ženou byla?
Ale snad zalíbí se tobĕ, myško milá, jak Pampeliška se mu zalíbila. Má zlatá dcerka...
Princ prý vám vzkázal zvĕsti lákavé, že čtyři zemĕ vašimi se stanou.
A náš pan král má kapsy dĕravé, z nich jednu prázdnou, druhou vysypanou. Princ má vojska, co je písku v moři, a vám jen sedm vojáčků se koří. Už jste jim dlužen žoldu tuze mnoho a za chvilku vám prchnou do jednoho.
A kdybych nemĕl ani jednoho a kdybych žebral, co ti do toho?
Princ přijede a všechno pozná! Však já ho nechci. Kdyby stokrát chtĕl a sliboval mi, že mĕ v lásce má, a kdybyste mĕ k tomu dohánĕl, rač uteču vám obĕma.
Než zaprodat se do princovy slávy, rač u sedláka budu pásat krávy. Budu bĕhat bosa, spát na senĕ...
a za červánků hned už budu v lukách, na nĕž padá rosa. A s pasáčky tam budu dovádĕt.
Proto se mám vdát, byste, pane králi, zas moh' hodovat?
Zdvořilá naň budu, když to chcete, ale svatby strojit nebudete.
Slunce, které zářilo svou zhoří přes tři moře na hispánskou zem, smí mé srdce, jež se tobĕ koří,
podnoží tvou být a otrokem? Nad mou říší slunce nezapadá. Sotva zajde, vynoří se již. Ale jeho záře zhasne ráda, Hispánií ty, když zazáříš.
Buďte vítán, princi, v tuto říš.
Na sta pĕvců pĕlo tvoji krásu jásavými svými písnĕmi, ale jistĕ, zahanbeno v žasu před tvou tváří, navždy onĕmí.
Mrav dobrý káže nám vždy dvornosti si hledĕt a jak kdo promluvil, tak rovnĕž odpovĕdĕt. Mĕ tĕší velice, že v kraj náš nehostinný jste vezl slávu svou i svoje mouřeníny. Že moře přeplul jste a po necestách spĕchal a že jste za mořem říš bez dohlídky nechal. Snad jiné okouzlí tu slávy vaší výška,
však já jsem královská jen dcera, Pampeliška. Mnĕ stačit muselo mé mládí odjakživa a kousek oblohy,
v níž oko mé se dívá. Vím, že jste přeslavný už z pohádek své chůvy. A otec řekl mi, že jdete na námluvy.
Kudy půjdeš, zachvĕje se zemĕ pod tvou nĕžnou nožkou čarovnou. Hispánie vzdá se tobĕ nĕmĕ, viď,
že budeš její královnou? Odpovĕz...
Prosím, princi milý, poshovte mi ještĕ malou chvíli. Do hostiny ještĕ pozhovte mi, rozmyslet si musím všechno teď. Po hostinĕ s obřadnostmi všemi uslyšíte moji odpovĕď.
Jen račte uvážit, jaké je to útlé stvoření. Vĕtřík jen foukne, už se třese. Nemluví a vzdychá, jsou-li deštĕ. Zahřímá-li venku, rozpláče se.
Snad ji, chůvo, nenavádíš ještĕ?
Ta, že by se chudák mĕla vdávat? Ta má zlatá myška roztomilá? Budeme to záhy oplakávat.
Řekni Pampelišce, král, že všechno ví, že zde na ni v hrozném hnĕvu čeká a že zasnoubil ji právĕ princovi!
Na lukách se dolů po potůčku dala, střevíčky si zula, šaty vykasala...
Do potoka vbĕhla, potok přebrodila.
Potok mžikem přebrodila, utíkala v černé lesy.
Utíkej za princeznou.
Kdybych byla, synku, paní knĕžnou, která bydlí v zámku nad vesnicí, dala bych tĕ vyvézt dvĕma páry. Lokaje bych na cestu ti dala. Ale jsem jen výmĕnkářka chudá. Provázej tĕ, synku, Pánbůh na všech cestách. A nezapomeň na svou starou mámu.
Poslouchej a nikdy neprohloupíš. A když nĕkdy uvidíš v tom svĕtĕ lidé zlí, že dobrým ubližují, pomysli si, je to vůle Pánĕ a já Honze, já to nepředĕlám.
Nejdeš do svĕta, bys usuzoval, ale abys ve všem hodnĕ zmoudřel.
Vidíte ty zlaté vlasy její? Honem, honem, honem, utecme jí!
Kdo jsi? Víla z vody? Lidské stvoření?
Jsem Pampeliška, dcera pana krále.
Ty jsi ovšem samá drahá mast. -Ale teďka půjdeš za nás pást! Večer podojíš, však to vyjde, i příštĕ vyrazím na pramínek.
Ani se jí nedotknĕte!
Nejsi Rusalka snad, žes tak krásná?
Proč každý myslí, že jsem Rusalka?
Protože máš dlouhé zlaté vlasy. A ty jistĕ Rusalky jen mají. Promluvíš-li, je to, jak by zdálky nĕkdo krásnĕ, ale smutnĕ zpívat.
Kdybych Rusalkou tvou zlatovlasou byla, proutkem bych jen švihla, všechno promĕnila. Byli bychom v zámku křišťálovém spolu, zlaté hvĕzdy svítily by na nás dolů, sladkou rosu vlila bych ti do kalíška,
princeznou by zase byla Pampeliška. Ale já jsem chudší křepelka než v poli, nožky mĕ už bolí, srdíčko mĕ bolí. Od večera zrána prchám, nevím kam? A kdo potĕší mĕ, toho ráda mám. Jablka mi zbyla,
jsou jak ryzí zlato, ty ses tu mĕ zastal, nechtĕl bys je... za to?
A co zbude tobĕ, dáš-li mi je? Jistĕ nemáš v kapse ani sousta. Počkej, mám tu buchty. Moje máma
napekla mi plný uzlík buchet! Jistĕ oba buchet najíme se. Jak divnĕ se to v moje oči díváš.
Než toho prince, rač jsem utekla a nazdařbůh teď musím do svĕta.
Do svĕta jdu taky! -Jdeš do svĕta?
Viď, že smím s tebou jít, a třeba hodnĕ, hodnĕ daleko?
Kdybys chtĕla, Zlatovlásko, se mnou, šel bych třeba na kraj svĕta pro tĕ.
Ó, kdyby tys byl princem z Hispánie, vĕř, tobĕ, zdá se mi, bych neutekla.
Vida, u nás ve vsi říkávali, že do smrti prý se neožením. Sotva jedna holka, že mĕ chtĕla. Říkali mi hloupý Honza všude. A co ty, má krásná Zlatovlásko, kterak tobĕ doma říkávali?
Říkali mi Pampeliška, Honzo.
Pampeliška? To se u nás říká tĕmhle žlutým drobným kvítkům, vidíš? Jistĕ proto, že tvé zlaté vlasy
taky takhle ve sluníčku svítí.
Když česala mi chůva večer vlasy, tak jasno bylo vždycky nad postýlkou, že jasnĕji snad o polednách není. Když usnula jsem, vždycky zpívala mi píseň o lnu, který kvet', a nedokvet'.
Daleko široko svítí boží den, pod našimi okny kvete modrý len. Kudy půjdu cestou, kveť mi modře, kveť, záhy za nevĕstou přijde rytíř teď. Daleko zdaleka pro mĕ přijede, mamička mi ze lnu plátno upřede. Ať se plátno jemné v slunci zabĕlá, rytíř odvede mne zítra z kostela. Daleko vysoko svítí sluníčko, ach, to nebyl rytíř, moje mamičko. Sluníčko se schýlí, záhy zhasne den, na můj... rubáš bílý
vykvet' modrý len.
A pak ještĕ do červánků hoří, když je slunce na pokraji moří. Drobty z buchet nasypeme cestou.
Kudy půjdem, o své stopĕ zvíme, na zpáteční cestĕ nezbloudíme.
Nežli zlatá loď třikrát zemi obepluje, když se slunce třikrát vnoří v žhavé mraky, černé lesy na dnĕ cizích moří, vrátíme se k panu králi.
My dceru královskou jsme zajali.
Neb nedbalá jsi stráž! Což nepoznal jsi, koho zatýkáš?
Dokud bylas doma ve svém zámku, trhala jsi kvĕty na zahradĕ, jablka jsi zlatá z vĕtví třásla...
Na lučinách plno kvítí bylo, boží slunce nám je ozlatilo. Kukačka nás v černé lesy zvala, veverka nám cestu ukázala. A když večer na mezi jsme spali, svatojánské mušky přilétaly, broučkům v trávĕ na noc svítily, kolem hlav nám tiše kroužily...
A ty mušky svatojánské padly ve tvé zlaté vlasy. Zmizely tam, osleply tam, jejich záře ztratila se, protože se rovnat chtĕly Pampelišce zlatovlasé.
V spor cizí, ať se nikdo nemíchá, ať vybere si sama ženicha.
A princezna-li prince bude chtít, pak toho Honzu dáme povĕsit.
Kde moudrost vládne, tam ať strachu není. A jménem zákona teď do vĕzení.
A víš, kam půjdem? Rovnou na stráň, k vám. Tam žlutých kvĕtů tĕch si natrhám. A že jak já jsou pampelišky též, z nich do vlasů mi vĕnec upleteš.
Žluté kvĕty odkvetly už možná.
Odkvetly?
Tak záhy odkvetly? A pranic, pranic po nich nezbude?
Jenom bílé pýří, které chvĕje se, a to do daleka vítr roznese.
Vysoko! Vysoko, do oblak šedivých, odkud se za zimy na zemi sype sníh.
Král vyvolil mi prince za ženicha, a nežli prince z Hispánie, rač žebrat chci a hlad mi milejší je.
Teď, otče, honem hleďte se jí zbýt a toho chlapa dejte povĕsit.
Ve hnĕvu bych v jeho troskách zaslech' výčitku, že násilím jsem dobyl princeznu?
Svých zbraní nezvednu a nezničím je, dokud nepoznám, že mĕsto váhá vydat princeznu, ač její srdce touží v náruč mou.
Jak luna krásná ve svém panenství, řkouc, tvoje láska zvítĕzila tam, kde nechtĕly tvé zbranĕ vítĕzit.
Labutĕ..., labutĕ, kudy vy letíte, že ten kraj na jihu bez zimy vidíte?
Pánbůh vás, labutĕ na moři, chraň.
Labutĕ..., labutĕ, vidíte naši stráň?
Vidíte zámek náš? Hnĕvá se ještĕ král? Jistĕ jej spatřily a zas už letí dál.
Já bych neletĕla, labutĕ ty bílá, nad naším bych zámkem v slunci zakroužila, v zahradu bych padla a pan král by vyšel, radostí by plakal, až by o mnĕ slyšel. Celý dům by svolal, častoval by lidi, Honzo!
Moje vlasy nejsou už tak zlaté.
Vadnou, vadnou, mĕknou jako peří.
Po jeseni, viď, to zima bude?
-A po zimĕ zas bude jaro!
Nebude už, Honzo, nebude už.
Pampeliška spanilá Honzova je žena.
Nepůjdem už v lesy tebe hledat kdesi, Pampeliško, zrádná myško, zůstaň si tam, kde jsi.
Ale tvoje mamička, ach Honzo, mamička tvá jistĕ vyžene mĕ.
Od severu fičí, tolik fičí, slunce kdesi za horama bloudí, pampelišky v lukách nedokvetly. Nedokvetu, ale odkvetu ti.
Princezna teď bude míti časy, oukrop, ten jí nepojede asi.
Sedí tam jak boží umučení. -Máma brečí, to je podívaná!
Ta kouká jako zařezaná.
To víš, pro ni není chalupnická strava.
Ale co strava, strava, slunce jí tu schází.
Zámek jí tu schází.
Řekni, Honzo zlatý, aby si pan král radĕji pro ni přijel.
Jen ať Pampelišce není zima, mámo.
Slunce hoří na pokraji moří... Princ už všechny zapaluje lesy, tys mi utek', Honzo! Kde jsi? Kde jsi?
Ale teď už pojď, dceruško má zlatá, do peřinek, abys nenachladla.
Ale teď se svlečeš a pak hupky skočíš do postýlky.
Mamičko... Mamičko! Proč studí ruka vaše? Chcete obléci mĕ do rubáše?
Kde je Pampeliška?
Vítr se zdvih', chyt' ji jako pýří, vyzdvih ji nad zem, rozfoukal ji v sníh.
A jak v sníh ji rozfouk, hned se chumelilo.

Lotrando a Zubejda

3. srpna 2018 v 21:38 | dvě TeReziA

Lotrando a Zubejda

Laskavá komediální svěrákovská pohádka s písničkami pro celou rodinu na motivy pohádek Karla Čapka vypráví o tom, jak příliš slušný lupič Lotrando až v daleké Solimánii uzdravil tamní "nemocnou" princeznu, neokouzlil ji jen jeho svěží pohled na svět, ale i chleba s tvarohem.
Česká veselá filmová pohádka s písničkami Zdeňka Svěráka a Jaroslava Uhlíře z roku 1996. Spojení dvou pohádek. Za lesy hlubokými a kopci oblými se rozkládá půvabná česká kotlina, ale v lese bydlí loupežníci. Starý Lotrando obírá pocestné. Má syna téhož jména, kterého se rozhodne dát do školy. Lotrando vystuduje, jeho otec umírá a přeje si, aby syn převzal jeho výnosné řemeslo. Lotrandovi se ale tátovo přání nedaří splnit. V lese se setká s drvoštěpem Drncem, se kterým putuje do ciziny vyléčit sultánovu dceru Zubejdu. Zubejda se do Lotranda zamiluje a nakonec se s ním po svatbě vydá do čech.
Za lesy hlubokými a kopci oblými se rozkládá půvabná česká kotlina. Kromě obyvatel počestných a pracovitých tu ale bydlí také loupežníci. Nejhorší z nich, starý raubíř Lotrando, si pro samé obírání pocestných málem ani nevšiml, že mu z jeho syna vyrostl pěkný, ale nevzdělaný mladík. Pošle proto mladého Lotranda do kláštera, aby se mu dostalo řádného vychování. Z chlapce, který dosud rostl jako dříví v lese, se mezi mnichy stane jemný mladý muž. Jako poslušný syn svému umírajícímu otci slíbí, že řádně převezme jeho řemeslo. Když se duše starého arcilotra konečně odebere do pekla, nastanou mladému Lotrandovi těžké chvíle. Jako slušně vychovaný člověk není schopen obrat ani toho nejneobyčejnějšího kupčíka. Ještěže potká drvoštěpa Drnce, který se s ním rozdělí o kus chleba s tvarohem. S fortelným dřevorubcem Drncem se Lotrando dostane také do daleké Solimánie. Tam už dlouhou dobu shánějí pravého studovaného doktora. Člověka, který má před lékařským jménem slabiku "Dr.". Jedině takový muž prý - alespoň podle světaznalého cesťáka pana Lustiga - by mohl vyléčit jejich stonavou princeznu Zubejdu, nad níž se sultánovi Solimánovi bolestně svírá jeho široké otcovské srdce. Jenže drvoštěp Drnec, přestože má u jména hned dvě slabiky "dr", o opravdické medicíně nic neví a nad hlavami vážených hostů z Čech se začnou stahovat černé mraky. Princezna však projeví nečekaný zájem jak o pěkného drvoštěpova pomocníka, tak i o přitažlivý zvyk, podle něhož si zamilovaný muž bere za manželku pouze jednu vyvolenou ženu. V sultánově paláci je naštěstí také hodná krajanka La Mad, která dobře ví, co vlastně Zubejdě schází: slunce, vzduch a to třetí souvisí přímo s mladým Lotrandem…
Filmovou pohádku natočil v roce 1996 pan režisér Karel Smyczek podle scénáře Zdeňka Svěráka.

Arabela SVARKŘP - Věstba se plní 7

3. srpna 2018 v 14:32 | dvě TeReziA...

Arabela se vrací aneb Rumburak králem Říše pohádek

Věštba se plní (7/26)

Arabele se narodí dvojčata, ale proč je tak smutná?
U Majerů vládne neklid a napětí. Honzík s Mařenkou stále nemají kouzelný zvoneček a jejich cesta do Říše pohádek je v nedohlednu. Arabela, ačkoli měla porodit až za několik měsíců, musela okamžitě do porodnice. Rumburak může být spokojen. Arabelin předčasný porod dokonale zničí její a Petrův dosavadní šťastný život.
Filmovou pohádku natočil v roce 1993 pan režisér Václav Vorlíček podle scénáře Miloše Macourka.

Arabela SVAR - Osudné jablko 6

2. srpna 2018 v 16:35 | dvě TeReziA...

Arabela se vrací aneb Rumburak králem Říše pohádek

Osudné jablko (6/26)

Co se stane, když Arabela sní jablko z Pultanely?
V Říši pohádek dál řádí obr, jeho zatím poslední obětí je pan Vigo. Rumburak je ale spokojený. Jednak se zamiloval do Roxany, ale hlavně - Arabela snědla zelené jablko z Pultanely. Teď už si je Rumburak jistý, že splnil podmínku věštby a otvírá se před ním nádherná perspektiva neomezeného vládce nejen v Říši pohádek, ale i nad lidmi a zvířaty.
Filmovou pohádku natočil v roce 1993 pan režisér Václav Vorlíček podle scénáře Miloše Macourka.

Arabela SVARKŘP - RVJS 5

1. srpna 2018 v 17:21 | dvě TeReziA...

Arabela se vrací aneb Rumburak králem Říše pohádek

Rumburak v jablečném sadu (5/26)


Rumburak míří na ostrov Pultanela.
Král hraček Papp svěřil Arabele práci na arafonu, přístroji, který umožní lidem komunikovat se zvířaty. Honzík s Mařenkou stále hledají kouzelný zvoneček, který by jim měl umožnit studijní cestu do Říše pohádek. V lidském světě se znovu objeví kouzelný prsten, ale nic to nezmění na tom, že kolem Majerových se zvolna stahují sítě Rumburakovy pomsty. Zelené jablko z ostrova Pultanela mu poslouží k tomu, aby se naplnila pro něj tak příznivá věštba.
Filmovou pohádku natočil v roce 1993 pan režisér Václav Vorlíček podle scénáře Miloše Macourka.

Arabela SVARKŘP - Arafon

31. července 2018 v 12:29 | dvě TeReziA...

Arabela se vrací aneb Rumburak králem Říše pohádek

Arafon (4/26)

Rumburak míří na ostrov Pultanela.
Arabela je v lidském světě šťastná a spokojená. Čeká děťátko, a tak jí sotva budeme vyčítat, že se málo stará o to, co se odehrává v Říši pohádek. Obr tam denně dostává svou oběť určenou losem a všichni mají z losování hrůzu. Rumburak se vydal na ostrov Pultanela, kde se lidé rodí jako starci, aby skončili svůj život jako děti. Arabela netuší, jak osudové následky bude pro ni tenhle Rumburakův výlet mít.
Filmovou pohádku natočil v roce 1993 pan režisér Václav Vorlíček podle scénáře Miloše Macourka.

Arabela SVARKŘP - 1, 2, 3

30. července 2018 v 13:29 | dvě TeReziA...

Arabela se vrací aneb Rumburak králem Říše pohádek

Pomoc, za kopcem je obr (1/26)

Pohádkový seriál pro celou rodinu opĕt s Arabelou a Petrem Majerovými po deseti letech.
Od chvíle, kdy naposledy zazvonil kouzelný zvoneček, se udála spousta vĕcí. Arabela a Petr jsou spolu deset let a marnĕ čekají na dítĕ. Z Honzíka a Mařenky se stali vysokoškoláci, studují folkloristiku, především pohádky. Říše pohádek je vážnĕ ohrožena, ze zemĕ obrů je pro své vegetariánství vyhnán obr Balibul. Usadí se poblíž království, aby se naučil jíst lidi, a každý den žádá novou obĕť. Bystrozraký uteče z vĕzení, aby se nestal jeho obĕtí, a zmocní se kouzelného pláštĕ. Letí do svĕta lidí.
Filmovou pohádku natočil v roce 1993 pan režisér Václav Vorlíček podle scénáře Miloše Macourka.



Osudná vĕštba (2/26)

V pohádkové říši řádí obr a čarodĕjnice pronese podivnou vĕštbu.
Vĕštba čarodĕjnice, že se Rumburak stane králem Říše pohádek, lidí i zvířat, pokud zničí Arabelino štĕstí, se Rumburakovi velmi líbí, zatím ale neví, jak si s ní poradit. Praví se v ní totiž ještĕ, že se Arabeliny dĕti stanou dĕdky!


Rumburak letí na Pultanelu (3/26)


Honzík a Mařenka opět v Říši pohádek.
Honzík a Mařenka se rozhodli navštívit Říši pohádek, aby si tu Honzík ověřil některé důkazy, kterými chce operovat při obhajobě své semestrální práce. Mladí lidé ale nevědí, jak se tam dostat. V pohádkovém světě nepřestává řádit obr, kterého přijel zneškodnit Fantomas. Rumburak mu v tom ale úspěšně zabrání. Dojička krav Roxana povýšila. Díky Vigovi se z ní stává čarodějnice II. kategorie. Rumburaka ale nejvíc zajímá věštba, podle níž má zničit Arabelino štěstí, aby se přiblížil svému cíli. Zdá se, že už ví, jak na to.

O bílé paní

29. července 2018 v 14:16 | dvě TeReziA...

O bílé paní

Komediální pohádka o hradních strašidlech, nebezpečných loupežnících a odvážné Fanynce.
Je noc a venku zuří taková bouřka, že bílá paní Slavěna místo strašení na hradbách hraje se svým milovaným Tomášem hezky v teple pexeso. Jejich poklidný večer přeruší bouchání na hradní bránu a volání o pomoc. Za dveřmi stojí kuchařka Fanynka, kterou pronásledují loupežníci. A protože Fanynka je sirotek a nikoho nemá, bílé paní se jí zželí a společně s Tomášem se rozhodnou, že jí poskytnou přístřeší, stravu a také patřičné vychování. Fanynka jim zase na oplátku slíbí, že bude vařit. Všechno šlape jako na drátkách do té doby, než se hrad pokusí uchvátit loupežníci. Je ovšem jasné, že jim to jen tak neprojde. Na pomoc totiž přichází zakletý Slavoj.
Filmovou pohádku natočil v roce 2008 pan režisér Martin Dolenský podle scénáře Michala Čunderleho.

Jorinda a Joringel

29. července 2018 v 11:42 | dvě TeReziA...

Jorinda a Joringel

Klasická pohádka podle bratří Grimmů vypráví o lásce Jorindy a Joringela, kteří se sice velmi milovali, ale museli poznat, že lásku je třeba si také zasloužit.
V temném hradě ukrytém v lese žila pohádková čarodějnice. Každého, kdo se jen přiblížil k jejímu obydlí, zaklela. Nevinné dívky měnila v ptáky a ty pak věznila. Jorinde a Joringel, kteří si už dávno slíbili, že se ožení, si vyšli na procházku do lesa. Dostali se příliš blízko k hradu zlé čarodějnice a ta proměnila Jorindeho ve slavíka a Joringela zapustila do země. Jakmile chytla ptáčka (Jorinde) pustila Joringela na svobodu. Tomu se jednu noc zdálo o kytce, která by dokázala kletbu zrušit. Pátral po květině 9 dní. Když ji našel, vydal se s ní do sídla čarodějnice. Přestože překročil práh hradu, nebyla na něj uvržena kletba. Dokonce se před ním otevřely všechny dveře. Našel čarodějnici, která krmila ptáky, květinou se jí dotkl a zbavil jí zlé moci. Pak stejným způsobem vysvobodil ženy a dívky, zakleté v ptáky.
Německo 2011, Jorinde und Joringel

Putování po Blažených ostrovech

28. července 2018 v 14:28 | dvě TeReziA...

Putování po Blažených ostrovech

Pohádka vypráví o touze po spravedlivém a naplnĕném životĕ.
Pohádkový příbĕh o vĕčném hledání pravdy, lásky a spravedlnosti nás zavede do písečné Antarie, zemĕ, která leží kdesi v tajemných dálkách nekonečna. Antarii, tak jako i třem ostrovům života - Ostrovu blažené nevĕdomosti, Ostrovu blažené lásky a Ostrovu blažené moudrosti - vládne nesmrtelný a mocný Antares. Jeho nejmladší syn Antar zatouží jednoho dne poznat skutečný život i lásku, a proto se rozhodne vydat na ostrovy života. Otec jej před touto poutí zrazuje - nechce ztratit nejmilejšího syna. Ale mladičký Antar jeho prosby a varování nevyslyší...
Filmovou pohádku natočil v roce 1989 pan režisér Ludvík Ráža podle scénáře Šárky Baborovské.

Paní Zima

28. července 2018 v 11:24 | dvě TeReziA...

Paní Zima

Klasická pohádka bratří Grimmů vypráví o dvou sestrách, službĕ u Paní Zimy a spravedlivé odmĕnĕ.
Byla jednou jedna vdova a ta mĕla dvĕ dcery. Nevlastní Marii, pilnou milou dívku, která musela zastat všechnu práci v domácnosti a vlastní ošklivou a línou Luisu, kterou neustále rozmazlovala. Marie sedávala často u studny, předla vlnu i své sny o štĕstí. Jednoho dne už mĕla prsty od práce celé krvavé, a když se snažila vřeteno vyprat, vypadlo jí z rukou a spadlo do hluboké studny. Nebohá Marie pro nĕj musela skočit, ke svému překvapení se však ocitla na krásné louce, plné kvítí, v kouzelné zemi, v níž zvířata, kvĕtiny a dokonce i vĕci mohou mluvit. Vydala se po louce, až došla k peci, odkud na ni volal chleba, aby ho vytáhla dřív, než se spálí. Marie nelenila a chleba vytáhla. Za chvíli na ni volá jabloň, obtížená jablky, aby jí pomohla jablka setřást. I jí Marie pomohla od břemene a nakonec došla k chaloupce Paní Zimy, která ji přijala do služby. Pilnĕ vše v domĕ zastala a na její přání hlavnĕ početné peřiny pečlivĕ natřásala, neboť to pak na svĕtĕ snĕžilo. Jak však čas bĕžel, začalo se jí stýskat po lidech. Paní Zima ji tedy ze služby propustila, a že dobře pracovala, zlatem ji odmĕnila. V rodné vesnici však jejímu vyprávĕní nikdo nevĕří, kromĕ závistivé matky a Louisy, které se na její zlaté šaty vynadívat nemohou. Nakonec se Luisa také rozhodne skočit do studny. I ona se ocitne na krásné louce, odmítne však pomoci chlebu i jabloni a ve službĕ u Paní Zimy dokonce místo třepání peřin usne. A když se čas její služby nachýlí ke konci, i ona se dočká spravedlivé odmĕny.
Nĕmecko 2008, Frau Holle

Abaj a Žabaj

28. července 2018 v 9:07 | dvě TeReziA...

Abaj a Žabaj

Kazašská pohádka vypráví o dvou vykutálených šibalech.
Dva šibalové vylákají z naivního mladíka peníze pod záminkou, že jim je dluží jeho zesnulý otec. Abaj však s penĕzi zmizí a jeho žena tvrdí Žabajovi, že náhle zemřel. Žabaj se rozhodne truchlit s ní a přitom zjistí, že žena odnáší jídlo do sklepa. Když se dozví, kde peníze jsou, uteče s nimi zase on. Do závĕrečné hádky přichází mladík a oba šibalové mu peníze vrátí.
Filmovou pohádku natočil v roce 1988 pan režisér Evžen Sokolovský mladší.

Burácení s Burácem

27. července 2018 v 21:26 | dvě TeReziA...

Burácení s Burácem

Pohádka vypráví o jedné Andulce, která toužila se vdát, a o kouzelné babičce, která popletenĕ čarovala.
Pohádková babička je na rozcestí a neví, kudy dál - do ptačí, nebo do kvĕtinové zemĕ? Nebo snad do Ouholiček? Takový je osud pohádkových babiček, že vždy musejí tam, kam je práce volá...
Andulka touží po vdavkách. Do jejího osudu zasáhne kouzlená babička, která jí přičaruje ženicha, jenž je jí přisouzen už od kolébky. Burác se ale Andulce vůbec nelíbí. A tak babička čaruje dál a schválnĕ kouzlo trošku poplete - jednou je Burácek moc silný, pak moc velký, ale Anka není nikdy spokojená... A jak to všechno dopadne? Najde Andulka toho pravého?
Filmovou pohádku natočila v roce 1981 paní režisérka Vlasta Janečková podle scénáře Evy Košlerové.

Spící princ

22. července 2018 v 8:43 | dvě TeReziA...

Spící princ

Romantická pohádka o samolibém princi, pro kterého je krásná tvář víc, než čistota duše a dobrota srdce.
V jednom království se právě koná ples, na němž se má zasnoubit nejkrásnější princ s nejbohatší princeznou. On ale myslí jen na sebe, ona zase jen na to, co vlastní. Na zásnubách se však objeví neodolatelná tanečnice Juanita, která se princi vlichotí, a oba spolu prchnou ze zámku. Ještě předtím ale princ pošle do vězení Mudrce za to, že vytvořil sochu s jeho podobou z kamene místo ze zlata. Mudrcova dcera se rozhodne prince poprosit o otcovu svobodu. Ještě předtím ale mudrc oživil sochu prince, aby za něj vládla.
Filmovou pohádku natočil v roce 1985 pan režisér Pavel Kraus podle scénáře Petra Janiše.

Letní pohádka

22. července 2018 v 8:39 | dvě TeReziA...

Letní pohádka

Romantická pohádka vypráví o jednom mladém králi Vítkovi a krásné Doubravce.
Mladému králi Vítkovi zemřeli rodiče, důvěřivý král nechává všechnu starost o království na sobeckém komořím Eduardovi. Zlotřilý rádce se však snaží uchopit moc do svých rukou. Jen díky lásce k dívce Doubravce se Vítek vrací opět do života a začíná spravedlivě kralovat.
Filmovou pohádku natočila v roce 1984 paní režisérka Věra Jordánová podle scénáře Petra Svárovského a Jany Procházkové.

Arabela - Zvonečkem to začalo...

21. července 2018 v 19:51 | dvě TeReziA...

ARABELA-13

Zvonečkem to začalo, zvonečkem to končí

Pohádkový rodinný seriál vypráví příbĕh, jak Arabela s královnou vrací pohádkové říši její podobu a svatbě Arabely s Petrem už nic nebrání.
Královna, Arabela, Petr i děti přijedou na královský hrad. Maminku Arabely vítají poddaní proměnění v auta troubením. Arabela dá Petrovi prsten, aby dal vše do pořádku. Z poddaných jsou zase lidé i zámek má opět svou původní podobu. Z lidské říše se vrátil i vodník. Děti jdou na prohlídku pohádkové říše, uvidí trpaslíky i Sněhurku. Červenou Karkulku doprovodí k babičce, kde už je místo ní v posteli Frankensteinův umělý vlk Agrip, který zaujal pozici mluvícího vlka. Těsně před tím, než sní Karkulku, přijdou pro děti stráže a ony se musejí vrátit na zámek.

Královna si vezme cestovní plášť a spolu s ní se pod něj schovají Petr, Arabela i děti a nenápadně pod něj proklouzne i krkavec. Všichni se objeví u Majerů na zahradě, kde se setkají s paní Hermanovou. Od ní se dozvědí, že jsou všichni na výstavě mistra Pimpery, a vyrazí tam. Arabela vrátí prstenem sochám lidskou podobu a asistenta Grosse vysvobodí ze žaludku pana Majera. Společně se pak vypraví k továrně, kterou dá prstenem král Hyacint do pořádku.

Na stromě v zahradě u Majerů se setká čarodějnice s Rumburakem a on jí znovu požádá o pomoc. Na základní škole vyprávějí Honzík s Mařenkou spolužákům i řediteli o svých zážitcích, učitel Adam si vše pečlivě zapisuje do svého notýsku. Učitel je překvapen, že Honzík je švagrem princezny.

Arabela z katalogu vyčaruje Petrovi svatební oblek a otce požádá, aby její sestra Xenie s Vilibaldem mohli být také na její svatbě. Král svolí a Arabela jim vrátí lidskou podobu, Xenie s Vilibaldem ale málem pokračují ve své hádce, kterou rázně ukončí král Hyacint. Pan Vigo s paní Hermanovou jdou vařit, ostatní odjíždějí na svatební obřad. Arabela vzkáže panu Vigovi, že kouzelný prsten leží na stolku v Petrově pokoji. Na obřadu všichni čekají na Fantomase, který na poslední chvíli, když hrozí zrušení svatby, sundá svůj převlek shrbené babičky.

Rumburak rozbije okno v Petrově pokoji a s čarodějnicí vniknou dovnitř. Rumburak promění prstenem Arabelu v ovci a Petra ve velké hodiny. Pan Vigo se vrátí ze sklepa s okurkami a od paní Hermanové zjistí, že se nahoře rozbilo okno. Na větvi sedící krkavce už také nevidí a domyslí si, co se stalo. Vezme z ruky paní Hermanové váleček na nudle a běží nahoru do pokoje. Rumburaka, který hledá plášť ve skříni, praští zezadu po hlavě válečkem a sebere mu prsten.

Úředník odmítne Arabelu s Petrem v této podobě oddat, ale Fantomas vystřelí ze své ruky dva hřeby a úředníkovy boty zůstanou přibité k podlaze. Ke svatbě nakonec tedy přeci jen dojde. Taxikář, který vezl generály, už si na podivnosti zvyknul a pomáhá naložit ženicha-hodiny do svého auta. U Majerů vrátí pan Vigo Arabele i Petrovi jejich podobu a předá jim svatební dary - lednici a pračku, v které proměnil Rumburaka i čarodějnici. Od krále Hyacinta dostanou kouzelný zvoneček, aby mohli zavolat Vigova nástupce, kdyby něco potřebovali. Pajda zvoneček ale sebere a zahrabe ho na zahradě.

Královský pár, pan Vigo i Xenie s Vilibaldem se přenesou v cestovním plášti zpět do pohádkové říše. Petr s Arabelou si užívají společnou chvilku, kterou přeruší výkřiky pana Majera. Hlava rodiny leží ve vaně a drží nad sebou bojler. Chtěl ho vyhodit, zazvonit zvonečkem a nechat si vyčarovat nový. Nikdo ovšem zvoneček nemůže najít. Bojler všichni odnesou na zahradu a Petr s Arabelou si na něj sednou. Arabela je šťastná, že se zbavila kouzel a může žít jako normální člověk.
Barevnou filmovou pohádku natočil v roce 1980 pan režisér Václav Vorlíček a na scénáři se spolupodílel pan Miloš Macourek.

Arabela - Hrdlička zasahuje

21. července 2018 v 19:51 | dvě TeReziA...

ARABELA-12

Hrdlička zasahuje

Pohádkový rodinný seriál vypráví příbĕh, jak Rumburak chystá svatbu s Arabelou.
Arabela i její královský otec jsou překvapeni z pohádek v lidském světě, protože pojednávají o zvířatech. Paní Majerová a černokněžník Vigo sledují čtení krále Hyacinta a nikdo kromě princezny Arabely si nevšimne Rumburaka a čarodějnice, kteří se najednou objevili v místnosti. Čaroděj II. kategorie proměnil všechny v sochy a princeznu v růži. Ježibabu pošle, aby se porozhlédla po bytě, jestli nenajde další kouzelný prsten.
Ze sousedního pokoje vycházejí pan Majer s asistentem Grossem, Rumburak prstenem začaruje Grosse do žaludku pana Majera, kterému se několikanásobně zvětší břicho. Rumburak zapne plášť a zmizí, čarodějnici tam ovšem zapomene, ta musí uletět oknem jako krkavec.
Rumburak se vrátí na svůj hrad jako pán a Arabele vrátí její podobu poté, co růži hodí za mříže cely. Petr se s ní jde přivítat, ale čaroděj jejich setkání přeruší. To se nelíbí Petrovi, který Rumburaka srazí dveřmi od cely. Zavřeni jsou také Honzík s Mařenkou i manželé Blekotovi a Petr, kterého chce Rumburak nechat příští den za trest popravit. Čaroděj se vězňům chlubí, že mu nikdo nesahá ani po kotníky, včetně Fantomase. Rozbije skleněnou číši a místo střepů se objeví kat. Večer ještě zajde do hladomorny a smutné Arabele oznámí, že hned po popravě začne jejich svatební hostina.

Gross si stěžuje při snídani panu Majerovi, aby nepil příliš horké nápoje, protože by ho mohl opařit. Po jejich odjezdu do televize přiletí k Majerům otevřeným oknem posnídat i čarodějnice a nechá stěhováky, kteří si přijeli pro sochu na zahradě, odvézt všechny sochy z bytu na výstavu známého sochaře Pimpery, spolužáka pana Majera.

Při snídani Rumburak kvůli neohrabanosti kata mine kuší hrdličku. Ta přeletí do cely Arabely a obě si spolu popovídají. Arabela zjistí, že je to její maminka, od Petra si vezme tužku a papír a hrdličku pošle za Fantomasem. Vládce světa pohádek pro dospělé je u Frankensteina, který se mu chlubí svým univerzálním umělým vlkem Agripem. Ten umí hřát jako kamna, promítat film, mluvit, funguje i jako naučný slovník. Náhle přiletí hrdlička se žádostí o pomoc a Fantomas okamžitě vyrazí na Rumburakův hrad.

Doktorka Knoblochová seznamuje na výstavě novináře se sousoším od Majerů a vychvaluje Pimperovu "hlubokou symboliku", jelikož sochy mají na nohách trepky. V televizním studiu se všichni snaží přesvědčit asistenta Grosse, aby počkal s operací, a nechal pana Majera vyprávět pohádky.

V hladomorně finišují přípravy na Petrovu popravu, to už ale Fantomas klepe na zamčená vrata. Nikdo mu neotevírá, a tak si svou rukou vystřílí schůdky do stěny hradu a vleze po nich dovnitř. Ve chvíli, kdy už má kat sekeru nad Petrovou hlavou, objeví se Fantomas a popravu přeruší. Rumburakovi dvěma vystřelenými hřeby ze své ruky připoutá paže k opěradlům křesla a vezme mu kouzelný prsten, který předá princezně Arabele.

Pan Majer přesvědčí Grosse, že zítra bude operace. V televizi vypráví pohádku a s Grossovou pomocí zpívá dvojhlasně, diváci jsou jeho výkonem překvapeni. Arabela vrátí prstenem lidskou podobu své mamince, kterou všem představí. Petr pozve Fantomase na svatbu jako svědka. Rumburak je uvězněn do cely, ale promění se v krkavce a uletí.
Barevnou filmovou pohádku natočil v roce 1980 pan režisér Václav Vorlíček a na scénáři se spolupodílel pan Miloš Macourek.

Královny kouzelného lesa

21. července 2018 v 13:21 | dvě TeReziA...

Královny kouzelného lesa

Pohádka o lesních kmotrech, dceři lesního strážce a o mocném křišťálu.
Když na svých cestách potkáte strom starý tak, že si pamatuje i věci, které lidé dávno zapomněli, zastavte se a poslouchejte. Třeba uslyšíte pohádkový příběh o královnách kouzelného lesa, příběh z časů, kdy čáry ještě vládly krajinou. Jak jinak by mohla krásná lesní vládkyně Elberet navštěvovat krále lidí Arangela? Jak jinak by mohl myší panovník Gór ve své touze po kouzelném křišťálu ničit ohněm stromy? Ty stromy, které jsou příbytkem lesních kmotrů - Poddubáka, Kaštaňáka, Jasmíňáka, Borováka, stromy Kouzelného lesa, kde jeden lidský rok je vteřinou a věky jen pouhou chvílí. Toho Kouzelného lesa, kde žije i Dívka, dcera strážce hranice, co patří tak trochu lesním kmotrům, kteří ji vychovali, a tak trochu světu lidí, kde se narodila…
Filmovou pohádku natočila v roce 1998 paní režisérka Svatava Simonová podle scénáře Miroslava Doubravy.

Strach má velké oči

21. července 2018 v 13:17 | dvě TeReziA...

Strach má velké oči

Naše oblíbená veselá pohádka vypráví o začarovaném lese a kouzlech, které láska a zdravý rozum přemůže.
Radši račí nebo želví polívku? Kterou si dají mládenci, kteří se vydali do začarovaného lesa osvobodit zajatou dívku? Vysvobodí zamilovaný dřevorubec Filip svou Lesněnku z moci čarodějné báby? Potrestá někdo loupežníka Bujóna a bábu Magi?
Filmovou pohádku natočil v roce 1980 pan režisér Pavel Kraus podle scénáře Jaroslava Pacovského.

Petr Pan USA 2003

21. července 2018 v 9:23 | dvě TeReziA...

Petr Pan

Americko-britský dobrodružný fantasy film o romantické dívce, která vypráví příbĕh o Petru Panovi. Konflikt Petra Pana a kapitána Hooka se blíží k rozhodujícímu souboji.
Wendy Darlingová je romantička s velkou fantazií a touhou po dobrodružství. Chtĕla by napsat knihu o pirátech a bratrům Johnovi a Michaelovi vypráví po večerech příbĕhy o Peteru Panovi. Její sny občas komplikují život nejen jí samotné, ale i jejím blízkým. Jednoho večera se u ní v pokoji objeví Peter Pan s vílou Zvonĕnkou. Hledají chlapcův vzpurný stín, který tu zůstal po předchozí noci, kdy Peter za oknem poslouchal dívčino vyprávĕní. Dívka mu utržený stín znovu přišije a Peter jí na oplátku vypráví o Ztracených chlapcích. Přemluví ji, aby s ním odešla do Zemĕ-Nezemĕ, plné dobrodružství, kde neplatí pravidla dospĕlých. V Zemi-Nezemi se dívka stane svĕdkem útoku kapitána Hooka na Ztracené chlapce a sama se málem stane obĕtí chlapců, jimž žárlivá Zvonĕnka namluvila, že je pták, kterého mají sestřelit. Její bratři padnou do rukou Hooka, který je společnĕ s indiánskou princeznou uvĕzní v jeskyni zaplavované vodou, ale Peter Pan je osvobodí, i když je nucen svést se zuřícím Hookem souboj na život a na smrt.
USA/VB, 2003

Zelený ptáček

21. července 2018 v 8:16 | dvě TeReziA...

Zelený ptáček

Indická pohádka vypráví o velké lásce dívky Basanty a prince Parikšára.
Prostá venkovská dívka Basanta se snaží přes všechny útrapy vysvobodit svého vyvoleného prince Parikšára z moci zlé čarodějky. Za to, že jej zbaví prokletí jehlové smrti, je ale potrestána. Milující dívka se však nevzdá a nakonec všechnu nenávist, zlobu a kouzla zlomí. Na strastiplné cestě za láskou a štěstím provází oba hrdiny zelený ptáček jako symbol spravedlnosti, která přináší radost i slzy.
Barevnou filmovou pohádku natočil v roce 1984 pan režisér Evžen Sokolovský mladší podle scénáře Pavla Aujezdského.

Princezna ze mlejna 2

20. července 2018 v 20:11 | dvě TeReziA...

Princezna ze mlejna 2

Oblíbená česká filmová pohádka vypráví, jak vodník s čertem chránili Elišku před knížepánem, zatímco Jindřich bojoval s Turkem.
První díl skončil svatbou a už se zdálo, že po narození malé Terinky se v pohádkovém mlejně zabydlí štěstí natrvalo. To se však ani trochu nelíbí knížepánovi, který si na půvabnou Elišku nepřestal myslet. Se svým oddaným sluhou Žánem vymyslí lest a Jindřicha pošle na vojnu proti Turkovi. Zámecký pán se ale naivně domnívá, že tím má do mlejna cestičku otevřenou a u Elišky vyhráno. Jenže ve mlejně, jak známo, bydlí šikovná a veselá strašidla - čertík s vodníkem, které Elišce určitě pomohou…
Filmovou pohádku natočil v roce 1994 pan režisér Zdeněk Troška a na scénáři se spolupodílel Vratislav Marek.

Pan Tau 27-33

20. července 2018 v 16:44 | dvě TeReziA...

Pan Tau -27

Poplach v oblacích

Pohádkový rodinný seriál vypráví příbĕh o tajuplném muži s buřinkou.
Pan Tau se vrací na televizní obrazovky v závĕrečné sérii svých podivuhodných příbĕhů. Tentokrát se zjeví rovnou na křídle letadla, ve výšce devĕt tisíc metrů, aby potĕšil jednu malou cestovatelku. Dívenka se raduje, ménĕ už inspektor Málek, který prapodivnou postavičku na křídle uvidí také. To popírá veškeré přírodní zákony! Letadlo na příkaz inspektora Málka nouzovĕ přistává. Hlavní inspektor se domnívá, že šlo o davovou sugesci, přes důkladné vyšetřování se totiž pana Tau nepodaří odhalit. Všechna kouzla ovšem končí, když pan Tau ztratí svou buřinku.
Filmovou pohádku natočil v roce 1970 pan režisér Jindřich Polák a na scénáři se spolupodílel pan Ota Hofman.

Pan Tau -28

Lov na slona

Inspektor Málek má starosti. Musí řešit zmatek na letišti, který vznikl přičinĕním pana Tau, což zatím Málek netuší. Navíc se ale musí postarat o své dĕti, a to nejsou také žádní svatouškové. Mezitím putuje klobouk pana Tau na hlavĕ pana Kalouse na safari, kam zřízenec doprovází malé slůnĕ. Marnĕ se pan Tau snaží buřinku získat zpĕt. Nakonec z vozu uniká nejen pan Tau, ale i slon a vydávají se na procházku vstříc novému dobrodružství.

Pan Tau -29

Noc v safari

Klobouk, který celou dobu nosil pan Kalous, získala jeho dcera, a tak se kouzlem ocitl v obýváku u Kalousů slon i s panem Tau. Pohroma už nemohla být vĕtší. Kačenka s Honzou jedou na safari, neboť se dozvĕdĕli, že je tam slon a doufají, že i pan Tau. Ten však konečnĕ dostal zpĕt svou kouzelnou buřinku a mohl dát Kalousův zdemolovaný domov zase do pořádku. Na letišti pokračuje vyšetřování, při nĕmž se znovu na křídle letadla zjeví pan Tau, tentokrát i s dĕtmi. Zmatek na letišti ještĕ přiživují kouzelníci, kteří přiletĕli na festival magie. Zdá se, že madam Stella s dcerou Veronikou budou do dĕní kolem pana Tau rovnĕž zapojeny.

Pan Tau -30

Pan Tau a kouzelnice

Pan Tau na kouzelnické soutĕži vykouzlí slona a všichni chtĕjí zjistit, jak to dĕlá. Inspektor Málek, který stále pátrá po muži na křídle letadla, dostal tip, a tak se jde na večerní kouzelnické představení podívat. Dĕti se seznámí s Veronikou, dcerou kouzelnice Stelly, a pan Tau jim vykouzlí lístky na večerní představení, které už je vyprodané. A to představení se přes nĕkteré intriky nevražících kouzelníků opravdu povede, zvlášť proto, že zásluhou pana Tau se tentokrát může dívat z hledištĕ i Veronika, která obvykle musí mamince na jevišti pomáhat.

Pan Tau -31

Pan Tau na pionýrském táboře

Pan Tau opĕt Málkovi unikl. Dĕti jedou na pionýrský tábor a Tau s nimi. Tam si ho spletou s kuchařem, který zatím omylem dorazil do jiného tábora. Jen dĕti samozřejmĕ hned našeho hrdinu poznají. Kuchař Tau se snaží vařit opravdovĕ, bez kouzel, a to přináší občas kuriózní situace. V noci při bouřce Tau dĕtem vyčaruje zvířátka, aby se jim nestýskalo. Inspektor Málek se s manželkou a dĕtmi chystá trávit dovolenou u babičky, když tu na fotce z tábora uvidí pana Tau. A tak honička pokračuje...

Pan Tau -32

A která je ta pravá?

Inspektor Málek přijede na tábor hledat kouzelného mužíčka a hned ho taky objeví, jenže dĕti mu pomohou uprchnout. Pan Tau ale při tom zapomene svou kouzelnou buřinku, kterou si přivlastní Málek a přivolá celou leteckou inspekci i s vrtulníkem. Po zmizelém ale nezůstala opĕt ani stopa. Dĕti zorganizují sbĕr buřinek a deštníků pro pana Tau, kterého ubytovali v domku dĕdečka jednoho z nich. Otík v nestřežené chvíli vymĕní kouzelnou buřinku za obyčejnou. Tu pravou ale omylem vezme dĕdeček Hanousek. Zmatky kolem buřinky vrcholí...

Pan Tau -33

Od zítřka nečaruji

Pan Tau ztratil svou buřinku, ale víc mu vadilo, že neumí číst a psát, jako dĕti, a tak se to s nimi učil. Buřinka se shodou náhod ocitla u Málka, který se nakonec s panem Tau spřátelil. Poznal totiž, že buřinka symbolizuje dĕtské sny a fantazii, které dospĕlí ztratili. Naposledy si Málek vypůjčil buřinku, aby mohl demonstrovat let na křídle letadla, jenže když prozradil její kouzelnou moc, lidé se po ní sápali a milou buřinku navždy zničili.
A tak pan Tau odchází... tentokrát definitivnĕ.

Arabela - Příliš mnoho generálů

20. července 2018 v 11:04 | dvě TeReziA...

ARABELA-11

Příliš mnoho generálů

Pohádkový rodinný seriál vypráví příbĕh, jak vyletěla do povětří chemická továrna a Arabela získala kouzelný prsten.
Petr vysílá z Rumburakova televizního studia do říše lidí a přes křišťálovou kouli vidí i slyší Arabelu. Vysvětlí jí, jak to bylo s proměnou pohádkové říše, a ona mu uvěří, že to nebyla jeho vina. Děti vysílají domů také a když je objeví v komnatě paní Müllerová, hned se ukáže na obrazovce a pochlubí se s manželem přes obrazovku přítelkyním v říši lidí.

Mezitím si král stěžuje v závodní jídelně na chudý oběd a doslova prohlásí, že továrnu, kde takhle vaří, by nechal vyhodit do povětří. Po polední pauze pan Vigo, pan Majer a král Hyacint mají přenášet těžké nosníky. Ti ale zabloudí a rozbijí dvě obrovské skleněné nádrže s chemikáliemi. Dojde k chemické reakci a všichni opouštějí továrnu, aby se zachránili před jedovatým plynem a ohněm. Požárníci evakuují továrnu a dojde k výbuchu, který továrnu zničí. Vedoucí v továrně přijede s policisty a nechá krále Hyacinta, pana Majera i pana Viga zavřít do vězení. Arabela je se zlodějem Fouskem na lodičce, ale ten jí prstýnek nechce dát. Princezna si přivolá na pomoc vodníka, který Fouska stáhne do vody a Arabele předá prstýnek. Fouska vyloví plavčík, hned na břehu ho pozná policista a zatkne jej.

Arabela se vrací k Majerům s kouzelným prstenem a narazí na doktorku Knoblochovou, která chce převézt na výstavu sochu od mistra Pimpery, která stojí na zahradě. Čarodějnice paní Majerové sdělí, že pan Majer je s ostatními ve vězení a Arabela je jde osvobodit. Ve vězení čekají návštěvu generálů, Arabela se prstenem v jednoho z nich promění a nechá se zavést do cely k panu Majerovi, panu Vigovi i svému královskému otci. Všechny promění v generály, dozví se i o Vilibaldovi a jeho také promění v generála. Všichni nasednou do taxíku a odjedou. Během cesty domů si ale v převlecích za generály vyprávějí o tom, co se stalo, a řidič je z jejich řečí o pohádkových bytostech tak vystrašený, že v půlce křižovatky zastaví a uteče.

Xenie mezitím dělá servírku a když podruhé přinese režiséru Novákovi jinou polévku, než kterou si objednal, ten si stěžuje. Ona mu ji vylije na hlavu a za to je přeřazena do kuchyně na mytí hrnců, kde si z ní nové kolegyně dělají legraci. Xenie drhne hrnec, když ji navštíví Arabela a Vilibald jako generálové.

U Majerů se Vilibald s Xenií pohádají a král je promění v kuličky, které si pak schová. Arabela převleče prstenem krále i pana Viga do obleků a vyčaruje bohatou večeři, když se u ní objeví falešná královna a chce nutně pujčit prsten. Arabela jí ho půjčí a královna se smíchem odejde. Čarodějnice přiletí do hotelu jako krkavec předat prsten Rumburakovi.

Taxikář se na stanovišti svěřuje kolegům se svým zážitkem, když přijdou dva generálové - Rumburak a čarodějnice. Oba naloží a Rumburak se s paní kolegyní během cesty k Majerům dohadují, jak tam vniknou. Rumburak na sebe vezme na chvíli podobu pohádkového strašidla, taxikář je k smrti vyděšen, ale čarodějnice mu řekně, že tohohle už se dnes nikdo nelekne, a čaroděj se promění zpět. Taxikář jejich další řeči opět nevydrží, zastaví a znovu uteče.

U Majerů se všichni najedli a bojí se, kdy přijde Rumburak. Někdo zvoní, za dveřmi je asistent Gross, aby panu Majerovi předal pohádky, které má číst v televizi. Oba odejdou do vedlejšího pokoje. Rumburak s čarodějnicí ve svých převlecích sedí na stromě, promění se v mouchy a míří k otevřenému oknu v obývacím pokoji, kde král Hyacint předčítá všem pohádky.
Barevnou filmovou pohádku natočil v roce 1980 pan režisér Václav Vorlíček a na scénáři se spolupodílel pan Miloš Macourek.

Arabela-Rumburakova velká šance

20. července 2018 v 11:03 | dvě TeReziA...

ARABELA-10

Rumburakova velká šance

Pohádkový rodinný seriál vypráví příbĕh, jak zloděj ukradne poslední ze tří kouzelných prstenů.
Děti s Petrem uvidí Tarzana, který se houpe na liáně, a po chvíli jim stojí v cestě Fantomas, nejmocnější vládce říše pohádek pro dospělé. Řekne jim kudy se dostanou na Rumburakův hrad, náhle si všimne hrdličky, která se přidala k Petrovi a dětem cestou, a chce ji zastřelit. Petr ji ale písknutím vyplaší a Fantomas holou rukou ustřelí větev.

Na Rumburakově hradu vládne s rákoskou paní Müllerová a Pekota, Mekota i její manžel Blekota pěkně všechno umývají a utírají, aby bylo všude čisto. Někdo buší na vrata a k jejímu překvapení to je Petr s Honzíkem a Mařenkou. Ihned oba posadí k pianu a nutí je hrát, Petra zapojí do úklidu. Petr objeví tajnou komoru, odkud Rumburak vysílal. Objeví křišťálovou kouli a hned se do ní podívá, co dělá Arabela. Ta spolu s jeho matkou truchlí nad zmizením Petra a přidá se k nim i Pajda. Pan Majer, černokněžník Vigo i král Hyacint jezdí v továrně s ještěrkami. Král se ale nedokáže vyhnout vysoké hromadě plechovek a zboří ji. Vzápětí nezabrzdí a vjede do barelů.

Fousek v Majerově smokingu se pokouší seznámit s nějakou slečnou a narazí na Rumburaka v ženských šatech. Pokouší se ho svést, ale čaroděj ho pozná, pustí se do něj a chce prsteny. Zloděj ale začne křičet, že lidem okolo prozradí, kdo je ta žena doopravdy. Rumburak ho pustí a uteče.

Arabela jde pro ryby, ale na molu ji stáhne vodník za nohu do Vltavy. Arabela uvidí na dně ve vodníkově doupěti létající kufr a dozví se od něj, co udělala s pohádkami Xenie a že jí pomáhal Petr Majer.

V pohádkové říši jedí Xenie, Vilibald a královna jen konzervy, protože i kuchař je proměněný v auto. Princezna odmítá kohokoliv z poddaných proměnit zpět, ale napadne jí udělat si výlet do restaurace v lidském světě. Všichni přiletí do Parkhotelu a objednají si ta nejdražší jídla. Xenii padne do oka muž v kovbojském obleku a řekne Vilibaldovi, ať se jde převléknout do podobného kostýmu. Hodí mu prsten, ale princ ho nechytí. Prsten se zakutálí k zloději Fouskovi, který sedí u vedlejšího stolu. Ten ho obratně sebere, rychle zaplatí útratu a odejde. Do Parkhotelu dorazí i Rumburak a chce klíč od pokoje 111. Před panem Hermannem se vydává za svou manželku. Čaroděj jde kolem restaurace a všimne si královny, která spolu s Xenií a Vilibaldem hledá na podlaze ztracený prsten. Po číšníkovi vzkáže královně, že nějaká dáma na ní čeká u šatny. Tam uslyší, jak pan Hermann řekne šatnářce, jestli by nesehnala někoho na úklid k Majerům.

Rumburak se ukáže královně a požádá jí o plášť. Ta ho vyzvedne ze šatny a čaroděj se přenese na svůj hrad. Tam ho však překvapí paní Müllerová-Blekotová s rákoskou, a tak se raději vrátí hned zpět. Chce získat prsten, myslí si, že Fousek je nenašel, a pošle proto k Majerům na výpomoc ježibabu, která na sebe vzala jinou podobu.

Xenie nemá čím zaplatit a jde do šatny pro plášť, aby zmizela. Ten už tam ale není, protože ho má Rumburak. Xenie svede dluh na Vilibalda, který se raději nechá zavřít do vězení. Ježibaba se uvede u Majerů jako pomocnice. Na hradě mezitím manželka Blekotovi podstrojuje, protože si myslí, že převlečený Rumburak je jeho další nápadnice.
Vodník dá Arabele na cestu domů plnou tašku ryb. Princezna u vody potká Fouska, kterému se hned zalíbí, a ona si zase všimne, že má na prstě kouzelný prsten. On se jí pochlubí, že už měl takové dva. Arabela ho chce získat a dají si schůzku o den později ve stejný čas a na stejném místě.

Černokněžník Vigo i král Hyacint se vrátí z továrny k Majerům a potkají tam čarodějnici. Panu Vigovi je povědomá, ale nemůže si vzpomenout odkud. Arabela se večer všem svěří se svými zážitky a slíbí, že zítra přinese prsten. Čarodějnice to vyslechne za dveřmi a pak uletí za Rumburakem do hotelu, aby mu vše řekla.
Barevnou filmovou pohádku natočil v roce 1980 pan režisér Václav Vorlíček a na scénáři se spolupodílel pan Miloš Macourek.

Pan Tau 10-13

19. července 2018 v 18:01 | dvě TeReziA...

Pan Tau -10

Pan Tau v cirkusu

Pohádkový rodinný seriál vypráví příbĕh o tajuplném muži s buřinkou.
Ve velkém přístavu právě nakládají do lodi postel pana Violy, určenou pro jeho cestu kolem světa, zatímco naše dvojice se potuluje v ulicích francouzského městečka. Jenže bez peněz to zase taková zábava není, jak zjišťuje Claudie. A tak se dědeček Viola rozzlobí na cestovní kancelář, která je nechá hladovět a spát mezi krysami. Netuší, že firma plní jeho původní zakázku a podle ní je on sám zrovna na Severním pólu. Zatímco dědečka i Claudii odvezou do vězení, pan Tau skončí v cirkusu. A tam se nakonec opět všichni šťastně setkají.
Filmovou pohádku natočil v roce 1970 pan režisér Jindřich Polák a na scénáři se spolupodílel pan Ota Hofman.

Pan Tau -11

Pan Tau a taxikář

Malá Claudie cestovala letadlem sama a na letišti ji měla čekat maminka. Jenže ta se v hustém provozu opozdila, a tak si Claudie musela vzít taxi. Taxikář byl ovšem člověk protivný a zlý, a když neměla dost peněz na placení, vyhodil holčičku ven. Netušil, že na zadním sedadle zapomněla malého panáčka. Pan Tau to ale jen tak nenechal a pěkně to taxikáři za Claudii osladil.

Pan Tau -12

Hledá se pan Tau

Dědeček Viola se s vnučkou Claudií dostaví na policii a oznámí ztrátu panáčka, který má buřinku a deštník a občas se zvětšuje a zmenšuje. Pan Tau se holčičce prostě ztratil, ale bohužel policejní ředitel to nechápe a kouzelného mužíčka hledat nehodlá. Pan Viola tedy nabídne bohatou odměnu pro nálezce. Inzeráty oběhnou celý svět, a tak se o tom dozví i děti a pejsek Žoly, který je zavede ke krámku Ztráty a nálezy. Tomu ale kraluje zlý Vousáč, který se o kouzlech pana Tau a jeho buřinky dozví od dětí, a rozhodne se panáčka si ponechat.

Pan Tau -13

Pan Tau a tisíc kouzel

Pan Tau se nachází v zajetí zlého Vousáče, majitele krámku Ztráty a nálezy, který byl pomocí kouzelné buřinky technicky dokonale vybaven. Jenže děti se pátrání po svém oblíbeném panáčkovi nevzdávají a nakonec ho vysvobodí z nedobrovolného vězení. Svou roli při tom sehrají i pejsci z celého okolí v čele s Žolym. Ten totiž zamění kouzelnou buřinku za obyčejnou, a tak zlému Vousáčovi už žádná kouzla nepomohou…

Pan Tau 9 - Cesta kolem světa

19. července 2018 v 17:57 | dvě TeReziA...

Pan Tau -9

Pan Tau a cesta kolem světa

Pohádkový rodinný seriál vypráví příbĕh o tajuplném muži s buřinkou, který plní dětem jejich přání.
Pan Viola slíbil malé Claudii cestu kolem světa, ale ta by raději cestovala romanticky, jako tulák, a tak to pan Tau zařídí. O tom ovšem dědeček Viola nemá ani potuchy. Naopak se domnívá, že firma, které zajištění cesty zadal, občas plní úkoly moc dobře, jindy zase vůbec ne. A tak dědeček s vnučkou podnikají romantickou cestu plnou překvapení, v přestrojení za chudé poutníky spí pod širákem na slámě, občas z hospůdky utečou bez placení a tak tak se vyhnou bitce. Všechno ale vždy dopadne dobře, neboť pan Tau bdí nad jejich bezpečím. A oni si na cestách mohou spokojeně prozpěvovat písničku "My jsme dva tuláci…"
Filmovou pohádku natočil v roce 1970 pan režisér Jindřich Polák a na scénáři se spolupodílel pan Ota Hofman.

Arabela-Civilizace si žádá své

19. července 2018 v 14:15 | dvě TeReziA...

ARABELA-9

Civilizace si žádá své

Pohádkový rodinný seriál vypráví příbĕh, jak se poddaní vzbouřili proti Xenii a Honzík s Mařenkou se konečně setkali s Petrem.
Honzík s Mařenkou se objeví u perníkové chaloupky, ze které vyleze ježibaba. Uhodne k jejich údivu, jak se jmenují. Vezme je dovnitř, schová cestovní plášť do truhly a děti zavře, aby si je vykrmila. Po nějaké době se u chaloupky objeví i Petr, který Xenii utekl. Ježibaba se od trpaslíků dozvěděla, že jí chce Xenie chaloupku proměnit v "zasklenej nesmysl" a v peci má prý topit zemním plynem, což se jí nelíbí. Petr jí vysvětlí, že Xenii pomáhal nedobrovolně, a požádá ji o radu, kudy se dostat z pohádkové říše. Ježibaba ho pošle do říše pohádek pro dospělé k doktoru Frankensteinovi.

Pohádkové bytosti pracují v továrně na odpadky a Xenie přijde na inspekci. Je nespokojená a Dlouhého propustí z práce. Hloupý Honza s kolegou aranžují odpadky v lese. Pohádkové postavy mají Xenie dost a loupežník vymyslí, aby Dlouhý princezně ve spánku prsten sebral.
Xenie před spaním vynadá Vilibaldovi a sebere mu deku. Princovi je zima a nemůže usnout. Bystrozraký si sundá pásku z očí a podívá se do ložnice Xenie. Dlouhému sdělí, že princezna spí a prsten má na stolku u postele. Dlouhému se do krádeže moc nechce, ale ostatní kolegové ho přemluví a on začne natahovat svou ruku po budově až do ložnice Xenie. Vilibald si ruky všimne a přirazí okno ve chvíli, kdy už má Dlouhý prsten na dosah. Probuzená Xenie zavolá stráž, která začne za ruku Dlouhého vytahovat nahoru.

Ježibaba se rozhodne děti sníst dříve než zhubnou, protože perník jim nechutná. Nemůže ale najít lopatu. Xenie nařídí potrestat Dlouhého useknutím pravé ruky na pětkrát. Kat ale odmítne rozsudek vykonat. Poddaní chtějí Xenii vyhnat, ta je ale promění v auta. Myslí si, že je zkrotila, ale auta začnou troubit. Z ježibaby v perníkové chaloupce se stala stará pragovka. Honzík usedne za volant a s Mařenkou vyrazí na cestu.

Pan Majer najde na umyvadle kouzelný prsten a král ho dá Arabele na ochranu před Rumburakem. Majerovi jdou do školy na třídní schůzku a Arabela je doprovází. Paní Majerová s sebou vezme deštníky. Pan Majer se ve škole potká s primářem Hromádkou a vrátí mu deštník. Primář odmítá uvěřit, že jeho syn proměnil učitele v Mickey Mouse a ředitele v housenku, ze které se po zakuklení vyklubal motýl. Arabela zruší prstenem všechna kouzla dětí, takže učitel i ředitel jsou opět lidmi, stejně jako Rumburak a Fousek. Fousek ukradne v parku ženě kabelku a s Rumburakem se vydají vyloupit Majerovy. Čaroděj má zájem jen o plášť a prsteny. Čeká na ulici u plotu až mu je Fousek přinese. Zloděj vnikne do bytu, panu Vigovi sebere prsten z nočního stolku a Arabele přímo z prstu. Nakrade plné dva kufry a k tomu dva koberce. Uteče ale jinou cestou, než kudy přišel. S lupem skončí u překupníka, který od něj vezme všechno kromě smokingu pana Majera a jeho nalepovacích knírů. Fousek si hned jeden knír nalepí, aby nebyl jako známý recidivista hned k poznání. Překupník zničí dva kouzelné prsteny, když vyjme modré kameny a zlato roztaví.

Rumburak se mezitím k ránu probudil. V kabelce, kterou Fousek ukradl, najde paruku a hned si ji nasadí na hlavu. Na prádelní šnůře najde šaty paní Majerové a oblékne si je, aby se zbavil vězeňského oblečení.
Majerovi se vzpamatovávají z noční návštěvy. Přišli o peníze i o téměř všechno oblečení. Pan Majer svede vinu na Pajdu. Když Arabela jeho štěkot přeloží, dozví se pan Majer, že to byl on, kdo ho v noci okřiknul, aby neštěkal.

Rumburak v převleku nemá boty a popeláři mu přenechají bílé lodičky, které někdo vyhodil. U Majerů zazvoní zvonek a všichni se bojí, že je za dveřmi Rumburak. V náhlém zmatku si paní Majerová zlomí ruku, ale přišla jen paní Hermannová, aby zjistila, jestli už se děti nenašly.
Honzík řídí auto a cestou potkají Petra. Všichni jsou překvapeni, že se setkali v pohádkové říši. Petr si domyslí, jak se do ní děti dostaly, a všichni se vrátí pro plášť do chaloupky. Na plášti si ale pochutnaly myši a tak musí pokračovat původní cestou.
Barevnou filmovou pohádku natočil v roce 1980 pan režisér Václav Vorlíček a na scénáři se spolupodílel pan Miloš Macourek.

Arabela-Jeníček a Mařenka

19. července 2018 v 14:14 | dvě TeReziA...

ARABELA-8

Jeníček a Mařenka

Pohádkový rodinný seriál vypráví příbĕh, jak to dopadlo, když si Honzík Majer půjčil Arabelin prsten.
Létající kufr s pláštěm a prstenem nemůže najít ani pan Majer a chce ohlásit krádež na policii. Majerovi i Arabela jsou smutní, protože mají strach o Petra. Princezna navíc ví, jaké nástrahy tam na něj mohou číhat, například patnáctihlavý drak.

Paní Müllerová je na Rumburakově hradu a únos si vysvětluje tak, že s ní má Blekota vážné úmysly. Ten jí marně vysvětluje, že ji unesl omylem. Ona si ho ale chce vzít, sebere mu plášť a vhodí ho do ohně. Prohlásí se za paní Blekotovou a Rumburakovým sluhům s holí v ruce přikáže hrad pořádně uklidit.

Při hodině přírodovědy si Honzík vyčaruje míč, aby se pochlubil spolužákovi. Prsten pak půjčí Mařence, která si ho chce také vyzkoušet. Zároveň jí řekne, že všechny kouzelné věci bude muset Arabele vrátit, protože rodiče mají strach o Petra.
Mařenka prstenem vyčaruje učiteli schopnost umět věrohodně napodobit zvuky zvířat. Ohromený učitel začne postupně napodobovat čuníka, slepici i kohouta. Školnímu inspektorovi a řediteli předvede paviána a je od obou pochválen. Hromádka si všimne, že to udělala Mařenka prstýnkem a o přestávce jí ho spolu s Kozelkou seberou. Na konci přestávky chtějí spolužáci, aby Hromádka prstýnek Mařence vrátil a Kozelka mu poradí, ať je promění v drůbež. Učitel přijde do třídy a vyděšený utíká za ředitelem. Ten se jde spolu s inspektorem přesvědčit, ale ve třídě jsou zpět normální žáci. Totéž se opakuje, akorát jsou z žáků místo drůbeže trpaslíci a ředitel i inspektoři jsou na učitele rozzlobeni. Učitel Adam vyšetří, co se stalo a chce jim prsten vzít, Hromádka ho ale promění v Mickey Mouse. Když po nich žádá prsten ředitel, je proměněn v obrovskou housenku. Kozelka s Hromádkou utečou na WC, kde se promění v tygra a lva a žádají po spolužácích volný odchod ze školy.

Rumburak má v nemocnici nového spoluvězně, zloděje Fouska. Čaroděj je oholen, aby byl zanesen do rejstříku. Oba vězni se rozhodnou utéct a s pomocí natrhaných kusů prostěradel přelezou vysokou zeď. Pronásledují je dozorci, ale Hromádka zloděje promění v deštníky. Pak uvidí za plotem Honzíkův míč a natáhne po něm ruce. Honzík s Mařenkou mu ale s pomocí lana prsten seberou a deštníky přinesou k Majerům. Pan Majer se z rozhlasu dozví o útěku Rumburaka a všichni jsou vyděšeni.
Honzík a Mařenka se proletí v kufru, ale všimne si jich pan Hermann, který to oznámí panu Majerovi. Honzík řídí rozevřený kufr a Mařenka sedí za ním zahalená do cestovního pláště. Náhle děti zahlédnou vrtulník, který pilotuje pan Majer, a schovají se před helikoptérou ve vlaku. V kupé spí nějaký muž. Ve stanici nastoupí do vlaku pan Majer s Arabelou, každý jde z jiného konce a blíží se do středu, kde jsou děti. Mařenka si všimne průvodčího a Honzíka napadne schovat se pod plášť. Protože se ale plášť otevírá, Honzík zapne knoflík a děti zmizí. V kupé zůstane jen prázdný kufr, který cestující vyhodí za jízdy do vody a málem s ním trefí do hlavy vodníka. Ten si s potěšením uvědomí, že je v říši lidí.
Barevnou filmovou pohádku natočil v roce 1980 pan režisér Václav Vorlíček a na scénáři se spolupodílel pan Miloš Macourek.
 
 

Reklama