Filmové pohádky

O kumburské Meluzíně

10. září 2017 v 15:16 | dvě TeReziA

O kumburské Meluzíně

Humorná pohádka vypráví o tom, proč na hradĕ Kumburku dodnes pláče Meluzína do komína.
Závistivá Meluzína chce své mladší sestře Kateřině odloudit ženicha. Ale ani s pomocí kouzel čarodějnice Hudrlíny svého nedosáhne, i když snoubence, rytíře Vavřince, čeká těžká zkouška odloučení.

Filmovou pohádku natočila v roce 1995 paní režisérka Vĕra Jordánová podle scénáře Vladimíra Hulpacha.

Perly a růže

10. září 2017 v 14:44 | dvě TeReziA

Perly a růže

Moc pĕkná klasická pohádka o princeznĕ, která plakala pravé pely, a když se smála, vykvetla jí ze rtů růže.
V jednom království žila se svým otcem princezna Kateřina, laskavá a líbezná dívka, která dostala do vínku zvláštní dar - místo slz plakala perly a z každého jejího úsmĕvu vykvetla růže. Maminka princeznĕ zemřela a král se chytil do pasti moci chtivé ženy, která si ho medovými slůvky a lichotkami šikovnĕ omotala kolem prstu. A tak se na zámku objevila nová královna s dcerou Hedou. Kateřina brzy zjistila, že obĕ daleko víc než její přátelství zajímají její perly. Heda se toužila bohatĕ provdat, proto se na ples vyzdobila perlami od princezny Kateřiny. Král Jan ze sousedního království, ale dal před její třpytivou nádherou přednost princezninĕ úsmĕvu. Svatba krále Jana a Kateřiny mĕla být už zanedlouho, přesto se ale dvojice intrikánek nehodlala vzdát. Lstivá královna vymyslela plán a nastražila léčku.

Filmovou pohádku natočil v roce 1985 pan režisér Miloš Bobek podle scénáře Zdeny Brunclíkové.

Vltavská víla

10. září 2017 v 14:33 | dvě TeReziA

Vltavská víla

Pohádka z pražského Podskalí vypráví o jedné vltavské víle, která se nakonec promĕnila v obyčejnou dívku.
Převozník Sochor má syna Tomše, který si hledá bohatou nevĕstu. Vařečkář mu dohazuje mnoho dívek, ale Tomeš má o své nevĕstĕ jinou představu. Jednoho dne jeho otec zachránil vltavskou vílu, kterou sebral silný proud. Tomeš se do víly na první pohled zamiloval, zato vařečkář chce od víly vltavský poklad. Vltavská víla ale s nikým nemluví, jenom s žabkou hospodářkou, která žije za převozníkovými kamny. O slunovratu víla konečnĕ promluvila, protože se rozhodla žít mezi lidmi.

Filmovou pohádku natočila v roce 1987 paní režisérka Jiřina Pokorná podle scénáře Zdeňka Zábranského.

Kacafírek

10. září 2017 v 14:29 | dvě TeReziA

Kacafírek

Veselá pohádka pro pamĕtníky vypráví o chytrém perníkáři a "kocourkovských" radních.
Mladý perníkář Kacafírek žije v jednom malém mĕstečku, kde mají radní, kteří vydávají samá nesmyslná nařízení. Jako například, že do mĕsta nesmí přijít nikdo v botách, aby netrousil bláto. A tak švec přijde o práci. Mĕšťané nakonec rozhodnou, že švec bude dĕlat kloboučníka a kloboučník zase ponocného. Naštĕstí je tu veselý a chytrý mládenec Kacafírek, který si s hloupými mĕšťany brzy poradí.

Černobílou filmovou pohádku natočila v roce 1966 paní režisérka Vlasta Janečková podle scénáře Heleny Sýkorové.

O loupežníku Olbramovi

10. září 2017 v 14:23 | dvě TeReziA

O loupežníku Olbramovi

Pohádka vypráví o jednom mládenci, který nebyl tím, za koho se vydával.
Pan král Měsíček hledá pro princeznu ženicha, ale zatím se mu to nedaří, protože ženich musí zbavit království loupežníka Olbrama, a teprve tak si získá ruku princezny Hvĕzdičky. Princezna nechce už dál na svého ženicha jen čekat, a proto se vypraví za loupežníkem Olbramem do lesa sama.

Filmovou pohádku natočil v roce 1985 pan režisér Vladimír Karlík podle scénáře Karla Šiktance.

Hora jménem Andělská

2. září 2017 v 18:31 | dvě TeReziA

Hora jménem Andělská

Romantická pohádka podle povĕsti vypráví o jedné anglické princeznĕ, která žila přes nesouhlas svých královských rodičů v naší zemi na hoře jménem Andĕlská.

Ve vzdálené Anglii, žili kdysi šťastnĕ král s královnou. Jejich dcera Alvína, princezna anglická, ale utekla z královského dvora s nalezencem Ursinem až do dalekých Čech. Ursinovi je však jeho panství na Anglické hoře malé a navíc princezna už není jediná žena, která ho zajímá. Když anglický král zjistí, kde se jeho dcera nachází, vypraví se i s vojskem Anglickou horu dobýt. Chce zachránit svoji milovanou dceru před proradným Ursinem.

Filmovou pohádku natočila v roce 1992 Svatava Simonová podle scénáře Jiřího Chalupy.

Smůla

2. září 2017 v 18:07 | dvě TeReziA

Smůla

Pohádka vypráví o tom, co je důležitĕjší, jestli vnitřní krása nebo ta vnĕjší.
Co je vlastnĕ štĕstí a co je smůla? Princ Lukáš je přesvĕdčen, že štĕstí a krása spolu souvisí. Obdivuje krásu obrazů, krásu slov a zejména krásu tváře. Jednou v lese zahlédne líbeznou vílu Oxanu a zamiluje se do jejího vzhledu. Oxana dostala lidský hlas od Ozvĕny, o které si lesní víla myslí, že je hodná. Oxana přijde na zámek a princ Lukáš je nadšený. Jak se však zachová mladý princ, když pozdĕji právĕ kvůli nĕmu Oxana svoji krásu obĕtuje?
Filmovou pohádku natočila v roce 1998 paní režisérka Vlasta Janečková podle scénáře Miloše Kratochvíla.

O Rampelníkovi

2. září 2017 v 17:43 | dvě TeReziA

O Rampelníkovi

Klasická pohádka podle bratří Grimmů vypráví o malém mužíčkovi, který umí promĕnit slámu ve zlato.
Král Michael se má oženit, ale zatím se mu žádná urozená nevĕsta nelíbila. Aby přišel na jiné myšlenky, vyjede si na koni do lesa. Tam bydlí mlynář se svou krásnou dcerou Marií. Dívka právĕ slaví 18. narozeniny. Marie je nejen krásná, ale i chytrá a umí krásnĕ zpívat. Princ se do ní rázem zamiluje. Mlynář se chlubí svou dcerou a napovídá ministrovi, že jeho dcera umí promĕnit slámu ve zlato. Ministr tomu uvĕří a v noci unese Marii na hrad. Tam ji zavře do komnaty plné slámy a poručí ji, aby do rána slámu promĕnila ve zlato. Marii přijde na pomoc malý mužíček a ten skutečnĕ slámu promĕní v hromadu zlatých dukátů. Za to chce po Marii její prstýnek. Jenže hamižný ministr chce další zlato. Skřítek opĕt Marii pomůže a za odmĕnu si vezme od Marie její náhrdelník. Ministr ještĕ nemá dost. Marie ale tentokrát nemá skřítkovi, co dát. Skřítek si od ní vyžádá slib, že mu dá své prvorozené dítĕ, až se stane královnou. Král Michael zatím Marii hledá po celé zemi. Vrátí se na hrad, a tam uslyší její zpĕv. Ožení se s ní a po roce se jim narodí dítĕ.
Rumpelstilzchen, Rakousko, 2007

Pohádka o prolhaném království

2. září 2017 v 16:53 | dvě TeReziA

Pohádka o prolháném království

Pohádka vypráví o jednom království, kde byli poddaní nuceni lhát, jinak byli zavíráni do labyrintu, ze kterého nebylo úniku.
Jeden prolhaný král nutil svůj lid lhát a myslel si, že jeho vláda je vĕčná. Ten král mĕl ale dceru, která byla nejen hezká, ale i zvídavá. Princezna nemĕla maminku, ale král jí tvrdil, že ani žádnou matku nikdy nemĕla. Princezna žila odmala ve lži, byla veselá a hodnĕ otevřená novým vĕcem. Jednou objevila vchod do tajné komnaty. Zamilovala se do charismatického Jana, který ji učil nová slova. Začalo se blýskat na lepší časy. Do království se vrátila královna, která žila ve vyhnanství. Ona jediná znala tajemství labyrintu. Jenže Jana a princeznu zradil jeho přítel Hron. Lidé se začali proti králi bouřit a král je nechal nahnat do labyrintu.
Barevnou filmovou pohádku natočila v roce 1992 paní režisérka Svatava Simonová podle scénáře Anny Vovsové.

O chytré Marině

2. září 2017 v 15:57 | dvě TeReziA

O chytré Marině

Klasická pohádka podle Boženy Nĕmcové z pohádkového cyklu Strom pohádek vypráví o jedné chytré dívce, která svým důvtipem přelstila i samotného pana krále.
Marina byla dcera chudého chalupníka, která sloužila u jednoho bohatého sedláka. Sedlák jí slíbil za službu kravičku, jenže pak nechtĕl dostát svému slibu. Marina poslala otce ke královskému soudu. Král dal sedlákovi i chalupníkovi tři otázky, na které za svého otce Marina správnĕ odpovĕdĕla. Tak se s ní král seznámil, zamiloval se do ní a vzal si ji za ženu. Jen mĕl jednu podmínku, že nesmí zasahovat do jeho sporů. Ale Marina to nevydržela, a když se dĕla nespravedlnost, zasáhla.

Filmovou pohádku natočila a scénář napsala v roce 1988 Jiřina Pokorná.

Škola princů

2. září 2017 v 14:45 | dvě TeReziA

Škola princů

Úsmĕvná romantická pohádka o jednom až příliš slušném princi a jedné princeznĕ, které se nechtĕlo učit.
V jednom království žil princ Petr, který byl moc velký dobrák a slušňák. V jiném království se jednoho dne rozhodne král Vilém, že budou provozovat školu pro prince, aby zaplnili královskou pokladnu. Na hrad se sjedou princové z okolních království a mezi nimi je i princ Petr, se kterým si jeho otec, král Marek pro jeho vrozenou dobrotu už neví rady. Petr je až příliš hodný, dokonce nedávno propustil na svobodu lstivé loupežníky a jednoho pytláka. Petr se na hradĕ setká s Lenkou, ale netuší, že je to princezna. Také on jí neprozradí, že je princ. Princové do školy chodí neradi, proto král Vilém slíbí tomu, kdo bude nejúspĕšnĕjší, princeznu Lenku. Princezna s Petrem uteče z hradu. Loupežníci chtĕjí za oba výkupné.

Filmovou pohádku natočil v roce 2010 pan režisér Roman Vávra podle scénáře Miroslava Adamce.

Magnolia

2. září 2017 v 14:42 | dvě TeReziA

Magnolia

Pohádka pro pamĕtníky vypráví o jednom králi, o jeho čyřech dcerách a jednom synovi.
Král Černomysl má čtyři dcery a jednoho syna, který právĕ slaví 17. narozeniny. Král mu hodlá najít nevĕstu, ale princ se zamiloval do mlynářovy dcery Rózinky. Král pořádá ples, šašek mu přivede nového pomocníka, jenže král netuší, že je to převlečená mlynářova dcera. Princ mezitím hledá Rózinku u ní doma, ale mlynář mu sdĕlí, že zmizela. Princ začne sloužit u mlynáře, kde se chce naučit pracovat. Král zatím uspořádal pro dcery námluvy. Přijde spousta ženichů, ale žádný za moc nestojí. Král jim dá tři úkoly a ještĕ mají vzít z klenotnice krásné Magnolie čtyři prsteny. Mezitím se princ u mlynáře vyučil, musí jenom semlít mouku a upéct chleba v kouzelném mlýnĕ, kde straší. Objeví se babka, čert a naposled medvĕd, kteří ho straší. Princ se ale nevydĕsí a obstojí. Zjistí, že za strašidla byli převlečeni mlynář se svou ženou, protože ho chtĕli vyzkoušet. Princ se vrací domů. Princezny jsou nešťastné, protože nemají ženichy. Za ženicha se přihlásí princ v převlečení. Pozná ho jen mladý šašek, převlečená mlynářova dcera. Ženich se uchází o nevĕsty a zodpoví tři úkoly. První otázka zní, co přinesl. Princ přinesl chléb, který sám upekl. Druhý úkol je říct jména princezen od nejstarší. Třetí úkol je najít krasavici Magnolii - MAGda, NOra, LIbuše, Anna. Všechny úkoly princ splnil a požádá krále o jeho mladého šaška. Princ má svoji Rózinku a princeznám přivede starý šašek ženichy.
Černobílou filmovou pohádku natočila v roce 1972 paní režisérka Vlasta Janečková podle scénáře Karla Šiktance.

Zlatá flétna

1. září 2017 v 13:42 | dvě TeReziA

Kouzelná flétna

Veselá pohádka vypráví o dvou chudých muzikantech, jedné princeznĕ a zlém kouzelníkovi.
Krajem putují dva čeští muzikanti Jakub a Tomáš, kteří hrají na housle a na klarinet, aby jim bylo veselo. To na zámku je smutno od té doby, kdy přišel kouzelník Manetti. Kouzelník očaroval princeznu Klárku a na zámku zní pouze jeho kouzelná zlatá flétna. Tomáš s Jakubem zbaví princeznu zlé moci čarodĕjovi flétny. Jenže koho si princezna zvolí za ženicha? Oba dva mládenci se totiž do Klárky zamilovali. Král jim dá úkol: "Do zítřka každý z vás složí píšeň, ve které oslaví princezninu krásu a vyzná se v ní ze své lásky k ní. No a ruku mé dcery získá ten, jehož píseň se princeznĕ bude nejvíc líbit."

Filmovou pohádku natočil v roce 1988 pan režisér Jan Bonaventura podle scénáře Milana Kolaříka.

Modrá lucerna

31. srpna 2017 v 19:53 | dvě TeReziA

Modrá lucerna

Klasická pohádka podle bratří Grimmů vypráví o tom, jak bývalý voják najde modrou lucernu, která mu splní nejedno přání.

Mladý voják Jakob se vrací z války unavený a zranĕný. Navíc nedostal od krále slíbený žold, a tak je pořádnĕ zklamaný a ještě k tomu má hlad. Cestou přes les ucítí omamnou vůni polévky. Jakob jde rovnou za nosem po cestĕ a brzy objeví chaloupku, ve které bydlí krásná osamĕlá žena. Jakob dostane od ženy nejen dobrou polévku, ale také nocleh za to, když jí pomůže vytáhnout z hluboké vyschlé studny modré svĕtýlko. Jakob souhlasí, protože netuší, že má před sebou šerednou a krutou čarodĕjnici. Naštĕstí je opatrný, a když žena po nĕm žádá, aby jí svĕtýlko podal, trvá na tom, že ho nejprve musí vytáhnout. Čarodĕjnice se rozzuří a místo toho ho shodí zpátky do studny. Jakob už je smířený s tím, že ve studni zemře. Když si chce zapálit dýmku, otevře kryt modrého svĕtýlka a vtom se objeví muž, obývající lampu, který mu nabídne své služby a splnĕní všech přání. Jakob se s jeho pomocí dostane ven ze studny. Když se dosyta nají, vykoupe a obleče do nových šatů, vydá se pro zasloužený žold ke králi. Přeje si, aby mu muž z lampy přinesl to, co panovník považuje ve své říši za nejcennĕjší. Ten mu přinese princeznu Augustinu, která zpátky na zámek nijak nepospíchá, protože ji chce její otec provdat za vládce sousedního království. Jakob sice získá srdce princezny, ale král pro nĕj nechal postavit šibenici.

Das Blaue Licht, Nĕmecko, 2010

Jak princezny po nocích tancovaly

31. srpna 2017 v 15:35 | dvě TeReziA

Jak princezny po nocích tancovaly

Klasická pohádka podle bratří Grimmů vypráví o dvanácti princeznách, které pokaždé v noci protancují svoje střevíce.
Král Karel je zoufalý, protože jeho dcery jsou každé ráno k smrti unavené, jejich střevíčky jsou úplnĕ zničené a žádná nechce prozradit, co se s nimi v noci dĕlo. Jediná princezna Amanda má každé ráno střevíčky v pořádku. Král slíbí, že kdo odhalí, co se v noci s princeznami dĕlo, dostane půl království a princeznu za ženu. Mnoho princů se o to pokusilo, ale žádnému z nich se to zatím nepodařilo. Jednoho dne přijde do království bývalý voják, loutkář Anton, a na první pohled se zamiluje do princezny Amandy. Tím vzbudí žárlivost intrikánského hofmistra, který si sám dĕlá na princeznu a královský trůn zálusk. Vojákovi však pomůže tajemná stařenka, která mu půjčí plášť a díky nĕmu se stane neviditelným. V noci může nepozorovanĕ sledovat očarované princezny. Antonovi se podaří odhalit tajemství zničených střevíčků, ale nechce to říct králi, protože by ublížil princeznám. Také princezny přemýšlí, jak by Antonovi pomohly, aby nebyl popraven.
Die zertanzten Schuhe, Nĕmecko, 2011

O Všudybylovi

31. srpna 2017 v 14:50 | dvě TeReziA

O Všudybylovi

Velmi pĕkná klasická pohádka podle Františka Hrubína vypráví o zlé soví královnĕ a lásce, která její nástrahy překoná.
V jednom království žije ovdovĕlý král s rozmarnou a svéhlavou dcerou Jitkou. Jednou král na lovu zabloudí v lese. Tam ve staré tvrzi bydlí tajemný nĕmý sluha, podivná stařena a její krásná dcera. Král se okamžitĕ do dívky zamiluje a vezme ji s sebou na zámek. Jenže Jitka není ze své macechy nadšená. Princezna nechce žádnou novou matku, protože nikdy žádná nebude jako byla její maminka. Když Svatava přijede na zámek v krásném kočáře, přikáže král, že se ke kočáru nikdo nesmí přiblížit dřív než zapadne slunce. Jitka ale poruší králův příkaz a do kočáru nahlédne. Navíc zjistí, že nastávající královna není dcerou podivné ženy, která se vydává za její matku. Stařena je na princeznu rozzlobená a chce ji zabít. Svatava si nepřeje, aby se princeznĕ nĕco stalo. Zlá baba zavře princeznu ve své tvrzi a poručí Všudybylovi, aby ji hlídal. Ten pomůže princeznĕ uprchnout. Jitka se nedá zastrašit, chce zjistit pravdu a Všudybyla z moci soví královny vysvobodit.

Filmovou pohádku natočila v roce 1976 paní režisérka Svatava Simonová podle scénáře Mileny Medové.

Chytrá princezna

31. srpna 2017 v 13:24 | dvě TeReziA

Chytrá princezna

Klasická pohádka podle Boženy Nĕmcové vypráví o jedné chytré princeznĕ, která přelstila ďábla.
Chudý vandrovník se zamiluje do princezny. Aby ji získal upíše svou duši čertu. Nĕjaký čas žije Jiřík s princeznou šťastnĕ a spokojenĕ. Ale blíží se den, kdy si pro Jiříka přijde čert. Také povedený kamarád Bořek proti Jiříkovi intrikuje. Ještĕže je tady chytrá a milující Jiříkova manželka, která zkříží všechny pekelné plány.
Filmovou pohádku natočil v roce 1984 pan režisér Václav Hudeček podle scénáře Evy Košlerové.

Křišťálek meč

30. srpna 2017 v 22:19 | dvě TeReziA

Křišťálek meč

Pohádka podle námĕtu Karla Šiktance vypráví o kouzelném křišťálu a jedné neuvážené kletbĕ.
V časech nejvyšší nouze získal vévoda Zimního hradu čarovný kámen z Křišťálových hor, který vsazený do křišťálového meče chrání svého majitele v boji. Kdo ho vlastní, nikdy v bitvĕ neprohraje. Majitelé Zimního hradu tento meč po léta opatrovali a už jen díky jeho povĕsti udržovali v panství mír. Když se v kraji usídlí lapkové, musí vévoda vyrazit do boje. Předtím donese meč kováři Matĕjovi, aby ho přebrousil. Ale čarovný kámen se ztratí. Vévodova všetečná dcera Johanka navštíví u kováře jeho syna Jakuba a třpytivý duhový kámen ji natolik zaujme, že si ho vypůjčí. Jakub slyší otcův hovor s vévodou a vydá se za Johankou pro kouzelný křišťál. Johanka uteče a Jakub ji stále hledá. Vévoda spolu s kovářem Matĕjem bojují nerovný boj proti lapkům. Pozdĕji jsou sice lapkové poraženi, ale zoufalá kovářka ztracený křišťál prokleje.
Filmovou pohádku natočila a scénář napsala v roce 2007 paní režisérka Jitka Nĕmcová.

Darmošlap z Nemanic a princezna Terezka

30. srpna 2017 v 21:36 | dvě TeReziA

Darmošlap z Nemanic a princezna Terezka


Moc pĕkná romantická pohádka vypráví o chudém, ale veselém malíři Jakubovi, o jednom smutném království a o princeznĕ Terezce.
Chudý malíř Jakub přišel do smutného království, kde se chtĕl oženit s princeznou. Ale ve smutném království vše ovládal pan komoří, který přesvĕdčil pana krále, aby zakázal lidem se smát. Malíř to ale nevĕdĕl, a proto byl uvržen do vĕzení. Ve vĕzení Jakub maluje. Princezna přijde vĕznĕ navštívit. Malíř Jakub mĕl zvláštní dar, že jeho obrazy ožívaly. Nejprve namaloval růži, a ta růže se promĕnila ve skutečnou růži, kterou Jakub daroval princeznĕ. Král pošle pro malíře, aby panu komořímu vysvĕtlil, jak je to s tím čarováním. Nedobrému komořímu ještĕ navíc pomáhá zlá čarodĕjnice, která mu vyčaruje elixír lásky, aby se mohl komoří oženit s princeznou a s ní shrábnou celé bohatství. Malíř chtĕl malovat princeznu, ale pan komoří chtĕl, aby maloval peníze. Král se raduje, že budou bohatí. Ale malíř Jakub říká, že malovat peníze ho nudí. Král svolí, aby malíř namaloval princeznu Terezku. Princezna se naučí smát a do Jakuba se zamiluje. Komoří stále intrikuje a chce otrávit malíře Jakuba, proto mu pošle víno do vĕzení. Ale Jakub má štĕstí. Nakonec všechno dobře dopadne. Zlý komoří byl po zásluze potrestán svými vlastními intrikami.
"... a to je konec? Kdepak, to je teprve začátek!"
Pohádku natočila v roce 1983 paní režisérka Svatava Simonová, scénář a texty jsou od známého básníka Jiřího Žáčka.

Tajemná truhla

30. srpna 2017 v 21:10 | dvě TeReziA

Tajemná truhla

Veselá pohádka s písničkami vypráví o zamilovaném knihkupci a o ztracené knize kouzel.
Jeden nepraktický knihkupec Bartolomĕj se rozhodne oženit a skoncovat tak se svým staromládeneckým životem. Sluha Stanislav chce, aby se Bartolomĕj oženil s jeho dcerou Flórou. Ale nedopatřením se stane, že se Bartolomĕj seznámí s půvabnou a milou Klárou. Do toho všeho se ještĕ zamotá Klárčina teta, která je tak trochu čarodĕjnice.

Filmovou pohádku natočil v roce 2007 pan režisér Jaroslav Hanuš podle scénáře Jiřího Dĕdečka.

Sny kouzelníka Sazivce

30. srpna 2017 v 20:19 | dvě TeReziA

Sny kouzelníka Sazivce

Humorná pohádka vypráví o jednom kominíkovi, který zjistil, že snít se může, ale pracovat se musí.

Starý kouzelník začíná ztrácet pamĕť, a proto chce zanechat svého kouzelnického řemesla. V tu chvíli k němu přichází kominík Sazivec a stěžuje si, že musí celý den lézt po střechách, vymetat komíny a ještě se mu o tom v noci zdá. Přeje si, aby byl bohatý a pracovat nemusel. Kouzelník začaruje jeho sny tak, aby se mu zdál ve snu pravý opak toho, co dělá ve dne. Sazivec je zpočátku spokojený, ale náhle dědí po strýci. Nyní je Sazivec skutečně bohatý a jeho sny o kominické práci se mu nelíbí. Navštíví tedy kouzelníka a přinutí ho, aby jeho sny změnil. Kouzelník znovu čaruje a Sazivec si užívá ve snu svého bohatství stejně jako přes den. Jenže to netrvá dlouho a Sazivec utratil všechny peníze. Rozhodne se, že navštíví kouzelníka potřetí. Ale bohužel už starého kouzelníka nenajde. Kouzelníkův pomocník Smetáček mu poradí, aby zanechal lenosti a začal znovu pracovat.

Filmovou pohádku natočila v roce 1985 paní režisérka Hana Teislerová. Scénář napsal Bedřich Jansa.

Bez práce nejsou koláče

22. srpna 2017 v 15:25 | dvě TeReziA

Bez práce nejsou koláče

Klasická pohádka podle Boženy Nĕmcové z pohádkového cyklu Strom pohádek vypráví o tom, jak se Jiřík z lásky k princeznĕ upsal čertu.
Chudý chasník Jiřík se na první pohled zamiloval do princezny Blaženky, kterou spatřil v zámecké zahradĕ. Princezna se mu natolik líbila, že by kvůli ní snad i svou duši upsal. Stačilo na to jen pomyslet a před Jiříkem se náhle objevil čert. Slíbil Jiříkovi, že vše zařídí, co jen si bude přát, a na oplátku mu bude stačit jen jediný podpis psaný vlastní krví. Jiřík souhlasil a čert své slovo dodržel. Netrvalo dlouho, Jiřík se oženil s princeznou a stal se spravedlivým králem. Když si pro nĕho čert po dvaceti letech přišel, Jiřík ho poprosil ještĕ o tři dny, aby se mohl rozloučit s rodinou a dokončit započatou práci. Čert s tím souhlasil a kupodivu slíbil, že když se mu nepodaří splnit třeba jen jediné přání, vrátí Jiříkovi jeho úpis. Když už králi zbývá poslední přání, jeho chytrá žena Blaženka zjistí, jak se vĕci mají a nakonec se jí podaří čerta přelstít.
Barevnou filmovou pohádku natočila a scénář napsala v roce 1988 Jiřina Pokorná-Makoszová.

Císařovy nové šaty

20. srpna 2017 v 19:18 | dvě TeReziA

Císařovy nové šaty

Klasická pohádka podle Hanse Christiana Andersena vypráví o jednom rozmarném císaři, který toužil mít takové šaty jaké nikdo nemá.
Podvodník Jakob bĕhem putování po celé zemi se ocitne v královském mĕstĕ, kde se seznámí s hezkou Majou, její sestřičkou Gretou a také s tíživou situací vĕtšiny obyvatel. Maja je totiž na mizinĕ podobnĕ jako vĕtšina ostatních a všichni trpí rozmařilým životem svého císaře Friedhelma. Jeho jedinou starostí jsou totiž krásné šaty, za které utrácí obrovské peníze. Jakob dostane nápad a hned se pustí do jeho realizace. Tvrdí, že je nejlepším tkalcem a krejčím široko daleko. Pronikne až k císaři, kterému předloží lákavou nabídku. Císař chce k narozeninám nové šaty, nad nimiž se každému zatají dech. Jakob mu slíbí, že ušije takové šaty, jaké svĕt ještĕ nevidĕl. Budou prý jedinečné a hodné muže jeho velikosti, protože pro všechny hloupé a neurozené zůstanou neviditelné. Den králových narozenin se rychle blíží. Ale když vládce v nových šatech předstoupí před své poddané, ti se nestačí divit.
Nĕmecko, 2010

Loupežnická pohádka

20. srpna 2017 v 18:33 | dvě TeReziA

Loupežnická pohádka

Pohádka podle originálního pohádkového příbĕhu Karla Čapka vypráví o slavném loupežníku Lotrandovi, který chtĕl mít ze svého syna vzdĕlaného pána.
Strašlivý loupežník Lotrando udĕlal jednu velkou zásadní chybu, že poslal svého jediného syna na studie. Vzdĕlaný a útlocitný chlapec nedokázal splnit otcovu poslední vůli a po otci převzít loupežnickou živnost. Pokoušel se sice z poslušnosti najít své místo mezi tlupou lupičů, ale jejich práce mu moc nešla. Jednoho dne se rozhodl, že zajde za svým bývalým profesorem pro radu. Ten mu nejen poradil, ale dal mu doporučení a Lotrando dostal práci výběrčího mýtného. Z Lotranda se sice nestal strašlivý loupežník, co bĕhá po strašidelném lese s puškou, ale začal pracovat jako státní úředník a vybíral peníze od pocestných.

Barevnou filmovou pohádku natočila v roce 1980 paní režisérka Libuše Koutná podle scénáře Jarmily Turnovské.

O princi Truhlíkovi

20. srpna 2017 v 14:15 | dvě TeReziA

O princi Truhlíkovi

Veselá pohádka vypráví o jednom královském jedináčkovi, kterého potkalo štĕstí v neštĕstí.
Královským rodičům se narodí princ. Dají mu jméno Dobromil. Začnou mu ale říkat Dobroušek a taky ho docela rozmazlují. Jednoho dne přijede na zámek strýčkův syn Zvonimír, kterému zemřela maminka. Zvonimír je vzdĕlaný a začne na přání královských rodičů vzdĕlávat svého bratrance Dobromila. Jenže princi učení moc nejde. Zvonimír mu dá přezdívku Truhlík. Princ se nenaučí ani číst, ani psát. Když je princ na ženĕní dozví se o princeznĕ Augustĕ a odjede se Zvonimírem na námluvy. Mladíci jsou přepadeni lupiči. Zvonimír prince opustí a sám spĕchá za princeznou Augustou. Truhlík mezitím najde útočištĕ v lese u dĕdečka dřevorubce a jeho vnučky Vítĕnky. Tady za krátký čas dohoní všechno, co na zámku zameškal. Zvonimír je sice vzdĕlaný, ale jinak je povrchní a namyšlený. Se vzdĕlanou, ale hloupou princeznou Augustou se k sobĕ dozajista hodí. Když princ Truhlík žije u dĕdečka nĕjaký čas, píše rodičům dopis, ale neumí psát. Dopis pošlou po poštovním holubovi. Mezitím chytí v Dobromilovĕ království jednoho z loupežníků, který prince přepadl. Královští rodiče se tak dozví, že je jejich Dobroušek naživu. Princ se konečnĕ seznámi s Vítĕnkou. Princ se do Vítĕnky zamiluje a chtĕl by si ji vzít za ženu. Nejdřív ale musí navštívit princeznu Augustu. Princezna se mu spolu s bratrancem Zvonimírem vysmĕjí. Princ má alespoň jasno a vrací se na zámek ke svým královským rodičům, kde jim oznámí, že se ožení s Vítĕnkou. Princezna Augusta se nakonec zasnoubila s bratrancem Zvonimírem a princ Dobromil si přijde k dědečkovi pro svou nevěstu Vítěnku.

Filmovou pohádku natočila v roce 1996 paní režišérka Vlasta Janečková podle scénáře Ireny Pavlové.

Láska na vlásku na Déčku

19. srpna 2017 v 19:21 | dvě TeReziA

Láska na vlásku

Pĕkná klasická pohádka na motivy příbĕhu Marka Twaina Princ a chuďas vypráví o velké zámĕnĕ, kde touha po životĕ druhých vede k nečekaným zápletkám i k novým láskám.
Prince Matĕje na hradĕ neustále hlídají. Chtĕl by zakusit trochu svobody. Jít kam chce, kam ho oči povedou, poznat svĕt a dobrodružství. Princ se cítí jako vĕzeň a ze všeho nejvíc by chtĕl poznat život mimo královský dvůr. Otec ho navíc kvůli hrozící vojnĕ s Turky nutí do ženĕní. Má se zasnoubit s princeznou Beatrix z neapolského království, kterou ale princ nemiluje. O poznání dál žije Tomáš, mladý chudý kovář, který by chtĕl být rytířem a poznat jiný život než jeho otec. Jeho rodiče by ho chtĕli oženit s Hanou, chudou pracovitou dívkou ze sousedství. Tomáš uteče a dostane se na hrad. Setká se s princem a princ toho využije, protože tulák Tomáš je princi Matĕjovi tak podobný, jakoby mu z oka vypadl. Vymĕní si navzájem oblečení a domluví se, že se na jeden den zamĕní. Druhý den ráno však prince, vydávajícího se za tuláka, neprávem obviní z krádeže a pošlou do vĕzení. Tomáš naopak musí zůstat na hradĕ, i když se snaží přesvĕdčit krále, že není pravým princem. Nikdo mu však nevĕří. Oba se musí naučit nést odpovĕdnost za svoje činy. Tomáš se naučí chovat jako král a získá si lásku krásné princezny Beatrix. Princ Matĕj zachrání Hanu před vlky, ale sám je zranĕný a žije namísto Tomáše v jeho rodinĕ. Poznává, jak má Hana tĕžký život se zlou macechou a snaží se jí pomoci.
Slovensko, 2014

Co poudala bába Futeř

19. srpna 2017 v 14:35 | dvě TeReziA

Co poudala bába Futeř

Lidová pohádka v nářečí vypráví o tom, jak si mladý Krakonoš namlouval dĕvče.
V oblačné chalupĕ bydlí bába Futeř s mladým vnukem Krakonošem. Krakonoš je lehkovážný a nestálý, nic nedbá na to, že ho vĕrnĕ miluje melžinka Cílinka. Když spatří v lidském svĕtĕ hezké vesnické dĕvče Lidunku, jeho melžinka se mu zdá moc bledá. Lidunka má ráda chudého Jozífka, ale její tatínek jejich lásce brání. Jednou Lidunka tančí v hospodĕ s cizím myslivcem a Jozífek na ni žárlí. Když vidĕl, jak tančí s Krakonošem, velmi se rozzlobil a s Lidunkou se pohádal. Cílinka s housličkami přijde za Krakonošem do hospody a chce, aby s ní z hospody odešel. Krakonoš se jí vysmĕje a housličky jí vezme. Bába Futeř hledá Krakonoše a vidí ze shora, co se dole v hospodĕ dĕje. Bába si Krakonoše přifoukne, a tak se ocitne Lidunka v oblačné chalupĕ. Protože Cílinka už nemá svoje mlhové housličky, melžinky ji mezi sebou nechtĕjí. Za čas bába Futeř chystá svatbu pro Krakonoše a Lidunku. Ale Lidunka má pořád ještĕ ráda Jozífka. A Krakonoš taky nakonec zjistí, že miluje jenom svoji melžinku Cílinku.

Barevnou filmovou pohádku natočila v roce 1983 paní režisérka Svatava Simonová podle scénáře Anny Juráskové.

Koho ofoukne větříček

19. srpna 2017 v 13:49 | dvě TeReziA

Koho ofoukne větříček

Humorná pohádka vypráví o jedné natolik křehké princeznĕ, které malý vĕtříček odfoukne jejího vysnĕného křehoučkého ženicha.
Princezna Klárinka je tak rozmazlená, že si s ní ani pan král už neví rady. Proto král na radu chůvy chce princeznu provdat. Princezna Klárinka si ale usmyslela, že se provdá jen za takového ženicha, který bude stejnĕ jemný a křehký jako je ona. Chůva pozve svého synovce Otíka, aby si zahrál prince. Otík se princeznĕ natolik zalíbí, že když jí vĕtříček jejího vysnĕného křehoučkého prince odfoukne, vydá se ho vysvobodit. Přijde za Králem Vĕtru a žádá, aby jí prince vydal. Ale ten jí ho dát nechce. Princezna musí u Krále Vĕtru zůstat, aby svého prince vysvobodila. Stará se tam o ni čarodĕjnice Pacovská, z rodiny od královské chůvy. Celá rodina tam hraje divadlo pro princeznu. Ale princezna není vůbec hloupá. Brzy všechno prokoukne a skutečného Otíka si odvede s sebou na zámek.

Filmovou pohádku natočila v roce 1990 Svatava Simonová podle scénáře Jarmily Turnovské.

Vo Brikitě

19. srpna 2017 v 11:16 | dvě TeReziA
Naše oblíbená veselá lidová pohádka ze Šumavy z cyklu Bylo nebylo vypráví o tom, jak si líná princezna vybírala ženicha.
O hezkou princeznu Brikitu má zájem jeden šikovný mládenec ze vsi, husopas Venca. Jenže rozmazlená princezna čeká na svého vysnĕného prince v hedvábí. Její otec, pan král, je chudý, proto musí pracovat. Brikita je líná a celý den se jen válí. Otec ji každé ráno vytahuje z postele. Ptá se, kde má střevíce, kde má hřeben... Princezna to neví, všechny vĕci jsou rozbité. Venca se snaží princeznu napravit, ale ona nechce. Proto mladík ze zámku odejde. Na zámek přijíždí první princ Dalamánek. Princ je tlustý, zajímá se jenom co by snĕdl, a když zjistí, že Brikita je chudá nevĕsta, rozloučí se a odjede. Druhý princ Gracián je zase líný a myslí jen na parádu. Pokusí se princeznu unést a Brikita volá na pomoc Vencu. Venca Brikitu zachrání a princezna konečnĕ zjistí, že je to ten pravý ženich.
Filmovou pohádku natočila v roce 1977 paní režisérka Libuše Koutná na motivy chodské lidové pohádky podle scénáře Stanislava Kinzla.

Bumbrlíček

19. srpna 2017 v 10:26 | dvě TeReziA
Pohádka pro pamĕtníky vypráví, jak jeden nenasytný bezedný cvalík přestal mít chuť k jídlu.
Jeden nenasytný Bumbrlíček jednou snĕdl i draka, jenže potom ztratil chuť k jídlu. Nic ho na svĕtĕ netĕšilo a nemĕl zájem ani o princeznu, kterou zachránil. Ještĕže je tu bába kořenářka: "Není nemoci, aby nebylo pomoci..."

Černobílou filmovou pohádku natočil v roce 1972 pan režisér Pavel Kraus podle scénáře Miloslava Švandrlíka.

O Červené Karkulce - GRIMM

14. srpna 2017 v 10:07 | dvě TeReziA

O Červené Karkulce

Klasická pohádka podle bratří Gimmů vypráví o malé holčičce v červené čepičce, která šla navštívit nemocnou babičku.
Červená Karkulka bydlí se svou maminkou ve vesnici a pravidelně chodí navštěvovat svou podivínskou, ale hodnou babičku, která žije ve starém mlýně. Jenže cesta vede přes hustý les. Když se babičce jednoho dne udělá špatně, Karkulka sbalí do košíčku jídlo a víno, a protože maminka jít nemůže, vydá se za babičkou na návštěvu sama. V lese potká vlka, ale vůbec se ho nelekne, což vlka znervózní. Zhroutí se v pláči, zatímco Karkulka pokračuje dál. Vlka navíc ohrožuje prakem Anton, Karkulčin kamarád, který se za ní vydal, aby ji chránil. V lese ale spadne do jámy a poraní se. Vlk, který mezitím zjistil, že Karkulka šla za babičkou, si pospíší, aby byl ve mlýně dřív než ona. Když tam dívka dorazí, leží už vlk v babiččině posteli, s jejím čepcem na hlavě a brýlemi na nose, a tuze naříká. Antona mezitím najde v lese myslivec Jakob, a když se dozví, že vlk je Karkulce v patách, pospíší si do mlýna. Vlk leží v posteli, má ještě větší břicho než předtím a z toho břicha se ozývá Karkulčin hlásek. Jakob vytáhne nůž, rozpárá vlkovi břicho a holčičku i babičku osvobodí.

Rotkäppchen, Německo, 2012

Malvína

13. srpna 2017 v 15:04 | dvě TeReziA

Malvína

Rozverná pohádka je podle pohádkové novely Malvína z Bretanĕ, napsal ji humorista Jerome Klapka a vypráví o jedné nezbedné víle.
Vína Malvína pochází z družiny královny Harbundie. Dobré bretaňské víly už Malvínu mezi sebou nechtĕjí. Opuštĕnou ji nalezne na vřesovisku mladý poručík, který je zcela okouzlen její krásou. Jeho matku ale Malvína neokouzlila. Malvínu odveze poručík ke strýci, profesoru Christopherovi. Poručík ale netuší, že Malvína uíi čarovat a často provede nĕjakou nepřístojnost.
Filmovou pohádku natočil v roce 2003 pan režisér Miroslav Balajka podle scénáře Kvĕty Kuršové.

Chladné srdce

13. srpna 2017 v 14:32 | dvě TeReziA

Chladné srdce

Pohádka podle nĕmeckého spisovatele Wilhelma Haufa vypráví o mladém uhlíři Petrovi a skřítku Sklenáříčkovi.
Mladý uhlíř Petr žije s maminkou v chudé chaloupce. Petr moc touží po bohatství. Jednou v hospodĕ stařec vypráví o lesním duchovi Sklenáříčkovi. Přivolává se prý zaříkávadlem, které se musí odříkat poblíž jedlové výšiny, aby se objevil. "Zlatapáne, od pradávných let ráčíš každé jedli poroučet. Zjevuješ se z každé lesní stránĕ..." Dobrý lesní duch se prý zjevuje jenom nedĕlňátkům, tĕm co se narodili v nedĕli. V lese je také zlý, mstivý, závistivý duch Obrmichal, který se pozná podle veliké dřevĕné palice, ve které je jeho moc. "Rýmuj, Petře, rýmuj..." Petrovi se ve snu zdálo o Sklenáříčkovi. Má najít verš, který mu chybí do zaříkávadla. Petr se zase vydá do lesa a potká Obrmichala. Ten se ho ptá, kolik tolarů by potřeboval. Petr s ním nechce nic mít. Když duch zmizí vybaví se mu zaříkávadlo: "Zjevuješ se z každé lesní stránĕ nedĕlňátkům, mládenci i pannĕ." Tentokrát to Petr trefil, a tak se mu zjevil skřítek Sklenáříček. Petr může mít tři přání. První přání se skřítkovi moc nelíbí, druhé přání už je trošku lepší - Petr si přeje mít sklárnu. Třetí přání mu skřítek schová na horší časy. Z Petra se stane ale daleko vĕtší chudák než přetím. Jde za Sklenáříčkem, aby mu to vysvĕtlil. Skřítek Petrovi nepomohl a tak šel ke "kolohnátovi". Petr přijde do jeskynĕ k Obrmichalovi a ten mu ukáže svoji sbírku lidských srdcí. Petr vymĕní své srdce za srdce z mramoru, procestuje skoro celý svĕt, vydĕlá hodnĕ penĕz, vrátí se a začne půjčovat lidem peníze. Chtĕl by se smát, bavit a mít nĕkoho rád, proto přišel k Obrmichalovi do jeskynĕ. Ten mu ale srdce vrátit nechce. Petr bez srdce zabil hodnou a milou Bĕtku, která pohostila skřítka promĕnĕného ve stařečka. Skřítek dá Petrovi ještĕ jednu šanci se polepšit, ale musí si opatřit vřelejší srdce. Po čase Petr opĕt přijde do lesa a žádá Sklenáříčka o splnĕní třetího přání - chce zpĕt svoje srdce. Sklenáříček mu poradí jak přelstít Obrmichala. Bĕtuška ve skutečnosti nikdy neumřela, to jen Sklenáříček chtĕl, aby Petr přiznal svoji vinu a svých činů litoval.
Filmovou pohádku natočil v roce 1996 pan režisér Miroslav Sobota podle scénáře Jiřího Bednáře.

Princezny nejsou vždycky na vdávání

12. srpna 2017 v 18:05 | dvě TeReziA

Princezny nejsou vždycky na vdávání

Humorná pohádka s pĕknými písničkami vypráví o princových námluvách a kouzelném zvonečku, který vždycky všechno vyzvoní.
V jednom království vládne král a o všechno se tam stará tetička Aurelie. Princ Marian už by se mĕl oženit, aby převzal vládu za svého otce, který velice rád rybaří. Princ nerad poslechne otce a tetu Aurelii. Po cestĕ zajde ke své prostořeké Madlence, aby ho podpořila. Madlenka má prince ráda, ale je docela obyčejné dĕvče, ne princezna. I princ ví, že jeho nevĕstou být nemůže, i když on má Madlenku ze srdce rád. Kdyby vĕdĕla namyšlená princezna Hortenzie, co na ni prozradí zvoneček, visící nad dveřmi do královské komnaty, nikdy by nepřijela. "Tu si neber... pozdĕ domů přichází, zlaťáky tvé rozhází... tu si neber, to není ta pravá." Princ se vypraví za druhou princeznou a jako vždy jde nejdřív za Madlenkou, aby mu popřála štĕstí. Vĕčnĕ ospalá princezna Julinka taky netuší nic o zvonečku. Princ dobře ví, že to tentokrát zase nedopadne dobře. "Tu si neber... celý den jen zahálí, kouká kamsi do dáli, a že nemá peníze, s ní by byly potíže..." Princezna dostane na cestu prachovou podušku a je spokojená. Do třetice se princ vydá na námluvy, opĕt navštíví Madlenku, která mu přeje, aby se už doopravdy oženil. Princ řekne Madlence o kouzelném zvonečku a lituje, že Madlenka není urozená. Tetička Aurelie se konečnĕ dozví, kdo Mariana skutečnĕ miluje. Vychytralá princezna Melanie taky zprvu netuší nic o zvonečku, ale když dorazí do království prince Mariana, zastaví její kočár zrovna u domku, kde žije Madlenka. Madlenka poví princeznĕ Melanii o kouzelném zvonečku. Princezna tuší, co by zvoneček mohl vyzvonit, a pošle Madlenku místo sebe na zámek. "Tu si vezmi, tohle je ta pravá... ta se práce nebojí, v nepohodĕ obstojí..."
Filmovou pohádku natočila v roce 1985 paní režisérka Jiřina Pokorná podle scénáře Jarmily Turnovské.

Vodnická čertovina

12. srpna 2017 v 17:20 | dvě TeReziA

Vodnická čertovina

Veselá pohádka vypráví o lidské hlouposti a potrestaných pytlácích.
Často se v podvečer u rybníka mihne porybný Čeřínek, aby tam přistihl při činu pytláky ševce Kopýtka a krejčího Nitku. Vodníci přece nejsou, tak z čeho mít strach? Chudák porybný, už mu z hlídání kapříků trošku straší ve vĕži. To si myslí Kopýtko s Nitkou, kteří drancují rybník, aby mĕly jejich povedené ženušky na parádu. Jednou se Kopýtkovi a Nitkovi podaří kolosální úlovek - vytáhnou kapra, že vĕtšího nikdo nevidĕl. Předstírají, že je to vodník. A on to taky vodník opravdu je. Chtĕjí na vodníkovi vydĕlat. A vodník Vlnka s panem porybným na jejich hru přistoupí. Když mají podvodníci vodníka, ať se o nĕj taky starají. Ale kde se vzaly dvĕ vodní panny? A kdo odnaučí vodníka šišlání?

Filmovou pohádku natočila v roce 1996 paní režisérka Vlasta Janečková podle scénáře Antonína Jiráčka.

Lhát se nemá, princezno!

12. srpna 2017 v 16:37 | dvě TeReziA

Lhát se nemá, princezno!

Pĕkná, veselá a humorná pohádka "Lhát se nemá, princezno!" vypráví o tom, jak se vdávala princezna Hortenzie.
"Lež má krátké nohy!" je přísloví, které pořád platí. Dvĕ dvorní dámy a princezna se zlatými kudrlinkami, která je velice zamilovaná do svého učitele, štolby Vĕnka. Štolba Vĕnek je také do princezny zamilovaný a učí zlatovlasou princeznu jezdit na královském koni jménem Kopýtko. Princeznina láska je tajná, ví o ní pouze dvorní dámy, které jsou mladé lásce příznivĕ naklonĕny, a jsou ochotny po trošce přemlouvání princeznĕ pomoci. Král se ale o tajných vyjížďkách princezny dozví, ví i s kým se princezna učí jezdit na jeho koni Kopýtkovi, proto chce princeznu provdat za nĕjakého "strašného urozence". To ale princezna nechce, a tak přemýšlí, jak to vymyslet, aby krále, svého tatínka, přelstila. Pošle své dvĕ dvorní dámy za štolbou Vĕnkem. Ten vymyslí plán princezniny promĕny v kočku. Princeznu-kočku nechá král léčit, ale nechce nechat vysvobodit princeznu nĕkým neurozeným. Princezna a Vĕnek musí vymyslet plánnový. Tatínek- král není vůbec hloupý, s mamimkou- královnou je to složitĕjší a taky pozor na přísloví: "Lež má krátké nohy." Kdyby však princezna Hortenzie nezalhala, nebo lépe řečeno nezahrála na své královské rodiče to nepĕkné divadlo, nemĕla by dodnes svatbu s milovaným mládencem. Ale neurozený ženich, to není nic pro tatínka-krále, to dá rozum! Jenže kdo by chtĕl po zamilovaných, aby byli rozumní.
Filmovou pohádku "Lhát se nemá, princezno!" natočila paní režisérka Jiřina Pokorná podle scénáře Evy Barákové v roce 1991.

Stín

12. srpna 2017 v 16:12 | dvě TeReziA

Stín

Romantická pohádka podle Hanse Christiana Andersena vypráví o básníkovi, kterého zradil jeho vlastní stín.
Mladičký básník Frederik se svĕří svému vlastnímu Stínu se svojí láskou k princeznĕ Klaudii. Vždyť kdo by mohl být vĕrnĕjším a mlčenlivĕjším přítelem? Frederik Stínu bezmeznĕ důvĕřuje, a proto jej jednoho dne požádá, aby místo nĕj navštívil zámek, a podíval se, jak se princeznĕ daří. Stínu se však princezna zalíbí a od té chvíle je posedlý myšlenkou vzít básníkovi vše. Má už jeho hlas, ukradl mu jeho verše a dokonce i podobu. Jméno si zvolí Erik, část ze jména Frederik. Skutečný básník Frederik zatím pracuje v zámecké kuchyni. Stará se tam o nĕj Gerda, která ho neustále brání proti svému nastávajícímu Filipovi. Princezna Klaudie dostává od Frederika krásné básnĕ a Erik se jí v zámecké zahradĕ představí Frederikovými verši. Princezna se do Erika zamiluje. Brzy se chystá svatba. Královští rodiče jsou potĕšeni, že budou mít za zetĕ skutečného básníka. Jenže brzy Erik zjistí, že bez Frederika nemůže žít. Každý stín má přece svého pána a bez jeho blízkosti žít nemůže. Erik slábne tak, že mu i slova docházejí. Nakonec s pomocí princezny pravda vyjde najevo a pravý básník se s ní může oženit.
Filmovou pohádku natočil v roce 1999 pan režisér Ludvík Ráža podle scénáře Anny Juráskové.

Pohádka z šafránové louky

12. srpna 2017 v 15:24 | dvě TeReziA

Pohádka z šafránové louky

Pohádka vypráví o mladém ovčákovi Ondrovi, který dostal od své Andulky koláč a nalíčiil ho jako past, o zamilovaném skřítkovi Medunovi a víle Čapulce z šafránové louky.
Na salaši žije starý bača Matĕj, ale přes zimu byl dole ve vsi. O salaš se zatím starali skřítkové Jeduna a mladý Meduna. Po zimĕ se strejček Matĕj vrátil a s ním přišel i mladý ovčák Ondřej. Ondru provází na salaš i jeho milá Andulka, která mu dala koláč z lásky. Strejček šel ukázat ovečkám, kde roste nejlepší tráva. Ondra zůstal v salaši sám a nalíčil past z Andulčina koláče. Zamilovaný Meduna byl na koláč z lásky darovaný moc zvĕdavý a i přes varování zkušeného Jeduny se do pasti chytí. Ondra nechce skřítka Medunu z pasti pustit. Jeduna slíbí Ondrovi, že mu pomůže najít poklad. Ondra Medunu pustí a vydá se za pokladem. Koho by napadlo, že nejvĕtším pokladem pro ovčáky je voda! Když skřítek Meduna pomohl Ondrovi ten poklad vykopat, mĕli všichni obyvatelé horské salaše vystaráno. Ovce mĕly co pít a Ondra dostal za ženu milovanou Andulku. Taky skřítek Meduna se konečnĕ odvážil vyznat svoji lásku víle Čapulce z šafránové louky.
Filmovou pohádku natočila v roce 1980 paní režisérka Vlasta Janečková podle scénáře Kvĕty Kuršové.

Dvojčata

12. srpna 2017 v 14:14 | dvě TeReziA

Dvojčata

Pohádka vypráví o dvou princeznách, které jsou si jako vejce vejci podobné, ale přece se velice liší.
Dvĕ princezny, dvojčata, jsou si podobné k nerozeznání. Jedna je krásná, ale nedbá o své vzdĕlání. A ta druhá je sice až příliš vzdĕlaná, ale vůbec nedbá o svůj vzhled. Obĕ sestry mají narozeniny a pan rádce jim našel jednoho ženicha, který si hledá chytrou a hezkou manželku. Princ přijede na oslavu jejich narozenin, ale je převlečný za kejklíře. Tak pozná nejprve krásnou princeznu, která ho pošle jako hladového komedianta do kuchynĕ. Tam princ pozná chytrou princeznu, kterou nejprve považuje za chasníka. Chytrá princezna se ale o prince i jeho společníka postará a dá jim najíst. Na plese se princ představí a obĕma princeznám se za svou lest omluví. Princ dá princeznám hádanku Čeho na svĕtĕ nemůže být jenom polovic. Hádanku mají zazpívat a zatančit. Obĕ princezny se snaží rozluštit hádanku. Chytrá princezna nakonec na odpovĕď přijde, jenže je tu ještĕ zvĕdavý pan rádce, který se právě vrátil ze své cesty za poznáním.
Filmovou pohádku v roce 1988 natočila a scénář napsala Eva Sadková.

Ježčí kůže

12. srpna 2017 v 12:04 | dvě TeReziA
Pohádka s písničkami vypráví o Janíčkovi, nevdĕčné princeznĕ a kouzelné dýmce.
Ovčák Janíček se vydal do svĕta. Došel až do zámku pana krále. Po cestĕ uvidĕl loupežníky, kteří vyhodili ukradenou kouzelnou dýmku. Loupežníci chtĕli vyloupit zámek a princeznu pro svého náčelníka. Janíček díky kouzelné dýmce loupežníky přemohl. Od princezny dostal šátek. Když princezna uvidĕla šátek u Janíčka, velice se rozzlobila. Chtĕla pacholka Janka zavřít do vĕzení. Janek se přiznal, že to on ji zachránil. Jenže když princezna zjistila, že její zachránce je jen pacholek, už ho nechtĕla. Janka obrala i o kouzelnou dýmku a zbavila se ho. Janek přinesl princeznĕ Julišce žlutou hrušku od kouzelného dĕdečka. Z princezny se stal malý ježek. Když princezna přiznala, že se špatnĕ zachovala Janek ji dal červené jablíčko. Z ježka byla zase princezna, ale Janek už princeznu nechtĕl. Radĕji si vybral skromnou služtičku Maryšku, o které jistĕ vĕdĕl, že není rozmazlená.
Barevnou filmovou pohádku natočila v roce 1978 paní režisérka Libuše Koutná podle scénáře Anny Juráskové.

Skleněná panna

12. srpna 2017 v 11:30 | dvě TeReziA

Skleněná panna

Podkrkonošská pohádka podle divadelní hry Marie Kubátové vypráví o lásce Jindřicha a Aničky a o sklenĕném mužíčkovi.
Anička je dcera hospodského a pomáhá tatínkovi v hospodĕ, kde se seznámí s Jindřichem. Oba se do sebe zamilují, ale tatínkovi se to nelíbí, protože Jindřich pro nĕj není dost bohatý. Prohlásí, že dá svoji dceru tomu, kdo přinese zlaté prstýnky. Jindřich tedy požádá o zlaté prstýnky sklenĕného mužíčka. Mužíček chce, aby mu Jindřich za prstýnky vyrobil nĕco ze skla. Jindřich se rozhodne vyrobit sklenĕnou pannu. Za pannu dostane prstýnky a vrátí se k nevĕstĕ. Jenže sklenĕná panna mu nedá klid. Jindřich se vrací ke sklenĕnému mužíčkovi a k pannĕ, kterou vyrobil ze skla. Prosí ji o lásku, ale panna nemá srdce. Nešťastná Anička jde za sklenĕným mužíčkem. Mužíček jí poradí, aby vyrobila sklenĕnou stĕnu. Anička ze svých vlastních slz vyrobí závĕs a Jindřich opĕt Aničku poznává.
Barevnou filmovou pohádku natočila v roce 1973 paní režisérka Vĕra Jordánová podle scénáře Boženy Šimkové.

O zlaté huse

12. srpna 2017 v 10:36 | dvě TeReziA

O zlaté huse

Klasická pohádka bratří Grimmů vypráví o hloupém Tillovi, smutné princeznĕ a zlaté huse, které chtĕl každý vytrhnout pírko.
V jedné vesnici žili tři bratři - Petr, Pavel a nejmladší Till, kterému se všichni posmívali, že je hloupý.Tillovi bratři šli kácet dříví do lesa a potkali žebráka. Žebrákovi nepomohli a vysmáli se mu. Potom šel do lesa Till a se žebrákem se rozdĕlil o své jídlo. Žebrák ukázal Tillovi strom, pod kterým najde zlatou husu. Till přišel s husou do vesnice, že se vypraví na zámek ke smutné princeznĕ. Princezna Luisa byla smutná, protože jí zemřela matka. Král byl také smutný a na zámku vládla teta, která všechny komandovala. Chtĕla Luisu provdat, ale žádný z nápadníků se princeznĕ nelíbil. Teta dala vyhlásit, že se Luisa provdá za toho, kdo ji dokáže rozesmát. K Tillovi se zlatou husou se mezitím přilepily dvĕ ženy, které chtĕly huse vytrhnout pírko. Po cestĕ se k nim ještĕ přilepil pan farář. Nakonec šel za Tillem a zlatou husou celý průvod lidí a tak přišli do zámku. Princezna slyšela hluk a vykoukla z okna. Vyšla ven s tetou i králem. Začala se Tilla vyptávat a on ukázal zlatou husu. Chtivá a lakomá teta se na husu vrhla a princezna se neubránila smíchu. Smál se i král a celý dvůr.
Die Goldene Gans, Nĕmecko 2013

Neohrožený Mikeš

11. srpna 2017 v 19:43 | dvě TeReziA

Neohrožený Mikeš


Klasická pohádka podle Boženy Nĕmcové vypráví o nebojácném chasníkovi, který přemohl zlého kouzelníka a ubránil se i úkladům svých proradných kamarádů.
Nebojácný Mikeš na své cestĕ za štĕstím potká kamarády Bobeše a Kubu. Kamarádi na vandru Mikeš, Bobeš a Kuba objeví v lese jeskyni s prostřeným stolem pro tři. Kuba uvnitř hlídá a ostatní dva se starají o jídlo a dřevo na zátop. V jeskyni se objeví stará ježibaba a pošle Kubu pro maso do komína, pak mu podtrhne žebřík. Když se vrátí Bobeš, nachytá ho ježibaba taky. Mikeš jí ale neuvĕří. Baba mu poví o třech princeznách, které vĕzní v podzemí zlý kouzelník. Potom baba vzkřísí oba kamarády. Mikeš se spustí pod zem a osvobodí dvĕ princezny. Když je Bobeš a Kuba vytáhnou, lano hodí zpĕt do díry, ale Mikeše už vytáhnout nechtĕjí. Mikeš na radu babky přivázal k lanu své tĕžké kladivo a poznal, že ho kamarádi zradili. Mikeš ještĕ musí porazit čarodĕje ve trojím zápase. Když se mu to podaří, promĕní se ohyzdná baba v krásnou princeznu. "Mĕli byste se houpat na oprátce. Kdo jednou zradil, ten zradí zase... Pro ženichy, doufám, žádná z vás nenaříká... Než tyhle ženichy, to radĕj kouzelníka!"

Filmovou veršovanou černobílou pohádku naročil v roce 1969 pan režisér Ludvík Ráža podle scénáře Boženy Šimkové.

Tajemství lesní země

11. srpna 2017 v 18:50 | dvě TeReziA
Výpravná romantická pohádka vypráví o dvou královstvích. V lesním království žijí podivné bytosti, které brzy způsobí sousednímu království tĕžkou hlavu. Dokáže liská láska napravit, co se pokazilo?

Na hranicích lesa a království krále Jaroslava a královny Anny vládl zvláštní klid, ale jednou král zabloudil v lese a setkal se s pánem Pavučincem I., pánem z Pavučin. Ten si přeje, aby mu král po návratu domů dal první živou bytost, která ho doma přivítá. Král to nakonec slíbí a pán z Pavučin ho vyvede z lesa. První ho přivítá štĕkot jeho psa a potom syn - princ Jarek, proto ho král pošle daleko na studia, aby mu Pavučinec neublížil. Král odvede k lesu psa Reka. Pavučinec pošle své dva sloužící na kraj lesa a ti mu přivedou do Lesní zemĕ psa Reka, ale Pavučinec se zlobí, protože chtĕl princeznu. Rek se vrátil na zámek. Pavučinec je nespokojený. Brzy se ale jeho služebníkům podaří nalákat a unést malou Kláru, která si často s princem hrála a královna Anna se k ní chovala jako k princeznĕ. Pavučinec je tentokrát spokojený. Klára vyrostla, ale nemluví. Pavučinec si Kláru připravuje jako svou budoucí nevĕstu. Princ Jarek se vrací z ciziny. Na hranicích lesa se potká s bratry unesené Kláry. Ti princi vypravují, co se přihodilo. Princ Jarek slouží u Pavučince a snaží se Kláru vysvobodit.
Filmovou pohádku natočil v roce 2006 pan režisér Václav Křístek podle scénáře Aleše Jurdy.

Kráska a zvíře

2. srpna 2017 v 13:53 | dvě TeReziA

Kráska a zvíře

Pohádka Kráska a zvíře, Die Schöne und das Biest, je klasická pohádka, která vypráví o tom, jak krásná obyčejná dívka promĕní svou láskou Zvíře nazpĕt v pohledného mladého krále a celé jeho království vysvobodí ze zakletí.
Hostinský Hugo má finanční starosti a jedinou radostí je jeho laskavá dcera Elsa. Hostinský Hugo je ale optimista a vĕří, že jednou bude líp. V kraji vládne pán z mĕsta za lesem, ale nechová se ke svým poddaným dobře. Lid v kraji chudne a pán, rytíř Berhold z Rabenburgu, se jenom baví. Jednou přijede i do Hugova hostince a pozve Elsu na turnaj. Else se líbí, protože je mladý a hezký. Hostinský Hugo se vydá do mĕsta, aby za matčin náhrdelník koupil nové šaty a boty. Na zpáteční cestĕ zabloudí v lese. Když se zvedne hustá mlha, tak se Hugo najednou ocitne před zchátralým tajemným hradem. Nikoho nenajde, a tak tu přenocuje. Ráno se chystá na cestu domů a uvidí keř s rudými kvĕty růží. Jednu růži utrhne pro svoji dceru. Vtom se před ním objeví bytost se zvířecími drápy s tváří lva a chce ho potrestat za to, že si utrhl jeho růži. Hugo prosí, aby mu nebral život. Zvíře ho pustí, ale hostinský musí slíbit, že mu dá první živou bytost, kterou doma potká. Doufá, že ho přivítá jeho pes, ale Elsa otce celou noc hledá a jako první ho doma vítá právĕ ona. Elsa se dozví od otce pravdu. Otec je nešťastný a chce utéct. Nebojácná Elsa vykope na zahrádce keřík své oblíbené žluté růžičky a vydá se na hrad, aby se omluvila. Zvíře po ní chce polibek. Elsa je tak vydĕšená, že omdlí. Zvíře se k ní chová uctivĕ, mĕní své chování a dĕlá, co jí na očích vidí. V truhlicích jsou pro ni nachystány krásné šaty a šperky. Dívka brzy pozná, že Zvíře má dobré srdce. Zvíře ji slíbí, že po svatém Jakubovi smí z hradu odejít. Když se blíží den svatého Jakuba, zvíře ji požádá o ruku. Elsa odmítne a uteče z hradu. Už ví, že až odkvete keř s červenými růžemi, Zvíře i jeho služebnictvo zemře. Zvíře ji cestou dohoní a zachrání jí život. Taky jí daruje mĕšec plný penĕz. Když přijde Elsa domů, zjistí, že jejího otce zatkli pro dluhy. Elsa za otce zaplatí dluhy. Na hradĕ v lese zatím odkvetla poslední růžička a zvíře pomalu umírá.
Nĕmecko-Rakousko, 2012

Pasáček a císařova dcera

1. srpna 2017 v 20:48 | dvě TeReziA

Pasáček a císařova dcera

Pohádka na motivy Hanse Christiana Andersena z pohádkového cyklu Strom pohádek vypráví o jedné rozmazlené a nafoukané princezně a o princi, který se převlékne za pasáčka vepřů, aby princeznu vytrestal.
Princ Jeroným se rozhodne oženit. Líbí se mu princezna ze sousedního království. Princezna Evženie, když zjistí, že dary od prince jsou docela obyčejná voňavá růže a docela obyčejný slavík, prince odmítne. Má totiž ráda hračky a zábavné hry. Princ Jeroným se rozzlobí a vydá se do sousedního království a tam jako pasáček vepřů princezně nabízí za polibky krásné hračky. Princezna Evženie ty hračky tolik touží mít, že kvůli nim udělá cokoli. Nakonec ji rozzlobený otec i s pasáčkem vepřů vyžene z království. Pasáček vepřů se jí přizná, že je princ Jeroným, kterého před časem odmítla. Princezna neví, kam jít. Princ ji vezme do svého království a slíbí jí, že když se polepší, vezme si ji za ženu.
Filmovou barevnou pohádku natočila a scénář napsala Jiřina Pokorná v roce 1989.

Poslední kouzlo

1. srpna 2017 v 20:03 | dvě TeReziA

Poslední kouzlo

Pohádka vypráví o chovatelské vášní k holubům ve dvou sousedních královstvích a taky o královských námluvách jedné holubí magistry a jednoho holubího magistra.
V Tatranské zemi mají následníka trůnu prince Vranka, který chová holuby. V sousední Vltavské zemi zase žije princezna Liduška, která má stejnou zálibu. Oba si píší dopisy, ale vzájemnĕ o sobĕ nevĕdí. Královští rodiče by si přáli, aby si našli sobĕ rovné partnery. Proto pořádají námluvy, ale ani Vranko ani Liduška pro to nemají pochopení. Oba jsou smutní a sdĕlují to v listech, které si posílají po holubech. Tyto dopisy zachytí baba Boska a kouzelník Čaro. Protože se zrovna dohadují o kouzelnou brynzu, má rozhodnout, že brynzu vyhraje ten, komu se podaří, aby byli Liduška a Vranko šťastní. Každej smrtelník přece ví, že štĕstí je, když se dva mají rádi. Proto musí dát magistra a magistru dohromady. Liduška má komornou Aničku, která se zamilovala do Vrankova sluhy Janka. Když se Liduška a Vranko setkají na plese vůbec si ale nepadnou do oka. Oba mají totiž zakázáno bavit se o holubech. Ještĕže kouzelník Čaro přinese důležitou depeši princi a princezna dostane list, že je na hranicích v jednom krámku poslední šance získat párek holubů.
Nejlepší jsou scény z námluv na tatranském plese: princezna Eržika, grófka z Jezerského vojvódstva Balatonu a princezna Hildegarda z království Rýnského.
Filmovou pohádku natočil pan režisér Ondřej Kepka v roce 2006 podle scénáře Jiřího Bednáře.

Paní Liška

1. srpna 2017 v 17:15 | dvě TeReziA

Paní Liška

Veselá pohádka s písničkami vypráví o jedné dívce, kterou naučí kouzelné bytosti v království paní Lišky slušnému chování.

Jednoho dne se objeví mezi kouzelnými bytostmi v pohádkovém světě paní Lišky rozpustilá dívka Eliška. Paní Liška se jí ujme a chová se k ní hezky. Ale Eliška je nevychovaná a za pomoc nedokáže ani poděkovat. Mezitím na zámku hledá královna a král pro svého syna Šimůnka nevěstu. Šimůnkovi se ale tři princezny, které mu maminka vybrala, nelíbí. Eliška dostane od paní Lišky kouzelnou flétnu. Šimůnek jde na procházku, dojde až do království paní Lišky a setká se tam s Eliškou. Oba se do sebe zamilují a chtějí se vzít. Šimůnek oznámí rodičům, že se chce oženit s Eliškou. Ta se mezitím vypravuje za Šimůnkem na zámek, ale ani se nedokáže rozloučit s paní Liškou a ostatními, kteří pro ni připravili spoustu dárků. Po cestě ještě ztratí kouzelnou píšťalku. Vrátí se, ale zase ani nepoděkuje. Paní Liška Elišku pomocí píšťalky potrestá. Eliška je na zámku, ale velkou radost tam z ní nemají. Eliška tam bude muset projít královskou zkouškou. Ale úkol musí splnit do zítřka do rána. Naštěstí Elišce pomáhá věrný Šimůnek.

Filmovou pohádku natočila paní režisérka Libuše Koutná v roce 1987 podle scénáře Evy Košlerové.

Až kohout snese vejce

1. srpna 2017 v 14:43 | dvě TeReziA

Až kohout snese vejce

Veselá pohádka vypráví o tom, jak se jedna chytrá princezna spojila s mladý zahradníkem, aby odhalili vychytralé rádce.
Král v jednom království věří pohádkám, čehož notně využívají dva vykutálení královští rádci. Král ponouká oslíka, aby se otřásl. Těší se, jak budou padat zlaťáky. Rádcové chystají další překvapení. Tvrdí králi, že mají kouzelnou rybu, která plní přání. Za všechno musí velice hodný, ale nadmíru důvěřivý král platit. Král je totiž zcela ve vleku vychytralého rádce Pitrase a sluhy Johana, kteří na naivitě hodného pana krále docela slušně vydělávají. Ještěže se vrací chytrá princezna Beáta ze studií. Princezna se totiž nedá jen tak obalamutit. Pitras je nucen vymyslet plán, jak se princezny Beáty zbavit. Začne přesvědčovat krále, aby princeznu Beátu provdal. Zahradník David se snaží princezně pomoci. Pozvou na návštěvu pana profesora, který je docela podobný zahradníkovi Davidovi.

Filmovou pohádku natočil pan režisér Otakar Kosek v roce 2006 podle scénáře, který napsal Miroslav Bumberle.

Královna Černá růže

31. července 2017 v 20:31 | dvě TeReziA

Královna Černá růže

Pohádka pro pamětníky vypráví o jedné královně, která chtěla být věčně mladá.

Do země královny Černé růže přichází malíř Vendelín Rumělka. Královna si zakládá na své kráse, odmítá stárnout, chce mít kolem sebe jenom mladé a krásné lidi. Malíř se trochu omladí, protože královna k sobě staré lidi nepustí. Když přijde malíř Vendelín na zámek, královnu namaluje. Obraz mu královna ponechá a malíř odchází do sousední země. Ale král té země je smutný, protože se mu ztratila jeho dcera Eliška. Na obraze, který malíř namaloval v zemi královny Černé růže, pozná král Eliščin šperk. Požádá malíře, aby se vydal opět do toho království a pokusil se princeznu Elišku najít. Malíř brzy zjistí, že je to němá kuchařka Kateřina, ale neví, jak ji vysvobodit. Královna totiž má kouzelné zrcadlo, které jí ve všem radí.

Černobílou filmovou pohádku natočil v roce 1972 pan režisér Josef Vondráček podle scénáře Karla Šiktance.
 
 

Reklama