Filmové pohádky

O stříbrném kamínku

19. února 2018 v 21:32 | dvě TeReziA...

O stříbrném kamínku


Pohádka z cyklu Bylo, nebylo, podle Boženy Nĕmcové vypráví o bohatém kupci, který si všechno mohl dopřát, ale šťastný nebyl...
Lakotný kupec mĕl všeho dostatek, ale přesto šťastný nebyl. Jednoho dne se u jeho domu zastavila stařenka, která mu předpovĕdĕla, že se mu narodí syn. Nesmí se ale do svých sedmi let dotknout zemĕ, jinak navždy zmizí. Kupci se ale nepodaří syna Janka od kletby uchránit, a tak jednoho dne dítĕ ze svĕtnice zmizí...
Černobílou filmovou pohádku natočila v roce 1976 paní režisérka Libuše Koutná podle scénáře Jiřího Tichého.

Princ Modřej a víla Lupinka

19. února 2018 v 20:24 | dvě TeReziA...

Princ Modřej a víla Lupinka



Stará královna chce, aby se její syn oženil s urozenou dívkou, a proto nechá povolat zlou čarodĕjnici, která se přestrojená za kramářku vypraví do lesa a začne na prince i vílu působit svými kouzly.
Stará královna chce, aby se její syn oženil s urozenou dívkou. Princ Modřej ale všechny adeptky odmítá a vypraví se se svým přítelem hledat nevĕstu sám. V lese se setká s půvabnou vílou a rázem se do sebe zamilují. Královna je ze svého zámku pozoruje kouzelným dalekohledem a vůbec se jí to nelíbí. Královna totiž víly a jejich čáry upřímnĕ nenávidí. Proti kouzlu krásné víly je ale bezmocná, a tak jí nezbude nic jiného než povolat z vĕzení čarodĕjnici, kterou tam přede dvĕma lety uvrhla. Čarodĕjnice přestrojená za kramářku se vypraví do lesa a začne na prince i vílu působit svými kouzly. Zdá se, že zamilovaný pár začíná být proti zlému kouzlu bezmocný. Víly proto spojí své síly a pustí se s čarodĕjnicí do boje?
Prinz Himmelblau und Fee Lupine, Nĕmecko 2016

Princezna husopaska

19. února 2018 v 17:57 | dvě TeReziA...

Princezna husopaska

Klasická pohádka podle bratří Grimmů vypráví o podlé komorné, laskavé princeznĕ a o tom, že není snadné oklamat srdce, která si jsou souzena.
Krásná princezna Elizabeth umĕla poručit vĕtru. Umírající otec ji zaslíbil princi Leopoldovi, synovi svého souseda, krále Gustava. Když tedy nastane čas, začne se princezna chystat na cestu. Matka se však před odjezdem tĕžce roznemůže, proto ji svĕří komorné Magdalenĕ a na cestu jí dá nejen mluvícího konĕ Faladu, ale také kapesníček se třemi kapkami své královské krve, který ji má chránit před nebezpečím. Kapky krve se sice ukáží jako mocná ochrana, jenže i když dívku zachrání před lapky, nedokáží ji uchránit před zradou. Lstivá komorná Magdalena, která už jako malá toužila být princeznou a cítí se ukřivdĕná, protože jí jako kdysi královský kočár rozbil jedinou hadrovou panenku, využije příležitosti, zbaví princeznu magické ochrany, a pak ji donutí, aby si s ní vymĕnila šaty a slíbila, že to nikomu neřekne. Ke královskému dvoru tak přijede jako princezna a budoucí nevĕsta, zatímco skutečnou princeznu pošle pást husy a při nejbližší příležitosti se zbaví Falady, jediného svĕdka zámĕny. Vĕří, že už ji nic nemůže ohrozit, zejména když je král Gustav ráznou nevĕstou svého syna nadšen a nepochybuje, že z ní bude důstojná nová královna. Srdce, která jsou si souzena, se však nedají tak snadno oklamat a pravda se nedá snadno utajit. Leopold se totiž zamiluje do hezké husopasky, a když se mu malý pasáček svĕří, jak ho dívka trápí, protože posílá vítr, aby mu shazoval klobouk, začne tušit, že nĕco není v pořádku. Rozhodne se zjistit pravdu, zdá se však, že Magdalena je ve střehu a dokáže překazit každý jeho zámĕr.
Die Gänsemagd, Nĕmecko 2009

O šesti labutích

4. února 2018 v 9:36 | dvě TeReziA...

O šesti labutích

Klasická pohádka vypráví příbĕh o statečné dívce, která podstoupila nejtĕžší životní zkoušku, aby vysvobodila svých šest bratrů ze zakletí.
V den svých 18. narozenin Constanze objeví přísnĕ střežené tajemství. S úžasem zjistí, že mĕla šest bratrů, kteří se v den jejího narození po nechtĕnĕ vyřčené kletbĕ otce promĕnili ve snĕhobílé labutĕ. Dozví se, že prokletí může zlomit, když pro nĕ po dobu šesti let bude tkát a šít v lese košile z kopřiv. Ale nesmí při práci promluvit ani slovo. Jednoho dne se před ní objeví princ. Je tak okouzlen její krásou, že si ihned nĕmou dívku odveze na svůj hrad. K nelibosti své matky královny se s Constanze ožení. Dívka mu záhy porodí syna. Královna ji pomocí intrik obviní z vraždy dĕťátka. Constanze se snaží splnit svůj slib a došít košile pro své bratry. A protože nesmí promluvit a nemůže se bránit nařčení, je jako čarodĕjnice odsouzena k smrti u kůlu. Na poslední chvíli však přilétají labutĕ...
Die Sechs Schwäne, Nĕmecko, 2013

O bílém hadovi

4. února 2018 v 9:10 | dvě TeReziA...

O bílém hadovi

Pohádka na motivy bratří Gimmů vypráví o jednom králi, který rozumĕl zvířecí řeči, a o tom, jak sluha Endres jeho tajemství objevil.
Endres je chudý venkovský chlapec, který chce umĕt číst a psát, nosit hezké šaty a spát v pohodlné posteli. Přeje si být nĕčím víc než jen rolníkem. Otec se na nĕj rozzlobí a vyžene ho. Cesta ho zavede ke dvoru krále Konráda, který je ve své zemi povĕstný svými mimořádnými schopnostmi a moudrostí. Endres se stane jeho komorníkem a každý den mu nosí zlatou mísu s tajemnou krmí. Nikdo neví, co se v ní skrývá, dokonce ani princezna Leonora, do které se chlapec zamiloval. Jednoho dne Endres zjistí, že král není dobrý človĕk. V touze po majetku dal Konrád uvĕznit svého poddaného, aby si přisvojil jeho bohatství. Také vypátrá přísnĕ střežené tajemství. Ve zlaté míse, kterou každý den nosí na královský stůl, je bílý had. Když kousek sní, začne stejnĕ jako král rozumĕt zvířecí řeči. Krátce nato je Endres falešnĕ obvinĕn, že ukradl královnin prsten. Král zjistí, že jeho tajemství je prozrazeno a Endres musí uprchnout...
Die weiße Schlange, The White Snake, Nĕmecko, 2015

O zpívajícím stromku

4. února 2018 v 8:22 | dvě TeReziA...

O zpívajícím stromku

Pohádka na motivy bratří Grimmů vypráví o kouzelném stromku, který zpívá jen tomu, kdo z celého srdce upřímnĕ miluje.
Princezna vyrůstá bez matky a král ji rozmazluje. Podaří se mu z ní vychovat bezcitnou a sobeckou dívku, která nemá nikoho ráda. Když dospĕje, odmítá všechny nápadníky. Král ale stárne a potřebuje nĕkomu předat nad svou zemí. Princezna nakonec se sňatkem souhlasí, ale dá si podmínku. Provdá se jen za toho, kdo jí přinese zpívající stromek. Princ, který se do ní zamiloval, skutečnĕ takový stromek objeví, střeží ho ale zlý lesní duch. Princ ho od nĕj získá s tím, že zpívá jen tomu, kdo z celého srdce upřímnĕ miluje. Stromek nezazpívá a princ se musí stát duchovým sluhou. Princezna ale dál po stromku touží, a tak se starý král rozhodne splnit její přání. Získá od ducha stromek s podmínkou, že za nĕj dostane první živou bytost, kterou při svém návratu domů král spatří.
Das singende, klingende Bäumchen, Nĕmecko, 2016

Předeme, předeme zlatou nitku

3. února 2018 v 18:21 | dvě TeReziA...

Předeme, předeme zlatou nitku

Pohádka o třech kmotřičkách, které spředly nit osudu prince a dcerky hajného.
V královském paláci právĕ očekávají narození prince, zatímco v prosté hájovnĕ se brzy narodí dĕvčátko. Tři kmotřičky to dobře vĕdí a už se tĕší, jaký osud dĕtem přichystají. Jenže každá si to štĕstí představuje trošku jinak, a tak se nad sudbou pohádají. Jedna by chtĕla, aby se dĕti jednou spojily svatbou, jiná zase chystá pro prince knĕžnu Evženii. Když vyrostou, princ se seznámí s Johankou z hájovny a zamiluje se. Královna ale chystá pro prince jinou nevĕstu - dceru své přítelkynĕ, Evženii. Nezbývá, než aby rozmarné stařenky zasáhly. A i když sem tam nĕco popletou, nĕco schválnĕ zašmodrchají, nakonec si láska prosadí svou...
Filmovou pohádku natočila v roce 1981 paní režisérka Vlasta Janečková podle scénáře Kvĕty Kuršové.

O Popelákovi

3. února 2018 v 18:00 | dvě TeReziA...

O Popelákovi

Pohádka "naruby" podle Josefa Lady. Žil byl jeden vdovec, který se oženil se zlou ženou a ta jeho nejstaršího syna trápila, zatímco své dva mladší rozmazlovala.
Popelák žije s macechou, nevlastními bratry a tatínkem v jednom malém stavení, je moc pracovitý a zastane tolik povinností, jako nikdo jiný.... Ono mu také bohužel nic jiného nezbývá. Jeho macecha je totiž pĕknĕ zlá a panovačná ženská a nevlastní bratři ke všemu tuze rozmazlení. Popelák to zkrátka nemá doma moc jednoduché. Jednoho dne se mu ale poštĕstí a dostane se na královský bál, kde okouzlí samotnou princeznu. Ale princezna si totiž bude muset svého milého neznámého, do kterého se na plese zamilovala, nejprve najít. Jediné, co jí po mladíkovi zbylo, je jeho obrovský střevíc. Princeznĕ tedy nezbude nic jiného, než procestovat celé království a hledat toho, komu bota padne.
Filmovou pohádku napsala a natočila v roce 1986 paní režisérka Vlasta Janečková.

Hrad stínů

3. února 2018 v 17:31 | dvě TeReziA...

Hrad stínů

Pohádka o neobvyklém přání prince Tomáše.
Princ má ke svým 18. narozeninám ponĕkud neobvyklé přání. Po královských rodičích nechce majetek či vládu nad půlkou království, ale touží vládnout pouze sám sobĕ. A tak se mladík odebere na tajemný hrad Blouzov, o nĕmž kolují prapodivné zvĕsti. Jak se princ vyrovná se lstí, chamtivostí a kouzly, jimiž komorná Johana celý Blouzov ovládá?
Filmovou pohádku natočila v roce 1994 paní režisérka Vlasta Janečková podle scénáře Miloše Kratochvíla.

O čarovné Laskonce

2. února 2018 v 22:18 | dvě TeReziA...

O čarovné Laskonce

Povídavá pohádka (2/4) vypráví o tom, jak čarodĕjka Laskonka chtĕla překazit královskou svatbu.
Laskonka se sice přestĕhovala do jiného království, ale i tady škodolibĕ podstrojuje své podivuhodné dobroty. Napekla zázračné pusinky a zařídila, aby princezna onĕmĕla, zatímco všichni ostatní povídají, povídají, melou páté přes deváté a neváží si slov, která pronášejí. Myslela si, že tak překazí královskou svatbu, to se ale pĕknĕ přepočítala!
Filmovou pohádku natočila v roce 1989 paní režisérka Jiřina Makoszová - Pokorná podle scénáře Víta Špaňhela.

Pohádka o touze

2. února 2018 v 21:52 | dvě TeReziA...

Pohádka o touze

Pohádka vypráví o veliké lásce, která dokáže zmĕnit vĕčný zákon času.
Na hladinĕ jezera leží dva kvĕty, dvĕ království - Lotosu a Leknínu. Lotos ožívá s paprsky Mĕsíce a Slunce znamená pro jeho obyvatele smrt. U Leknínu je tomu naopak. Zdá se proto, že vzájemná láska princezny Lekió z království Leknínu a prince Lotiéna z království Lotosu nenajde nikdy naplnĕní. Oba volí nelehkou cestu až do Říše Času. Jejich veliká láska přimĕje Čas, že svolí, aby jeho tři dcery - Minulost, Přítomnost a Budoucnost vládly současnĕ, aby se cit tĕch dvou mohl rozvinout...
Barevnou filmovou pohádku natočila v roce 1991 paní režisérka Svatava Simonová podle scénáře Petra Janiše.

Růžová Anička

2. února 2018 v 21:02 | dvě TeReziA...

Růžová Anička

Moc pěkná pohádka pro pamĕtníky podle Pavola Dobšinského vypráví o zlé maceše, která má ráda jen svou dceru Katuši, zato nevlastní dceři Aničce nemůže přijít ani na jméno...
Když Anička s bratrem Jankem osiřeli, žili pod jednou střechou se zlou macechou. Ta mĕla ráda jenom svou dceru Katuši a Aničce všelijak ubližovala. Jan radĕji odešel do služby ke králi. S Aničkou si Jan neustále psali dopisy. Jednou mu Anička poslala v dopise i svůj obrázek. Když král uvidĕl Aniččin portrét, zamiloval se a požádal Jana, aby sestru přivedl na zámek. Jenže tomu, aby se krásná Anička vdala za pana krále, chtĕla zabránit zlá macecha. Už to vypadalo, že mu svou Katuši podstrčí místo Aničky za ženu, ale naštĕstí dívce pomohlo kouzlo a vše se v dobré obrátilo.
Černobílou filmovou pohádku natočil v roce 1968 pan režisér Josef Vondráček podle scénáře Milana Křesadla.

Trampoty vodníka Jakoubka

2. února 2018 v 20:42 | dvě TeReziA...

Trampoty vodníka Jakoubka

Humorná pohádka vypráví o osudech posledního vodníka na Třeboňsku.
Vodník Jakoubek se musí kvůli jednomu nemoudrému knížecímu rozhodnutí odstĕhovat ze svého domova. Dozví se to jeho syn Tonda a rozhodne se, že tomu zabrání. Což ovšem není pro obyčejného venkovského chasníka zrovna snadný úkol. A navíc se vmísí do dĕje ještĕ pan kníže, princezna Aneta, její nápadník, urozený vikomt z dalekých krajů, a Vendula, napůl tulačka a napůl zlodĕjka. Tonda nakonec svého tátu - vodníka - zachrání a přitom najde i své štĕstí...
Filmovou pohádku natočil v roce 2005 pan režisér Vít Olmer podle scénáře Jiřího Chalupy.

Princezna Lada

2. února 2018 v 19:47 | dvě TeReziA
Pohádka "Princezna Lada" vznikla na motivy klasické české pohádky Boženy Nĕmcové o neohrožené princeznĕ se zlatou hvĕzdou na čele.
Princezna Lada je sice černobílá, ale je krásná, i když nemá svoji typickou zlatou hvĕzdičku na čele. Také ona se musí vypořádat s nechtĕným ženichem. Tady se dotĕrný, starý a zlý král jmenuje Bořitel III. Princezna Lada si nejprve přeje tři krásné šaty. Když jí král Bořitel přání splní, princezna Lada utíká se souhlasem svých rodičů z domova. V sousedním království si najde službu v královské kuchyni. Princezna Lada si schová krásné šaty u studánky. Princ si hledá nevĕstu, pořádá ples a Lada si oblékne své krásné šaty. Princ se do Lady zamiluje a Lada si na prince také myslí, ale chce ho vyzkoušet. Princ chřadne a v kuchyni chystají jídlo pro prince. Silná polévka prince jistĕ uzdraví...
Černobílou filmovou pohádku natočila Vĕra Jordánová podle scénáře Jaroslava Soukupa v roce 1969.

O hruškách ušatkách a jablíčku parohátku

2. února 2018 v 18:09 | dvě TeReziA

O hruškách ušatkách a jablíčku parohátku


Veselá pohádka podle pana spisovatele Jana Drdy vypráví o lásce, kouzelných hruškách a kouzelném jablíčku.
Kuba a Amálka se mají rádi, stejně jako Matěj a paní hostinská Terezka. Amálka by se ráda vdávala, ale Kuba se zatím ženit nechce. Když se Kuba od Amálky dozví, že jejich hrušeň rodí hrušky ušatky, hned dostane nápad, jak je zpeněžit. Od té chvíle začne pěkná mela. Ušatého myslivce sice Amálka zbaví kouzla, když mu dá opravdickou pusu z lásky, v domnění, že je to Kuba. Jenže Kuba v hospodě s kouzelným dědečkem vymění hrušku za jablíčko parohátko. Děda se znenadání ztratil jako pára nad hrncem a Kuba se v hostinci dozví, že princezna bude slavit narozeniny a že každý řemeslník musí přinést princezně dárek. Kuba jí dá ochutnat kouzelné jablíčko a princezně narostou parohy. Amálka se na Kubu zlobí, že vymýšlí jenom samé legrácky. Kuba chce pusu z lásky, aby mu zmizely velké uši. Opět se mu podařilo Amálku obalamutit. Kuba a Matěj jsou v hostinci zatčeni a musí do vězení. Zachrání Amálka svého Kubu a dá mu své čtyřlístky?
Barevnou filmovou pohádku natočila roku 1979 Libuše Koutná podle scénáře Heleny Sýkorové.

Perly a růže

2. února 2018 v 17:53 | dvě TeReziA

Perly a růže

Moc pĕkná klasická pohádka o princeznĕ, která plakala pravé pely, a když se smála, vykvetla jí ze rtů růže.
V jednom království žila se svým otcem princezna Kateřina, laskavá a líbezná dívka, která dostala do vínku zvláštní dar - místo slz plakala perly a z každého jejího úsmĕvu vykvetla růže. Maminka princeznĕ zemřela a král se chytil do pasti moci chtivé ženy, která si ho medovými slůvky a lichotkami šikovnĕ omotala kolem prstu. A tak se na zámku objevila nová královna s dcerou Hedou. Kateřina brzy zjistila, že obĕ daleko víc než její přátelství zajímají její perly. Heda se toužila bohatĕ provdat, proto se na ples vyzdobila perlami od princezny Kateřiny. Král Jan ze sousedního království, ale dal před její třpytivou nádherou přednost princezninĕ úsmĕvu. Svatba krále Jana a Kateřiny mĕla být už zanedlouho, přesto se ale dvojice intrikánek nehodlala vzdát. Lstivá královna vymyslela plán a nastražila léčku.
Filmovou pohádku natočil v roce 1985 pan režisér Miloš Bobek podle scénáře Zdeny Brunclíkové.

Král sokolů

2. února 2018 v 17:47 | dvě tereziA

Král sokolů

Naše oblíbená dobrodružná pohádka vypráví o přátelství, tajuplné přírodĕ a první romantické lásce.
Hradnímu pánu Baladarovi učaroval královský sokol, co hrdĕ létá v modrých výškách nad hřebeny divokých hor. Kdo toho sokola chytí a vycvičí, ten dostane zámek na Dunaji... Čtrnáctiletý Tomáš žije v lesích pod hradem mocného Baladora společnĕ se svým otcem, panským podkoním, dĕdečkem a sestřičkou Agátou. Poklidné dny končí tragickou nehodou a smrtí Tomášova otce. Proto musí jít prosit o práci na hrad, kde právĕ probíhají zásnuby Baladorovy dcery Forminy a mladého šlechtice Ostrika. Nechtĕnĕ se zaplete do intriky, kterou připravil zlý Iver svému odvĕkému rivalovi, sokolníku Vaganovi. Tomáš rozumí řeči zvířat a ptáků, zná nejedno tajemství přírody a Vaganovi pomůže, když musí z hradu prchnout, protože ho lstivý Iver pomluvil.
Výpravnou filmovou pohádku natočil v roce 2000 pan režisér Václav Vorlíček a scénář napsal Ondrej Šulaj.

Nebojsa

31. prosince 2017 v 15:00 | dvě TeReziA...

Nebojsa

Výpravná pohádka na motivy slovenské lidové pohádky Pavola Dobšinského vypráví příbĕh, jak dřevorubec Ondra, kterému pro jeho odvážnou povahu říkají Nebojsa, jde do svĕta, aby se naučil bát.
Bylo jednou jedno království, kde každé ráno rozkvétaly krásné bílé růže a večer dostávaly barvu zapadajícího slunce. Jenže tam žila také princezna, která se odmítla provdat za zlého čarodĕje, a ten zemi zaklel. Daleko odtud žil nebojácný dřevorubec Ondra, kterého otec poslal do svĕta, aby se naučil bát. Jeho společníkem se stane zlodĕjíček Ferko, který je však nejen zbabĕlý, ale také líný a prolhaný. Společnĕ putují od vesnice k vesnici, a kde mohou, pomohou. Tu nĕco opraví, tam zase zbaví prokletí strašidelný mlýn. Ferko planými slovy, Ondra skutky. Od přemoženého čarodĕje se Ondra dozví o osudu království bílých růží a rozhodne se zachránit krásnou princeznu, jejíž podobu spatřil v zakletém mlýnĕ.
Československá filmová pohádka slovenského režiséra Júliuse Matuly z roku 1989.

Duch nad zlato

31. prosince 2017 v 14:41 | dvě TeReziA

Duch na zlato

Veselá pohádka podle Hanse Christiana Andersena vypráví o tom, jak se s Duchem dá letĕt vzduchem za štĕstím a za láskou.
Vojta jednou na šibeničním vrchu objeví v podzemí poklad, který hlídá tajemný Duch. Vojta si vezme křesadlo a pak uteče. V hospodĕ se dozví o princeznĕ. Použije křesadlo a zjeví se mu Duch, který mu musí sloužit. V hospodĕ se dozví o krásné princeznĕ ze zámku. Když zase jednou přivolá Vojta Ducha, přeje si vidĕt princeznu. Vojta se do princezny zamiluje a myslí jenom na ni. Ale život Vojtovi zkomplikuje nepřejícná a hamižná dvorní dáma, která odhalí tajemství křesadla. Duch musí sloužit nedobré a chamtivé dvorní dámĕ a Vojta málem přijde o život. Pomůže snad Vojtovi chytrá princezna...?
Českou filmovou pohádku natočil pan režisér a scénárista Zdenĕk Zelenka roku 2013.

Tajemství lesní země

31. prosince 2017 v 14:27 | dvě TeReziA
Výpravná romantická pohádka vypráví o dvou královstvích. V lesním království žijí podivné bytosti, které brzy způsobí sousednímu království tĕžkou hlavu. Dokáže liská láska napravit, co se pokazilo?
Na hranicích lesa a království krále Jaroslava a královny Anny vládl zvláštní klid, ale jednou král zabloudil v lese a setkal se s pánem Pavučincem I., pánem z Pavučin. Ten si přeje, aby mu král po návratu domů dal první živou bytost, která ho doma přivítá. Král to nakonec slíbí a pán z Pavučin ho vyvede z lesa. První ho přivítá štĕkot jeho psa a potom syn - princ Jarek, proto ho král pošle daleko na studia, aby mu Pavučinec neublížil. Král odvede k lesu psa Reka. Pavučinec pošle své dva sloužící na kraj lesa a ti mu přivedou do Lesní zemĕ psa Reka, ale Pavučinec se zlobí, protože chtĕl princeznu. Rek se vrátil na zámek. Pavučinec je nespokojený. Brzy se ale jeho služebníkům podaří nalákat a unést malou Kláru, která si často s princem hrála a královna Anna se k ní chovala jako k princeznĕ. Pavučinec je tentokrát spokojený. Klára vyrostla, ale nemluví. Pavučinec si Kláru připravuje jako svou budoucí nevĕstu. Princ Jarek se vrací z ciziny. Na hranicích lesa se potká s bratry unesené Kláry. Ti princi vypravují, co se přihodilo. Princ Jarek slouží u Pavučince a snaží se Kláru vysvobodit.
Filmovou pohádku natočil v roce 2006 pan režisér Václav Křístek podle scénáře Aleše Jurdy.

O svatební krajce

31. prosince 2017 v 14:19 | dvě TeReziA...

O svatební krajce

Velká výpravná pohádka vypráví o svéhlavé princeznĕ, které se přestala lepit smůla na paty, když pochopila, že strůjcem svého osudu je pouze ona sama.
Po smrti rodičů vychovává laskavá královna sama své vnučky Svatavu a Ladu. Trápí ji, jak se Svatava chová, a vadí jí její zlomyslná a hašteřivá povaha. Po jedné hádce, kdy královna vnučku opĕt napomíná, Svatava nečekanĕ zmizí. V jiném království vládne urostlý král. Zatím marnĕ hledá nevĕstu, protože jeho nároky jsou velké. Chce jen takovou, která dovede vytvořit paličkováním stejnou krajku, jakou mĕla na šatech jeho matka. Králův rádce rozešle princeznám v okolí obrázek krajky spolu s pozvánkou na královský ples. Princezna Svatava doputuje do sousedního království, ale protože ji pronásleduje její špatný Osud, všude kam přijde, přináší jen smůlu. Ne vlastní vinou rozbije všechna vajíčka určená na přestavbu královského paláce, chce pomoci královské švadlenĕ, ale nechtĕnĕ u ní způsobí požár a zapálí drahocenný vyšívaný závĕs. O podivné výtržnici se doslechne i král. Mezitím dĕvče potká svůj špatný Osud tváří v tvář. Ten jí prozradí, že všechno může sama zmĕnit. Svatava uprosí krále, aby u nĕj mohla pracovat v prádelnĕ, a splatit tak škody, které nechtĕnĕ "spáchala"...
Filmovou pohádku natočil v roce 2003 pan režisér Jiří Chlumský podle scénáře Ireny Pavlové.

O Terezce a paní Madam

31. prosince 2017 v 14:03 | dvě TeReziA...

O Terezce a paní Madam

Humorná pohádka o princeznĕ a její přísné vychovatelce.
Princezna Terezka byla holka jako lusk do okamžiku, než se její výchovy ujala paní Madam. Z její etikety se princezna dokonce rozstoná. Nepomáhají vĕhlasní doktoři a ani jejich lektvary. Ale když Terezku ze zámku tajnĕ odvede její milý Tonek k rodičům do venkovské chalupy - je po nemoci. Pan král slíbí tomu, kdo Terezku najde a přivede zpĕt na zámek, její ruku a půl království k tomu.
Filmovou pohádku natočila v roce 1976 paní režisérka Libuše Koutná podle scénáře Josefa Hanzlíka.

Daskabáty, hříšná ves

31. prosince 2017 v 13:46 | dvě TeReziA...

Dalskabáty, hříšná ves aneb Zapomenutý čert


Pohádková komedie podle Jana Drdy o počlovĕčeném čertu, který začal pracovat a naučil se mít rád prosté a dobré obyvatele chudé vesničky.
Hubatá, rozdovádĕná Plajznerka, jíž hraje v tĕle snad každá žilka touhou po hutném krajíci štĕstí, krotí a cepuje zapomenutého čerta, aby z nĕj byl "pracovitej a poctivej muskej", který by se umĕl pořádnĕ ohánĕt s kovářem u kovadliny i v Plajznerčinĕ malém hospodářství. A aby jí pomáhal zmáhat všechny svĕtské nástrahy, pomluvy a nepřejícnost sousedů. Trepifajksl z výřečnosti téhle povedené ženské brzy pochopí, že jako človĕk na tom bude mnohem lépe než jako starý, opelichaný čert.
Film natočil a scénář napsal pan režisér Jaroslav Novotný v roce 1976.

O statečném kováři

30. prosince 2017 v 16:44 | dvě TeReziA...

O statečném kováři

Pohádka na motivy Boženy Nĕmcové - Neohrožený Mikeš o tom, jak se odvážný kovářský učeň společnĕ s přáteli vydají hledat ztracené královské dcery.
Mikeš je silný a odvážný mladý kovář s dobrým srdcem, který jednoho dne, stejnĕ jako kdysi otec, zatouží vydat se do svĕta na zkušenou. Cestou se spřátelí se dvĕma mladými siláky, mlynářským pomocníkem Matĕjem a pacholkem Ondrou, kteří se k nĕmu na vandru přidají. Na rozdíl od Mikešova ryzího srdce však mají špatné stránky, jsou leniví a snadno se nechají svést leskem zlaťáků. Když se dovĕdí o třech krásných princeznách, které záhadnĕ zmizely, přesvĕdčí Mikeš lenivé společníky, aby se vydali ztracené královské dcery hledat. Po dlouhé cestĕ, plné překážek, se jim podaří zjistit, že je unesl zlý Černý král. Když se Mikešovi nakonec podaří přelstít ohyzdnou babiznu a výmĕnou za její utržený vous získat její služby, podaří se jim dvĕ ze tří princezen osvobodit. Boj o záchranu té třetí, nejkrásnĕjší, však bude mnohem obtížnĕjší, než se zdálo. A to ještĕ Mikeš netuší, že ho zradí i nejbližší přátelé a bude se muset utkat se zlými kouzly a nástrahami Černého krále docela sám.
Filmovou pohádku natočil v roce 1983 pan režisér Petr Švéda podle scénáře Bohumila Steinera.

Dešťová víla

30. prosince 2017 v 13:07 | dvě TeReziA...

Dešťová víla

Výpravná pohádka o tom, co se stane, když lidé myslí jen na svůj majetek a přestane jim záležet na sobĕ navzájem.
Živly, které ovládají zemi - Vzduch, Oheň, Zemĕ a Voda - provádĕjí "pravidelnou inspekci" u lidí. Za všechny živly sledujeme Vodu, které lidé říkají Dešťová víla. Jde krajem převlečena za chudou ženu. Pozná, že lidé začali myslet hlavnĕ na peníze, že se vytrácí láska a dobro.
Mezi takové lidi patří i sedlák Lakota, jehož syn Ondra miluje chudou Kvĕtušku. Jejich lásku ale sedlák nerad vidí. Když se živly vrátí ke Slunci, žádají tvrdé potrestání. Slunce váhá, ví, že lidi jsou lidi, a i přes chyby je má rád, ovšem je přehlasováno. V poslední chvíli mu pomůže Dešťová víla. Požádá Slunce, jestli by nemohla lidi potrestat sama, a vezme lidem déšť.
Kraj sužuje sucho. Lidé nemají co sklízet, obilí neroste, sena jsou skoro spálena. Lakota využije situace a slíbí Ondrovi, že si může vzít Kvĕtušku za ženu pod podmínkou, že Kvĕtuška zařídí déšť. Ta se pak vydá za Dešťovou vílou a musí splnit tři úkoly.
Úkoly to budou tĕžké, přetĕžké a ani po jejich splnĕní nebude mít Kvĕtuška s Ondrou vyhráno. Lakota je nenapravitelný...
Filmovou pohádku natočil v roce 2010 pan režisér Milan Cieslar podle scénáře Jana Míky.

O zatoulané princezně

30. prosince 2017 v 12:24 | dvě TeReziA...

O zatoulané princezně

Česká pohádka na motivy Josefa Lady vypráví o tom, co je víc než celé království.
Princezna Jůlinka je normální holka. Zatímco na zámek přijíždí poselstvo krále Huberta, který se uchází o její ruku, hraje si s vesnickými kluky. Když zjistí, že by si mĕla vzít ošklivého krále, poškorpí se s královskými rodiči a uteče do svĕta. Cestou se seznámí se dvĕma milými chlapíky. Netuší, že jeden je opravdové strašidlo Mulisák a druhý vodník Brčál. Putuje s nimi svĕtem a společnĕ se přidají k cirkusu Kuldan. Tady se princezna opĕt setká s Frantou, který jí před časem pomohl z nouze. Když se pak mladík vinou úskočného padoucha, polykače ohnĕ Dejmora, dostane do pekla, rozhodne se ho odvážná princezna zachránit. Dobrodružná výprava mezi čerty začíná.
Filmovou pohádku natočil v roce 1988 pan režisér Antonín Kachlík podle scénáře Jitky Pistoriusové.

Šíleně smutná princezna

29. prosince 2017 v 19:21 | dvě TeReziA...

Šíleně smutná princezna

Hudební pohádka vypráví o lásce dvou královských potomků.

Princ Václav jede s otcem na zásnuby do sousedního "veselého" království, ale ženit se vůbec nechce. Jeho otec král jej totiž již v dĕtství přislíbil sezdat s princeznou Helenou v rámci uzavřeného míru se sousedním královstvím. A tak princ Václav, pod záminkou, že si jde odskočit, uteče z královského kočáru a jede se na vypůjčené krávĕ podívat na princeznu na vlastní pĕst. Tajnĕ vnikne do princezniny zámecké zahrady, vyleze na strom, aby lépe vidĕl do princezniných komnat, přitom spadne do rybníka a bezdĕčnĕ se při tom seznámí s princeznou Helenou. Poté jej chytí zámecké stráže a zavřou ho do vĕzení. Král kvůli sousednímu králi lže, vymlouvá se a stydí se za prince, který utekl. Říká, že je syn nemocen. Postupnĕ se do svých lží zamotává. Princezna se ale do neznámého vĕznĕ zamiluje, netušíc přitom, že je to princ Václav, její budoucí snoubenec. Aby zrušila očekávané zásnuby s princem, kterého doposud nezná, předstírá na truc smutek a vyhlásí, že si vezme za muže pouze toho, kdo ji rozesmĕje (podle vzoru z lidových pohádek). Shodou okolností se to povede, aniž by to on sám tušil, právĕ princi Václavovi. Jeho inkognito je tím ale prozrazeno a princezna Helena se kvůli tomu nakrátko urazí a nechá Václava opĕt zavřít do vĕzení a formálnĕ popravit - fakticky se ale ve "veselém" království nikdy nepopravuje. Dva královští rádcové Y a X, oznámí, že princ s princeznou se navzájem nechtĕjí. Nakonec obĕma králům oznámí, že princ Václav je ve vĕzení a to znamená, že bude válka. Dva generálové, totiž bývalí rádcové X a Y přebírají velení nad obĕma armádami. Princ a princezna se ihned usmíří a v noci oba generály zajmou a válku tím ukončí. Film končí předáním vlády nad obĕma královstvími princi Václavovi a svatbou. Proradní generálové a rádcové X a Y jsou po zásluze potrestáni.


Filmovou pohádku natočil v roce 1968 pan režisér Bořivoj Zeman podle scénáře Františka Vlčka.

Jak se budí princezny

29. prosince 2017 v 19:00 | dvě TeReziA...

Jak se budí princezny

Český film na motivy klasické pohádky O Šípkové Růžence.
Ještĕ před narozením královské dcery jedou král s královnou do zpustlé tvrze - v ní žije královnina sestra, která už spoustu let žije odloučena od svĕta. Když si král vybíral ženu, dal přednost Elišce a zlá Melánie od té doby myslí jen na pomstu - o smíření ani teď nestojí. Po narození dcerušky Růženky vyřkne kletbu Růženka se má píchnout do prstu, na vĕky usnout a celé království s ní... Růženka roste do krásy a všechny špičaté předmĕty jsou z jejího dosahu odstraňovány, sama nesmí ani na krok. Pro jistotu jí rodiče, hned jak dosáhne patnácti let, seženou ženicha. Je jím princ Jiří ze sousední zemĕ, který přijede na námluvy i se svým bratrem Jaroslavem. Jak už to bývá, Jiří je rozmazlený nafoukanec a Růžence se zalíbí právĕ hodný a skromný Jaroslav. Když to Jiří zjistí, z námluv není nic a královský dvůr i s Jaroslavem a družinou uraženĕ opustí. Pak se do vĕci vloží Melánie. Nastraží na Růženku past. Růženka se píchne do prstu, usne a s ní celé království. Jen jediný človĕk neusnul, protože byl právĕ v té dobĕ v sousední zemi za obchodem. Po návratu zjistí, co se stalo a jede požádat prince Jiřího o záchranu království. Ten je však stále uražen. Pomoci se rozhodne princ Jaroslav, ale nebude to mít vůbec jednoduché...
Filmovou pohádku natočil v roce 1977 pan režisér Václav Vorlíček podle scénáře Bohumily Zelenkové.

Mrazík

29. prosince 2017 v 12:11 | dvě TeReziA

Mrazík

Legendární ruská pohádka vypráví o pracovité Nastĕnce, statečném, ale samolibém Ivanovi a lásce, která si poradí se zlou macechou stejnĕ jako s mrazivým kouzlem berly mrazilky.

Bylo-nebylo, žil kdysi stařeček, který mĕl hodnou a pracovitou dceru Nastĕnku. Jenže si vzal zlou ženu, která je oba týrala stejnĕ jako její rozmazlená dcera Marfuša. A protože Marfuša příliš krásy nepobrala, tím víc macecha nenávidĕla půvabnou Nastĕnku a přemýšlela, jak se jí zbavit. Nakonec ji jedné kruté zimy vyhnala do lesa a doufala, že tam zmrzne nebo ji sežerou vlci. V lese naštĕstí pečoval o zasnĕžené stromy kouzelný Mrazík, strážce zimního lesa, car metelice a bouře. A ten, protože byl spravedlivý, pomohl Nastĕnce, a postaral se o ni. Ve stejný čas, ovšem na jiném místĕ, vydal se do svĕta pohledný silák Ivan. Loupežníky přemohl, s ježibabou si poradil, ale dĕdečka hříbečka urazil, takže se stal medvĕdem a musel konat dobré skutky, aby získal zpĕt lidskou tvář.
Podrobný obsah:
Nevlastní matka opovrhuje skromnou půvabnou Nastĕnkou ve prospĕch své vlastní dcery Marfuši. Uloží jí, aby upletla ponožky dříve, než kohout zakokrhá (Nastĕnka nakonec úpĕnlivĕ poprosí slunce, aby ještĕ na chvíli zapadlo a mĕla tak na pletení více času). Macecha jí pak přikáže nakrmit drůbež, dát napít dobytku, nasekat dříví a poklidit dvůr. Příbĕh pokračuje u Ivana, který se vydává do lesů a kterému jeho matka dává poslední rady na cestu: aby byl opatrný, aby na ni nezapomnĕl, aby pomáhal slabším a starším ustupoval.
V lese zatím skupina loupežníků trhá lístky z kvĕtiny a přitom stále opakují: "Loupit, neloupit, sežrat, nesežrat, ..." Pak uslyší přicházet Ivana, tak jej přepadnou a vyhrknou na nĕj: "Jsi v pasti! A my tĕ teď oloupíme!" Zatímco se loupežníci perou o obsah jeho rance, on se zmocní jejich kyjů a začne je vyhazovat do vzduchu s tím, že na jejich pád zpĕt si mají počkat až do zimy. Pozdĕji potká Dĕdečka Hříbečka, který ho rozpustilým hlasem vyzve, aby ho chytil; a pokud se mu to podaří, tak že jej odmĕní. Za použití kouzel, mizení a opĕtovného zjevování Dĕdeček Hříbeček vyhraje. Protože ale Ivan přizná porážku, dá mu to, co mu slíbil - pevný luk a hbité střely. Když ale Ivan odmítne projevit vdĕk a reaguje slovy "Nerad se klaním hned, to potom bolí hřbet. Ať se ti medvĕd klaní až k zemi," Dĕdeček Hříbeček dodá, že medvĕd se mu skutečnĕ pokloní až k zemi, ale Ivanův hřbet se přitom ohne.
Pozdĕji se v lesích setká s Nastĕnkou, která má nakázáno, aby zalévala suchý pařez, dokud na nĕm nevyrostou kvĕty. Zaujatý její krásou se jí ihned zeptá, zda by si ho nechtĕla vzít za muže. A přitom se začne vychvalovat. Ona mu odpoví, že se k sobĕ nehodí, protože se neumí chvástat. On chce svá slova dokázat, a tak se pokusí svým lukem zastřelit medvĕdici, co má medvíďata. Nastĕnka mu v tom chce zabránit nasazením vĕdra na hlavu. Přihlížející Dĕdeček Hříbeček v ten samý moment promĕní Ivanovu hlavu v medvĕdí. Zdĕšený Ivan nařkne Nastĕnku z čarodĕjnictví a uteče pryč. Ona začne ronit slzy na suchý pařez, díky čemuž na nĕm začnou růst kvĕty.
Opĕt naráží na Dĕdečka Hříbečka, který mu vyčte jeho sebestřednou povahu a že nikdy nic neudĕlal obĕtavĕ pro druhé. Ivan nabyde dojmu, že pro svou záchranu musí udĕlat dobrý skutek. Začne tedy hned shánĕt lidi a chce se jich zeptat, co pro nĕ může udĕlat. Jeho medvĕdí hlava je však všechny jen vystraší - dávají se před ním na útĕk. Konečnĕ potká starou ženu nesoucí otep dříví. Nabídne se jí, že otep i ji samotnou odnese k ní domů na zádech, ačkoliv je to velmi daleko. Když tam dorazí, podĕkuje mu a nazve jej krasavcem. On vidí, že je stále medvĕd. Myslí si, že si z nĕj dĕlá legraci, ale pak se dozví, že je slepá. To je také důvod, proč před ním nezačala utíkat. Pozdĕji najde v lesích její hůl a zželí se mu jí. Jak bude bez hole chodit? Chce jí hůl přinést. Dĕdeček Hříbeček je touto jeho nezištnou obĕtavostí potĕšen a navrátí mu lidskou podobu. Hůl potom zmizí.
Mezitím se zlá macecha pokouší provdat svou vlastní dceru. Marfuša ale pokazí, co může a nápadník nakonec nevážnĕ pronese: "Nastĕnku chci za ženu, he he he ..." Za čas, když už je venku tuhá zima a sníh, přikáže manželovi, aby Nastĕnku zavezl do lesa a odložil ji tam. Zde se setká s Mrazíkem, který se jí ujme. Když je Ivan opĕt človĕkem, jde Nastĕnku hledat. Do cesty se mu připlete baba Jaga. Po přetahovačce "K lesu zády, ke mnĕ vchodem. K lesu vchodem, k Ivanovi zády." ji žádá, aby mu pomohla Nastĕnku najít. Baba Jaga to rozhodnĕ odmítne a po krátkém boji oživí kouzlem skupinu dřevĕných bytostí "dřevĕných bohatýrů", kteří jej mají zabít. Má být upečen zaživa, ale on babu Jagu napálí, protože neví, jak se na lopatĕ sedí, takže se v peci místo nĕj octne ona. Pustí ji ven, ale musí mu poradit, jak Nastĕnku najít. Mrazík ji bĕhem té doby veze na saních do svého obydlí. Pak se sám vydává na obchůzku do zasnĕžené krajiny, přičemž svou berlu Mrazilku si zapomene doma. Nastĕnka se jí nedopatřením dotkne a navždy umrzne. Tak ji nalézá Ivan a omlouvá se jí za své chování, čímž ji přivádí zpĕt k životu. Mrazík jim na jejich svatbu daruje velké vĕno.
Oba se vrátí do vesnice. Její nenasytná nevlastní sestra Marfuša uvidí jejich bohaté dary a chce to samé. Nechá se tedy rovnĕž odvézt do lesa. Mrazík je však zdĕšen jejím hulvátským chováním a pošle ji zpĕt na saních tažených prasaty s truhlou plnou vran, které uletí, jakmile je otevřena. Když Ivan s Nastĕnkou jedou k nĕmu domů, přepadnou je na popud baby Jagy loupežníci, se kterými se již dříve setkal. Ty však nakonec skolí kyje padající z oblohy, které Ivan kdysi vyslal na cestu vzhůru. Babĕ Jaze nasadí na hlavu její velký moždíř, ve kterém přiletĕla, a ta takto uteče pryč. Nakonec mají Ivan a Nastĕnka velkou bohatou svatbu.
Rusko 1964

Jezerní královna

29. prosince 2017 v 11:48 | dvě TeReziA...

Jezerní královna

Výpravná dobrodružná pohádka inspirovaná klasickou pohádkou Labutí jezero i legendárním baletem Petra Iljiče Čajkovského vypráví o lásce zakleté princezny Odetty a prince Viktora.
Sedm královských dcer promĕnila zlá Jezerní královna v sedm labutí. Jedné z nich, princeznĕ Odettĕ, se podaří z podmořského zámku uprchnout. V podobĕ labutĕ je zranĕna Štĕpánem, přitroublým sluhou prince Viktora. Mladíci místo labutĕ najdou zranĕnou dívku. Princ se do krásné dívky zamiluje, ale pro záchranu své lásky musí podniknout dlouhou a nebezpečnou cestu ...
Filmovou pohádku natočil v roce 1998 pan režisér Václav Vorlíček podle scénáře Miloše Macourka.

Korunní princ

29. prosince 2017 v 11:19 | dvě TeReziA

Korunní princ

Velká výpravná pohádka o dvou princích, jedné princeznĕ a čarovném nápoji zapomnĕní.
Kdesi v Zapovĕzeném lese žije zlý čarodĕj Kruciatus. Ten se před sto lety pokusil zničit království, kterému dnes vládne král Alexadr, jenž má dva syny. Následníka trůnu Jana a jeho mladšího bratra, prince Karla. Karel se však nechce s rolí druhorozeného v pořadí za žádnou cenu smířit. S pomocí svého sluhy Pakosty se na hradĕ vloupá do uzavřené komnaty. Získá kouzelné rekvizity, které tu po zlém čarodĕji zůstaly. Hodlá svého bratra zničit. Princ Jan vypije kouzelný lektvar, který mu jeho povedený bratr naservíruje. Ten mu vmžiku vymaže pamĕť. Jan se poté bezhlavĕ vydá na cestu do zapovĕzeného lesa, ve kterém každý, kdo tam kdy vkročil, beze stopy zmizel. Od toho okamžiku se začíná odvíjet řetĕzec dramatických, ale především často komplikovaných situací. Jan poznává čarodĕje Kruciata, setkává se ale také s dĕdečkem Zahradníčkem, kterému se ho zželí a dá mu kouzelnou vĕtvičku. Jan pak podstoupí souboj s rozlíceným drakem, osvobodí princeznu, do které se zamiluje, a ona do nĕj, jenže znovu a znovu vše beznadĕjnĕ zapomíná. Jeho bratr Karel si zatím mne ruce a chystá se převzít vládu po svém otci. A pochopitelnĕ se hodlá také oženit. S kým jiným než s princeznou, kterou Jan osvobodil...
Filmovou pohádku natočil v roce 2015 pan režisér Karel Janák podle scénáře Petra Hudského.

Pták Ohnivák

29. prosince 2017 v 11:05 | dvě TeReziA

Pták Ohnivák

Výpravná pohádka na motivy bratří Grimmů vypráví o princi Afronovi, který musí o svou lásku bojovat s černoknĕžníkem Skeletonem.

Princ Afron s mladším bratrem Otmarem vezou na hrad krále Jorgena darem překrásného ptáka Ohniváka, který umí přivolávat lásku a smrt umí zahánĕt. Po cestĕ se Afron zamiluje do neznámé krásky. Ukáže se, že je to princezna Elena, kterou si jako svou vyvolenou vybral i zlý černoknĕžník Skeleton. Čarodĕj princeznu unese a bratři se ji vydají hledat. Po cestĕ prožijí spoustu nebezpečí. Musí do lahvičky nabrat živou vodu z Mortuny, propasti mrtvých, ze které ještĕ nikdo nevyšel živ. Potom jsou přepadeni. Nakonec je Skeleton poražen, ale princ Afron ztratil bratra. Princezna a princ se vrací na zámek, ale jsou přepadeni a princ Afron je zavraždĕn. Čarodĕjnice Jadwiga použije živou vodu a konečnĕ dojde princ na zámek, kde se setká se svou princeznou Elenou...
Filmovou pohádku natočil v roce 1997 pan režisér Václav Vorlíček podle scénáře Miloše Macourka.

Zlatník Ondra

29. prosince 2017 v 10:47 | dvě TeReziA...

Zlatník Ondra

Pohádka vznikla na motivy klasické české pohádky Boženy Nĕmcové, jak chudý mládenec skrze svou chytrost a šikovnost nakonec ke štĕstí příšel.
V chudé chalupĕ žije mnoho dĕtí, z nichž nejstarší je Ondra. Chalupa už všechny neuživí, proto otec posílá Ondru do svĕta, aby se vyučil nĕjakému řemeslu. Ondra se na své pouti setkává se strýčkem, kterému nabídne poslední buchtu. Strýček není jen obyčejným strýčkem, poradí Ondrovi kudy se má dát dál na cestu. A také Ondru nĕčím obdaruje. Na cestĕ se Ondra setkává s mnoha lidmi a při každém takovém setkání prokazuje svou chytrost. Když doputuje až do mĕsta, prohlíží si krámky a především, kterému řemeslu by se mohl vyučit. Vybere si zlatníka. Je přijat a dokonce je tak zručný, že mu mistr dovolí zhotovit šperky pro princeznu, do které se Ondra zamiloval. Princezna je však nĕmá, ale i s tím si Ondra určitĕ poradí.
Filmovou pohádku natočil v roce 1995 pan režisér Zdenĕk Havlíček podle scénáře Hermíny Motýlové a Dušana Pirníka.

Princ Bajaja

29. prosince 2017 v 10:34 | dvě TeReziA

Princ Bajaja

Výpravná klasická pohádka podle Boženy Němcové o princezně, na kterou dostal chuť strašlivý drak před kterým ji zachránil tajuplný rytíř.
Po smrti rodičů se vydá mladý princ do světa. Cestou se seznámí s kouzelným mluvícím koněm. Kůň mu radí, jak si má počínat na zámku, kde si princ brzy najde službu jako zahradník. Na radu koně si taky princ zavázal jedno oko. Princ brzy dostane nové jméno. Na zámku mu neřeknou jinak než Bajaja podle zvuků, které vydává.

Když se objeví drak a žádá si princeznu Slavěnu, oblékne Bajaja zbroj a na svém mluvícím koni princeznu zachrání. Bajaja princeznu miluje, ale splní slib, který dal svému příteli, mluvícímu kouzelnému koni, a odjede bez toho, aby ho princezna poznala.

Toho využije podlý černý rytíř a předstírá, že princeznu zachránil...
Filmovou pohádku natočil v roce 1971 pan režisér Antonín Kachlík podle scénáře Evy Košlerové.

O Všudybylovi

29. prosince 2017 v 10:20 | dvě TeReziA

O Všudybylovi

Velmi pĕkná klasická pohádka podle Františka Hrubína vypráví o zlé soví královnĕ a lásce, která její nástrahy překoná.
V jednom království žije ovdovĕlý král s rozmarnou a svéhlavou dcerou Jitkou. Jednou král na lovu zabloudí v lese. Tam ve staré tvrzi bydlí tajemný nĕmý sluha, podivná stařena a její krásná dcera. Král se okamžitĕ do dívky zamiluje a vezme ji s sebou na zámek. Jenže Jitka není ze své macechy nadšená. Princezna nechce žádnou novou matku, protože nikdy žádná nebude jako byla její maminka. Když Svatava přijede na zámek v krásném kočáře, přikáže král, že se ke kočáru nikdo nesmí přiblížit dřív než zapadne slunce. Jitka ale poruší králův příkaz a do kočáru nahlédne. Navíc zjistí, že nastávající královna není dcerou podivné ženy, která se vydává za její matku. Stařena je na princeznu rozzlobená a chce ji zabít. Svatava si nepřeje, aby se princeznĕ nĕco stalo. Zlá baba zavře princeznu ve své tvrzi a poručí Všudybylovi, aby ji hlídal. Ten pomůže princeznĕ uprchnout. Jitka se nedá zastrašit, chce zjistit pravdu a Všudybyla z moci soví královny vysvobodit.
Filmovou pohádku natočila v roce 1976 paní režisérka Svatava Simonová podle scénáře Mileny Medové.

Pohádka z Kampy

29. prosince 2017 v 10:14 | dvě TeReziA...

Pohádka z Kampy

Veselá pohádka vypráví o jednom nafoukaném hrnčíři.
Hrnčířské řemeslo bývalo kdysi velmi vážené a pražskou Kampu také jak se patří proslavilo. Jenže mezi hrnčíři se našel jeden, který začal poctivou hrnčířskou prací pohrdat. Aby se povýšil nad ostatní, neváhal použít i kouzel. Chtĕl obĕtovat i štĕstí své dcery, ale to se mu naštĕstí nepodařilo...
Filmovou pohádku natočila v roce 1986 paní režisérka Vlasta Janečková podle scénáře Zdeňka Zábranského.

Tři oříšky pro Popelku

28. prosince 2017 v 19:27 | dvě TeReziA...

Tři oříšky pro Popelku

Slavná klasická pohádka na motivy Boženy Nĕmcové vypráví příbĕh o krásné osiřelé dívce a jejím kouzelném dárku.

Popelka je hodná a hezká dívka bez matky a posléze i bez otce, který ji nechá napospas své druhé ženĕ a její dceři. Její macecha a nevlastní sestra Dora nemají Popelku rády. Zatímco ony plánují jít na královský ples a vnutit mladému princi Dořinu ruku, Popelka se musí starat o statek stejnĕ jako ostatní služebnictvo.
Popelčina macecha si při jedné návštĕvĕ královského páru vymůže na královnĕ pozvání na ples, kde si má princ vybrat nevĕstu. Čeledín Vincek proto musí jet do mĕsta nakoupit látky a šperky. Skromná Popelka poprosí jen o to, co mu cvrnkne do nosu. Vincek jí přiveze tři kouzelné oříšky, které ukrývají vždy to, co dívka právĕ potřebuje. Jednou je to lovecká kamizolka, ve které dívka poprvé okouzlí prince, když nad ním zvítĕzí při střelbĕ z kuše, podruhé zase nádherné šaty na ples, kde si princ má na žádost rodičů vybrat nevĕstu. A nakonec i svatební šaty...

Filmovou pohádku natočil v roce 1973 pan režisér Václav Vorlíček podle scénáře Františka Pavlíčka.

Tři životy

28. prosince 2017 v 18:59 | dvě TeReziA

Tři životy

Výpravná pohádka podle předlohy Boženy Nĕmcové vypráví o lásce, která musí projít tĕmi nejtĕžšími zkouškami.
Tři zbĕhlí vojáci se ukryjí ve zříceninĕ starého hradu. Uvnitř však najdou velký sál, kde je čeká spousta jídla a pití. Hladoví vojáci se zaradují. Vtom vejdou tři krásné princezny a vojákům nabídnou přístřeší, když splní tĕžký úkol. Ráno bohužel zbyl pouze jeden z nich a jen jedna princezna byla vysvobozena. Dva vojáci zkamenĕli. Voják Jakub od vysvobozené princezny dostane zlaté sokolí pírko, ve kterém jsou ukryty tři životy. Jakub si najde službu u kováře, který má dceru Annu. Jakub a Anička se do sebe zamilují, ale tatínek jejich lásce nepřeje. Chce pro svou dceru bohatého ženicha. Jakub s Annou utečou. Po cestĕ Jakub daruje život Vítkovi, který se vypravil do svĕta na zkušenou. Všichni tři se potom ubytují v hostinci. Ale Aničce je smutno. Jakub se vypraví pro medailonek po mamince. Mezitím je jeho Anička nadrogovaná a odjede se zlým poručíkem, který to způsobil. Poručík říká Aničce Aneta. Aneta je zlá, úplnĕ promĕnĕná a poručík si opĕt vyhlédne novou obĕť. Jakub je díky Anetĕ k smrti odsouzený, ale stále chce svou Aničku zachránit. Ještĕ že našel dobrého přítele Vítka, který mu rád splatí dluh a pomůže mu Aničku zachránit.
Filmovou pohádku natočil pan režisér Jiří Strach v roce 2007 podle scénáře Vĕry Šaškové a Václava Šaška.

Jak si zasloužit princeznu

28. prosince 2017 v 18:23 | dvě TeReziA...

Jak si zasloužit princeznu

Výpravná romantická pohádka na motivy klasické předlohy Boženy Nĕmcové "Šternberk" vypráví o třech rybářových synech, zrozených z obřích vajec.
"Vítr si nechal tichej smích, barevní ptáci ve vĕtvích, co to má společnýho s láskou..." Verunčina píseň lásky...
Ten nejmladší, Miroslav, má i nejlaskavĕjší a nejsoucitnĕjší srdce. To on si vybere toho nejubožejšího koníčka, on zachrání život sokolu, rybĕ a nakonec i samotnému králi. A právĕ jen Miroslav, dokáže přivést králi ztracenou nevĕstu - princeznu Verunku. Ale než si zaslouží své štĕstí, bude potřebovat mnoho sil a hodnĕ lásky...
Filmovou pohádku natočil v roce 1994 pan režisér Jan Schmidt podle scénáře Václava Šaška.

O Radkovi a Mileně

28. prosince 2017 v 17:15 | dvě TeReziA

O Radkovi a Mileně

Romantická pohádka na motivy dvou pohádek Boženy Němcové Spravedlivý Bohumil a O černé princezně.
Filmová pohádka vypráví o jedné královně, která tolik toužila po dítěti, až podepíše smlouvu s Ďáblem. Královna se marně snaží otěhotnět, ale vytoužené dítě stále nepřichází. Král svou ženu Johanku miluje, ale dává přednost rybaření. Dítě se nakonec královně skutečně narodilo. Princezna Milena byla krásná, ale běhen jednoho dne z ní byla dospělá dívka. "Včera ještě nic a dnes, abychom princezně hledali ženicha." Rybář Radek pomůže lékaři, který utíká ze zámku. Od něj se doví o tom, že se na zámku usídlil ďábel, magistr Beliaret, a princezna, že je jeho dcera. Ještě mu poradil, aby nedal ďáblovi nic na čem mu skutečně záleží. Na slavnosti se princezně udělá špatně a umře. Leží v zámecké postelii a je celá černá. Stráže ji hlídají, ale jeden strážný odejde a druhého najdou ráno mrtvého. Nakonec hlídá v noci princeznu Milenu rybář Radek.
Pohádku o Radkovi a Mileně natočila v roce 1990 paní režisérka Věra Jordánová podle scénáře Pavla Aujezdského.

Tři veteráni

28. prosince 2017 v 11:08 | dvě TeReziA...

Tři veteráni

Veselá pohádka podle Jana Wericha vypráví o třech vysloužilých vojácích, kteří byli obdarování kouzelnými předmĕty.
Trojice válečných vysloužilců dostane od lesních skřítků nečekané dary. Dĕlostřelec Pankrác obdrží kouzelný klobouk, dragoun Bimbác všemocnou harfičku a kuchař Servác bezedný váček se zlaťáky. Jejich život se rázem zmĕní, avšak nejsou to jen zmĕny příjemné. Trojici důvĕřivých kumpánů totiž čeká nemilé překvapení ve svérázném království Monte Albo. Mazaná princezna Bosana a její královský otec jim zázračné předmĕty ukradnou. Po novém zásahu lesních skřítků princezna ochutná ovoce ze stromu zvaného frňákovník a naroste jí dlouhatánský nos, který se bez přestání zvĕtšuje a putuje širým svĕtem. Veteráni nakonec princeznu Bosanu její potupy zbaví a dostanou své dary zpĕt. Jenže místo aby s jejich pomocí přinášeli lidem radost a štĕstí, plodí jen nesváry a násilí...
Filmovou pohádku natočil v roce 1983 pan režisér Oldřich Lipský podle scénáře Zdeňka Svĕráka.

Třetí princ

19. listopadu 2017 v 9:19 | dvě tereziA

Třetí princ

Pohádka "Třetí princ" vznikla na motivy klasické české pohádky Karla Jaromíra Erbena O dvou bratřích.
Královna Zemĕ lva se jen tĕžce smiřuje se ztrátou jediného syna. Na radu dĕvčete od potulných kejklířů nechá uvařit jedinou rybu, kterou rybáři uloví v královském rybníce. Vodu nechá vypít kobyle, rybí hlavu dá sníst psici, sama sní rybí maso a kosti dá zakopat do zahrady. Po čase se královnĕ narodí dvojčata Jaroslav a Jaromír. V ten den se narodí i dvĕ stejná hříbata, dvĕ štĕňata a z kostí v zemi vyrostou dva meče. Malí princové vyrostou za rok jako jíní princové za sedm let. Když dospĕjí, zamiluje se Jaromír do tajemného obrazu krásné princezny. Přes zákaz rodičů se vydá princeznu hledat. Najde ji v podivném království démantových skal, ale aby ji získal musí splnit tři úkoly. Nedokáže to a zkamení. Na královském zámku Jaroslav pozná, že se bratrovi nĕco zlého stalo a vydá se mu na pomoc.
Filmovou pohádku natočil roku 1982 pan režisér Antonín Moskalyk podle scénáře Oty Hofmana.

Bezvousák a princezna Kamila

19. listopadu 2017 v 9:15 | dvě tereziA

Bezvousák a princezna Kamila


Pohádka vypráví o tom, jak se napravila jedna královská dcera.
Princezna Kamila urazí svého nápadníka a brzy pozná, jak velkou udĕlala chybu! Za trest musí po boku chudého a přísného muže pobývat v prosté chalupĕ a pracovat. Jak se ale ukáže, bylo jí to ku prospĕchu.
Filmovou pohádku natočila v roce 1994 paní režisérka Jiřina Pokorná-Makoszová podle scénáře Jiřího Bednáře.

Princezna Slonbidlo

19. listopadu 2017 v 9:09 | dvě tereziA

Princezna Slonbidlo

Veselá pohádka o princeznĕ Felišce a přičarovaných chůdách.
Nešikovnou jako slon a dlouhou jako bidlo se jednoho dne stane princezna Felicie, zvaná Feliška. Kdo v tom má prsty? Zlá a závistivá čarodĕjnice Vranimůra, která princeznĕ nepřeje pohledného a urozeného ženicha, a tak jí přičaruje k nohám chůdy. Díky svým čarodĕjným schopnostem Vranimůra na nĕjaký čas prince okouzlí, ale statečná Feliška se o milovaného nápadníka nedá tak snadno připravit...
Filmovou pohádku natočila v roce 1990 paní režisérka Vlasta Janečková podle scénáře Ireny Pavlové.

O synkovi, který se učil bát

19. listopadu 2017 v 9:00 | dvě tereziA

O synkovi, který se učil bát

Klasická pohádka podle bratří Grimmů vypráví o tom, jak se Michal díky lásce ke krásné princeznĕ konečnĕ naučil bát.
Hrnčířův syn Michal má jednu zvláštnost - neumí se bát. Otce to znepokojilo, a tak zašel za kostelníkem, který mu slíbil, že synovi strach určitĕ nažene. Michal se ale vůbec nepolekal, a tak se rozhodl, že půjde do svĕta hledat, co mu nažene strach. Dostane se do bažin, kam se nikdo jiný neodvažoval, a ani setkání se dvĕma strašidly ho nevyvede z míry. K večeru přijde do hospody, kde se dozví o strašidelném zámku. Král a jeho dcera už léta žijí ve stanové osadĕ, protože zámek obývá strašidlo. Král slíbil princezninu ruku tomu, kdo ho ze zámku vyžene. Michal se vypraví za králem a zjistí, že jeho dceru už zná, potkali se předtím v lese. Princezna se do nĕj zamilovala, a tak se ho snaží od návštĕvy zámku odradit, avšak marnĕ. Na zámku se Michal setká se strašidlem, které ho vůbec nevydĕsí, dokonce uhádne jeho hádanku. Ještĕ musí ale najít cestu ze zrcadlového bludištĕ.
Von einem, der auszog, das Fürchten zu lernen, Nĕmecko, 2014

O bojácném Floriánkovi

18. listopadu 2017 v 17:07 | dvě tereziA

O bojácném Floriánkovi

Pohádka vypráví o hrnčíři z Kvítečkova, který pro svou lásku přemohl strach. Příbĕh vychází z tradice českých pohádek, které znají hastrmana i jako tvora k nerozeznání podobného lidem.
Hrnčířka Barbora má jednoho syna. Má s ním však velké trápení - je to takový strašpytel, že se mu smĕje celá vesnice. Jen jedinému človĕku není Floriánek smíchu. Je to Rozárka, která má Floriánka ráda. Její otec však o takovém strašpytli nechce ani slyšet. Rozálka má ale plán. V jejich hostinci straší a její otec nechal vyhlásit, že ten, kdo hospodu zbaví strašidel, dostane Rozálku za ženu. Rozálka doufá, že to pro ni Floriánek udĕlá.
Ten se ale tolik bojí, že to nedokáže udĕlat. Rozálka se na nĕj rozzlobí a řekne mu, že si vezme toho, kdo strašidla vyžene a že mají všichni pravdu o tom, že je strašpytel. Floriánek je zklamaný z nešťastné lásky, proto se chce utopit a skočí do rybníka. V rybníce se potká s vodníkem. Floriánek však pod vodou mluví a nakonec vyjde najevo, že je synem vodníka, který kdysi velmi miloval jeho mámu.
Filmovou pohádku natočil v roce 1998 pan režisér František Filip podle scénáře Zdeňka Kozáka, který pohádku doplnil původními písňovými texty.

Králi, já mám nápad

18. listopadu 2017 v 13:58 | dvě tereziA

Králi, já mám nápad

Veselá pohádka o lenivém králi, chytrém kováři a odvážné princeznĕ.
Král je pohodlný a nechce se mu vládnout. Nejradĕji by pořád jen spal nebo jedl. Vyhlásí tedy soutĕž pro vynálezce. Chce, aby vymysleli nĕco, co mu ulehčí panování. Za odmĕnu dostane vítĕz princeznu Hedviku za ženu. Princezna je nešťastná a chodí si stĕžovat k mladému kováři. Vynálezci defilují před králem a princeznou s nesmyslnými nápady a vše vyvrcholí, když jeden z nich vymyslí hodiny, které prodlouží den o dalších 24 hodin...
Filmovou pohádku natočila v roce 1984 paní režisérka Svatava Simonová podle scénáře Miloše Kratochvíla.

Trávnička

18. listopadu 2017 v 11:36 | dvě tereziA

Trávnička

Pohádka pro pamĕtníky z cyklu Bylo Nebylo vypráví o malé víle, která přinesla štĕstí princi Kristiánovi.
Král si pozve své tři syny, Kristiána, Piera a Žána a vyzve je, aby si našli nevĕsty. Ta z nich, která za jediný den upřede, utká a ušije košili, bude královnou. A král dal každému ze synů dobrou zbroj a dobrého konĕ a ti hned vyjeli hledat si nevĕstu. Žán a Pier ale dlouho nehledali a nechali bratra, aby nevĕstu hledal sám. A tak Kristián bloudil krajinou, až ho malé kvĕtinové panenky přivedly k Trávničce...
Filmovou pohádku natočil v roce 1973 pan režisér Josef Vondráček podle scénáře Kláry Vachulové.

Rumburak

17. listopadu 2017 v 17:00 | dvě tereziA

Rumburak

Pohádka vypráví o tom, jak Rumburak, čarodĕj druhé kategorie, musel za trest zůstat ve svĕtĕ lidí...

Čarodĕji druhé kategorie Rumburakovi se ve svĕtĕ lidí nevede nejlépe. Přes den poletuje po svĕtĕ jako havran a lidské podoby si může užívat jen v noci. Nejvĕtším a vlastnĕ jediným jeho potĕšením je půvabná krasobruslařka Helenka Trojanová, která každé ráno trénuje na zimním stadiónu. Naopak nejvĕtší nepříjemností je inženýr Zachariáš, zavilý nepřítel zvířat, který po nĕm každý den střílí, a navíc se vytrvale dvoří Helence. Rumburak by se chtĕl vrátit do říše zvířat, to by si však musel vzpomenout na odpovídající zaklínadlo. Zdá se, že nejvĕtší šancí je spolupráce s počítačem, přezdívaným Kecálek.
Počasí: "RABERA TAREGO", nebo zaklínadlo na zvířátka : "HUBERO KORORO", pane Ing. Zachariáši "RUKOFASO NUBUKO".
Znovunalezené zaklínadlo se však dostane do rukou Zachariáše, který se s jeho pomocí rozhodne nechat zmizet všechna zvířata.

ČR-Nĕmecko 1984, režie Václav Vorlíček, scénář Miloš Macourek

Anička s lískovými oříšky

17. listopadu 2017 v 16:16 | dvě tereziA

Anička s lískovými oříšky

Moc hezká romantická pohádka podle předlohy Jana Vladislava o vĕrné lásce dvou sester, macešinĕ kletbĕ a ovčí tváři.

Pohádka je velmi pěkná, ale Terezu ještě před pár roky děsila pro Aniččinu ovčí masku.
"Ještĕ jsem nevidĕl dvĕ sestry, aby se mĕly tak rády," vzdychne král Štĕpán, když objeví na staré tvrzi v lesích, kam zabloudí při lovu, svou jedinou a velikou lásku, osiřelou rytířskou dcerku Aničku. A skutečnĕ, Katka stojí vĕrnĕ po boku své nevlastní sestry, i když té osud připraví díky macešinĕ kletbĕ nejtĕžší zkoušky, jaké mohou mladou, krásnou dívku potkat, a tak může královna víl v závĕrečné písni zazpívat nejen milencům z pohádkového příbĕhu, ale i nám všem: "Každou láskou zlo se překročí, každá láska boha tlumočí, uvadá kvĕt, který stojí sám, tak pro tebe lásku mám..." Také Katka nakonec najde svou lásku a podaří se jí díky sestře vysvobodit prince Jaromíra, který se zamiloval do lesní víly.
Filmovou pohádku natočil v roce 1993 pan režisér Aleš Horal podle scénáře Lucie Konášové. V pohádce podle předlohy Jana Vladislava zpívala mimo obraz Píseň královny víl paní zpĕvačka Vĕra Špinarová.
 
 

Reklama