Filmové pohádky

Tajemná truhla

30. srpna 2017 v 21:10 | dvě TeReziA

Tajemná truhla

Veselá pohádka s písničkami vypráví o zamilovaném knihkupci a o ztracené knize kouzel.
Jeden nepraktický knihkupec Bartolomĕj se rozhodne oženit a skoncovat tak se svým staromládeneckým životem. Sluha Stanislav chce, aby se Bartolomĕj oženil s jeho dcerou Flórou. Ale nedopatřením se stane, že se Bartolomĕj seznámí s půvabnou a milou Klárou. Do toho všeho se ještĕ zamotá Klárčina teta, která je tak trochu čarodĕjnice.

Filmovou pohádku natočil v roce 2007 pan režisér Jaroslav Hanuš podle scénáře Jiřího Dĕdečka.

Sny kouzelníka Sazivce

30. srpna 2017 v 20:19 | dvě TeReziA

Sny kouzelníka Sazivce

Humorná pohádka vypráví o jednom kominíkovi, který zjistil, že snít se může, ale pracovat se musí.

Starý kouzelník začíná ztrácet pamĕť, a proto chce zanechat svého kouzelnického řemesla. V tu chvíli k němu přichází kominík Sazivec a stěžuje si, že musí celý den lézt po střechách, vymetat komíny a ještě se mu o tom v noci zdá. Přeje si, aby byl bohatý a pracovat nemusel. Kouzelník začaruje jeho sny tak, aby se mu zdál ve snu pravý opak toho, co dělá ve dne. Sazivec je zpočátku spokojený, ale náhle dědí po strýci. Nyní je Sazivec skutečně bohatý a jeho sny o kominické práci se mu nelíbí. Navštíví tedy kouzelníka a přinutí ho, aby jeho sny změnil. Kouzelník znovu čaruje a Sazivec si užívá ve snu svého bohatství stejně jako přes den. Jenže to netrvá dlouho a Sazivec utratil všechny peníze. Rozhodne se, že navštíví kouzelníka potřetí. Ale bohužel už starého kouzelníka nenajde. Kouzelníkův pomocník Smetáček mu poradí, aby zanechal lenosti a začal znovu pracovat.

Filmovou pohádku natočila v roce 1985 paní režisérka Hana Teislerová. Scénář napsal Bedřich Jansa.

Bez práce nejsou koláče

22. srpna 2017 v 15:25 | dvě TeReziA

Bez práce nejsou koláče

Klasická pohádka podle Boženy Nĕmcové z pohádkového cyklu Strom pohádek vypráví o tom, jak se Jiřík z lásky k princeznĕ upsal čertu.
Chudý chasník Jiřík se na první pohled zamiloval do princezny Blaženky, kterou spatřil v zámecké zahradĕ. Princezna se mu natolik líbila, že by kvůli ní snad i svou duši upsal. Stačilo na to jen pomyslet a před Jiříkem se náhle objevil čert. Slíbil Jiříkovi, že vše zařídí, co jen si bude přát, a na oplátku mu bude stačit jen jediný podpis psaný vlastní krví. Jiřík souhlasil a čert své slovo dodržel. Netrvalo dlouho, Jiřík se oženil s princeznou a stal se spravedlivým králem. Když si pro nĕho čert po dvaceti letech přišel, Jiřík ho poprosil ještĕ o tři dny, aby se mohl rozloučit s rodinou a dokončit započatou práci. Čert s tím souhlasil a kupodivu slíbil, že když se mu nepodaří splnit třeba jen jediné přání, vrátí Jiříkovi jeho úpis. Když už králi zbývá poslední přání, jeho chytrá žena Blaženka zjistí, jak se vĕci mají a nakonec se jí podaří čerta přelstít.
Barevnou filmovou pohádku natočila a scénář napsala v roce 1988 Jiřina Pokorná-Makoszová.

Císařovy nové šaty

20. srpna 2017 v 19:18 | dvě TeReziA

Císařovy nové šaty

Klasická pohádka podle Hanse Christiana Andersena vypráví o jednom rozmarném císaři, který toužil mít takové šaty jaké nikdo nemá.
Podvodník Jakob bĕhem putování po celé zemi se ocitne v královském mĕstĕ, kde se seznámí s hezkou Majou, její sestřičkou Gretou a také s tíživou situací vĕtšiny obyvatel. Maja je totiž na mizinĕ podobnĕ jako vĕtšina ostatních a všichni trpí rozmařilým životem svého císaře Friedhelma. Jeho jedinou starostí jsou totiž krásné šaty, za které utrácí obrovské peníze. Jakob dostane nápad a hned se pustí do jeho realizace. Tvrdí, že je nejlepším tkalcem a krejčím široko daleko. Pronikne až k císaři, kterému předloží lákavou nabídku. Císař chce k narozeninám nové šaty, nad nimiž se každému zatají dech. Jakob mu slíbí, že ušije takové šaty, jaké svĕt ještĕ nevidĕl. Budou prý jedinečné a hodné muže jeho velikosti, protože pro všechny hloupé a neurozené zůstanou neviditelné. Den králových narozenin se rychle blíží. Ale když vládce v nových šatech předstoupí před své poddané, ti se nestačí divit.
Nĕmecko, 2010

Loupežnická pohádka

20. srpna 2017 v 18:33 | dvě TeReziA

Loupežnická pohádka

Pohádka podle originálního pohádkového příbĕhu Karla Čapka vypráví o slavném loupežníku Lotrandovi, který chtĕl mít ze svého syna vzdĕlaného pána.
Strašlivý loupežník Lotrando udĕlal jednu velkou zásadní chybu, že poslal svého jediného syna na studie. Vzdĕlaný a útlocitný chlapec nedokázal splnit otcovu poslední vůli a po otci převzít loupežnickou živnost. Pokoušel se sice z poslušnosti najít své místo mezi tlupou lupičů, ale jejich práce mu moc nešla. Jednoho dne se rozhodl, že zajde za svým bývalým profesorem pro radu. Ten mu nejen poradil, ale dal mu doporučení a Lotrando dostal práci výběrčího mýtného. Z Lotranda se sice nestal strašlivý loupežník, co bĕhá po strašidelném lese s puškou, ale začal pracovat jako státní úředník a vybíral peníze od pocestných.

Barevnou filmovou pohádku natočila v roce 1980 paní režisérka Libuše Koutná podle scénáře Jarmily Turnovské.

O princi Truhlíkovi

20. srpna 2017 v 14:15 | dvě TeReziA

O princi Truhlíkovi

Veselá pohádka vypráví o jednom královském jedináčkovi, kterého potkalo štĕstí v neštĕstí.
Královským rodičům se narodí princ. Dají mu jméno Dobromil. Začnou mu ale říkat Dobroušek a taky ho docela rozmazlují. Jednoho dne přijede na zámek strýčkův syn Zvonimír, kterému zemřela maminka. Zvonimír je vzdĕlaný a začne na přání královských rodičů vzdĕlávat svého bratrance Dobromila. Jenže princi učení moc nejde. Zvonimír mu dá přezdívku Truhlík. Princ se nenaučí ani číst, ani psát. Když je princ na ženĕní dozví se o princeznĕ Augustĕ a odjede se Zvonimírem na námluvy. Mladíci jsou přepadeni lupiči. Zvonimír prince opustí a sám spĕchá za princeznou Augustou. Truhlík mezitím najde útočištĕ v lese u dĕdečka dřevorubce a jeho vnučky Vítĕnky. Tady za krátký čas dohoní všechno, co na zámku zameškal. Zvonimír je sice vzdĕlaný, ale jinak je povrchní a namyšlený. Se vzdĕlanou, ale hloupou princeznou Augustou se k sobĕ dozajista hodí. Když princ Truhlík žije u dĕdečka nĕjaký čas, píše rodičům dopis, ale neumí psát. Dopis pošlou po poštovním holubovi. Mezitím chytí v Dobromilovĕ království jednoho z loupežníků, který prince přepadl. Královští rodiče se tak dozví, že je jejich Dobroušek naživu. Princ se konečnĕ seznámi s Vítĕnkou. Princ se do Vítĕnky zamiluje a chtĕl by si ji vzít za ženu. Nejdřív ale musí navštívit princeznu Augustu. Princezna se mu spolu s bratrancem Zvonimírem vysmĕjí. Princ má alespoň jasno a vrací se na zámek ke svým královským rodičům, kde jim oznámí, že se ožení s Vítĕnkou. Princezna Augusta se nakonec zasnoubila s bratrancem Zvonimírem a princ Dobromil si přijde k dědečkovi pro svou nevěstu Vítěnku.

Filmovou pohádku natočila v roce 1996 paní režišérka Vlasta Janečková podle scénáře Ireny Pavlové.

Láska na vlásku na Déčku

19. srpna 2017 v 19:21 | dvě TeReziA

Láska na vlásku

Pĕkná klasická pohádka na motivy příbĕhu Marka Twaina Princ a chuďas vypráví o velké zámĕnĕ, kde touha po životĕ druhých vede k nečekaným zápletkám i k novým láskám.
Prince Matĕje na hradĕ neustále hlídají. Chtĕl by zakusit trochu svobody. Jít kam chce, kam ho oči povedou, poznat svĕt a dobrodružství. Princ se cítí jako vĕzeň a ze všeho nejvíc by chtĕl poznat život mimo královský dvůr. Otec ho navíc kvůli hrozící vojnĕ s Turky nutí do ženĕní. Má se zasnoubit s princeznou Beatrix z neapolského království, kterou ale princ nemiluje. O poznání dál žije Tomáš, mladý chudý kovář, který by chtĕl být rytířem a poznat jiný život než jeho otec. Jeho rodiče by ho chtĕli oženit s Hanou, chudou pracovitou dívkou ze sousedství. Tomáš uteče a dostane se na hrad. Setká se s princem a princ toho využije, protože tulák Tomáš je princi Matĕjovi tak podobný, jakoby mu z oka vypadl. Vymĕní si navzájem oblečení a domluví se, že se na jeden den zamĕní. Druhý den ráno však prince, vydávajícího se za tuláka, neprávem obviní z krádeže a pošlou do vĕzení. Tomáš naopak musí zůstat na hradĕ, i když se snaží přesvĕdčit krále, že není pravým princem. Nikdo mu však nevĕří. Oba se musí naučit nést odpovĕdnost za svoje činy. Tomáš se naučí chovat jako král a získá si lásku krásné princezny Beatrix. Princ Matĕj zachrání Hanu před vlky, ale sám je zranĕný a žije namísto Tomáše v jeho rodinĕ. Poznává, jak má Hana tĕžký život se zlou macechou a snaží se jí pomoci.
Slovensko, 2014

Co poudala bába Futeř

19. srpna 2017 v 14:35 | dvě TeReziA

Co poudala bába Futeř

Lidová pohádka v nářečí vypráví o tom, jak si mladý Krakonoš namlouval dĕvče.
V oblačné chalupĕ bydlí bába Futeř s mladým vnukem Krakonošem. Krakonoš je lehkovážný a nestálý, nic nedbá na to, že ho vĕrnĕ miluje melžinka Cílinka. Když spatří v lidském svĕtĕ hezké vesnické dĕvče Lidunku, jeho melžinka se mu zdá moc bledá. Lidunka má ráda chudého Jozífka, ale její tatínek jejich lásce brání. Jednou Lidunka tančí v hospodĕ s cizím myslivcem a Jozífek na ni žárlí. Když vidĕl, jak tančí s Krakonošem, velmi se rozzlobil a s Lidunkou se pohádal. Cílinka s housličkami přijde za Krakonošem do hospody a chce, aby s ní z hospody odešel. Krakonoš se jí vysmĕje a housličky jí vezme. Bába Futeř hledá Krakonoše a vidí ze shora, co se dole v hospodĕ dĕje. Bába si Krakonoše přifoukne, a tak se ocitne Lidunka v oblačné chalupĕ. Protože Cílinka už nemá svoje mlhové housličky, melžinky ji mezi sebou nechtĕjí. Za čas bába Futeř chystá svatbu pro Krakonoše a Lidunku. Ale Lidunka má pořád ještĕ ráda Jozífka. A Krakonoš taky nakonec zjistí, že miluje jenom svoji melžinku Cílinku.

Barevnou filmovou pohádku natočila v roce 1983 paní režisérka Svatava Simonová podle scénáře Anny Juráskové.

Koho ofoukne větříček

19. srpna 2017 v 13:49 | dvě TeReziA

Koho ofoukne větříček

Humorná pohádka vypráví o jedné natolik křehké princeznĕ, které malý vĕtříček odfoukne jejího vysnĕného křehoučkého ženicha.
Princezna Klárinka je tak rozmazlená, že si s ní ani pan král už neví rady. Proto král na radu chůvy chce princeznu provdat. Princezna Klárinka si ale usmyslela, že se provdá jen za takového ženicha, který bude stejnĕ jemný a křehký jako je ona. Chůva pozve svého synovce Otíka, aby si zahrál prince. Otík se princeznĕ natolik zalíbí, že když jí vĕtříček jejího vysnĕného křehoučkého prince odfoukne, vydá se ho vysvobodit. Přijde za Králem Vĕtru a žádá, aby jí prince vydal. Ale ten jí ho dát nechce. Princezna musí u Krále Vĕtru zůstat, aby svého prince vysvobodila. Stará se tam o ni čarodĕjnice Pacovská, z rodiny od královské chůvy. Celá rodina tam hraje divadlo pro princeznu. Ale princezna není vůbec hloupá. Brzy všechno prokoukne a skutečného Otíka si odvede s sebou na zámek.

Filmovou pohádku natočila v roce 1990 Svatava Simonová podle scénáře Jarmily Turnovské.

Vo Brikitě

19. srpna 2017 v 11:16 | dvě TeReziA
Naše oblíbená veselá lidová pohádka ze Šumavy z cyklu Bylo nebylo vypráví o tom, jak si líná princezna vybírala ženicha.
O hezkou princeznu Brikitu má zájem jeden šikovný mládenec ze vsi, husopas Venca. Jenže rozmazlená princezna čeká na svého vysnĕného prince v hedvábí. Její otec, pan král, je chudý, proto musí pracovat. Brikita je líná a celý den se jen válí. Otec ji každé ráno vytahuje z postele. Ptá se, kde má střevíce, kde má hřeben... Princezna to neví, všechny vĕci jsou rozbité. Venca se snaží princeznu napravit, ale ona nechce. Proto mladík ze zámku odejde. Na zámek přijíždí první princ Dalamánek. Princ je tlustý, zajímá se jenom co by snĕdl, a když zjistí, že Brikita je chudá nevĕsta, rozloučí se a odjede. Druhý princ Gracián je zase líný a myslí jen na parádu. Pokusí se princeznu unést a Brikita volá na pomoc Vencu. Venca Brikitu zachrání a princezna konečnĕ zjistí, že je to ten pravý ženich.
Filmovou pohádku natočila v roce 1977 paní režisérka Libuše Koutná na motivy chodské lidové pohádky podle scénáře Stanislava Kinzla.

Bumbrlíček

19. srpna 2017 v 10:26 | dvě TeReziA
Pohádka pro pamĕtníky vypráví, jak jeden nenasytný bezedný cvalík přestal mít chuť k jídlu.
Jeden nenasytný Bumbrlíček jednou snĕdl i draka, jenže potom ztratil chuť k jídlu. Nic ho na svĕtĕ netĕšilo a nemĕl zájem ani o princeznu, kterou zachránil. Ještĕže je tu bába kořenářka: "Není nemoci, aby nebylo pomoci..."

Černobílou filmovou pohádku natočil v roce 1972 pan režisér Pavel Kraus podle scénáře Miloslava Švandrlíka.

O Červené Karkulce - GRIMM

14. srpna 2017 v 10:07 | dvě TeReziA

O Červené Karkulce

Klasická pohádka podle bratří Gimmů vypráví o malé holčičce v červené čepičce, která šla navštívit nemocnou babičku.
Červená Karkulka bydlí se svou maminkou ve vesnici a pravidelně chodí navštěvovat svou podivínskou, ale hodnou babičku, která žije ve starém mlýně. Jenže cesta vede přes hustý les. Když se babičce jednoho dne udělá špatně, Karkulka sbalí do košíčku jídlo a víno, a protože maminka jít nemůže, vydá se za babičkou na návštěvu sama. V lese potká vlka, ale vůbec se ho nelekne, což vlka znervózní. Zhroutí se v pláči, zatímco Karkulka pokračuje dál. Vlka navíc ohrožuje prakem Anton, Karkulčin kamarád, který se za ní vydal, aby ji chránil. V lese ale spadne do jámy a poraní se. Vlk, který mezitím zjistil, že Karkulka šla za babičkou, si pospíší, aby byl ve mlýně dřív než ona. Když tam dívka dorazí, leží už vlk v babiččině posteli, s jejím čepcem na hlavě a brýlemi na nose, a tuze naříká. Antona mezitím najde v lese myslivec Jakob, a když se dozví, že vlk je Karkulce v patách, pospíší si do mlýna. Vlk leží v posteli, má ještě větší břicho než předtím a z toho břicha se ozývá Karkulčin hlásek. Jakob vytáhne nůž, rozpárá vlkovi břicho a holčičku i babičku osvobodí.

Rotkäppchen, Německo, 2012

Malvína

13. srpna 2017 v 15:04 | dvě TeReziA

Malvína

Rozverná pohádka je podle pohádkové novely Malvína z Bretanĕ, napsal ji humorista Jerome Klapka a vypráví o jedné nezbedné víle.
Vína Malvína pochází z družiny královny Harbundie. Dobré bretaňské víly už Malvínu mezi sebou nechtĕjí. Opuštĕnou ji nalezne na vřesovisku mladý poručík, který je zcela okouzlen její krásou. Jeho matku ale Malvína neokouzlila. Malvínu odveze poručík ke strýci, profesoru Christopherovi. Poručík ale netuší, že Malvína uíi čarovat a často provede nĕjakou nepřístojnost.
Filmovou pohádku natočil v roce 2003 pan režisér Miroslav Balajka podle scénáře Kvĕty Kuršové.

Chladné srdce

13. srpna 2017 v 14:32 | dvě TeReziA

Chladné srdce

Pohádka podle nĕmeckého spisovatele Wilhelma Haufa vypráví o mladém uhlíři Petrovi a skřítku Sklenáříčkovi.
Mladý uhlíř Petr žije s maminkou v chudé chaloupce. Petr moc touží po bohatství. Jednou v hospodĕ stařec vypráví o lesním duchovi Sklenáříčkovi. Přivolává se prý zaříkávadlem, které se musí odříkat poblíž jedlové výšiny, aby se objevil. "Zlatapáne, od pradávných let ráčíš každé jedli poroučet. Zjevuješ se z každé lesní stránĕ..." Dobrý lesní duch se prý zjevuje jenom nedĕlňátkům, tĕm co se narodili v nedĕli. V lese je také zlý, mstivý, závistivý duch Obrmichal, který se pozná podle veliké dřevĕné palice, ve které je jeho moc. "Rýmuj, Petře, rýmuj..." Petrovi se ve snu zdálo o Sklenáříčkovi. Má najít verš, který mu chybí do zaříkávadla. Petr se zase vydá do lesa a potká Obrmichala. Ten se ho ptá, kolik tolarů by potřeboval. Petr s ním nechce nic mít. Když duch zmizí vybaví se mu zaříkávadlo: "Zjevuješ se z každé lesní stránĕ nedĕlňátkům, mládenci i pannĕ." Tentokrát to Petr trefil, a tak se mu zjevil skřítek Sklenáříček. Petr může mít tři přání. První přání se skřítkovi moc nelíbí, druhé přání už je trošku lepší - Petr si přeje mít sklárnu. Třetí přání mu skřítek schová na horší časy. Z Petra se stane ale daleko vĕtší chudák než přetím. Jde za Sklenáříčkem, aby mu to vysvĕtlil. Skřítek Petrovi nepomohl a tak šel ke "kolohnátovi". Petr přijde do jeskynĕ k Obrmichalovi a ten mu ukáže svoji sbírku lidských srdcí. Petr vymĕní své srdce za srdce z mramoru, procestuje skoro celý svĕt, vydĕlá hodnĕ penĕz, vrátí se a začne půjčovat lidem peníze. Chtĕl by se smát, bavit a mít nĕkoho rád, proto přišel k Obrmichalovi do jeskynĕ. Ten mu ale srdce vrátit nechce. Petr bez srdce zabil hodnou a milou Bĕtku, která pohostila skřítka promĕnĕného ve stařečka. Skřítek dá Petrovi ještĕ jednu šanci se polepšit, ale musí si opatřit vřelejší srdce. Po čase Petr opĕt přijde do lesa a žádá Sklenáříčka o splnĕní třetího přání - chce zpĕt svoje srdce. Sklenáříček mu poradí jak přelstít Obrmichala. Bĕtuška ve skutečnosti nikdy neumřela, to jen Sklenáříček chtĕl, aby Petr přiznal svoji vinu a svých činů litoval.
Filmovou pohádku natočil v roce 1996 pan režisér Miroslav Sobota podle scénáře Jiřího Bednáře.

Princezny nejsou vždycky na vdávání

12. srpna 2017 v 18:05 | dvě TeReziA

Princezny nejsou vždycky na vdávání

Humorná pohádka s pĕknými písničkami vypráví o princových námluvách a kouzelném zvonečku, který vždycky všechno vyzvoní.
V jednom království vládne král a o všechno se tam stará tetička Aurelie. Princ Marian už by se mĕl oženit, aby převzal vládu za svého otce, který velice rád rybaří. Princ nerad poslechne otce a tetu Aurelii. Po cestĕ zajde ke své prostořeké Madlence, aby ho podpořila. Madlenka má prince ráda, ale je docela obyčejné dĕvče, ne princezna. I princ ví, že jeho nevĕstou být nemůže, i když on má Madlenku ze srdce rád. Kdyby vĕdĕla namyšlená princezna Hortenzie, co na ni prozradí zvoneček, visící nad dveřmi do královské komnaty, nikdy by nepřijela. "Tu si neber... pozdĕ domů přichází, zlaťáky tvé rozhází... tu si neber, to není ta pravá." Princ se vypraví za druhou princeznou a jako vždy jde nejdřív za Madlenkou, aby mu popřála štĕstí. Vĕčnĕ ospalá princezna Julinka taky netuší nic o zvonečku. Princ dobře ví, že to tentokrát zase nedopadne dobře. "Tu si neber... celý den jen zahálí, kouká kamsi do dáli, a že nemá peníze, s ní by byly potíže..." Princezna dostane na cestu prachovou podušku a je spokojená. Do třetice se princ vydá na námluvy, opĕt navštíví Madlenku, která mu přeje, aby se už doopravdy oženil. Princ řekne Madlence o kouzelném zvonečku a lituje, že Madlenka není urozená. Tetička Aurelie se konečnĕ dozví, kdo Mariana skutečnĕ miluje. Vychytralá princezna Melanie taky zprvu netuší nic o zvonečku, ale když dorazí do království prince Mariana, zastaví její kočár zrovna u domku, kde žije Madlenka. Madlenka poví princeznĕ Melanii o kouzelném zvonečku. Princezna tuší, co by zvoneček mohl vyzvonit, a pošle Madlenku místo sebe na zámek. "Tu si vezmi, tohle je ta pravá... ta se práce nebojí, v nepohodĕ obstojí..."
Filmovou pohádku natočila v roce 1985 paní režisérka Jiřina Pokorná podle scénáře Jarmily Turnovské.

Vodnická čertovina

12. srpna 2017 v 17:20 | dvě TeReziA

Vodnická čertovina

Veselá pohádka vypráví o lidské hlouposti a potrestaných pytlácích.
Často se v podvečer u rybníka mihne porybný Čeřínek, aby tam přistihl při činu pytláky ševce Kopýtka a krejčího Nitku. Vodníci přece nejsou, tak z čeho mít strach? Chudák porybný, už mu z hlídání kapříků trošku straší ve vĕži. To si myslí Kopýtko s Nitkou, kteří drancují rybník, aby mĕly jejich povedené ženušky na parádu. Jednou se Kopýtkovi a Nitkovi podaří kolosální úlovek - vytáhnou kapra, že vĕtšího nikdo nevidĕl. Předstírají, že je to vodník. A on to taky vodník opravdu je. Chtĕjí na vodníkovi vydĕlat. A vodník Vlnka s panem porybným na jejich hru přistoupí. Když mají podvodníci vodníka, ať se o nĕj taky starají. Ale kde se vzaly dvĕ vodní panny? A kdo odnaučí vodníka šišlání?

Filmovou pohádku natočila v roce 1996 paní režisérka Vlasta Janečková podle scénáře Antonína Jiráčka.

Lhát se nemá, princezno!

12. srpna 2017 v 16:37 | dvě TeReziA

Lhát se nemá, princezno!

Pĕkná, veselá a humorná pohádka "Lhát se nemá, princezno!" vypráví o tom, jak se vdávala princezna Hortenzie.
"Lež má krátké nohy!" je přísloví, které pořád platí. Dvĕ dvorní dámy a princezna se zlatými kudrlinkami, která je velice zamilovaná do svého učitele, štolby Vĕnka. Štolba Vĕnek je také do princezny zamilovaný a učí zlatovlasou princeznu jezdit na královském koni jménem Kopýtko. Princeznina láska je tajná, ví o ní pouze dvorní dámy, které jsou mladé lásce příznivĕ naklonĕny, a jsou ochotny po trošce přemlouvání princeznĕ pomoci. Král se ale o tajných vyjížďkách princezny dozví, ví i s kým se princezna učí jezdit na jeho koni Kopýtkovi, proto chce princeznu provdat za nĕjakého "strašného urozence". To ale princezna nechce, a tak přemýšlí, jak to vymyslet, aby krále, svého tatínka, přelstila. Pošle své dvĕ dvorní dámy za štolbou Vĕnkem. Ten vymyslí plán princezniny promĕny v kočku. Princeznu-kočku nechá král léčit, ale nechce nechat vysvobodit princeznu nĕkým neurozeným. Princezna a Vĕnek musí vymyslet plánnový. Tatínek- král není vůbec hloupý, s mamimkou- královnou je to složitĕjší a taky pozor na přísloví: "Lež má krátké nohy." Kdyby však princezna Hortenzie nezalhala, nebo lépe řečeno nezahrála na své královské rodiče to nepĕkné divadlo, nemĕla by dodnes svatbu s milovaným mládencem. Ale neurozený ženich, to není nic pro tatínka-krále, to dá rozum! Jenže kdo by chtĕl po zamilovaných, aby byli rozumní.
Filmovou pohádku "Lhát se nemá, princezno!" natočila paní režisérka Jiřina Pokorná podle scénáře Evy Barákové v roce 1991.

Stín

12. srpna 2017 v 16:12 | dvě TeReziA

Stín

Romantická pohádka podle Hanse Christiana Andersena vypráví o básníkovi, kterého zradil jeho vlastní stín.
Mladičký básník Frederik se svĕří svému vlastnímu Stínu se svojí láskou k princeznĕ Klaudii. Vždyť kdo by mohl být vĕrnĕjším a mlčenlivĕjším přítelem? Frederik Stínu bezmeznĕ důvĕřuje, a proto jej jednoho dne požádá, aby místo nĕj navštívil zámek, a podíval se, jak se princeznĕ daří. Stínu se však princezna zalíbí a od té chvíle je posedlý myšlenkou vzít básníkovi vše. Má už jeho hlas, ukradl mu jeho verše a dokonce i podobu. Jméno si zvolí Erik, část ze jména Frederik. Skutečný básník Frederik zatím pracuje v zámecké kuchyni. Stará se tam o nĕj Gerda, která ho neustále brání proti svému nastávajícímu Filipovi. Princezna Klaudie dostává od Frederika krásné básnĕ a Erik se jí v zámecké zahradĕ představí Frederikovými verši. Princezna se do Erika zamiluje. Brzy se chystá svatba. Královští rodiče jsou potĕšeni, že budou mít za zetĕ skutečného básníka. Jenže brzy Erik zjistí, že bez Frederika nemůže žít. Každý stín má přece svého pána a bez jeho blízkosti žít nemůže. Erik slábne tak, že mu i slova docházejí. Nakonec s pomocí princezny pravda vyjde najevo a pravý básník se s ní může oženit.
Filmovou pohádku natočil v roce 1999 pan režisér Ludvík Ráža podle scénáře Anny Juráskové.

Pohádka z šafránové louky

12. srpna 2017 v 15:24 | dvě TeReziA

Pohádka z šafránové louky

Pohádka vypráví o mladém ovčákovi Ondrovi, který dostal od své Andulky koláč a nalíčiil ho jako past, o zamilovaném skřítkovi Medunovi a víle Čapulce z šafránové louky.
Na salaši žije starý bača Matĕj, ale přes zimu byl dole ve vsi. O salaš se zatím starali skřítkové Jeduna a mladý Meduna. Po zimĕ se strejček Matĕj vrátil a s ním přišel i mladý ovčák Ondřej. Ondru provází na salaš i jeho milá Andulka, která mu dala koláč z lásky. Strejček šel ukázat ovečkám, kde roste nejlepší tráva. Ondra zůstal v salaši sám a nalíčil past z Andulčina koláče. Zamilovaný Meduna byl na koláč z lásky darovaný moc zvĕdavý a i přes varování zkušeného Jeduny se do pasti chytí. Ondra nechce skřítka Medunu z pasti pustit. Jeduna slíbí Ondrovi, že mu pomůže najít poklad. Ondra Medunu pustí a vydá se za pokladem. Koho by napadlo, že nejvĕtším pokladem pro ovčáky je voda! Když skřítek Meduna pomohl Ondrovi ten poklad vykopat, mĕli všichni obyvatelé horské salaše vystaráno. Ovce mĕly co pít a Ondra dostal za ženu milovanou Andulku. Taky skřítek Meduna se konečnĕ odvážil vyznat svoji lásku víle Čapulce z šafránové louky.
Filmovou pohádku natočila v roce 1980 paní režisérka Vlasta Janečková podle scénáře Kvĕty Kuršové.

Dvojčata

12. srpna 2017 v 14:14 | dvě TeReziA

Dvojčata

Pohádka vypráví o dvou princeznách, které jsou si jako vejce vejci podobné, ale přece se velice liší.
Dvĕ princezny, dvojčata, jsou si podobné k nerozeznání. Jedna je krásná, ale nedbá o své vzdĕlání. A ta druhá je sice až příliš vzdĕlaná, ale vůbec nedbá o svůj vzhled. Obĕ sestry mají narozeniny a pan rádce jim našel jednoho ženicha, který si hledá chytrou a hezkou manželku. Princ přijede na oslavu jejich narozenin, ale je převlečný za kejklíře. Tak pozná nejprve krásnou princeznu, která ho pošle jako hladového komedianta do kuchynĕ. Tam princ pozná chytrou princeznu, kterou nejprve považuje za chasníka. Chytrá princezna se ale o prince i jeho společníka postará a dá jim najíst. Na plese se princ představí a obĕma princeznám se za svou lest omluví. Princ dá princeznám hádanku Čeho na svĕtĕ nemůže být jenom polovic. Hádanku mají zazpívat a zatančit. Obĕ princezny se snaží rozluštit hádanku. Chytrá princezna nakonec na odpovĕď přijde, jenže je tu ještĕ zvĕdavý pan rádce, který se právě vrátil ze své cesty za poznáním.
Filmovou pohádku v roce 1988 natočila a scénář napsala Eva Sadková.

Ježčí kůže

12. srpna 2017 v 12:04 | dvě TeReziA
Pohádka s písničkami vypráví o Janíčkovi, nevdĕčné princeznĕ a kouzelné dýmce.
Ovčák Janíček se vydal do svĕta. Došel až do zámku pana krále. Po cestĕ uvidĕl loupežníky, kteří vyhodili ukradenou kouzelnou dýmku. Loupežníci chtĕli vyloupit zámek a princeznu pro svého náčelníka. Janíček díky kouzelné dýmce loupežníky přemohl. Od princezny dostal šátek. Když princezna uvidĕla šátek u Janíčka, velice se rozzlobila. Chtĕla pacholka Janka zavřít do vĕzení. Janek se přiznal, že to on ji zachránil. Jenže když princezna zjistila, že její zachránce je jen pacholek, už ho nechtĕla. Janka obrala i o kouzelnou dýmku a zbavila se ho. Janek přinesl princeznĕ Julišce žlutou hrušku od kouzelného dĕdečka. Z princezny se stal malý ježek. Když princezna přiznala, že se špatnĕ zachovala Janek ji dal červené jablíčko. Z ježka byla zase princezna, ale Janek už princeznu nechtĕl. Radĕji si vybral skromnou služtičku Maryšku, o které jistĕ vĕdĕl, že není rozmazlená.
Barevnou filmovou pohádku natočila v roce 1978 paní režisérka Libuše Koutná podle scénáře Anny Juráskové.

Skleněná panna

12. srpna 2017 v 11:30 | dvě TeReziA

Skleněná panna

Podkrkonošská pohádka podle divadelní hry Marie Kubátové vypráví o lásce Jindřicha a Aničky a o sklenĕném mužíčkovi.
Anička je dcera hospodského a pomáhá tatínkovi v hospodĕ, kde se seznámí s Jindřichem. Oba se do sebe zamilují, ale tatínkovi se to nelíbí, protože Jindřich pro nĕj není dost bohatý. Prohlásí, že dá svoji dceru tomu, kdo přinese zlaté prstýnky. Jindřich tedy požádá o zlaté prstýnky sklenĕného mužíčka. Mužíček chce, aby mu Jindřich za prstýnky vyrobil nĕco ze skla. Jindřich se rozhodne vyrobit sklenĕnou pannu. Za pannu dostane prstýnky a vrátí se k nevĕstĕ. Jenže sklenĕná panna mu nedá klid. Jindřich se vrací ke sklenĕnému mužíčkovi a k pannĕ, kterou vyrobil ze skla. Prosí ji o lásku, ale panna nemá srdce. Nešťastná Anička jde za sklenĕným mužíčkem. Mužíček jí poradí, aby vyrobila sklenĕnou stĕnu. Anička ze svých vlastních slz vyrobí závĕs a Jindřich opĕt Aničku poznává.
Barevnou filmovou pohádku natočila v roce 1973 paní režisérka Vĕra Jordánová podle scénáře Boženy Šimkové.

O zlaté huse

12. srpna 2017 v 10:36 | dvě TeReziA

O zlaté huse

Klasická pohádka bratří Grimmů vypráví o hloupém Tillovi, smutné princeznĕ a zlaté huse, které chtĕl každý vytrhnout pírko.
V jedné vesnici žili tři bratři - Petr, Pavel a nejmladší Till, kterému se všichni posmívali, že je hloupý.Tillovi bratři šli kácet dříví do lesa a potkali žebráka. Žebrákovi nepomohli a vysmáli se mu. Potom šel do lesa Till a se žebrákem se rozdĕlil o své jídlo. Žebrák ukázal Tillovi strom, pod kterým najde zlatou husu. Till přišel s husou do vesnice, že se vypraví na zámek ke smutné princeznĕ. Princezna Luisa byla smutná, protože jí zemřela matka. Král byl také smutný a na zámku vládla teta, která všechny komandovala. Chtĕla Luisu provdat, ale žádný z nápadníků se princeznĕ nelíbil. Teta dala vyhlásit, že se Luisa provdá za toho, kdo ji dokáže rozesmát. K Tillovi se zlatou husou se mezitím přilepily dvĕ ženy, které chtĕly huse vytrhnout pírko. Po cestĕ se k nim ještĕ přilepil pan farář. Nakonec šel za Tillem a zlatou husou celý průvod lidí a tak přišli do zámku. Princezna slyšela hluk a vykoukla z okna. Vyšla ven s tetou i králem. Začala se Tilla vyptávat a on ukázal zlatou husu. Chtivá a lakomá teta se na husu vrhla a princezna se neubránila smíchu. Smál se i král a celý dvůr.
Die Goldene Gans, Nĕmecko 2013

Neohrožený Mikeš

11. srpna 2017 v 19:43 | dvě TeReziA

Neohrožený Mikeš


Klasická pohádka podle Boženy Nĕmcové vypráví o nebojácném chasníkovi, který přemohl zlého kouzelníka a ubránil se i úkladům svých proradných kamarádů.
Nebojácný Mikeš na své cestĕ za štĕstím potká kamarády Bobeše a Kubu. Kamarádi na vandru Mikeš, Bobeš a Kuba objeví v lese jeskyni s prostřeným stolem pro tři. Kuba uvnitř hlídá a ostatní dva se starají o jídlo a dřevo na zátop. V jeskyni se objeví stará ježibaba a pošle Kubu pro maso do komína, pak mu podtrhne žebřík. Když se vrátí Bobeš, nachytá ho ježibaba taky. Mikeš jí ale neuvĕří. Baba mu poví o třech princeznách, které vĕzní v podzemí zlý kouzelník. Potom baba vzkřísí oba kamarády. Mikeš se spustí pod zem a osvobodí dvĕ princezny. Když je Bobeš a Kuba vytáhnou, lano hodí zpĕt do díry, ale Mikeše už vytáhnout nechtĕjí. Mikeš na radu babky přivázal k lanu své tĕžké kladivo a poznal, že ho kamarádi zradili. Mikeš ještĕ musí porazit čarodĕje ve trojím zápase. Když se mu to podaří, promĕní se ohyzdná baba v krásnou princeznu. "Mĕli byste se houpat na oprátce. Kdo jednou zradil, ten zradí zase... Pro ženichy, doufám, žádná z vás nenaříká... Než tyhle ženichy, to radĕj kouzelníka!"

Filmovou veršovanou černobílou pohádku naročil v roce 1969 pan režisér Ludvík Ráža podle scénáře Boženy Šimkové.

Kráska a zvíře

2. srpna 2017 v 13:53 | dvě TeReziA

Kráska a zvíře

Pohádka Kráska a zvíře, Die Schöne und das Biest, je klasická pohádka, která vypráví o tom, jak krásná obyčejná dívka promĕní svou láskou Zvíře nazpĕt v pohledného mladého krále a celé jeho království vysvobodí ze zakletí.
Hostinský Hugo má finanční starosti a jedinou radostí je jeho laskavá dcera Elsa. Hostinský Hugo je ale optimista a vĕří, že jednou bude líp. V kraji vládne pán z mĕsta za lesem, ale nechová se ke svým poddaným dobře. Lid v kraji chudne a pán, rytíř Berhold z Rabenburgu, se jenom baví. Jednou přijede i do Hugova hostince a pozve Elsu na turnaj. Else se líbí, protože je mladý a hezký. Hostinský Hugo se vydá do mĕsta, aby za matčin náhrdelník koupil nové šaty a boty. Na zpáteční cestĕ zabloudí v lese. Když se zvedne hustá mlha, tak se Hugo najednou ocitne před zchátralým tajemným hradem. Nikoho nenajde, a tak tu přenocuje. Ráno se chystá na cestu domů a uvidí keř s rudými kvĕty růží. Jednu růži utrhne pro svoji dceru. Vtom se před ním objeví bytost se zvířecími drápy s tváří lva a chce ho potrestat za to, že si utrhl jeho růži. Hugo prosí, aby mu nebral život. Zvíře ho pustí, ale hostinský musí slíbit, že mu dá první živou bytost, kterou doma potká. Doufá, že ho přivítá jeho pes, ale Elsa otce celou noc hledá a jako první ho doma vítá právĕ ona. Elsa se dozví od otce pravdu. Otec je nešťastný a chce utéct. Nebojácná Elsa vykope na zahrádce keřík své oblíbené žluté růžičky a vydá se na hrad, aby se omluvila. Zvíře po ní chce polibek. Elsa je tak vydĕšená, že omdlí. Zvíře se k ní chová uctivĕ, mĕní své chování a dĕlá, co jí na očích vidí. V truhlicích jsou pro ni nachystány krásné šaty a šperky. Dívka brzy pozná, že Zvíře má dobré srdce. Zvíře ji slíbí, že po svatém Jakubovi smí z hradu odejít. Když se blíží den svatého Jakuba, zvíře ji požádá o ruku. Elsa odmítne a uteče z hradu. Už ví, že až odkvete keř s červenými růžemi, Zvíře i jeho služebnictvo zemře. Zvíře ji cestou dohoní a zachrání jí život. Taky jí daruje mĕšec plný penĕz. Když přijde Elsa domů, zjistí, že jejího otce zatkli pro dluhy. Elsa za otce zaplatí dluhy. Na hradĕ v lese zatím odkvetla poslední růžička a zvíře pomalu umírá.
Nĕmecko-Rakousko, 2012

Pasáček a císařova dcera

1. srpna 2017 v 20:48 | dvě TeReziA

Pasáček a císařova dcera

Pohádka na motivy Hanse Christiana Andersena z pohádkového cyklu Strom pohádek vypráví o jedné rozmazlené a nafoukané princezně a o princi, který se převlékne za pasáčka vepřů, aby princeznu vytrestal.
Princ Jeroným se rozhodne oženit. Líbí se mu princezna ze sousedního království. Princezna Evženie, když zjistí, že dary od prince jsou docela obyčejná voňavá růže a docela obyčejný slavík, prince odmítne. Má totiž ráda hračky a zábavné hry. Princ Jeroným se rozzlobí a vydá se do sousedního království a tam jako pasáček vepřů princezně nabízí za polibky krásné hračky. Princezna Evženie ty hračky tolik touží mít, že kvůli nim udělá cokoli. Nakonec ji rozzlobený otec i s pasáčkem vepřů vyžene z království. Pasáček vepřů se jí přizná, že je princ Jeroným, kterého před časem odmítla. Princezna neví, kam jít. Princ ji vezme do svého království a slíbí jí, že když se polepší, vezme si ji za ženu.
Filmovou barevnou pohádku natočila a scénář napsala Jiřina Pokorná v roce 1989.

Poslední kouzlo

1. srpna 2017 v 20:03 | dvě TeReziA

Poslední kouzlo

Pohádka vypráví o chovatelské vášní k holubům ve dvou sousedních královstvích a taky o královských námluvách jedné holubí magistry a jednoho holubího magistra.
V Tatranské zemi mají následníka trůnu prince Vranka, který chová holuby. V sousední Vltavské zemi zase žije princezna Liduška, která má stejnou zálibu. Oba si píší dopisy, ale vzájemnĕ o sobĕ nevĕdí. Královští rodiče by si přáli, aby si našli sobĕ rovné partnery. Proto pořádají námluvy, ale ani Vranko ani Liduška pro to nemají pochopení. Oba jsou smutní a sdĕlují to v listech, které si posílají po holubech. Tyto dopisy zachytí baba Boska a kouzelník Čaro. Protože se zrovna dohadují o kouzelnou brynzu, má rozhodnout, že brynzu vyhraje ten, komu se podaří, aby byli Liduška a Vranko šťastní. Každej smrtelník přece ví, že štĕstí je, když se dva mají rádi. Proto musí dát magistra a magistru dohromady. Liduška má komornou Aničku, která se zamilovala do Vrankova sluhy Janka. Když se Liduška a Vranko setkají na plese vůbec si ale nepadnou do oka. Oba mají totiž zakázáno bavit se o holubech. Ještĕže kouzelník Čaro přinese důležitou depeši princi a princezna dostane list, že je na hranicích v jednom krámku poslední šance získat párek holubů.
Nejlepší jsou scény z námluv na tatranském plese: princezna Eržika, grófka z Jezerského vojvódstva Balatonu a princezna Hildegarda z království Rýnského.
Filmovou pohádku natočil pan režisér Ondřej Kepka v roce 2006 podle scénáře Jiřího Bednáře.

Paní Liška

1. srpna 2017 v 17:15 | dvě TeReziA

Paní Liška

Veselá pohádka s písničkami vypráví o jedné dívce, kterou naučí kouzelné bytosti v království paní Lišky slušnému chování.

Jednoho dne se objeví mezi kouzelnými bytostmi v pohádkovém světě paní Lišky rozpustilá dívka Eliška. Paní Liška se jí ujme a chová se k ní hezky. Ale Eliška je nevychovaná a za pomoc nedokáže ani poděkovat. Mezitím na zámku hledá královna a král pro svého syna Šimůnka nevěstu. Šimůnkovi se ale tři princezny, které mu maminka vybrala, nelíbí. Eliška dostane od paní Lišky kouzelnou flétnu. Šimůnek jde na procházku, dojde až do království paní Lišky a setká se tam s Eliškou. Oba se do sebe zamilují a chtějí se vzít. Šimůnek oznámí rodičům, že se chce oženit s Eliškou. Ta se mezitím vypravuje za Šimůnkem na zámek, ale ani se nedokáže rozloučit s paní Liškou a ostatními, kteří pro ni připravili spoustu dárků. Po cestě ještě ztratí kouzelnou píšťalku. Vrátí se, ale zase ani nepoděkuje. Paní Liška Elišku pomocí píšťalky potrestá. Eliška je na zámku, ale velkou radost tam z ní nemají. Eliška tam bude muset projít královskou zkouškou. Ale úkol musí splnit do zítřka do rána. Naštěstí Elišce pomáhá věrný Šimůnek.

Filmovou pohádku natočila paní režisérka Libuše Koutná v roce 1987 podle scénáře Evy Košlerové.

Až kohout snese vejce

1. srpna 2017 v 14:43 | dvě TeReziA

Až kohout snese vejce

Veselá pohádka vypráví o tom, jak se jedna chytrá princezna spojila s mladý zahradníkem, aby odhalili vychytralé rádce.
Král v jednom království věří pohádkám, čehož notně využívají dva vykutálení královští rádci. Král ponouká oslíka, aby se otřásl. Těší se, jak budou padat zlaťáky. Rádcové chystají další překvapení. Tvrdí králi, že mají kouzelnou rybu, která plní přání. Za všechno musí velice hodný, ale nadmíru důvěřivý král platit. Král je totiž zcela ve vleku vychytralého rádce Pitrase a sluhy Johana, kteří na naivitě hodného pana krále docela slušně vydělávají. Ještěže se vrací chytrá princezna Beáta ze studií. Princezna se totiž nedá jen tak obalamutit. Pitras je nucen vymyslet plán, jak se princezny Beáty zbavit. Začne přesvědčovat krále, aby princeznu Beátu provdal. Zahradník David se snaží princezně pomoci. Pozvou na návštěvu pana profesora, který je docela podobný zahradníkovi Davidovi.

Filmovou pohádku natočil pan režisér Otakar Kosek v roce 2006 podle scénáře, který napsal Miroslav Bumberle.

Královna Černá růže

31. července 2017 v 20:31 | dvě TeReziA

Královna Černá růže

Pohádka pro pamětníky vypráví o jedné královně, která chtěla být věčně mladá.

Do země královny Černé růže přichází malíř Vendelín Rumělka. Královna si zakládá na své kráse, odmítá stárnout, chce mít kolem sebe jenom mladé a krásné lidi. Malíř se trochu omladí, protože královna k sobě staré lidi nepustí. Když přijde malíř Vendelín na zámek, královnu namaluje. Obraz mu královna ponechá a malíř odchází do sousední země. Ale král té země je smutný, protože se mu ztratila jeho dcera Eliška. Na obraze, který malíř namaloval v zemi královny Černé růže, pozná král Eliščin šperk. Požádá malíře, aby se vydal opět do toho království a pokusil se princeznu Elišku najít. Malíř brzy zjistí, že je to němá kuchařka Kateřina, ale neví, jak ji vysvobodit. Královna totiž má kouzelné zrcadlo, které jí ve všem radí.

Černobílou filmovou pohádku natočil v roce 1972 pan režisér Josef Vondráček podle scénáře Karla Šiktance.

Císař a tambor

31. července 2017 v 19:32 | dvě TeReziA

Císař a tambor

Pohádka na motivy povĕsti o císaři Josefovi II. vypráví o císaři Maxmiliánovi, který se rád vydával v převlečení mezi své poddané.
Ančička chce jít do hospody na tancovačku, ale tatínek je proti. Mezitím se tambor vrací z vojny a loupežníci ho připraví o buben. Ještĕ předtím tambor vyslechne zvláštní rozhovor muže v černém s vůdcem loupežníků. Na zámek přijíždí císař Maxmilián s císařovnou a brzy poté zase jako obvykle mizí císař v přestrojení ze zámku, aby poznal život svých poddaných. Záda mu kryje jeho vĕrný služebník Leopold. Císař se v přestrojení setká s vysloužilým tamborem a spolu zažijí mnohá dobrodružství. Tambor bubnoval ve válce s Turkem a mrzí ho, že přišel o svůj buben. Císařovna zjistí, že její manžel opĕt zmizel a Leopold se proto císaře snaží najít. Tambor se zamiluje v hospodĕ při tancovačce do Ančičky. Zámecký pán se chce sejít s císařem, ale Leopold tvrdí, že císař moc pracuje a nesmí být rušen. Přestrojený císař a tambor jsou odvedeni na zámek a mají být popraveni. Ještĕže Ančička našla kouzelný císařův prsten. Pomůže Ančičce císařovna a budou praví loupežníci potrestáni?
Když jsou údajní loupežníci propuštĕni, aby nakonec pravé loupežníky vypátrali, podaří se ještĕ odhalit muže v černém? A co lstivý vrchní správce?
Filmovou pohádku natočil pan režisér a scénárista Václav Křístek v roce 1998.

Zlaté kapradí

25. července 2017 v 15:04 | dvě TeReziA

Zlaté kapradí


Pohádka podle předlohy Jana Drdy vypráví o zázračném kvítí a vĕrné lásce lesní víly k ovčákovi, který jako voják projde mnohá dobrodružství, než pozná, co je v životĕ nejcennĕjší.
Jednou o svatojánské noci se vydá ovčák Mikeš hledat ztracenou ovečku. V lese zrovna kvete zlaté kapradí a jeho semínko zapadne Mikešovi za pentli od klobouku. Víly, které kouzelné semínko chrání, jsou smutné. Jedna víla se odváží přinést semínko zlatého kapradí zpĕt. Víla Mladka přijde k Mikešovi a ten ji přesvĕdčí o své lásce. Víly z lesa Mladku varují, aby si dala pozor. Víla se do ovčáka zamilovala a nechce vílám vrátit kouzelné semínko. Když Mikeš musí do války, víla mu semínko uschová do košile, aby ho ochraňovalo. Na Mikeše se zlobí generálova dcera, proto musí za trest do tureckého ležení. Mikeš se stane hrdinou a generálova dcera ho natolik okouzlí, že zapomene na svou vĕrnou lásku a svlékne svou "ovčáckou košiličku".
Filmovou pohádku natočila v roce 1984 paní režisérka Vĕra Jordánová podle scénáře Evy Košlerové.

O zrzavé Andule

25. července 2017 v 14:21 | dvě TeReziA

O zrzavé Andule

Vtipná pohádka z pražské Kampy vypráví, jak se služka Anička s rezavými vlasy a dobrým srdcem nakonec přece jen svého štĕstí dočkala.
Zrzavá Andula je služebná v jednom pražském domĕ u lékárníků, kde mají docela rozmazlenou slečnu na vdávání. Andula má rezavé vlasy a je zamilovaná do Jozífka, zelináře, který miluje milostslečinku. Slečna Terezka je ale namyšlená a vybírá si mezi svými nápadníky. Zrzavá a pihatá holka to má tĕžké, ale má nadpřirozené přátele, pohádkové bytosti z Kampy, hastrmana Pentličku a bludičku Rózu. Ti se Aničce snaží pomoci, protože Andulka je sama na svĕtĕ a nemá nikde zastání. Lékárníkovic Terezka je namyšlená a vyčítá rodičům, že ji nesehnali toho správného ženicha. K lékárníkům se dostaví vznešený pán, který si slečnu Terezku odvede. Rodiče mu ji s radostí dají. Hrabĕ Ohnivec slečnu oslní, ale přišel jenom proto, aby slečnu ve skutečnosti převychoval na přání pohádkových přátel dobrosrdečné Aničky. Andula vyhledá Ohnivce ve vĕži a osvobodí slečnu Terezku, která ještĕ není dostatečnĕ převychovaná. Tak se stane, že Andula přijde o místo. Z nešťastné Anduly se stane rusalka. Ale všechno dobře dopadne, protože Jozífek tak zjistí, koho opravdu miluje.
Je to moc pĕkná pohádka od paní režisérky Vlasty Janečkové z roku 1988. Scénář napsala Jarmila Turnovská.

Hádanice

24. července 2017 v 22:18 | dvě TeReziA


Veselá pohádka vypráví o tom, jak jedna šikovná kuchařka Mařka ztratila svou hádavou povahu.

Marjánka je výtečná zámecká kuchařka, ale má pěknou vyřídilku a ráda se hádá. Dědek Hádalík dal kdysi krumlouše jedné milé kuchtičce, udělal z ní milostpaní a "my ji teď musime obskakovat". Kuchařka Mařka by si přála mít taky takové "štěstí". Bratránek Arnošt nosí milostpaní dárky a pochutnává si na dezertu od kuchařky Mařky, ale tentokrát jsou místo kyprých knedlíků - tvrdlíci. "Knedlíkový skřítek, když se v kuchyni objeví, nepodaří se žádný pořádný knedlík." Mařka musí jít s prosíkem za dědkem Hádalíkem, aby skřítka odčaroval. "Co je zadarmo a bez námahy?... To je úsměv jak kapka medu v hrnci s octem." Dědek Hádalík má rád hádanky. Podaří se Mařce vymyslet takovou hádanku, za kterou dostane krumlouše? "Bez hádanky krumlouše nebudou." Mařka pro dědu upekla hádanici...Hádalík musí vyjmenovat všechno, co do ní dala... Je to Marjánka, kterou pro Mařku vypěstoval zámecký zahradník. Dědek to neuhodl. Mařka tedy krumlouše dostala, ale musí si je najít. Tentokrát má přijít s bratránkem Arnoštem nějaký markýz a vdavekchtivá Mařka se těší, že jí krumlouše pomohou ke štěstí. Nakonec je šťastná nejen Mařka, ale i zahradník Kořínek... a ještě i kocour, ten vysněný Markýz.

Filmovou pohádku natočila v roce 1990 paní režisérka Vlasta Janečková podle scénáře Heleny Sýkorové.

Princezna za tři koruny

24. července 2017 v 21:22 | dvě TeReziA

Princezna za tři koruny


Veselá pohádka o svobodném princi z chudého království a o princeznĕ, která chce být šťastná.
Království Jindřicha I. je chudé. Král a královna odjíždí a předávají vládu princi Jindrovi. Sluha Ámos Jindrovi v panování tak trochu pomáhá. Ale když přijede posel ze Spolku pro ochranu svobodných princů, pošle ho pryč, přestože posléze zjistí, že Spolek svobodným princům vyplácí pĕt tisíc zlatých. Potom navštíví hrad princezna Pavlínka, které její chůva předpovĕdĕla, že právĕ na tomto hradĕ najde své štĕstí."Rekni kostko rohatá, bude šťastná a bohatá?"
Princ a princezna v sobĕ najdou zalíbení, ale popletený sluha se snaží princeznu dostat pryč z hradu. Nakonec dorazí skuteční královští rodiče prince Jindry a ke šťastnému konci zbývá jen odloupnout zlaťák z břicha královského otce Jindřicha I.
Filmovou pohádku natočil pan režisér Jan Bonaventura v roce 1997 podle scénáře Miloše Kratochvíla.

Čertouská poudačka

24. července 2017 v 19:33 | dvě TeReziA

Čertouská poudačka


Podkrkonošská pohádka vypráví o jednom vesnickém kapelníkovi, který pro slávu upsal svou duši čertu.
Kapelník Bartůšek, klarinetista Koutecký a trumpetista Chaloupecký hrají po vesnicích a moc se jim nedaří. Až se jednou objeví pekelný tambor. Bartůšek slíbí, že vypomůže v pekelné kapele. Bartůška má ráda chytrá Bára a díky ní nakonec pohádka dobře dopadne.
Černobílou filmovou pohádku natočil pan režisér Miloslav Zachata v roce 1966 podle scénáře paní spisovatelky Marie Kubátové.

Česká muzika

16. července 2017 v 10:44 | dvě TeReziA

Česká muzika



Pohádka vypráví o třech českých muzikantech a o jedné zakleté dívce.
Česká muzika je ve světě odedávna proslavená. Tři čeští muzikanti - Bobeš,Ondra a Matěj chodí světem za výdělkem. Jednou přijdou k opuštěné chalupě. Přespí tam, ale Ondra se moc nevyspí, protože mu nedá spát jedna krásná dívka. Jakmile na dívku pohlédne tváří v tvář, divka se proměnila v černého psa. Druhou noc si muzikanti na tajemnou dívku počíhají a ta je varuje, aby odešli, dokud je čas. Vypráví jim svůj přiběh. Dívka se jmenuje Marianna, dcera tamního hostinského, kterou chtěl získat jeden bohatý pán. Ale Marianna si ho vzít nechtěla, nelíbil se jí a měla z něj strach. Potom jednoho dne, když byla sama doma se jí naposled ptal, zda si ho chce vzít. Marianna opět odmítla a bohatý pán se proměnil v čaroděje. Z Marianny se stal černý pes a čaroděj ji přenesl do lesa, kde pro ni vyčaroval dům. Vždycky jednou za měsíc po půlnoci přicházel čaroděj za Mariannou. Ale česká muzika nebude jeho gusto. Podaří se muzikantům krásnou zakletou dívku vysvobodit?
Českou filmovou pohádku natočila v roce 1993 paní režisérka a scénáristka Vlasta Janečková.

Jak se ševcem šili čerti

16. července 2017 v 10:41 | dvě TeReziA

Jak se ševcem šili čerti


Veselá pohádka podle předlohy Jiřího Mahena vypráví o ševci, který mĕl rád hádanky.
Švec Jakub Číč je nejen šikovný řemeslník, ale taky má moc rád hádanky. Dokonce přehádal i samotného pana krále. Pomůže princeznĕ k vysnĕnému ženichovi. Ale sláva mu tak trošku stoupne do hlavy, ublíží chudému sousedovi Karafiátkovi a začne v nĕm hlodat špatné svĕdomí. Musí do pekla, kde mu jde o život.
Českou filmovou pohádku natočila v roce 1975 paní režisérka Svatava Simonová podle scénáře Karla Šiktance a Mileny Medové.

Zlatý copánek

15. července 2017 v 14:23 | dvě TeReziA

Zlatý copánek


Pohádka vypráví o tom, jak chudá dívka Anuška zachrání prince.
Ve svĕtĕ vládnou dvĕ sestry, hodná víla Jasna se svou krutou sestrou vílou Noarou. Víla Noara je totiž dost urážlivá, a když si rodiče vybrali hodnou vílu Jasnu, uražená Noara se chce pomstít. Naštĕstí ale do osmnácti let nad Anuškou bdí její hodná kmotra víla Jasna. Jasna dá do vínku Anušce zlatý copánek, který ji má vždy chránit a pomáhat. Anuška ze zlatého copánku přede přízi a její práce se zalíbí královnĕ. Pozve Anušku na zámek, kde ji spatří princ. Princ se zamiluje a chce přadlenu Anušku za ženu. Královna k tomu nedá svolení a princ Jaromír onemocní.
Filmovou pohádku natočila v roce 1988 paní režisérka Svatava Simonová podle scénáře Štĕpánky Haničincové a Drahomíry Mĕskové.

Nevěsta z obrázku

15. července 2017 v 13:56 | dvě TeReziA

Nevěsta z obrázku


Pohádka vypráví o dlouhém putování za vysnĕnou láskou a o hledání nevĕsty podle obrázku.
Pan Ondřej touží po nevĕstĕ, ale zatím se mu žádná nelíbila. Jednou u potulného malíře Matĕje spatří obrázek dívky, která se mu na první pohled tak zalíbí, že se s Matĕjem vydá na cestu, aby dívku mohl spatřit na vlastní oči. Matĕj však nechce, aby Ondřej dívku z obrázku našel. Je to totiž jeho vlastní dcera Rozárka. Proto Matĕj vodí Ondřeje po svĕtĕ a snaží se, aby se zámecký pán zamiloval do jiné dívky a na jeho Rozárku zapomĕl.
Filmovou pohádku natočila v roce 1983 paní režisérka Vlasta Jordánová podle scénáře Karla Šiktance.

Anulka a pan Pětiočko

15. července 2017 v 13:26 | dvě TeReziA

Anulka a pan Pětiočko



Pohádka pro pamětníky podle J.Š.Kubína vypráví o chudé dívce, zlé maceše a o věrné lásce, která všechno v dobré obrátí.
V jedné chaloupce žije zlá macecha se svojí dcerou Málče a dobráckou Anulkou. Ale oběma díkám se zalíbil pan Pětiočko. Jednou, když Anulka prala v potoce prádlo, na břehu se zjevily dvě mladé hastrmanky. Vodnické dcerky se na Anulčino neštěstí už nemohly dívat a tak jí darovaly kouzelnou harfičku. Když na ni Anulka zahrála, zjevil se jí pan Pětiočko.Už dlouho si na Anulku taky myslel. Anulka byla šťastná. Ale macecha se setrou jí štěstí nepřály. Když našly harfičku, Anulky se zbavily. Naštěstí se jí ujal hastrman a jeho dcery. Málče chce získat pana Pětiočka, ale nepodaří se jí to. Věrná láska nakonec zvítězila.
Filmovou pohádku natočila v roce 1983 paní režisérka Svatava Simonová podle scénáře Jarmily Turnovské.

Tři přadleny

15. července 2017 v 12:07 | dvě TeReziA

Tři přadleny


Pohádka pro pamĕtníky podle Karla Jaromíra Erbena vypráví o tom, jak tři přadleny pomohly Marjánce ke štĕstí.
Král si přál najít pilnou a pracovitou nevĕstu. Žádná princezna jeho požadavky nesplňovala. Vyhlédl si obyčejnou dívku z chudé chaloupky. Když chaloupku navštívil, matka mu Marjánku vykreslila tak, že si král hned Marjánku odvezl na zámek. Jenže vůbec netušil, že Marjánka se do práce zrovna nehrne. Tři kouzelné tetičky Marjánku pracovitosti naučí. Ale Marjánka se taky musí naučit tři podivná jména: Kryšpína, Serafína a Rozmarýna. Marjánce hrozí, že se stane navĕky přadlenou a pan král zůstanĕ na ocet.
Černobílou filmovou pohádku natočila v roce 1967 paní režisérka Libuše Koutná podle scénáře Heleny Sýkorové.

Hamernická povídačka

15. července 2017 v 11:34 | dvě TeReziA

Hamernická povídačka



Pohádka pro pamĕtníky z cyklu Bylo nebylo vypráví o tom, jak se hamerník Floriánek zhlédl v panském životĕ.
Pepička musí pomáhat u stolu. Sýkora pomocník si musí umýt krk a navlíknout bílou košili. Kulmanka, hospodynĕ, navařila to nejlepší. Všichni vítají panskou návštĕvu na hamru. Pantáta dĕlá všechno proto, aby mĕl vrané konĕ ze zámku a taky by rád poznal panskej život. Ale není všechno zlato, co se třpytí.
Černobílou filmovou pohádku natočila v roce 1975 paní režisérka Libuše Koutná podle scénáře Zdeňka Zábranského.

Kde bydlely princezny? na i-vysílání

14. července 2017 v 15:16 | dvě TeReziA

Kde bydlely princezny? na i-vysílání

Zde se můžeme dozvědět něco o hradech a zámcích, kde se točily české filmové pohádky.
Na zámku Hluboká se točila např. Pyšná princezna, na hradě Pernštejn zase Jak se budí princezny?, na zámku Vranov (nad Dyjí) se točila Nesmrtelná teta, zámek v Telči měl Z pekla štěstí.

Kouzelnice

9. července 2017 v 16:36 | dvě TeReziA

Kouzelnice

Pohádka vypráví o síle lásky, dobru a zlu, a o bylinkářce Móně, která na kouzla nevěří, ale pro ostatní lidi je tou nějvětší kouzelnicí.
Hluboko v lesích je ukrytá stará věž a v ní přebývá již osmnáct let princ. Jako malé dítě měl zemřít kvůli zlé královně Grozelis. Tajemství věže zná pouze víla Dafné a jenom díky její péči vyrostl z malého prince následník trůnu. Princ miluje vílu Dafné a později si ji splete s Johankou, která bydlí u kouzelnice Móny v lese. Johanka se do prince zamiluje. Ale královna Grozelis brzy zjistí, že je princ naživu a lstí ho usmrtí. Zamilovaná Johanka chce prince vysvobodit, ale je princ skutečně zamilovaný do Johanky?
Filmovou pohádku natočila paní režisérka Svatava Simonová v roce 1997 podle scénáře Petra Janiše.

Zlatovláska

7. července 2017 v 7:30 | dvě TeReziA

Zlatovláska

Naše oblíbená pohádka podle Karla Jaromíra Erbena vypráví o Jiříkovi, který připravil králi hada, kousek okusil, porozumĕl řeči zvířat a získal lásku zlatovlasé panny.

Král dostal od babičky hada. Jiřík, kuchař, hada připraví a oba porozumí řeči zvířat. Zlý král pošle Jiříka pro Zlatovlásku. Jiřík splní tři úkoly a Zlatovlásku pro krále získá. Potom Jiřík přiveze Zlatovlásku králi a ten ho dá popravit. Ale Zlatovláska Jiříka miluje a pomoci živé a mrtvé vody ho oživí. Když to král uvidí, chce být také mladší, ale zemře. Zlatovláska s Jiříkem jsou šťastni, že mohou být konečnĕ spolu.

Filmovou hudební pohádku natočil v roce 1973 paní režisérka Vlasta Janečková podle scénáře Eduarda Krečmara.

O princi, který měl o kolečko víc

4. července 2017 v 15:47 | dvě TeReziA

Pohádka vypráví o jednom království, ve kterém panují trochu zvláštní pořádky a převládá tam hloupost nad chytrostí.
V jednom království vládne dočasně král a královna. Král má dvě pokrevné děti Rupíka a Nelinku. Královna má ještě jednoho syna Ludvíka, následníka trůnu, kterého ani král ani Ludvíkovi sourozenci Rupik a Nelinka nemohou vystát. Ludvík je totiž chytrý, a když se dozví, že se ho král chce zbavit, raději předstírá bláznovství. Princezna Nelinka se touží vdát, a když přijedou poslové od krále z druhé poloviny země, odjede spolu s bratrem Rupíkem s nimi. Král ztratí trpělivost a prince Ludvíka nechá zavřít do vězení. To hraje do karet vychytralému předsedovi dvorské rady, který také touží po královském trůně. Postupně se zbaví i krále a svých společníků. Jenže je tu ještě praktická chůva... a chytrý následník trůnu může pořádky na zámku změnit.
Filmovou pohádku natočila v roce 1992 paní režisérka Svatava Simonová podle scénáře Jarmily Turnovské.

O spící princezně, šípkových růžích a uražené víle

4. července 2017 v 14:23 | dvě TeReziA

O spící princezně, šípkových růžích a uražené víle


Klasická pohádka podle bratří Gimmů o spící princezně Růžence, která prospala dlouhých sto let.
Král a královna nepozvali na oslavu křtin vílu Grizeldu. Ta se velmi urazila a pronesla zlou sudbu, že se princezna Růženka v 16 letech píchne o trn do prstu, na 100 let usne a potom usne také celé království. Den před šestnáctými narozeninami se princezna na zámku setká s Vaškem, chasníkem z vesnice, který v horách pase ovce. Vašek princeznu pozve za vesnici a upeče jí brambory. Princezně se Vašek líbí a je moc šťastná než k ní přijde víla Grizelda a přinese jí růže. Princezna se píchne o trn a království na celých sto let usne.
Uplynulo bezmála sto let a chasník Vašek z vesnice nosí na krku medilon princezny Růženky od svého prastrýce Václava. Vašek doufá, že jednou tu princeznu z medailonu vysvobodí. A to se také stane. Vašek se přes houští růžových keřů dostane do spícího zámku, Růženku políbí a všichni se probudí. Ale není to tak jednoduché, protože královští rodiče nechtějí dát princeznu Růženku obyčejnému chasníkovi.
Filmovou pohádku natočil v roce 1983 pan režisér Miloš Bobek podle scénáře Jarmily Turnovské.

O princezně na klíček

3. července 2017 v 16:05 | dvě TeReziA

O princezně na klíček


Pohádka vypráví o jedné princezně, která se narodila svým královským rodičům jako natahovací hračka.
Byl jednou jeden král, který rád vynalézal, a královna, která šila šaty pro své panenky. Oba byli velmi zaměstnáni svými koníčky, že na kralování neměli ani pomyšlení. Tak se jim na zámku usídlili hrabě Brindalini, hrabě Cintalini a madam Bombelesová. Ještě že na zámku byla celkem schopná chůva Amálie. Princezna na klíček vyrostla a nebylo pro ni jednoduché najít si partnera pro život. Nakonec se objevil inženýr Horáček, který si princeznu na klíček zamiloval. Rodiče zámek opustili a už by se zdálo, že povedená, nezvedená trojice bude muset odejít s nepořízenou.
Filmovou pohádku natočila v roce 1987 paní režisérka Libuše Koutná podle scénáře Josefa Hanzlíka.

Sto a jedna princezna

2. července 2017 v 22:43 | dvě TeReziA

Sto a jedna princezna


Humorná pohádka vypráví o osvobozování princezen a dvou rozpřátelených královstvích, které se nakonec usmíří.
Princ Myšlenka z Našeho království je hrdina-osvoboditel, který už má na kontě téměř sto vysvobozených princezen. Zbývá ta poslední v sousedním království. V Sousedním království přijmou zahraničního reportéra Huga, aby o nich napsal článek. Princ Semrád ukázal Hugovi celý zámek a vyprávěl mu o své sestře Serafíně, která přestala mluvit, když ji požádal hrabě Scuccetti o ruku. Král Hudra také v té době záhadně zmizel. Princ Myšlenka dostal od svého otce Mudry tři kouzelné dary - chytrou čokoládu, pravdivé buchty a zamilované víno. Reportér Hugo se spřátelí s princem Semrádem a naučíl ho rochu toho osvobozování. Čaroděj Scuccetti vymýšlí hádanky pro odhaleného prince Myšlenku. Princ Semrád jí chytrou čokoládu a brzy osvobodí jednu utajenou princeznu a tím vyřeší hádanku-Jedno království princezna, král, princ. Je to tajemství, ale princezen je víc. Zbývá jen poslední hádanka: Cestovatel starý král, kam se asi zatoulal? Nechci slyšet žádná moudra, kam se ztratil král Hudra? Je jasné, že Scuccetti zná odpověď. Pomůže princezna Rosalinda z Růžového království a pravdivé buchty?
Filmovou pohádku natočil v roce 2006 pan režisér Jaroslav Hanuš podle scénáře Egona Luďka Tobiáše.
 
 

Reklama