Filmové pohádky

Arabela-Rumburakova pomsta

17. července 2018 v 12:44 | dvě TeReziA...

ARABELA2

Rumburakova pomsta

Pohádkový rodinný seriál vypráví příbĕh, jak byl Rumburak vyhoštĕn z pohádkové říše.
Rumburak je povolán před královský trůn a musí vysvĕtlit, proč zastřelil mluvícího vlka. Na rozkaz krále musí odevzdat plášť, prsten i zvoneček. Královna rozhodne, aby za trest nahradil vlka, a černoknĕžník Vigo promĕní kouzelným prstenem svého nástupce ve vlka. Rozzlobený Rumburak uteče do perníkové chaloupky, kde ho perníková bába s pomocí čarodĕjnice promĕní zpĕt do lidské podoby. Rumburak se chce pomstít a řekne čarodĕjnici o hradu, který patřil Vigovu předchůdci Chechotovi. Dozvĕdĕl se o nĕm právĕ od Viga a napadlo ho, že na tom hradĕ po starém čarodĕji mohlo nĕco zůstat. Požádá o pomoc čarodĕjnici, které slíbí funkci dvorní čarodĕjky.

Vigo vyučuje obĕ princezny gramatiku a Arabela vysvĕtlí Xénii, jak o dvořícího se Rumburaka nestojí, protože si s ním nemá o čem povídat, mluví totiž pořád jen o své důležitosti. V tu chvíli jim ale nad hlavami prolétne na koštĕti čarodĕjnice se smĕjícím se Rumburakem. Čarodĕjnice s Rumburakem už jsou skoro na hranicích mezi královstvím pohádek pro dĕti a říší pohádek pro dospĕlé, když si čarodĕjnice všimne zříceniny a oba přistanou. Na hradĕ zůstali po Chechotovi tři sloužící - ďábel Blekota, malý Mekota a Pekota, který má "sundavací" hlavu, sestavu zvláštních jmen doplňují dva psi - Fekota a Jekota. Rumburak je udiven, jak mohli ztratit pána, když pohádkové bytosti neumírají, ale Blekota mu vysvĕtlí, že byl Chechota po 1000 letech života unaven, a tak se promĕnil v lesní vůni. Rumburak se prohlásí za jejich nového pána.
V tajné komnatĕ najde Rumburak cestovní plášť, létající kufr, dva kouzelné prsteny, kouzelný mĕšec pořád plný penĕz a křišťálovou kouli, ve které může vidĕt, co dĕlá osoba, na níž pomyslí.

Rumburak s čarodĕjnicí pak v podobĕ krkavců vletí do komnaty královny. Oba se promĕní do své lidské podoby a Rumburak předvede královnĕ svůj hnĕv. Čarodĕjnici zmĕní s pomocí prstenu v královnu a pravou královnu promĕní v bílou hrdličku, navíc jí sebere možnost mluvit lidskou řečí. Rumburak s Blekotou se s pomocí cestovního pláštĕ přenesou do říše lidí. Ubytují se v drahém hotelu, kde Rumburak vystupuje pod falešným jménem Císař. Po počátečních nesnázích oba zjistí, jak to v říši lidí chodí. Čarodĕj prstenem vyčaruje na tehdejší dobu luxusní auto a Blekota absolvuje rychlokurs řízení od jednoho řidiče z povolání.

Oba zajedou autem do továrny Teveka, která dodává kamery a další zařízení televizi, Rumburak se u vchodu mine s Petrem Majerem, který si tam byl vyjednat budoucí zamĕstnání až dokončí školu. Rumburak si prohlédne továrnu a odnese si odtamtud prospekty. Oba se podívají i do budovy televize, kde Rumburak zjišťuje, jak vlastnĕ funguje vysílání, a setká se tam s panem Majerem, který ho pozná. Rumburak ale tvrdí, že jmenuje Císař a nikdy se prý nevidĕli.

Rumburak vyčaruje po návratu na svůj hrad z prospektů televizní studio a vezme na sebe podobu pana Majera. Panu králi pošle jednu televizi se vzkazem, aby se choval podle toho, jak vypráví pohádky pan Majer.
Večer vypráví pan Majer v televizi pohádku o Červené Karkulce, ale najednou obrazovka na chvíli zezelená a pohádka pokračuje, ovšem to už je na obrazovce Rumburak v podobĕ pana Majera. Svým vyprávĕním pohádku úplnĕ otočí, vlk v ní už nefiguruje a tím, kdo má sníst babičku a myslivce, je podle jeho verze Červená Karkulka. V pohádkové říši jsou všichni zdĕšeni, ve studiu do pana Majera hučí režisér Novák i asistent Gross, jak mohl vyprávĕt takové nesmysly do televize. U Majerů se také diví a doporučí hlavĕ rodiny, ať se nechá prohlédnout u psychiatra.
Rumburak je po návštĕvĕ na zámku v podobĕ krkavce se svou pomstou spokojen a plánuje zmĕnit další pohádky a tĕší se, až zoufalý král nabídne půl království a ruku princezny Arabely za záchranu své říše.
Barevnou filmovou pohádku natočil v roce 1980 pan režisér Václav Vorlíček a na scénáři se spolupodílel pan Miloš Macourek.

Arabela-Jak pan Majer našel zvoneček

17. července 2018 v 11:05 | dvě TeReziA...

ARABELA1

Jak pan Majer našel zvoneček

Pohádkový rodinný seriál vypráví příbĕh, jak jednou čarodĕj Rumburak zavedl pana Majera do pohádkového svĕta a ten skolil mluvícího vlka.
Pan Karel Majer je pomĕrnĕ zaneprázdnĕný človĕk, působí v rozhlase, dabingu, filmu i divadle, ale potkávají ho pouze malé role. Je ženatý a má dva syny, starší Petr studuje na vysoké škole techniku a mladší Honzík, kterému slíbil návštĕvu v lunaparku, navštĕvuje základní školu.
Pan Majer jede točit filmovou kovbojku, kde představuje jako komparsista indiána a v písku najde zvoneček. Zazvoní na nĕj a náhle se objeví tajemný muž v černém cylindru a hnĕdém plášti a chce mu splnit přání. Všichni na muže v plášti křičí, aby zmizel, to se stane až ve chvíli, kdy mu to poručí pan Majer.
Díky kamarádovi z televize Grossovi se dostane k vyprávĕní pohádek v televizi a to jemu i celé jeho rodinĕ zmĕní život. Oba to oslaví v restauraci skleničkou koňaku, kterou přinese opĕt onen tajemný muž, když pan Majer zazvoní na nahluchlého vrchního Bohouška a v domnĕní, že je to on, si přeje dva koňaky.
Cestou domů se v autĕ v dopravní zácpĕ učí text, který bude říkat večer v televizi. Je o pyšné princeznĕ Xénii a její hodné sestře Arabele, do které se zamiloval pomocný čarodĕj Rumburak. Večer vypráví pohádku o obou princeznách, ale obrázky, které vidí všichni v televizi, jsou z pohádky o vlkovi a kůzlátkách. Xénie je tedy pro všechny koza a Arabela vlk. Všechno totiž omylem popletl asistent Gross.
Večer vezme pan Majer do lunaparku Honzíka i sousedovic Mařenku, které slíbil, že jí vystřílí medvĕda. Netrefí ale nic a ještĕ se zadluží. Doma se pochlubí manželce se zvonečkem a v jejich ložnici se objeví znovu onen tajemný muž. Pan Majer si přeje naučit se střílet a tajemný muž přes nĕj přehodí plášť a oba zmizí.
Objeví se na mýtinĕ a tajemný muž dá panu Majerovi pušku, kterou namíří na živého medvĕda. Ten si ale všimne trpaslíků a Snĕhurky a pochopí, že je v pohádce. Pochlubí se mu, že pohádka je jeho obor a že ji vypráví v televizi. Představí se mu a tajemný muž mu řekne své jméno - Rumburak, čarodĕj II. kategorie. Překvapený Majer dodá, že o nĕm zrovna dnes vyprávĕl pohádku a Rumburak se zajímá o to, co je to televize.
Vydĕšená paní Majerová jde za Petrem, ten ale nevĕří, co mu vypráví o zmizení svého manžela a jeho otce a pošle jí spát. Pan Majer mezitím vysvĕtlí Rumburakovi vše o televizi, jak ji najednou sleduje milion dĕtí a taky o tom, že když se udĕlá chyba, je z toho také vĕtší ostuda. Rumburak je z televize unešen.
Čarodĕj zahlédne vlka, který se šel k vodĕ napít, a navrhne panu Majerovi, aby ho zastřelil. Vysvĕtlí mu základy střelby a pan Majer vystřelí. Vlk je ovšem mluvící a skuhrá, jak ho to bolí. Projíždĕjící Arabela na koni vynadá Rumburakovi, co to provedl. Čarodĕj se s panem Majerem přenese zpĕt do svĕta lidí. Pan Majer požádá o pomoc zvĕrolékaře, který se stará o jejich psa, ale on jeho vyprávĕní, že postřelený vlk strašnĕ nadává, neuvĕří a oba vyhodí. Oni se vrátí zpĕt do pohádkové říše, kde ale trpaslíci mezitím mrtvého vlka zakopali. Rumburak vynadá panu Majerovi, že má po kariéře, a sebere mu zvoneček.
Ráno se pan Majer probudí ve své posteli a myslí si, že se mu všechno jen zdálo. Když se posadí na posteli, puška v jeho posteli vystřelí a trefí budík. Celá rodina se k nĕmu sebĕhne, on si uvĕdomí, že to nebyl sen, ale jeho vyprávĕní o zastřeleném vlkovi nikdo nevĕří a všichni si myslí, že se snad zbláznil.
Barevnou filmovou pohádku natočil v roce 1980 pan režisér Václav Vorlíček a na scénáři se spolupodílel pan Miloš Macourek.

Ať žijí duchové!

16. července 2018 v 11:13 | dvě TeReziA...

Ať žijí duchové!

Veselá dĕtská hudební pohádková komedie vypráví příbĕh chlapců a dĕvčat, kteří vytáhnou do boje proti nĕkterým dospĕlým ze své obce, když chtĕjí promĕnit starý hrad v zemĕdĕlský objekt.
Kluci z mĕstečka pod zříceninou hradu Brtník se rozhodnou vyzkoušet svou odvahu a vydají se o půlnoci do hladomorny. Nevysvĕtlitelné události, které přitom zažijí, dávají tušit, že objekt není tak opuštĕný, jak by se na první pohled zdálo. Druhý den se dĕti účastní na mĕstském výboru jednání o budoucnosti hradu. Přestože mají na své stranĕ předsedu i ředitele školy Vávru, skončí jednání remízou. Proti se totiž postaví ziskuchtivý vedoucí samoobsluhy Jouza, který chce v hradním sklepení pĕstovat žampióny. Podpoří ho i jeho švagrová, zvaná Černá kronika. Jedné noci však dĕti na svou stranu získají nečekané spojence. Při další ze svých nočních návštĕv hradu se seznámí s dvojicí sympatických strašidel, půvabnou dívenkou Leontýnkou a jejím otcem, rytířem Brtníkem z Brtníku. Společnĕ se postaví Jouzovým intrikám a s pomocí nadšených rukou i kouzel hrad opraví.
Filmovou hudební komedii natočil v roce 1977 pan režisér Oldřich Lipský, na scénáři se spolupodíleli pan Zdenĕk Svĕrák a Jiří Melíšek. Hudbu složil pan Jaroslav Uhlíř.

Berenika

15. července 2018 v 7:40 | dvě TeReziA...

Berenika

A ještě jedna moc pěkná romantická pohádka tentokrát plná záhadných kouzel a tajemství.
Královskou rodinu pronásleduje kletba Arxe, pána zříceniny. Podle ní jsou k sobě královští sourozenci, princ Bernard a malá Noemi, vázáni magickou silou. V den sňatku jednoho z nich druhý zemře. Jednou najdou sourozenci malé zázračné dítě, které roste každou minutou, až vyroste do podoby krásné dívky. Láska prince k tajemné dívce Berenice, jejíž život má trvat pouhé tři dny, probudí v Noemi neklid…
Filmovou pohádku natočila v roce 1989 paní režisérka Svatava Simonová podle scénáře Jany Pacnerové.

O zakleté princezně

15. července 2018 v 7:22 | dvě TeReziA...

O zakleté princezně

Další pěkná romantická pohádka podle předlohy Františka Hrubína vypráví o tom, jak Martin svou svatbu přece jen nezaspal.
Mlynářský chasník Martin se odvážil vysvobodit princeznu, kterou Měsíční princ zaklel v rybu. Pomstil se jí tak za to, že se odmítla stát jeho ženou. Martina by ale princezna za muže chtěla a také on touží po svatbě s ní. Takovou urážku si ale Měsíční princ nedá líbit. Než budou princezna a Martin svoji, čeká je řada zkoušek.
Filmovou pohádku natočila v roce 1979 paní režisérka Svatava Simonová podle scénáře Jarmily Turnovské.

Čarovné prstýnky

15. července 2018 v 7:11 | dvě TeReziA...

Čarovné prstýnky

Moc hezká pohádka vypráví o jednom prstýnkáři Kubovi a jeho milé, víle Rokytce.
V Jizerských horách se víla Rokytka zamilovala do pozemského mládence. Kdo ví, jak by to s jejich láskou dopadlo, nebýt kouzla, které v sobě ukrývaly na první pohled obyčejné prstýnky z pouti.
Filmovou pohádku natočila v roce 1978 paní režisérka Věra Jordánová podle scénáře Markéty Zinnerové.

O zlatém pokladu

14. července 2018 v 7:37 | dvě TeReziA...

O zlatém pokladu

Pohádka podle předlohy Eduarda Petišky nás zavede do rudolfínské doby, kde nebude chybět chamtivost, kouzla ani láska.
Mladý Mordechaj Mayzl už dávno miluje Sáru, dceru pražského primase židovské obce. Jenomže Mordechaj je velice chudý, a tak o svatbě s milovanou dívkou může jenom snít. Anebo spoléhat na zázrak. Naštěstí v době rudolfínské, v níž naši hrdinové žili, se to kouzly a zázraky jenom hemžilo. A tak se stalo, že lakomý primas při jednom z návratů z obchodních cest narazil v lese na vytoužený zlatý poklad. Co všechno primasova chamtivost způsobí a jakými spletitými cestičkami se dostane poklad k tomu pravému, vypráví pohádka, která byla natočena.
Filmovou pohádku natočila v roce 1994 paní Vlasta Janečková podle scénáře Ireny Pavlové.

Pohádka o splněných přáních

14. července 2018 v 7:00 | dvě TeReziA...

Pohádka o splněných přáních

Pohádka vypráví příběh královských dvojčat a jejich rozdílných povah.
Je šťastný ten, kdo myslí především na sebe? Nebo štěstí poznáme v pomoci druhým? Dokážeme myslet i na ty, které nemáme přímo na očích? V jednom království žijí dvojčata - Amélie a Jan. Princ Jan je obdařený kouzelnou mocí, splní se mu jakékoliv přání. Nad tím, aby to byla přání moudrá, bdí jeho sestra, princezna Amélie. Zdá se, že nic nemůže ohrozit štěstí královské rodiny a celé země, když do jejich, zatím tak jasného a bezproblémového života, vstoupí králův bratr…
Filmovou pohádku natočil v roce 1994 pan režisér Miloš Bobek podle scénáře Petra Janiše.

Švec z konce světa

14. července 2018 v 6:46 | dvě TeReziA...

Švec z konce světa

Pohádka vypráví o Ondrovi a jeho putování za štěstím, které ho nakonec čekalo docela blizoučko.
Ondřej se vydal do světa, dokonce až na samotný konec světa! Tam potkal dědečka, bývalého ševce, který mu půjčí boty. Nejsou to ale boty ledajaké, jsou to boty narvrátilky. Ty ho zavedou až do zahrady, kde si hraje namyšlená komtesa Lucie se svým nápadníkem Hubertem a Ondra se do ní hned zamiluje…
Filmovou pohádku natočila v roce 1986 paní režisérka Věra Jordánová podle scénáře Karla Šiktance.

Princezna ze mlejna

13. července 2018 v 7:59 | dvě TeReziA...

Princezna ze mlejna

Oblíbená pohádka vypráví, kterak Jindřich našel v Elišce tu pravou princeznu svého srdce.
V jedné jihočeské vísce uprostřed stříbrných rybníků a tmavých lesů žije pohledný mládenec Jindřich, který se jednoho dne vydá do svĕta s pevným rozhodnutím vysvobodit zakletou princeznu. Na své cestĕ se dostane do mlýna, kde žije se svým otcem, mlynářem, krásná Eliška. Mládenec se dívce líbí, a tak mu namluví, že v rybníce je zakletá princezna, a on ve mlýnĕ zůstává jako pomocník. To se ale vůbec nelíbí místnímu čertovi a vodníkovi, kteří si na mlynářovu dceru myslí. Snaží se, seč jim síly stačí, pomocí intrik a kouzel mládence ze mlýna vypudit. Ve mlýnĕ se ale objevuje ještĕ třetí ženich: starý, bohatý knížepán. A protože Eliška všechny nápadníky odmítá, mlynář se rozzlobí. Buď si do úplňku ženicha sama vybere, nebo ji dostane ten, kdo si jako první řekne o její ruku...
Filmovou pohádku natočil v roce 1994 pan režisér Zdenĕk Troška podle scénáře Vratislava Marka.

O princezně Amélii

12. července 2018 v 7:31 | dvě TeReziA...

O princeznĕ Amélii

Klasická pohádka podle bratří Grimmů vypráví o princeznĕ Amélii, která má ráda svého otce jako sůl.
Král Christoph se rozhoduje, které ze svých tří dcer předá trůn. Mĕla by to být ta, která ho miluje nejvíc a má dobré srdce stejnĕ jako nebožka královna. Starší dcery Isabella a Eugenie přirovnají svou lásku k otci k tomu, co je pro nĕ nejdražší - ke zlatu, drahokamům a drahocenným látkám, ze kterých jsou jejich šaty, Amélie k soli, kterou všichni potřebují. Král se urazí, sůl je pro nĕj nĕco příliš obyčejného, a vykáže Amélii ze zámku. Dívka bloudí celé roky v přestrojení za chlapce zemí. V jejich království dochází sůl, lidé jsou nemocní. Jednoho den krále Christopha navštíví princ Thabo, ptá se po Amélii, se kterou se kdysi setkal v lese, když dobýval ze skály sůl. Když se dozví se, že byla vypovĕzena, vydává se ji hledat...
Nĕmecko, 2015, Die Salzprinzessin

Ježčí kůže

11. července 2018 v 8:59 | dvě TeReziA
Pohádka s písničkami vypráví o Janíčkovi, nevdĕčné princeznĕ a kouzelné dýmce.
Ovčák Janíček se vydal do svĕta. Došel až do zámku pana krále. Po cestĕ uvidĕl loupežníky, kteří vyhodili ukradenou kouzelnou dýmku. Loupežníci chtĕli vyloupit zámek a princeznu pro svého náčelníka. Janíček díky kouzelné dýmce loupežníky přemohl. Od princezny dostal šátek. Když princezna uvidĕla šátek u Janíčka, velice se rozzlobila. Chtĕla pacholka Janka zavřít do vĕzení. Janek se přiznal, že to on ji zachránil. Jenže když princezna zjistila, že její zachránce je jen pacholek, už ho nechtĕla. Janka obrala i o kouzelnou dýmku a zbavila se ho. Janek přinesl princeznĕ Julišce žlutou hrušku od kouzelného dĕdečka. Z princezny se stal malý ježek. Když princezna přiznala, že se špatnĕ zachovala Janek ji dal červené jablíčko. Z ježka byla zase princezna, ale Janek už princeznu nechtĕl. Radĕji si vybral skromnou služtičku Maryšku, o které jistĕ vĕdĕl, že není rozmazlená.
Barevnou filmovou pohádku natočila v roce 1978 paní režisérka Libuše Koutná podle scénáře Anny Juráskové.

Lojzička je číslo

10. července 2018 v 15:43 | dvě TeReziA...

Lojzička je číslo

Veselá pohádka vypráví o jedné odvážné princeznĕ a strašném vodníku Bonifácovi.
Lojzička je svérázná princezna z Enykytánie, která se víc zajímá o tĕlocvik a svého papouška Ferdu než o princeznovské povinnosti. A aby toho trápení pro její rodiče nebylo málo, ještĕ si ji vybere za nevĕstu vodník Bonifác a hrozí zničením celého království. Lojzička se ale nedá, uteče ke komediantům a stane se slavnou provazochodkyní. Jenže uniknout osudu se jí přesto nepodaří - nakonec se musí vypořádat jak s vodníkem, tak s rolí budoucí královny. Naštĕstí při tom objeví pravou lásku, získá dobré přátele a také přijde na to, že všechno se človĕk musí naučit a že všude je chleba o dvou kůrkách.
Filmovou pohádku natočil v roce 2006 pan režisér Jaroslav Hanuš podle scénáře Anny Juráskové.

Panenka z vltavské tůně

10. července 2018 v 15:24 | dvě TeReziA...

Panenka z vltavské tůnĕ

Naše oblíbená pohádka z pražského Podskalí vypráví o lásce hrnčíře a krásné vodnické panenky.
Na vltavském břehu žil hrnčíř Vítek, který se jednou setkal s krásnou dívkou. Netušil, že je to vodníkova dcera Bĕlička, zamiloval se do ní a ona jeho cit opĕtovala. Jenže lásce tĕch dvou nepřáli ani lidé, ani otec vodník.
Filmovou pohádku natočila v roce 1976 paní režisérka Vĕra Jordánová podle scénáře Kvĕta Kuršové.

Sněženka a Růženka

8. července 2018 v 9:51 | dvě TeReziA...

Snĕženka a Růženka

Klasická pohádka bratří Grimmů vypráví příbĕh dvou dĕvčat, která mají dobré srdce.
Snĕženka a Růženka jsou dvĕ krásné dívky, které žijí se svou matkou v lese, v domĕ, který střeží dva keře růží. Ty chrání obyvatele domu před vetřelci, zvláštĕ před zlými trpaslíky. Je právĕ konec třicetileté války a v království vládne hlad. Dobrý král se rozhodl prodat královský poklad a za utržené peníze nakoupit osivo pro svůj lid. Když vyjde jeho syn, princ Jakob, na nádvoří, kde se koná trh, aby tuto zprávu oznámil, setkává se tu se Snĕženkou. Oba se do sebe na první pohled zamilují. Na tržišti je ale také zlý trpaslík, který se přestrojil za bohatého kupce. Chce se totiž zmocnit královského pokladu. Ten prince Jakoba v nestřežené chvíli promĕní v medvĕda. Když král dostane zprávu, že se v lese objevil medvĕd, pošle lovce, aby ho zastřelili. Snĕženka a Růženka ale ranĕné zvíře ukryjí ve svém domku. Zlý trpaslík se do nĕj snaží dostat, protože tady byl kdysi vchod do podsvĕtí. Růžové keře trpaslíka dál nepustí, promĕní ho v suchý kmen, a zároveň se do své podoby vrátí princ Jakob..
Nĕmecko, 2011, Schneeweißchen und Rosenrot

Ďáblovy zlaté vlasy

8. července 2018 v 8:56 | dvě TeReziA...

Ďáblovy zlaté vlasy

Klasická pohádka podle bratří Grimmů vypráví, jak šťastlivec Felix musí králi přinést tři zlaté vlasy samotného ďábla.
Ve vesnici Ammenried se mladým, chudým manželům narodil chlapec se šťastným znamínkem na kůži. Porodní bába mu předpovĕdĕla, že si jednoho dne vezme za ženu královskou dceru. Když se o tom dozvĕdĕl král Ottokar, osobnĕ si pro dítĕ přijel a pod záminkou, že jeho malá dcerka si nemá s kým hrát, jim dítĕ odebral. V košíku je pak pustil po řece a předpokládal, že se utopí. Chlapečka ale zachránila žena vesnického kováře, která ho se svými vlastními dĕtmi vychovala. Dostal jméno Felix, byl velice hezký a milý a krásnĕ hrál na housle. Jednoho dne do vesnice, kde Felix žil, zavítal král Ottokar a dovtípil se, že mladý houslista je ono dítĕ, které před lety poslal na jistou smrt. Požádal ho, aby na jeho hrad odnesl zapečetĕný dopis - stálo v nĕm, že posel má být okamžitĕ popraven. Felix ale cestou zabloudil a v lese narazil na skupinu povstalců, kteří tu tábořili. Poskytli mu nocleh, a když usnul, dopis si přečetli. Aby se králi pomstili, vymĕnili jej za jiný - v tom stálo, že posel se má okamžitĕ oženit s královskou dcerou. Když se král vrátil zpátky na svůj hrad a zjistil, co se stalo, zuřil. Vymyslel proto další trik, jak se mladíka zbavit - aby dokázal, že je oním šťastným dítĕtem, o kterém mluvila vĕštba, musí králi přinést tři zlaté vlasy samotného ďábla. Felix se vydává na cestu do pekla...
Nĕmecko 2013, Der Teufel mit den drei goldenen Haaren

Rabín a jeho Golem

7. července 2018 v 16:10 | dvě TeReziA...

Rabín a jeho Golem

Podle povídkové sbírky Eduarda Petišky "Golem" velmi pĕknĕ udĕlaný pohádkový příbĕh jedné staropražské legendy z doby rudolfínské vypráví o Golemovi, kterého tehdejší pražský rabín probudil k životu.
Moudrý a učený rabín Löwe na příkaz nebes vytvořil Golema, jehož úkolem bylo pomáhat utlačovaným v boji proti jejich nepřátelům. Rabín Löwe měl dva učedníky. Do jednoho z nich se zamilovala židovská dívka Dina, ale Izák prolhanou Dinu odmítl. Uražená dívka se chtěla pomstít a nařkla Izáka a golema Josefa z údajné vraždy služebné Anny, která odjela za svým nemocným bratrem do Kutné Hory. Anna nechala pro rabína vzkaz na Izákově stole, ale ten se ztratil. Brzy na to se konal soud s Izákem, kterého přišel hájit rabín Löwe. Situace na soudu byla napjatá, lidé se zlobili na Židy, ale naštěstí vše nakonec dopadlo dobře díky Golemovi.
Filmovou pohádku natočil v roce 1995 pan režisér Václav Vorlíček podle scénáře Martina Jansena.

Pravda a Lež

7. července 2018 v 13:52 | dvě TeReziA...

Pravda a lež

Naše oblíbená pohádka vypráví o jednom pastýři Šimonovi, který za svým snem putoval až na kraj svĕta.
Šimon, řečený Spravedlivý, jednou zahlédl za mrazivým oknem překrásnou dívku. Rázem se zamiloval, a i když si nebyl jistý, jestli se mu to jen nezdálo, vydal se na dalekou pouť za svým snem až na kraj svĕta, kde vládly dvĕ urozené sestry - Pravda a Lež - k nerozeznání si podobné. Jenže jak najít dívku, o níž neví ani jak se jmenuje a kde bydlí? A mohou mu Pravda a Lež pomoci, když je Šimon nerozezná? Nakonec se mu přece jenom podaří krásnou dívku zbavit prokletí, ale předtím ho čeká ještĕ řada zkoušek...
Barevnou filmovou pohádku natočila v roce 1992 paní režisérka Vlasta Janečková podle scénáře Karla Šiktance.

Pinocchiova dobrodružství

7. července 2018 v 12:47 | dvě TeReziA...

Pinocchiova dobrodružství

Klasická pohádka podle románu Carla Collodiho vypráví o jednom oživlém dřevĕném panáčkovi.
Starý loutkář Geppetto vyrábí dřevĕné loutky. Jedna z nich však z ničeho nic zázrakem ožije. Protože je panáček ze dřeva pinie a má velké oči, dostane jméno Pinocchio. Od svého zrození má jedinou touhu - stát se z dřevĕného panáčka opravdovým lidským chlapcem. Pinocchio je však rozpustilý a lehkomyslný. Způsobí proto řadu zmatků. Kromĕ jiného padne do rukou zloduchů, kteří v nĕm vidí zdroj snadných výdĕlků. Pinocchiovi dále komplikuje život podivná vlastnost - když totiž zkusí lhát, začne mu dřevĕný nos růst do neuvĕřitelné délky. Jestli se tento naivní rošťák má stát človĕkem, bude se muset naučit pravdomluvnosti, opatrnosti a hlavnĕ zodpovĕdnosti...
Britský koprodukční film,1996. Vĕtšina exteriérů byla natočena v České republice, konkrétnĕ v Českém Krumlovĕ a v Praze.

Komu straší ve věži

7. července 2018 v 12:19 | dvě TeReziA...

Komu straší ve vĕži

Úsmĕvná hudební pohádka vypráví o jedné kuchtičce Majolence, zamilované do prince Aleše.
Kastelánská rodina Králových má své identické protĕjšky v rodinĕ krále Řehoře, jenž vládl na hradĕ Perchtínĕ před 300 lety. Tuto skutečnost odhalí ve staré kronice dĕda Král. Nikdo mu ale nevĕří až do chvíle, kdy se začnou dít na hradĕ, kde právĕ probíhá právĕ rekonstrukce, podivné vĕci. Po třistaletém spánku se probudí čarodĕjnice Perchta a kuchtička Majolenka, obĕ zamilované do Aleše...
Filmovou pohádku natočil v roce 1988 pan režisér Pavel Brabec podle scénáře Pavla Šruta. Hudbu složil Vladimír Merta.

O pokladech

6. července 2018 v 19:17 | dvě TeReziA...

O pokladech

Moc hezká pohádka vypráví o pokladech, které se skrývají, a lidech, kteří je hledají a zapomínají při tom, že ten nejvĕtší poklad se ukrývá v jejich srdci.
Tři strážci podzemního bohatství si pohrají s třemi lidskými osudy, s žárlivým Jakubem, hodnou Barborkou a chamtivým Bořivojem. Ti všichni se vydají hledat poklad a půjde jim nejen o nĕj, ale především o lásku, a dokonce i o život. A i když jim podivní strážci cestu pořádnĕ zkomplikují, nakonec přece jenom všechno dobře dopadne.
Filmovou pohádku natočil pan režisér Vít Karas podle scénáře Ireny Duskové.

Tajemství staré bambitky

6. července 2018 v 15:50 | dvě TeReziA...

Tajemství staré bambitky

Moc hezká a vtipná výpravná pohádka vypráví o jednom zamilovaném princi, který si lásku dívky musí zasloužit a dokázat, že může vládnout království i bez chamtivých rádců.
V jednom malém království mají panovníka, kterého máloco udrží doma. Král Vilém s královnou Olivií jsou stále na cestách. S velkorysostí sobĕ vlastní přenechávají vládu nad říší královské radĕ, ve které hlavní slovo mají rádcové Ferenc a Lorenc. Jejich hlavním zájmem je vypisovat čím dál častĕji nové danĕ, jejichž prostřednictvím získávají stále vĕtší příjmy do vlastní kapsy. Jediný, kdo je schopen jakž takž ochránit práva obyčejných lidí, je loupežník Karaba, který přepadá výbĕrčí daní a nespravedlivĕ vybrané peníze zase vrací původním majitelům. Ve stejnou dobu se královským manželům narodí syn Jakub a v rodinĕ Karaby dcera Anička. Karaba v tu chvíli uloží své loupežnické "nádobíčko" včetnĕ staré bambitky hluboko na dno velké truhly a vrátí se ke svému původnímu hrnčířskému řemeslu. S výchovou dcery mu pomáhá teta Libuše. Jenže roky plynou jako voda a Anička i princ Jakub jsou na prahu dospĕlosti. Láska je mocná čarodĕjka a ani Anička a princ Jakub se jí nevyhnou, záleží na tom, jak si se životem i s láskou poradí... Pomĕry v království se mezitím stále víc komplikují. Ke slovu se znovu dostane loupežníkova bambitka, která napravuje zlodĕjinu královských rádců. Následník trůnu vyrůstá z dĕtské naivity a postupnĕ odhaluje, jak to v jeho zemi chodí. Uvĕdomuje si, jak mnoho bude napříštĕ záležet na jeho vlastní odpovĕdnosti a jak velký význam pro nĕj bude mít ta, která by mĕla být příští královnou...
Filmovou pohádku natočil pan režisér Ivo Macharáček podle scénáře Evžena Gogela.

O princezně, která ráčkovala

6. července 2018 v 14:02 | dvě TeReziA...

O princeznĕ, která ráčkovala

Veselá hudební pohádka vypráví o jedné napravené princeznĕ, která si zakládala na svém "urozeném er".
V tomhle království je opravdu nĕco v nepořádku. Paní královnu sužuje hypochondrie, princezna Karolínka je rozmazlená, rádce je proradný a vypočítavý. A všichni ráčkují, protože to princezna považuje za znamení urozeného původu. A pak je tu syn chůvy, zahradník Kryštof, který princeznu tajnĕ miluje. A tak je jen na nĕm, aby jí napravil hlavu... Já nemám zámek, Kdekdo to ví a hlavnĕ Královské reggae. To jsou jen nĕkteré z nezapomenutelných písniček dnešní veselé pohádky.
Filmovou pohádku natočil v roce 1986 pan režisér Vladimír Karlík podle scénáře Magdalény Kristenové. Písničky napsal Z. Rytíř.

...a zase ta Lucie!

6. července 2018 v 11:47 | dvě TeReziA...

...a zase ta Lucie!

Další veselá dobrodružství šestileté Lucie a jejích neobyčejných kamarádů, kouzelných panáčků z formely, kteří se jmenují Ferda a Ferda.
Dva formeláci Malej a Velkej zpříjemňují Lucii poslední předškolní dny. Ale Oskar a jeho parta chtějí malé kamarády ukrást a podstrčit jejich napodobeniny.
Rodinnou komedii natočil v roce 1984 pan režisér Jindřich Polák podle předlohy Otty Hofmana.

Modrý pták

6. července 2018 v 11:28 | dvě TeReziA...

Modrý pták

Pěkná humorná pohádka na motivy francouzské pohádky o lásce prince Šarmána a princezny Floriny, do jejichž osudu zasáhne víla a kouzelník.
Jak zábavné je pohrávat si s lidskými osudy a přelstít duchaplným hovorem a galantním žertováním jeden druhého! Tohle poznání svítí v krásných očích víly Soussio a jejího bratránka kouzelníka, když se opět po stu letech setkají. Musí se poohlédnout, jak se daří jejich lidským chráněncům, zoufale neohrabané a nepůvabné Tritonce a okouzlujícímu princi Šarmánovi. Snad by všechny pletichy, kterými se víla snaží pomoci své chráněnce, možná i vyšly. Ale osudová láska, která vzplane mezi Šarmánem a nevlastní Tritončinou sestrou, princeznou Florinou, překoná všechny nástrahy osudu i zlých a nepřejícných žen.
Filmovou pohádku natočila v roce 1993 paní režisérka Jana Semschová podle scénáře Tomáše Vonrovice.

Stříbrný a Ryšavec

6. července 2018 v 10:48 | dvě TeReziA...

Stříbrný a Ryšavec

Pohádka o prosté dívce, která své srdce vĕnovala potulnému komediantovi.
Uprostřed pastviny stojí starý dub prorostlý pláňkou. Jablkový dub, tak mu říká Bĕtka, co pase ovce. Je to její nejmilejší místo. Jako by se na ni z koruny stromu dívala její maminka, která tolik chybí tátovi i jí. A právĕ tady se Bĕtka potká s mladým knížetem, pro nĕhož je válečná sláva nejdůležitĕjší vĕcí na svĕtĕ. Ačkoliv se mu pastýřka líbí, pošle jejího otce pro reptání a nechuť k nesmyslným vojenským výbojům do vĕzení. A prý jej pustí, až jeho, knížete, dokáže nĕkdo porazit. Zoufalá Bĕtka hledá útĕchu u jablkového dubu. Tam se jí dostane nejen zázračného pohlazení, ale i rady. Pomůže jí ten, kdo má hlavu ohnivou jako podzimkový strom, napůl zlatou a napůl šarlatovou...
Filmovou pohádku natočil v roce 1998 pan režisér Vladimír Drha podle scénáře Karla Šiktance.

Scenárista Karel Šiktanc

6. července 2018 v 10:48 | dvě TeReziA...

Karel Šiktanc na iVysílání

básník, spisovatel
narozen 10. července 1928

Karel Šiktanc patří k nejvýraznějším českým básníkům posledního půlstoletí. V letech sovětské okupace bylo jeho dílo vyřazeno z veřejných knihoven a jeho nové rukopisy mohly vycházet jen v samizdatu a exilu. Po roce 1989 stál krátce v čele Obce spisovatelů. Ke čtenářům se vrátil jako básník a nově se představil také jako autor pohádek, které postupně vyšly ve třech knižních svazcích. Vytvořil vlastní nezaměnitelný styl, básnickou zkratku i vypravěčské gesto.

Křesadlo

6. července 2018 v 10:21 | dvě TeReziA...

Křesadlo

Klasická pohádka pro pamĕtníky podle H. Ch. Andersena vypráví o jednom králi, vojákovi a křesadle.
Žil byl jeden král a ten chtĕl provdat dceru. Přizval si trochu zlomyslnou a popletenou čarodĕjnici, aby mu pomohla vybrat toho pravého ženicha, jenže té nešla kouzla moc od ruky. Ale vysmívat se čarodĕjnicím není moc prozíravé. Zlomyslná čarodĕjnice za trest namísto urozeného prince přiřkne králi za zetĕ vojáka. A pak si toho švarného vojáka ještĕ pošle pro křesadlo...
Černobílou filmovou pohádku natočil v roce 1968 pan režisér Ludvík Ráža podle scénáře Milana Pavlíka.

O princezně z Rimini

5. července 2018 v 20:14 | dvě TeReziA...

O princezně z Rimini

Pěkná pohádka s něžným humorem vypráví, jak jeden pyšný král odmítá krásnou princeznu, ale jen do té doby, než ho sama napraví.
Dosud se nenašla nevěsta, která by se krásou vyrovnala namyšlenému králi salernskému. Košem dostala i chytrá a půvabná princezna riminská. "Vezmu si ji, až bude jeptiškou a já mnichem!" vzkázal Nicolettě po jejím bratrovi Riccardovi král ze Salerna. Nicoletta se ale pustila do "boje". V přestrojení za malířku se vypravila na salernský dvůr, aby zde nabídla své služby. Měla velký úspěch u princezny Margueritty, u královny, a i pyšný a do sebe zahleděný panovník si objednal svůj obraz na hedvábí a co víc - začal se zajímat o tajemnou malířku…
Filmovou pohádku natočil v roce 1999 pan režisér Ludvík Ráža podle scénáře Jany Knitlové.

Micimutr

5. července 2018 v 18:51 | dvě TeReziA...

Micimutr

Naše oblíbená pohádka vypráví o jedné prapodivné paní, která žije v jednom starém pražském činžáku a o tom, že zázraky se dějí, ale nejprve je potřeba udělat první krok.
Nad královským hradem krouží stín velikého draka, princezna Karolína si s pláčem zkouší černé smuteční šaty a na nádvoří hoduje pár pozvaných princů. Při dobrém jídle probírají, co by se mělo podniknout. První princ navrhuje nabídnout drakovi místo princezny pár set poddaných, druhý zase soudí, že v království zanedbali prevenci a že by se to drakovi mělo rozmluvit, a třetí princ o tom pro změnu zase složil píseň. Ale postavit se drakovi se žádnému z nich nechce...
Filmovou pohádku natočil pan režisér Vít Karas podle scénáře Ireny Douskové.

Restaurace U prince

5. července 2018 v 14:54 | dvě TeReziA...

Restaurace U prince

Veselá pohádka vypráví o tom, jak se potkali princezna Róza a princ Filip II, a že všechno může dopadnout dobře, i když každý chce něco úplně jiného.
Róza je jemná dívka, která přesto, že ji otec nutí šermovat a střílet, má nejraději hru na příčnou flétnu. Filip II. zase nemá vůbec zájem o panování, ale nesmírně rád chodí, samozřejmě tajně, vařit obyčejná jídla do místního hostince. A to je místo, kde se zcela náhodou mladí hrdinové pohádky setkají. Vydejme se tedy do Restaurace U prince, odkud se line nejen rajská vůně jídla, ale i rajské tóny příčné flétny…
Filmovou pohádku natočil v roce 2005 pan režisér Jaroslav Hanuš podle scénáře Magdaleny Kristenové.

Kačenka a strašidla

5. července 2018 v 14:48 | dvě TeReziA...

Kačenka a strašidla

Pohádková komedie vypráví o jednom Domu hrůzy a nezamĕstnaných strašidlech.
Malá Kačenka se při krátkodobém pobytu v nemocnici seznámí s dĕdou Swobodou, který jí vypráví pohádky o strašidlech. Po nĕjaké dobĕ ji překvapí darem. Přenechá jí Dům hrůzy ve vídeňském Prátru, plný strašidelných figurín. Kouzelné hodiny, jež dovedou oživit tři z nich, Kačenku poslouchají, protože holčička na rozdíl od dĕdy ve strašidla vĕří. Strašidla - dr. Caligari, Elvíra a Berta se s Kačenkou skamarádí. Rodiče Kačenky usilují o to, aby atrakce byla přestĕhována do Čech. Chtĕjí totiž Dům hrůzy postavit k babičce na zahradu. Strašidla jim v tom ochotnĕ pomáhají. Tatínek chce však dům přestavĕt na bydlení a figuríny rozprodat. Kačence nezbývá nic jiného než hodiny ukrýt na půdĕ a se svými přáteli se rozloučit. Strašidla se však chtĕjí vrátit...
Česko-nĕmecko-rakousko-švýcarský film natočil v roce 1992 pan režisér Jindřich Polák podle scénáře Václava Šaška.

Kráska a zvíře

5. července 2018 v 12:40 | dvě TeReziA...

Kráska a zvíře

Klasická pohádka z cyklu pro pamĕtníky podle básnické hry Františka Hrubína na motivy staré francouzské pohádky vypráví o tom, že každá milující bytost má moc učinit krásným a milým toho, koho miluje.
Zchudlý kupec, který se z nouze rozhodl prodat vzácný obraz své zemřelé ženy, v noci zabloudí do pohádkového zámku, kde o svůj obraz přijde, ale je za něj bohatĕ obdarován oblečením a šperky pro své dvĕ marnivé dcery. Pro svou nejmladší, Krásku, pak sám utrhne růži. Je přistižen pánem zámku, hrozným netvorem, a ten si klade za podmínku, že se kupec buď vrátí, nebo nĕkterá z jeho dcer dobrovolnĕ přijde jako obĕť za otce. Kráska z lásky k otci přijde do zámku a netvor se nad ní ustrne a zamiluje se do ní. Jejím působením ztrácí svou zvířecí povahu. Kráska však touží po domovĕ a tak ji zvíře propouští, ale zapřísahá ji, aby se vrátila. Doma Kráska vidí, jak dcery otce o všechno obírají, ale s domovem se nemůže rozloučit. Zatím netvor v zámku málem umírá touhou po Krásce. V poslední chvíli se Kráska vrací a její láska promĕňuje netvora v krásného prince - snímá z nĕho prokletí.
Kráska a zvíře je dílo zvláštního osudu. Jedná se o poslední práci pana Hrubína. Tento text se stal součástí české klasické dramatické tvorby. Pan Hrubín vložil do této staré klasické pohádky kus svého neopakovatelného vidĕní svĕta.
Černobílou filmovou pohádku natočil v roce 1971 pan režisér Antonín Moskalyk podle scénáře Oty Hofmana.

Popelka

5. července 2018 v 12:13 | dvě TeReziA...

Popelka

Klasická pohádka podle bratří Grimmů vypráví o tom, jak Popelka musí sloužit zlé maceše a její rozmazlené dceři.
Popelka žije se zlou macechou a její rozmazlenou dcerou Annabellou. Musí jim posluhovat, jedinou oporou je jí bílý holoubek, který na ni čekává na hrobě její matky. Jednou se Popelka v lese seznámí s mladým lovcem, kterému hned padne do oka, i když je zrovna celá od bláta. Honí společně selata, která se Popelce rozutekla, a lovec, který není nikdo jiný než princ Viktor, se do ní zamiluje. Otec mu zrovna přikázal, že se má oženit, a pozval ke dvoru všechny dívky z království, aby se předvedly, a tak mezi nimi Viktor vyhlíží půvabnou veselou dívku, kterou potkal v lese. A Popelka se skutečně dostaví - v krásných šatech a na bílém koni - obé jí přičaroval milovaný holoubek. Tančí s princem Viktorem, jenže pak ji poznají macecha s Anabellou, Popelka před nimi prchá z paláce a ztratí přitom střevíček. Podle něj ji ovšem Viktor najde, i když macecha, která se mu snaží vnutit Anabellu, neváhá své dceři useknout palec, který se do střevíčku nevešel.
Německo, 2011

Nejkrásnější hádanka

1. července 2018 v 20:50 | dvě TeReziA...

Nejkrásnĕjší hádanka

Výpravná romantická pohádka podle předlohy Jana Drdy vypráví o jedné chytré princeznĕ, která má ráda hádanky, nakonec pochopí, kdo ji má opravdu rád a díky tomu rozluští i tu "nejkrásnĕjší hádanku".
Sympatický chasník Matĕj má dobré srdce, chytrosti na rozdávání a kromĕ hádanek má rád také Majdalenku, dceru sedláka, u kterého pracuje. Majdalenka jeho lásku opĕtuje, ale otec už pro ni vybral jiného ženicha, rychtářova syna Jakuba. Nic však není ztraceno, protože Matĕj zachránil bílého holoubka, a ten na oplátku přinesl kouzelnou jahodu, díky níž chasník i jeho milá rozumĕjí řeči ptáků. Když sedlák Matĕje vyhodí, vydá se mladík na zámek, kde se zrovna soutĕží v hádankách o ruku princezny Rozmarýnky. Kdo uhodne tři, dostane ji za ženu. Na rozdíl od ostatních se Matĕj nezalekne, když král vyhlásí dodatek, že kdo neuhodne, přijde o uši i nos. Její hádanku hravĕ uhodne, zatímco ona si s tou jeho poradit nedokáže a musí mu dát políbení. Stejnĕ to dopadne i druhý den. To se Matĕj seznámí s vojákem Ondrou, který princeznu tajnĕ miluje, a také s generálem, hofmistrem a dvorní dámou, kteří jsou chamtiví a neustále kují pikle. Donutí Matĕje ke slibu, že se vzdá princezny a rozdĕlí mezi nĕ odmĕnu, kterou mu král nabídne jako náhradu, ale chasník je převeze a ještĕ vytrestá. Rozhodne se vrátit k Majdalence, cestou ho však přepadnou loupežníci s náčelníkem Madlafousem a donutí ho, aby se k nim přidal. Pomůže jim uloupit zlato, loupežníci ho zradí a Matĕj skončí v žaláři. Hofmistr, generál a dvorní dáma už se tĕší na popravu. S pomocí Ondry odhalí všechny intriky, potrestá loupežníky, princeznĕ ukáže toho pravého ženicha a vyslouží si Majdalenku.
ČR 2008, pohádka pana režiséra Zdeňka Trošky

Žabí král aneb Železný Jindřich

1. července 2018 v 18:36 | dvě TeReziA...

Žabí král aneb Železný Jindřich

Krásné princeznĕ Sophii spadne při hraní do vody kouzelná zlatá koule. Naštĕstí se objeví mluvící žabák, který zoufalé princeznĕ její oblíbenou hračku najde.
Princezna Sophie dostala k osmnáctinám zlatou kouli, kterou jí v závĕti odkázala matka s tím, že ji ochrání před špatnými rozhodnutími a pomůže jí následovat hlas srdce. Přes všechny dárky a gratulanty ji narozeniny příliš netĕší. Na otcovo přání se totiž právĕ v tento den má zasnoubit s bohatým princem Fridrichem, aby tak byla zachránĕna jejich upadající říše. Navíc jí zlatá koule při hře v královské zahradĕ spadne do zámeckého rybníku. Jak tak Sophie sedí na břehu a pláče, zaslechne podivný hlas a překvapenĕ zjistí, že k ní mluví velká žába. Ta jí nabídne, že kouli v rybníku najde a přinese na břeh, pokud princezna slíbí, že ji přijme za přítelkyni, bude moci sedĕt po jejím boku, jíst z jejího talíře a spát v její posteli. Sophie to bez rozmýšlení slíbí. Jenže když žába skutečnĕ kouli vyloví, nemá už princezna tolik chuti slib splnit. Zanedlouho se žába objeví na zámku, a když se přísný král dozví o slibu, který Sophie dala, přinutí ji, aby ho splnila. Dotĕrná žába tak sedí vedle princezny a jí z jejího zlatého talíře. Dokonce se chystá spát v její posteli, a tak Sophie popadne žábu a mrští s ní o zeď. V tu chvíli se však stane nĕco nečekaného.
Nĕmecko 2008, Der Froschkönig

Perníkářka a Větrný mládenec

30. června 2018 v 22:01 | dvě TeReziA...

Perníkářka a Vĕtrný mládenec

Romantická pohádka vpráví o lidském pochybení, odvaze a síle lásky.
Hrdinkou je statečná dívka, které vysvobodí zámeckého syna Adama ze zakletí, jímž byl potrestán za nadutost a pýchu. Stal se Vĕtrným mládencem a jen odvaha, láska, vytrvalost a chytrost milované dívky jej mohla zbavit prokletí. Terka, neteř perníkářky, to dokázala a Adam se s ní navzdory své matce nakonec oženil.
Filmovou pohádku natočila v roce 1990 paní režisérka Vlasta Janečková podle scénáře Karla Šiktance.

Vo modrým ptáčku

30. června 2018 v 10:09 | dvě TeReziA...

Vo modrým ptáčku

Moc hezká pohádka podle předlohy J. Š. Baara vypráví o tom, jak se Baruška nevzdala a svého prince si vybojovala.
Hodné Barušce zemřela maminka a tatínek si přivedl domů mladou ženu. Zlá macecha Barušku hladem týrala a bila. Baruška si už začala zoufat a volala svou maminku. Jednoho dne k ní přiletĕl modrý ptáček a pomáhal Barušce nést její tĕžký údĕl. Ale macecha se snažila modrého ptáčka zahnat. Ptáček to ale nevzdával a Barušku vyhledal, přesto však nakonec musel na příkaz svého krále odletĕt. Baruška byla smutná a rozhodla se modrého ptáčka najít stůj co stůj, a tak svou vĕrnou láskou a obĕtavostí vysvobodí ze zakletí krásného prince.
Černobílou filmovou pohádku natočila v roce 1968 paní režisérka Vĕra Jordánová podle scénáře Anny Juráskové.

Svatojánský věneček

29. června 2018 v 21:11 | dvě TeReziA...

Svatojánský věneček

Humorná pohádka vypráví o princeznĕ Verunce, kterou bavila matematika, o plánované královské svatbě a o vĕnečku, se kterým se osud zmĕní.
Ondra se nechce stát kuchařem, proto z učení definitivnĕ odchází. Touží být plavcem na voru, stejnĕ jako jeho bratři. Ve stejnou dobu král rozhodl, že se jeho jediná dcera - princezna Verunka musí bohatĕ provdat. Na zámek se sjíždĕjí nápadníci - podivínský vynálezce sir Klevr, dvouhlavý baron Wajsman, trochu potrhlý básník Alexandr Alexandrovič a hlavnĕ temnou mocí obdařený Markýz. Zatímco se nápadníci snaží splnit princeznin úkol, její vĕneček přivádí na královský hrad Ondru. Svatojánský vĕneček je nejen romantická pohádka o lásce, ale i o všudypřítomnosti zla a nutnosti dokázat se mu postavit.
Výpravnou filmovou pohádku natočil v roce 2015 pan režisér Jiří Strach podle scénáře Marka Epsteina.

Byl jednou jeden král...

27. května 2018 v 12:52 | dvě TeReziA...

Byl jednou jeden král...


Klasická pohádka podle Boženy Nĕmcové a Pavola Dobšinského vypráví o jednom pošetilém králi a jeho moudré dceři, která vĕdĕla, že sůl je nad zlato.
Král Já I. vládne malému královstvíčku, které od jednoho konce po druhý obhlédne dalekohledem. Má energického rádce jménem Atakdále a tři dcery. Drahomíru, která nade vše miluje zlato, šperky a drahé kameny, Zpĕvanku, která ze všeho nejradĕji zpívá, a nejmladší Marušku, jež nejradĕji tráví čas v královské kuchyni. Král se hodlá odebrat na odpočinek, a proto se rozhodne předat vládu jedné ze svých dcer. Jenže je má rád všechny stejnĕ, a tak neví, pro kterou se rozhodnout. Řekne si, že to bude ta, která ho má nejradĕji. Drahomíra ho má ráda jako zlato, Zpĕvanka jako zlato v hrdle a Maruška jako sůl. Uražený král, který sůl považuje za nĕco obyčejného, čeho je všude dostatek, Marušku vyžene ze zámku a rozkáže zničit veškerou sůl v království. Všichni poslechnou, jen rázná vdova Kubátová odmítne, protože ví, že bez soli neuvaří. Král na to také velmi brzy přijde, protože vepřové hody bez soli nejsou k jídlu a sladké, hořké a kyselé se rychle přejí. Navíc se mu začne po Marušce stýskat. Ta zatím našla útočištĕ u kouzelné babky kořenářky a zakoukala se do pohledného rybáře. Otec se dceru vydá hledat, a když se s ní usmíří, dostane od ní kouzelnou slánku. Kdyby chtĕl posolit jen sobĕ, slánka by nestačila, ale když bude chtít sůl pro každého v království, bude bezedná. Zatímco se král raduje, trojice vychytralých princů, kteří se ucházeli o princezny, sebere královský poklad a pokusí se s ním zmizet, protože z námluv sešlo. Princezny si totiž našly lepší ženichy.
Českou filmovou pohádkovou komedii natočil v roce 1955 pan režisér Bořivoj Zeman.

Doktorská pohádka

27. května 2018 v 12:45 | dvě TeReziA...

Doktorská pohádka


Vtipná pohádka podle Karla Čapka vypráví o tom, jak páni doktoři léčili kouzelníka Magiáše.
Koho by napadlo, že kouzelník Magiáš bude potřebovat doktora! Když však spolkne švestku a ztratí hlas, musí se jeho pomocník Vincek hodně snažit, aby dostal na Hejšovinu slovutné lékaře - hronovského, kosteleckého a skalického. Nejdříve mu ale dají pěkně za vyučenou - pořádně ho vystraší… Protože ale doktoři musejí pomáhat nemocným, i kdyby si o nich nic dobrého nemysleli, kouzelníka Magiáše nakonec vyléčí nejen z nemoci, ale i od zla.
Filmovou pohádku natočila v roce 1982 paní režisérka Libuše Koutná podle scénáře Jarmily Turnovské.

Princové jsou na draka

27. května 2018 v 12:41 | dvě TeReziA...

Princové jsou na draka


Legendární písničková pohádka vypráví o tom, že opravdu dĕlání všechny smutky zahání a to nejen pohádkovým princeznám.
Když maminka jednoho dne synům oznámí, že budou mít nového tátu, mladšímu Martinovi se v noci zdá pohádkový sen o království, které je ohroženo zlým drakem. Naštĕstí je tu ale právĕ chytrý Martin, který má pohádky doslova v malíčku. Poradí králi, jak na draka - chtĕlo by to Honzu... Starší bratr Honza postaví pevnou zeď, zbaví království nebezpečného draka, zamiluje se do princezny a všichni budou šťastni...
Hudba Jaroslav Uhlíř. Dĕlání, Statistika, Kdyby se v komnatách, Jestli to nebude láska, Hlupáku najdu tĕ, Není to příjemné pomyšlení a jiné písničky otextoval Zdenĕk Svĕrák.
Filmovou pohádku natočil v roce 1980 pan režisér Jiří Adamec podle scénáře Jiřího Chalupy.

Učedník čaroděje Čáryfuka

26. května 2018 v 16:31 | dvě TeReziA...

Učedník čarodĕje Čáryfuka


Humorná pohádka z cyklu Pohádek pro pamĕtníky na motivy knížky Antonína Zhoře vypráví o tom, jak vzal Honzíka do učení odborník na slovo vzatý.
Čarodĕj Čáryfuk vypsal konkurz na svého učedníka. Navštíví ho babka a chce omladit. Jenže, jeden z mládenců, Frantík, který četl čarodĕjův vzkaz a přišel se hlásit do učení, i přes zákaz snĕdl omlazovací kaši pro babku a promĕnil se v miminko. Další přichází sirotek Honza, jenž přinesl pytel mouky s prosbou, aby ji čarodĕj očaroval. U kouzelníka Honza poznává, že to čarodĕjnictví je tuze pĕkné řemeslo. A ráno nese mlynáři kouzelný pytel, ze kterého mouky neubývá. Jenže mlynář a jeho žena jsou hamižní a nedbají varování. Ale svou chybu hodí na Honzu a vyženou ho. Honza jde k čarodĕji do učení...
Filmovou pohádku natočila v roce 1969 paní režisérka Vlasta Janečková podle scénáře K. Kuršové.

O zlaté huse

26. května 2018 v 15:41 | dvě TeReziA

O zlaté huse

Klasická pohádka bratří Grimmů vypráví o hloupém Tillovi, smutné princeznĕ a zlaté huse, které chtĕl každý vytrhnout pírko.
V jedné vesnici žili tři bratři - Petr, Pavel a nejmladší Till, kterému se všichni posmívali, že je hloupý.Tillovi bratři šli kácet dříví do lesa a potkali žebráka. Žebrákovi nepomohli a vysmáli se mu. Potom šel do lesa Till a se žebrákem se rozdĕlil o své jídlo. Žebrák ukázal Tillovi strom, pod kterým najde zlatou husu. Till přišel s husou do vesnice, že se vypraví na zámek ke smutné princeznĕ. Princezna Luisa byla smutná, protože jí zemřela matka. Král byl také smutný a na zámku vládla teta, která všechny komandovala. Chtĕla Luisu provdat, ale žádný z nápadníků se princeznĕ nelíbil. Teta dala vyhlásit, že se Luisa provdá za toho, kdo ji dokáže rozesmát. K Tillovi se zlatou husou se mezitím přilepily dvĕ ženy, které chtĕly huse vytrhnout pírko. Po cestĕ se k nim ještĕ přilepil pan farář. Nakonec šel za Tillem a zlatou husou celý průvod lidí a tak přišli do zámku. Princezna slyšela hluk a vykoukla z okna. Vyšla ven s tetou i králem. Začala se Tilla vyptávat a on ukázal zlatou husu. Chtivá a lakomá teta se na husu vrhla a princezna se neubránila smíchu. Smál se i král a celý dvůr.
Die Goldene Gans, Nĕmecko 2013

O houslích krále snů

26. května 2018 v 14:29 | dvě TeReziA...

O houslích krále snů


Romantická pohádka vypráví nejen o krásných snech, ale i skutečném životĕ.
Byl jeden král, který své starosti a problémy neřešil, ale utíkal před nimi do snů a vidin. Za své sny vymĕnil vše, co mĕl. Zámek, korunu i štĕstí své jediné dcery. Naštĕstí v této pohádce ale včas zasáhne chudý chasník Martin, který ví, že snít je sice krásné, ale mnohem cennĕjší je schopnost sny uskutečňovat...
Filmovou pohádku natočila v roce 1987 paní režisérka Vĕra Jordánová podle scénáře Miloše Kratochvíla.

Princezna na hrášku

1. května 2018 v 9:50 | dvě TeReziA...

Princezna na hrášku

Klasická pohádka podle H.Ch.Andersena vypráví o tom, jak jednoho dne uprostřed bouře zaklepala na zámecká vrata hezká, ale obyčejná dívka, která tvrdila, že je princezna z daleké zemĕ.
Království hrozí pohroma, králova bezcitná sestra, posedlá touhou po moci, má na dosah korunu i trůn. Král brzy oslaví 70. narozeniny a podle tradice má v tento den předat vládu synovi. Podmínkou ovšem je, že se ožení s princeznou. Procestoval svĕt křížem krážem, ale zatím žádnou nenašel. Jedinou nadĕjí je poslední princezna, která míří na zámek. Když však kočár dorazí, je prázdný. Princezna zmizela, a navíc se princ mezitím zamiloval do hezké pomocnice v sirotčinci. Dívka neví, že mladý muž je ve skutečnosti princ, princ zase netuší, že dívka je ztracená princezna. Zatímco spĕchá na zámek, poskok budoucí královny princeznu odhalí a uvĕzní. Jenže v noci se uprostřed bouře dívka nečekanĕ objeví na zámku a prohlásí se za očekávanou princeznu. Zuřící králova sestra se pokusí o poslední intriku a rozhodne se neobvyklým testem ovĕřit, zda je princezna skutečnĕ princeznou.
Die Prinzessin auf der Erbse, Nĕmecko 2010

Pyšná princezna

1. května 2018 v 8:54 | dvě TeReziA...

Pyšná princezna

Nejslavnĕjší česká filmová pohádka na motivy klasické pohádky Boženy Nĕmcové Potrestaná pýcha vypráví o tom, jak se napravila jedna pyšná princezna.
Spravedlivý a moudrý král Miroslav je sice zamilovaný do krásné princezny, ale naštĕstí neztratil hlavu. Láska a práce napraví princeznu Krasomilu, starý král se zbaví špatných rádců a v Půlnočním království je zrušen zákaz zpĕvu.
Černobílou filmovou pohádku natočil v roce 1952 pan režisér Bořivoj Zeman. Ústřední písničku "Rozvíjej se, poupátko" složil skladatel a dramatik Dalibor Cyril Vačkář na text Františka Hrubína.

Sen o krásné panné

30. dubna 2018 v 23:35 | dvě TeReziA...

Sen o krásné pannĕ

Výpravná pohádka na motivy klasické pohádky Boženy Nĕmcové vypráví o veliké lásce a úkladech, které se jí stavĕjí do cesty.
Do nejtemnĕjší vĕže království byl ukryt obraz krásné panny. Objevil jej princ a rozhodl se hledat svou krásnou pannu v širém svĕtĕ. Jeho vysnĕná Mahulena skutečnĕ žije a již dávno se jí o princi zdá. Princ musí překonat intriky zlé Macechy a také splnit tři přání, které Mahulena vymyslela, aby se zbavila nápadníků...
Filmovou pohádku natočil v roce 1994 pan režisér Ludvík Ráža podle scénáře Boženy Šimkové.

Bratříček a sestřička

29. dubna 2018 v 19:00 | dvě TeReziA...

Bratříček a sestřička

Klasická pohádka podle bratří Grimmů vypráví o tom, jak sestřička a její bratříček musí čelit zlobĕ a prokletí macechy, která je ve skutečnosti krutá čarodĕjnice.
Jednoho dne přivedl ovdovĕlý tatínek dĕtem novou maminku a novou sestřičku. Pravou tvář však macecha ukázala, až když získala otcovo srdce a majetek. Bez lítosti ho otrávila a dĕti uvĕznila. Odvážným sourozencům se sice podařilo ukrýt v temném lese, jenže zlá macecha, krutá čarodĕjnice, zaklela bratříčka v srnce. Nešťastná sestřička slíbila, že ho nikdy neopustí. Našla opuštĕnou chalupu, kde spolu žili spokojenĕ až do dne, kdy se objevili lovci v čele s mladým králem. Když spatřil sestřičku, zamiloval si ji a odvezl na zámek, kde se s ní oženil. Zpráva o královĕ štĕstí a narození krásného chlapečka se roznesla stejnĕ rychle jako vyprávĕní o královnĕ a jejím srnečkovi. Donesla se až k uším zlé macechy, která převlečená za chůvu pronikla do zámku. Zabila královnu a dceři přičarovala její podobu. Jen třikrát o půlnoci může přijít sestřička ke svému dĕťáku. Pomůže jí král vrátit život a potrestá zločiny zlé macechy?
Brüderchen und Schwesterchen, Nĕmecko 2008

O brokátové růži a slavíku z perleti

29. dubna 2018 v 15:03 | dvě TeReziA...

O brokátové růži a slavíku z perleti

Klasická pohádka podle H. Ch. Andersena o nafoukané princeznĕ a pasáčkovi vepřů.
Pohádka vypráví o namyšlené a pošetilé princeznĕ. Pravá růže, královna něžných vůní, jí byla příliš obyčejná, nad opravdovým slavíkem ohrnovala nos, a tak pohrdla zásnubními dárky prince Kristiána z Ostrovního království, který se zamiloval do jejího obrazu. S pasáčkem vepřů se ale líbala kvůli nesmyslným hračkám a ke své škodĕ nikdy nepochopila, co je pravé a co falešné.
Filmovou pohádku natočila v roce 1982 paní režisérka Libuše Koutná podle scénáře Heleny Sýkorové.
 
 

Reklama