Náboženstvi

Jozue a archa úmluvy

Dnes v 10:27 | dvě TeReziA

Jozue 3: 13-17


Boží lid je na nohou, u veliké řeky jsou,
ale přebrodit ji nemohou.
Náhle zase mohou dál, uprostřed řeky Jordánu
Hospodin pro nĕ přechod udĕlal.

Jozue 3: 13-17


Jakmile nohy knĕží nesoucích schránu Hospodina, Pána celé zemĕ, spočinou ve vodách Jordánu, jordánské vody se rozestoupí; vody řítící se shora zůstanou stát jako jednolitá hráz."
Tak se stalo. Lid vytáhl ze svých stanů, aby přešel Jordán, a knĕží nesoucí schránu smlouvy šli před lidem.
Když ti, kteří nesli schránu, přišli k Jordánu a nohy knĕží nesoucích schránu se smočily na pokraji vod - Jordán je vždycky v čas žnĕ rozvodnĕn daleko z břehů -,
tu vody řítící se shora zůstaly stát a postavily se jako jednolitá hráz velmi daleko odtud u mĕsta Adamu, které leží při Saretanu; a ty, které tekly dolů k Pustému moři, k moři Solnému, se vytratily. Tak přešel lid naproti Jerichu.
Knĕží nesoucí schránu Hospodinovy smlouvy stáli nepohnutĕ na suché zemi uprostřed Jordánu a celý Izrael přecházel po suchu, dokud celý ten pronárod do jednoho nepřešel Jordán.

BIBLE KRALICKÁ

I bude, že hned jakž se zastaví knĕží, nesoucí truhlu Hospodina Panovníka vší zemĕ, u vodĕ Jordánské, vody Jordánu rozdĕlí se, a vody tekoucí s vrchu zůstanou v jedné hromadĕ.
Stalo se tedy, když se bral lid z stanů svých, aby šli přes Jordán, a knĕží, kteříž nesli truhlu smlouvy, před nimi,
A když ti, kteříž nesli truhlu, přišli až k Jordánu, a knĕží, nesoucí truhlu, omočili nohy v kraji vod: (Jordán pak rozvodňuje se a vystupuje ze všech břehů svých v každý čas žnĕ),
Že se zastavily vody, kteréž s hůry přicházely, a shrnuly se v hromadu jednu velmi daleko od Adam mĕsta, kteréž leží k stranĕ Sartan, kteréž pak odcházely k moři dolů, k moři slanému sešly a sbĕhly, a lid přešel naproti Jerichu.
Stáli pak knĕží, kteříž nesli truhlu smlouvy Hospodinovy na suše u prostřed Jordánu, nehýbajíce se, (a všecken Izrael šel po suše), až se lid všecken přepravil přes Jordán.

Svatý Myron

Dnes v 8:08 | dvě TeReziA

Svatý Myron

žil ve 3.století, v době krutého pronásledování křesťanů. Myron se stal knězem a při jednom z jeho kázání byl zatčen. Mučením byl nucen k tomu, aby obětoval modlám. Byl hozen šelmám, ale ty se ho nedotkly. Nakonec byl popraven stětím.

Roch z Monpellieru

Včera v 8:54 | dvě TeReziA

Roch z Monpellieru

narodil se koncem 13.století. Svůj majetek rozdal chudým a vypravil se jako poutník do Říma. Po cestě léčil lidi postižené morem. Ale sám takto onemocněl. Uchýlil se na okraj města. Zjevil se mu anděl a pes mu denně přinášel čestvý chléb. Nakonec se Roch uzdravil a vrátil se do vlasti, kde ho lidé nepoznali a považovali ho za vyzvědače. Byl uvržen na pět let do vězení. Když byl propuštěn, brzy nato zemřel.
Patron automobilistů, lékařů a nemocných, zajatců.
Atributy: pes, poutnická hůl.

Svatý Štěpán

Včera v 8:50 | dvě TeReziA

Svatý Štěpán (král)

narodil se koncem 10.století. Pocházel z knížecí rodiny v Panonii (Maďarsku). V roce 1000 byl korunován na prvního krále země. Panoval spravedlivě, energicky a důsledně. Je národním světcem a patronem Maďarů. Štěpánova pravá ruka je národní relikvií. Slavná svatoštěpánská koruna je posvátným pokladem Maďarů.

Panna Maria v Bibli

Úterý v 10:03 | dvě TeReziA

Lukáš 1: 39-56

Maria se vydala na cestu, aby navštívila svou tetu Alžbĕtu.
"Zdrávas Maria, milostiplná, Pán s tebou. Požehnaná jsi mezi ženami a požehnaný plod života tvého," Ježíš.
Svatá Maria, pros za nás hříšné, nyní i v hodinu smrti naší.
Amen. (Kancionál KC)

Lk 1,39-56

V tĕch dnech se Maria vydala na cestu a spĕchala do hor do mĕsta Judova.
Vešla do domu Zachariášova a pozdravila Alžbĕtu.
Když Alžbĕta uslyšela Mariin pozdrav, pohnulo se dítĕ v jejím tĕle; byla naplnĕna Duchem svatým
a zvolala velikým hlasem: "Požehnaná jsi nade všechny ženy a požehnaný plod tvého tĕla.
Jak to, že ke mnĕ přichází matka mého Pána?
Hle, jakmile se zvuk tvého pozdravu dotkl mých uší, pohnulo se radostí dítĕ v mém tĕle.
A blahoslavená, která uvĕřila, že se splní to, co jí bylo řečeno od Pána."
Maria řekla: "Duše má velebí Pána
a můj duch jásá v Bohu, mém spasiteli,
že se sklonil ke své služebnici v jejím ponížení. Hle, od této chvíle budou mne blahoslavit všechna pokolení,
že se mnou učinil veliké vĕci ten, který je mocný. Svaté jest jeho jméno
a milosrdenství jeho od pokolení do pokolení k tĕm, kdo se ho bojí.
Prokázal sílu svým ramenem, rozptýlil ty, kdo v srdci smýšlejí pyšnĕ;
vladaře svrhl z trůnu a ponížené povýšil,
hladové nasytil dobrými vĕcmi a bohaté poslal pryč s prázdnou.
Ujal se svého služebníka Izraele, pamĕtliv svého milosrdenství,
jež slíbil našim otcům, Abrahamovi a jeho potomkům navĕky."
Maria zůstala s Alžbĕtou asi tři mĕsíce a pak se vrátila domů.

BIBLE KRALICKÁ

Tedy povstavši Maria v tĕch dnech, odešla na hory s chvátáním do mĕsta Judova.
I vešla do domu Zachariášova, a pozdravila Alžbĕty.
I stalo se, jakž uslyšela Alžbĕta pozdravení Marie, zplésalo nemluvňátko v životĕ jejím, a naplnĕna jest Duchem svatým Alžbĕta.
I zvolala hlasem velikým a řekla: Požehnaná ty mezi ženami, a požehnaný plod života tvého.
A odkud mi to, aby přišla matka Pána mého ke mnĕ?
Nebo aj, jakž se stal hlas pozdravení tvého v uších mých, zplésalo radostnĕ nemluvňátko v životĕ mém.
A blahoslavená, kteráž uvĕřila, neboť dokonány budou ty vĕci, kteréž jsou povĕdíny jí ode Pána.
Tedy řekla Maria: Velebí duše má Hospodina,
A veselí se duch můj v Bohu, spasiteli svém,
Že vzezřel na ponížení dĕvky své; neb aj, od této chvíle blahoslaviti mne budou všickni národové.
Neboť mi učinil veliké vĕci ten, kterýž mocný jest, a svaté jméno jeho,
A jehož milosrdenství od pokolení až do pokolení bojícím se jeho.
Dokázal moci ramenem svým, rozptýlil pyšné myšlením srdce jejich.
Sházel mocné s stolic, a povýšil ponížených.
Lačné nakrmil dobrými vĕcmi, a bohaté pustil prázdné.
Přijal Izraele, služebníka svého, byv pamĕtliv na milosrdenství,
Jakož mluvil otcům našim, Abrahamovi a semeni jeho na vĕky.
I zůstala Maria s ní asi za tři mĕsíce, a navrátila se do domu svého.

Matylda Magdeburská

Úterý v 8:45 | dvě TeReziA

Matylda (Mechtilda) Magdeburská

narodila se začátkem 13.století v Magdeburgu v Německu. Ve 12 letech prožila své první mystické zážitky, které ji provázely celý život. V životě se musela bránit pomluvám a pronásledování. Žila v klášteře.

Nanebevzetí Panny Marie

Úterý v 8:40 | dvě TeReziA

Nanebevzetí Panny Marie

nejslavnější mariánský svátek. Podle učení katolické církve a pravoslavných církví byla Panna Maria vzata po smrti s tělem i duší do nebe. Učení se opírá o apokryfní literaturu a katolickou tradici.

Slavnost Nanebevzetí Panny Marie

Pondělí v 18:10 | dvě TeReziA

Slavnost Nanebevzetí Panny Marie

nejdůležitĕjší mariánský svátek, který se slaví 15.srpna.

Zjevení 12: 1-10
A ukázalo se veliké znamení na nebi: Žena odĕná sluncem, s mĕsícem pod nohama a s korunou dvanácti hvĕzd kolem hlavy.
Ta žena byla tĕhotná a křičela v bolestech, neboť přišla její hodina.
Tu se ukázalo na nebi jiné znamení: Veliký ohnivý drak s deseti rohy a sedmi hlavami, a na každé hlavĕ mĕl královskou korunu.
Ocasem smetl třetinu hvĕzd z nebe a svrhl je na zem. A drak se postavil před ženu, aby pohltil její dítĕ, jakmile se narodí.
Ona porodila dítĕ, syna, který má železnou berlou pást všechny národy; ale dítĕ bylo přeneseno k Bohu a jeho trůnu.
Žena pak uprchla na poušť, kde jí Bůh připravil útočištĕ, aby tam o ni bylo postaráno po tisíc dvĕ stĕ šedesát dní.
A strhla se bitva na nebi: Michael a jeho andĕlé se utkali s drakem.
Drak i jeho andĕlé bojovali, ale nezvítĕzili, a nebylo již pro nĕ místa v nebi.
A veliký drak, ten dávný had, zvaný ďábel a satan, který svádĕl celý svĕt, byl svržen na zem a s ním i jeho andĕlé.
A slyšel jsem mocný hlas v nebi: "Nyní přišlo spasení, moc a království našeho Boha.
BIBLE KRALICKÁ
I ukázal se div veliký na nebi: žena odĕná sluncem, pod jejímiž nohama byl mĕsíc, a na jejíž hlavĕ byla koruna dvanácti hvĕzd.
A jsuci tĕhotná, křičela, pracujici ku porodu, a trápĕci se, aby porodila.
I vidín jest jiný div na nebi. Nebo aj, drak veliký ryšavý ukázal se, maje hlav sedm a rohů deset, a na tĕch hlavách svých sedm korun.
Jehož ocas strhl třetinu hvĕzd s nebe, a svrhl je na zem. Ten pak drak stál před ženou, kteráž mĕla poroditi, aby, jakž by porodila, syna jejího sežral.
I porodila syna pacholíka, kterýž mĕl spravovati všecky národy prutem železným. I vytržen jest syn její k Bohu a k trůnu jeho.
A žena utekla na poušť, kdež mĕla místo od Boha připravené, aby ji tam živili za dnů tisíc dvĕ stĕ a šedesát.
I stal se boj na nebi: Michal a andĕlé jeho bojovali s drakem, a drak bojoval i andĕlé jeho.
Ale nic neobdrželi, aniž jest nalezeno více místo jejich na nebi.
I svržen jest drak ten veliký, had starý, kterýž slove ďábel a satanáš, svodící všecken okršlek svĕta; svržen jest na zem, i andĕlé jeho s ním svrženi jsou. I slyšel jsem hlas veliký, řkoucí na nebi: Nyní stalo se spasení, a moc, i království Boha našeho.

Maxmilián Kolbe

Pondělí v 8:27 | dvě TeReziA

Maxmilián Kolbe

narodil se koncem 19.století v části Poska, která patřila tehdy Rusku. Jeho otec byl Němec a matka Polka. V dětství se mu zjevila Panna Maria a to ho silně ovlivnilo na celý život. Odešel studovat do Krakowa a později do Říma. Studoval teologii, filozofii, matematiku a fyziku. Za druhé světové války spolu se svými spolubratry ve františkánkém kostele v Polsku ukrývali uprchlíky i Židy, pomáhali odboji. Byl poslán do koncentračního tábora Osvětim, kde zemřel v hladové komoře.

Jan Berchmans

Neděle v 11:03 | dvě TeReziA

Jan Berchmans

narodil se na konci 16.století. Syn ševce. Měl čtyři sourozence. Rád ministroval. Vstoupil k jezuitům. Studoval filozofii v Římě. Ale vysvěcení se nedožil. Zemřel ve 22 letech.
Patron ministrantů a mladých lidí, patron studující mládeže.
Atributy: stojí s rukama sepjatýma, drží knihu pravidel, svůj kříž a růženec.

Hippolyt a Poncián

Neděle v 11:00 | dvě TeReziA

Svatý Poncián (papež)

stal se papežem v první polovině 3.století. Zemřeli společně se svatým Hippolytem na "ostrově smrti" (doly na Sardínii), kam je oba nechal poslat císař Maximinus Thrax.

Hippolyt (kněz)

žák Ireneje z Lyonu, církevní Otec Západu- Řecky psané komentáře ke knize Daniel. Stanovil výpočet data Velikonoc.
Oba mučedníci byli pohřbeni v Kallixtových katakombách v Římě.

Ježíš a Petr kráčí po vodě

Sobota v 19:04 | dvě TeReziA

Ježíš a Petr kráčí po vodě


NEDĔLNĺ ČTENĺ
Matouš 14: 22-33
Na otevřeném moři loďka pluje, vesele se po vlnkách pohupuje.
Náhle se učedníci podiví, když nĕco zvláštního uvidí.
Človĕk k nim kráčí po moři a Petr s ním hovoří.
Chce taky kráčet po vodĕ, ale není v pohodĕ.



Mt 14: 22-33
Hned nato přimĕl Ježíš učedníky, aby vstoupili na loď a jeli před ním na druhý břeh, než propustí zástupy.
Když je propustil, vystoupil na horu, aby se o samotĕ modlil. Když nastal večer, byl tam sám.
Loď byla daleko od zemĕ a vlny ji zmáhaly, protože vítr vál proti ní.
K ránu šel k nim, kráčeje po moři.
Když ho učedníci uvidĕli kráčet po moři, vydĕsili se, že je to přízrak, a křičeli strachem.
Ježíš na nĕ hned promluvil a řekl jim: "Vzchopte se, já jsem to, nebojte se!"
Petr mu odpovĕdĕl: "Pane, jsi-li to ty, poruč mi, ať přijdu k tobĕ po vodách!"
A on řekl: "Pojď!" Petr vystoupil z lodi, vykročil na vodu a šel k Ježíšovi.
Ale když vidĕl, jaký je vítr, přepadl ho strach, začal tonout a vykřikl: "Pane, zachraň mne!"
Ježíš hned vztáhl ruku, uchopil ho a řekl mu: "Ty malovĕrný, proč jsi pochyboval?"
Když vstoupili na loď, vítr se utišil.
Ti, kdo byli na lodi, klanĕli se mu a říkali: "Jistĕ jsi Boží Syn."
BIBLE KRALICKÁ
A i hned přinutil Ježíš učedlníky své, aby vstoupili na lodí a předešli jej na druhou stranu, dokudž by nepropustil zástupů.
A propustiv zástupy, vstoupil na horu soukromí, aby se modlil. A když byl večer, sám byl tam.
Lodí pak již byla u prostřed moře, zmítající se vlnami, nebo byl vítr odporný.
Při čtvrtém pak bdĕní nočním bral se k nim Ježíš, jda po moři.
A vidouce jej učedlníci po moři jdoucího, zlekali se, řkouce: Obluda jest. A strachem křičeli.
Ale i hned Ježíš promluvil k nim, řka: Doufejtež, jáť jsem, nebojte se.
I odpovĕdĕv jemu Petr, řekl: Pane, jestliže jsi ty, rozkaž mi k sobĕ přijíti po vodĕ.
On pak řekl: Poď. A vystoupiv Petr z lodí, šel po vodĕ, aby přišel k Ježíšovi.
Ale vida vítr tuhý, bál se. A počav tonouti, zkřikl, řka: Pane, pomoz mi.
A i hned Ježíš vztáh ruku, ujal jej a řekl jemu, Ó malé víry, pročežs pochyboval?
A jakž oni vstoupili na lodí, utišil se vítr.
Ti pak, kteříž na lodí byli, přistoupivše, klanĕli se jemu, řkouce: Jistĕ Syn Boží jsi.

Edita Steinová

Pátek v 17:00 | dvě TeReziA

Edita Steinová

byla mladá vzdělaná židovská intelektuálka, která konvertovala ke katolicismu a nechala se pokřtít. Narodila se na konci 19.století ve Vratislavi v Polsku. Měla 11 sourozenců. Vyrůstala v ortodoxní židovské rodině, později odmítla židovskou víru a stala se ateistkou. Obhájila doktorát z filozofie. Později studovala katolickou filozofii. Ke křesťanství dospěla ovlivněna životopisem Terezie od Ježíše. Překládala do němčiny spisy Tomáše Akvinského. Nakonec vstoupila do kláštera - nejprve v Německu, potom v nizozemském klášteře, kde ji zatklo gestapo. Edita Steinová zemřela ve vyhlazovacím táboře Osvětim v plynové komoře během 2.světové války. Roku 1998 byla vyhlášena za svatou. Je spolupatronkou Evropy.

Svátek Proměnění Páně

4. srpna 2017 v 10:19 | dvě TeReziA

Svátek Promĕnĕní Pánĕ

Mt 17, 1-6; Mk 9, 1-8; Lk 9, 28-36
Učedníci se ptali Ježíše, za koho ho mají považovat, jestli za Jana Křtitele, Eliáše nebo Jeremiáše. Ježíš je vyvedl na horu (Tábor). Tam se jeho obličej promĕnil, "jeho tvář zářila jako slunce" a vedle nĕho se zjevili Mojžíš a Eliáš. Ježíš s nimi rozmlouval. Hlas z oblaku Ježíše označil za milovaného Syna.
Svátek Promĕnĕní Pánĕ byl odedávna slaven na Východĕ 6.srpna. Právĕ 6.srpna 1457 dorazila do Říma zpráva, že křižáci pod vedením Jana Huyadiho a svatého Jana Kastrána porazili islámské agresory u Bĕlehradu, nařídil papež Kalixt III., aby tento svátek byl slaven v celé církvi.

Matouš 17: 1-9

Vysoko na hoře nad ránem
v úžasu stál Petr s Jakubem a Janem.
Ježíš mĕl roucho bĕlejší než čerstvý sníh,
když rozmlouval s ním Eliáš a Mojžíš.

Matouš 17: 1-9

Po šesti dnech vzal s sebou Ježíš Petra, Jakuba a jeho bratra Jana a vyvedl je na vysokou horu, kde byli sami.
A byl promĕnĕn před jejich očima; jeho tvář zářila jako slunce a jeho šat byl oslnivĕ bílý.
A hle, zjevil se jim Mojžíš a Eliáš, jak s ním rozmlouvají.
Nato promluvil Petr a řekl Ježíšovi: "Pane, je dobré, že jsme zde; chceš-li, udĕlám tu tři stany, jeden tobĕ, jeden Mojžíšovi a jeden Eliášovi."
Ještĕ nedomluvil, a hle, svĕtlý oblak je zastínil a z oblaku promluvil hlas: "To jest můj milovaný Syn, kterého jsem si vyvolil; toho poslouchejte."
Když to učedníci uslyšeli, padli tváří k zemi a velmi se báli.
Ale Ježíš přistoupil, dotkl se jich a řekl: "Vstaňte a nebojte se."
Oni pozvedli oči a nevidĕli už nikoho jiného než Ježíše samotného.
Když sestupovali z hory, přikázal jim Ježíš: "Nikomu o tom vidĕní neříkejte, dokud Syn človĕka nebude vzkříšen z mrtvých."

BIBLE KRALICKÁ

A po šesti dnech pojal Ježíš Petra a Jakuba a Jana bratra jeho, i uvedl je na horu vysokou soukromí,
A promĕnil se před nimi. I zastkvĕla se tvář jeho jako slunce, roucho pak jeho učinĕno bílé jako svĕtlo.
A aj, ukázali se jim Mojžíš a Eliáš, rozmlouvající s ním.
A odpovĕdĕv Petr, řekl Ježíšovi: Pane, dobré jest nám tuto býti. Chceš-li, udĕláme tuto tři stánky, tobĕ jeden a Mojžíšovi jeden a Eliášovi jeden.
Když pak on ještĕ mluvil, aj, oblak svĕtlý zastínil je. A aj, hlas z toho oblaku řkoucí: Tentoť jest ten můj milý Syn, v nĕmž mi se dobře zalíbilo, toho poslouchejte.
To uslyšavše učedlníci, padli na tváři své a báli se velmi.
A přistoupiv Ježíš, dotekl se jich, řka: Vstaňte a nebojte se.
Pozdvihše pak očí svých, žádného nevidĕli, než samého Ježíše.
Když pak sstupovali s té hory, přikázal jim Ježíš, řka: Žádnému nepravte tohoto vidĕní, dokudž by Syn človĕka nevstal z mrtvých.

Farář z Arsu - Jan Maria Vianney

4. srpna 2017 v 10:04 | dvě TeReziA

Svatý farář z Arsu

narodil se koncem 18.století v selské rodině ve Francii. Dětství prožil v době Francouzské revoluce. Ačkoli nedosáhl potřebného vzdělání, byl vysvěcen na kněze. Z vesnice Ars se stalo vyhledávané místo. Mnoho kněží na něj nevražilo pro jeho oblíbenost.
Je patronem farářů.

Nikodém

3. srpna 2017 v 8:59 | dvě TeReziA

Jan 3: 1-21

Byl dobrý muž, jmenoval se Nikodém, zeptal se Ježíše na cestu do nebe.
Ježíš ho mĕl rád, učil ho Boží vůli znát.
"Bůh tolik tento svĕt miloval, že svého Syna k lidem poslal,
aby každý, kdo v nĕho vĕří, nezahynul, ale mĕl život vĕčný."

NIKODÉM

Byl členem židovské velerady. Ze strachu před ostatními tajil, že je Kristovým učedníkem. Když byl Kristus ukřižován, prokázal mu spolu s Josefem z Arimatie službu lásky, zatímco vĕtšina apoštolů se schovávala. Pomáhal zmučené Ježíšovo tĕlo sejmout z kříže a pohřbít je do skalní hrobky. To neušlo ve mĕstĕ pozornosti a Nikodém byl vyloučen z velerady.
Janovo evangelium ve třetí kapitole uvádí Nikodémovu rozmluvu s Ježíšem. Na rozdíl od mnoha jiných farizeů mĕl Nikodém otevřené srdce. Ježíš ho pak připravoval na pochopení tajemství křtu.

Jan 3: 1-21


Mezi farizeji byl človĕk jménem Nikodém, člen židovské rady.
Ten přišel k Ježíšovi v noci a řekl mu: "Mistře, víme, že jsi učitel, který přišel od Boha. Neboť nikdo nemůže činit ta znamení, která činíš ty, není-li Bůh s ním."
Ježíš mu odpovĕdĕl: "Amen, amen, pravím tobĕ, nenarodí-li se kdo znovu, nemůže spatřit království Boží."
Nikodém mu řekl: "Jak se může človĕk narodit, když je už starý? Nemůže přece vstoupit do tĕla své matky a podruhé se narodit."
Ježíš odpovĕdĕl: "Amen, amen, pravím tobĕ, nenarodí-li se kdo z vody a z Ducha, nemůže vejít do království Božího.
Co se narodilo z tĕla, je tĕlo, co se narodilo z Ducha, je duch.
Nediv se, že jsem ti řekl: Musíte se narodit znovu.
Vítr vane, kam chce, jeho zvuk slyšíš, ale nevíš, odkud přichází a kam smĕřuje. Tak je to s každým, kdo se narodil z Ducha."
Nikodém se ho otázal: "Jak se to může stát?"
Ježíš mu řekl: "Ty jsi učitel Izraele, a tohle nevíš?
Amen, amen, pravím tobĕ, že mluvíme o tom, co známe, a svĕdčíme o tom, co jsme vidĕli, ale vy naše svĕdectví nepřijímáte.
Jestliže nevĕříte, když jsem k vám mluvil o pozemských vĕcech, jak uvĕříte, budu-li mluvit o nebeských?
Nikdo nevstoupil na nebesa, leč ten, který sestoupil z nebes, Syn človĕka.
Jako Mojžíš vyvýšil hada na poušti, tak musí být vyvýšen Syn človĕka,
aby každý, kdo v nĕho vĕří, mĕl život vĕčný.
Neboť Bůh tak miloval svĕt, že dal svého jediného Syna, aby žádný, kdo v nĕho vĕří, nezahynul, ale mĕl život vĕčný.
Vždyť Bůh neposlal svého Syna na svĕt, aby svĕt soudil, ale aby skrze nĕj byl svĕt spasen.
Kdo v nĕho vĕří, není souzen. Kdo nevĕří, již je odsouzen, neboť neuvĕřil ve jméno jednorozeného Syna Božího.
Soud pak je v tom, že svĕtlo přišlo na svĕt, ale lidé si zamilovali více tmu než svĕtlo, protože jejich skutky byly zlé.
Neboť každý, kdo dĕlá nĕco špatného, nenávidí svĕtlo a nepřichází k svĕtlu, aby jeho skutky nevyšly najevo.
Kdo však činí pravdu, přichází k svĕtlu, aby se ukázalo, že jeho skutky jsou vykonány v Bohu."

BIBLE KRALICKÁ

Byl pak človĕk z farizeů, jménem Nikodém, kníže Židovské.
Ten přišel k Ježíšovi v noci, a řekl jemu: Mistře, víme, že jsi od Boha přišel mistr; nebo žádný nemůže tĕch divů činiti, kteréž ty činíš, leč by Bůh byl s ním.
Odpovĕdĕl Ježíš a řekl jemu: Amen, amen pravím tobĕ: Nenarodí-li se kdo znovu, nemůž vidĕti království Božího.
Řekl jemu Nikodém: Kterak můž človĕk naroditi se, starý jsa? Zdali může po druhé v život matky své vjíti a naroditi se?
Odpovĕdĕl Ježíš: Amen, amen pravím tobĕ: Nenarodí-li se kdo z vody a z Ducha, nemůž vjíti do království Božího.
Což se narodilo z tĕla, tĕlo jest, a což se narodilo z Ducha, duch jest.
Nediviž se, že jsem řekl tobĕ: Musíte se znovu zroditi.
Vítr, kam chce vĕje, a hlas jeho slyšíš, ale nevíš, odkud přichází, a kam jde. Takť jest každý, kdo se z Ducha narodil.
Odpovĕdĕl Nikodém a řekl jemu: Kterak mohou tyto vĕci býti?
Odpovĕdĕl Ježíš a řekl jemu: Ty jsi mistr v Izraeli, a toho neznáš?
Amen, amen pravím tobĕ: Že což víme, mluvíme, a což jsme vidĕli, svĕdčíme, ale svĕdectví našeho nepřijímáte.
Ponĕvadž zemské vĕci mluvil jsem vám, a nevĕříte, kterak, budu-li vám praviti nebeské, uvĕříte?
A jistĕ žádnýť nevstoupil v nebe, než ten, kterýž sstoupil s nebe, Syn človĕka, kterýž jest v nebi.
A jakož Mojžíš povýšil hada na poušti, takť musí povýšen býti Syn človĕka,
Aby každý, kdož vĕří v nĕho, nezahynul, ale mĕl život vĕčný.
Nebo tak Bůh miloval svĕt, že Syna svého jednorozeného dal, aby každý, kdož vĕří v nĕho, nezahynul, ale mĕl život vĕčný.
Neboť neposlal Bůh Syna svého na svĕt, aby odsoudil svĕt, ale aby spasen byl svĕt skrze nĕho.
Kdož vĕří v nĕho, nebude odsouzen, ale kdož nevĕří, jižť jest odsouzen; nebo neuvĕřil ve jméno jednorozeného Syna Božího.
Totoť pak jest ten soud, že svĕtlo přišlo na svĕt, ale milovali lidé více tmu nežli svĕtlo; nebo skutkové jejich byli zlí.
Každý zajisté, kdož zle činí, nenávidí svĕtla, a nejde k svĕtlu, aby nebyli trestáni skutkové jeho.
Ale kdož činí pravdu, jde k svĕtlu, aby zjeveni byli skutkové jeho, že v Bohu učinĕni jsou.

Samson

27. července 2017 v 9:15 | dvě TeReziA


28.července má také svátek Samson.
"Šamšu" znamená slunce a patří k nejstarší jménům svĕta.
Biblický Samson mĕl velikou sílu a bohatou hřívu zářivých vlasů. Mĕl ochránit svůj lid před Pelištejci (Filištýnci). Miloval však jednu ženu, Dalilu, a ta ho zradila.

Soudců 16: 1-30

Samson velkou sílu má,
ve vlasech je schovaná.
Ale zradu nečekal
od ženy, kterou miloval.
Když v noci Samson spal,
vlasy mu nepřítel ostřihal.
Samson svou velikou sílu ztratil,
nepřítel ho zajal a oslepil.
Ale vlasy pomalu rostou
a Samson dostal zpĕt svou sílu velkou.
Jednou, když ho přivázali ke sloupům,
zbořil nepřátelům jejich krásný dům.

Soudců 16: 4 - 30

Potom se zamiloval do ženy v Hroznovém úvalu. Jmenovala se Delíla.
přišla k ní pelištejská knížata se žádostí: "Hleď na nĕm vymámit, v čem spočívá jeho veliká síla, jak bychom ho přemohli a spoutali a zneškodnili. Každý z nás ti dá tisíc sto šekelů stříbra."
Delíla tedy naléhala na Samsona: "Prozraď mi přece, v čem spočívá tvá veliká síla a čím tĕ spoutat, abys byl zneškodnĕn?"
Samson jí řekl: "Kdyby mĕ spoutali sedmi syrovými houžvemi, které ještĕ nevyschly, zeslábl bych a byl bych jako kterýkoli človĕk."
Pelištejská knížata jí donesla sedm syrových houžví, které ještĕ nevyschly, a ona ho jimi spoutala.
Přitom u ní v pokojíku na nĕj číhali. Pak křikla na Samsona: "Samsone, jdou na tebe Pelištejci!" Tu zpřetrhal houžve, jako se trhá šňůrka z koudele, když ji sežehne oheň, a nevyšlo najevo, v čem spočívá jeho síla.
Delíla naléhala na Samsona: "Vidíš, jak jsi mĕ obelstil a vykládals mi lži. Teď mi však prozraď, čím bys mohl být spoután."
Odpovĕdĕl jí: "Kdyby mĕ pevnĕ spoutali novými provazy, jichž se dosud nepoužilo, zeslábl bych a byl bych jako kterýkoli človĕk."
I vzala Delíla nové provazy, spoutala ho jimi a křikla na nĕho: "Samsone, jdou na tebe Pelištejci!" Přitom v pokojíku na nĕj číhali. Tu strhal provazy s paží jako nitĕ.
Delíla vyčítala Samsonovi: "I teď jsi mĕ obelstil a vykládáš mi lži. Prozraď mi, čím bys mohl být spoután!" Odpovĕdĕl jí: "Kdybys vpletla mých sedm pramenů vlasů do osnovy."
Učinila tak , upevnila kolíkem a křikla na nĕho: "Samsone, jdou na tebe Pelištejci!" Procitl ze spánku a vytrhl kolík, vratidlo i osnovu.
Zase mu vytýkala: "Jak můžeš říkat: 'Miluji tĕ,' když tvé srdce není při mnĕ! Už třikrát jsi mĕ obelstil a neprozradils mi, v čem je tvá veliká síla."
Když ho po celé dny obtĕžovala svými řečmi a dotírala na nĕho, že z toho byl až k smrti unaven,
otevřel jí své srdce dokořán a řekl jí: "Nikdy se nedotkla mé hlavy břitva, protože jsem od života své matky Boží zasvĕcenec. Kdybych byl oholen, má síla by ode mne odstoupila, zeslábl bych a byl bych jako každý človĕk."
Delíla vidĕla, že jí otevřel své srdce dokořán, a poslala pelištejským knížatům vzkaz: "Tentokrát přijďte, neboť mi otevřel své srdce dokořán." Pelištejská knížata k ní tedy přišla a přinesla s sebou stříbro.
Ona ho uspala na klínĕ, zavolala jednoho muže a dala oholit sedm pramenů vlasů na jeho hlavĕ. Tak se stala příčinou jeho ponížení. Jeho síla od nĕho odstoupila.
Křikla: "Samsone, jdou na tebe Pelištejci!" Procitl ze spánku a pomyslil si: "Dostanu se z toho jako dosud vždycky a pouta setřesu." Nevĕdĕl, že Hospodin od nĕho odstoupil.
Pelištejci se ho zmocnili, vypíchli mu oči a odvlekli ho do Gázy, kde ho spoutali dvojitým bronzovým řetĕzem. Ve vĕzení musel mlít.
Ale vlasy na hlavĕ mu začaly hned po oholení dorůstat.
Pelištejská knížata se shromáždila, aby obĕtovala velkou obĕť svému bohu Dágonovi a aby se oddala radovánkám. Řekli: "Náš bůh nám vydal do rukou Samsona, našeho nepřítele."
Když ho lid vidĕl, vychvaloval svého boha. Volali: "Náš bůh nám vydal do rukou našeho nepřítele, pustošitele naší zemĕ, který mnoho našich skolil."
Rozjařili se a křičeli: "Zavolejte Samsona, ať nám poslouží k nevázaným hrám!" Zavolali tedy Samsona z vĕzení, aby si s ním nevázanĕ pohrávali. Postavili ho mezi sloupy.
Samson požádal mládence, který jej vedl za ruku: "Pusť mĕ, ať mohu ohmatat sloupy, na nichž budova spočívá, a opřít se o nĕ!"
Dům byl plný mužů i žen, byla tam všechna pelištejská knížata. I na střeše bylo na tři tisíce mužů a žen, hodlajících přihlížet nevázaným hrám se Samsonem.
I volal Samson k Hospodinu a prosil: "Panovníku Hospodine, rozpomeň se na mne a dej mi prosím jen ještĕ tentokrát sílu, Bože, abych rázem mohl vykonat na Pelištejcích pomstu za svoje oči!"
Pak Samson pevnĕ objal oba prostřední sloupy, na nichž budova spočívala, a vzepřel se proti nim, proti jednomu pravicí a proti druhému levicí.
A řekl: "Ať zhynu zároveň s Pelištejci!" Napnul sílu, a dům se zřítil na knížata i na všechen lid, který byl v nĕm, takže mrtvých, které usmrtil umíraje, bylo víc než tĕch, které usmrtil zaživa.

BIBLE KRALICKÁ

Potom pak zamiloval ženu v údolí Sorek, jejíž jméno bylo Dalila.
I přišli knížata Filistinská k ní a řekli jí: Oklamej ho a zvĕz, v čem jest síla jeho tak veliká, a jak bychom přemohli jej, abychom svížíce, skrotili jej; tobĕ pak jeden každý z nás dáme tisíc a sto lotů stříbra.
Tedy řekla Dalila Samsonovi: Prosím, oznam mi, v čem jest tak veliká síla tvá, a čím bys svázán a zemdlen býti mohl?
Odpovĕdĕl jí Samson: Kdyby mne svázali sedmi houžvemi surovými, kteréž ještĕ neuschly, tedy zemdlím, a budu jako jiný človĕk.
I přinesli jí knížata Filistinská sedm houžví surových, kteréž ještĕ neuschly, a svázala ho jimi.
(V zálohách pak nastrojeni byli nĕkteří u ní v komoře.) I řekla jemu: Filistinští na tĕ, Samsone. A on roztrhl houžve, jako by přetrhl nit koudelnou, přistrče k ohni, a není poznána síla jeho.
Tedy řekla Dalila Samsonovi: Aj, oklamals mne a lživĕ jsi mi mluvil. Prosím, oznam mi nyní, čím bys mohl svázán býti?
Kterýž odpovĕdĕl jí: Kdyby mne tuze svázali novými provazy, jimiž by ještĕ nic dĕláno nebylo, tedy zemdlím a budu jako kdokoli jiný z lidí.
I vzala Dalila provazy nové a svázala ho jimi, a řekla jemu: Filistinští na tĕ, Samsone. (Zálohy pak nastrojeny byly v komoře.) I roztrhl je na rukou svých jako nitku.
Tedy řekla Dalila Samsonovi: Až dosavad jsi mne svodil, a mluvils mi lež. Povĕziž mi, čím bys svázán býti mohl. Odpovĕdĕl jí: Kdybys přivila sedm pramenů z vlasů hlavy mé k vratidlu tkadlcovskému.
Což učinivši, zarazila hřebem, a řekla jemu: Filistinští na tĕ, Samsone. A procítiv ze sna svého, vytrhl hřeb, osnovu i s vratidlem.
Opĕt řekla jemu: Kterak ty pravíš: Miluji tĕ, ponĕvadž srdce tvé není se mnou? Již jsi mne potřikrát oklamal a neoznámils mi, v čem jest tak veliká síla tvá.
Když tedy trápila jej slovy svými každého dne, a obtĕžovala jej, umdlena jest duše jeho, jako by již mĕl umříti.
I otevřel jí cele srdce své a řekl jí: Břitva nevešla nikdy na hlavu mou, nebo Nazarejský Boží jsem od života matky své. Kdybych oholen byl, odešla by ode mne síla má, a zemdlel bych a byl jako jiný človĕk.
Viduci pak Dalila, že by cele otevřel jí srdce své, poslala a zavolala knížat Filistinských tĕmi slovy: Poďte ještĕ jednou, nebo otevřel mi cele srdce své. Tedy přišli knížata Filistinská k ní, nesouce stříbro v rukou svých.
I uspala ho na klínĕ svém a povolala holiče, i dala oholiti sedm pramenů vlasů hlavy jeho. I počala jím strkati, když odešla od nĕho síla jeho.
A řekla: Filistinští na tĕ, Samsone. Procítiv pak ze sna svého, řekl: Vyjdu jako i prvé, a probiji se skrze nĕ. Nevĕdĕl však, že Hospodin odstoupil od nĕho.
Tedy javše ho Filistinští, vyloupili mu oči, a dovedše ho do Gázy, svázali jej dvĕma řetĕzy železnými. A mlel v domĕ vĕzňů.
Potom počaly mu vlasy na hlavĕ odrostati po oholení.
Knížata pak Filistinská shromáždili se, aby obĕtovali obĕt velikou bohu svému Dágonovi a aby se veselili; nebo řekli: Dalť jest bůh náš v ruce naše Samsona nepřítele našeho.
A když uzřel jej lid, chválili boha svého; nebo pravili: Dalť jest bůh náš v ruce naše nepřítele našeho a zhoubce zemĕ naší, kterýž mnohé z našich zmordoval.
I stalo, když se rozveselilo srdce jejich, že řekli: Zavolejte Samsona, aby kratochvílil před námi. Tedy povolali Samsona z domu vĕzňů, aby hral před nimi; i postavili ho mezi sloupy.
Nebo řekl Samson pacholeti, kteréž ho za ruku vodilo: Přiveď mne, ať mohu omakati sloupy, na nichž dům stojí, a zpodepříti se na nĕ.
Dům pak plný byl mužů a žen, a byla tam všecka knížata Filistinská, ano i na vrchu okolo tří tisíc mužů a žen, kteříž dívali se, když Samson hral.
I volal Samson k Hospodinu, a řekl: Panovníče Hospodine, prosím, rozpomeň se na mne, a posilni mne, žádám, toliko aspoň jednou, ó Bože, abych se jednou pomstíti mohl za své obĕ oči nad Filistinskými.
Objav tedy Samson oba sloupy prostřední, na nichž dům ten stál, zpolehl na nĕ, na jeden pravou a na druhý levou rukou svou.
Potom řekl Samson: Nechť umře život můj s Filistinskými. A nalehl silnĕ, i padl dům na knížata a na všecken lid, kterýž byl v nĕm; i bylo mrtvých, kteréž pobil on umíraje, více než tĕch, kteréž pobil, živ jsa.

Jáchym

26. července 2017 v 10:03 | dvě TeReziA

JÁCHYM

otec Panny Marie.

Svatý Jáchym a svatá Anna byli údajní rodiče Panny Marie a dnes (26.července) v církevním kalendáři slaví svůj svátek.

V Novém Zákoně v Bibli ale o nich zmínka není. Jejich jména jsou uvedena v apokryfním evangeliu svatého Jakuba.

Jméno Joachim znamená "přípravu na Pána".

Jáchym a Anna dlouho nemohli mít děti. Jáchym odešel do pouště, tam se modlil a postil. Po čtyřiceti dnech se mu zjevil anděl a řekl mu, že jeho modlitby byly vyslyšeny.

Tradičně je svatý Jáchym zobrazován s lopatou.

Kryštof

25. července 2017 v 12:00 | dvě TeReziA

Kryštof

žil asi ve 2.století v dnešním Turecku. Od svých pohanských rodičů dostal jméno Reprobus. Byl veliký a podobal se obru. Rozhodl se, že bude sloužit jen tomu nejmocnějšímu panovníkovi. Ale žádného takového nenašel. Šel hledat Ježíše Krista. Sedl si u břehu, kde procházelo hodně pocestných, aby jim pomohl přes řeku. Až jednou nesl přes vodu malé dítě. Ale to dítě stále víc těžklo, takže měl Reprobus co dělat, aby přenesl dítě na druhý břeh. "Nediv se," řeklo dítě. "Nesl jsi celý svět. Já jsem Kristus, král, kterého hledáš." Reprobus pochopil a stal se z něho Kryštof.

Jakub Spravedlivý, Mladší, Starší

25. července 2017 v 8:56 | dvě TeReziA

Jakub Spravedlivý

BIBLE - NOVÝ ZÁKON: Jakub, bratr Páně
Jakub vedl jednu z jeruzalémských synagóg, byl prvním jeruzalémským biskupem a ve druhé polovině prvního století našeho letopočtu byl ukamenován.

JAKUB MLADŠÍ

BIBLE - NOVÝ ZÁKON: syn Alfeův
Podle legendy byl svým vzhledem podobný Ježíšovi.
O jeho mučednické smrti podává informaci židovský historik Josefus Flavius ve svých Židovských starožitnostech napsaných v Římě koncem prvního století našeho letopočtu.
PATRON: cukrářů, kramářů, paštikářů, kloboučníků
ATRIBUTY: valchářská tyč, kamení, kyj, kniha, svitek

JAKUB STARŠÍ

BIBLE - NOVÝ ZÁKON: syn Zebedeův
Jakubův bratr byl Jan a pro jejich výbušnou povahu se jim říkalo "synové hromu". Jakub Starší byl popraven v polovině prvního století našeho letopočtu.
PATRON: poutníků, bojovníků, dělníků, lékárníků; na ochranu před revmatismem
ATRIBUTY: kniha, svitek evangelia, svatojakubská mušle

Ježíš a podobenství

16. července 2017 v 10:35 | dvě TeReziA

Nedělní biblické čtení

Ježíš a podobenství



Matouš 13: 3-8
Když človĕk rozsévá zrní, nĕkteré spadne do trní,
jiné zas ptáci sezobnou.
Ale zrna, co se dostanou na půdu úrodnou,
veliké klasy plné zrní z nich za čas vyrostou.


Mt. 13: 1-13
Toho dne vyšel Ježíš z domu a posadil se u moře.

Shromáždil se k nĕmu tak veliký zástup, že musel vstoupit na loď; posadil se v ní a celý zástup stál na břehu.
I mluvil k nim mnoho v podobenstvích: "Vyšel rozsévač rozsívat.
Když rozsíval, padla nĕkterá zrna podél cesty, a přilétli ptáci a sezobali je.
Jiná padla na skalnatou půdu, kde nemĕla dost zemĕ, a hned vzešla, protože nebyla hluboko v zemi.
Ale když vyšlo slunce, spálilo je; a protože nemĕla kořen, uschla.
Jiná zas padla mezi trní; trní vzrostlo a udusilo je.
A jiná zrna padla do dobré zemĕ a dala užitek, nĕkteré sto zrn, jiné šedesát a jiné třicet.
Kdo má uši, slyš!"
Učedníci k nĕmu přistoupili a řekli: "Proč k nim mluvíš v podobenstvích?"
On jim odpovĕdĕl: "Protože vám je dáno znáti tajemství království nebeského, jim však není dáno.
Kdo má, tomu bude dáno a bude mít ještĕ víc; ale kdo nemá, tomu bude odňato i to, co má.
Proto k nim mluvím v podobenstvích, že hledíce nevidí a slyšíce neslyší ani nechápou.


Bible kralická
A v ten den vyšed Ježíš z domu, sedl podlé moře.
I sešli se k nĕmu zástupové mnozí, tak že vstoupiv na lodí, sedĕl, všecken pak zástup stál na břehu.
I mluvil jim mnoho v podobenstvích, řka: Aj, vyšel rozsevač, aby rozsíval.
A když on rozsíval, nĕkterá padla podlé cesty, a přiletĕli ptáci, i szobali je.
Jiná pak padla na místa skalnatá, kdež nemĕla mnoho zemĕ; a rychle vzešla, proto že nemĕla hlubokosti zemĕ.
Ale když slunce vzešlo, vyhořela, a proto že nemĕla kořene, uschla.
Jiná pak padla do trní; i zrostlo trní, a udusilo je.
A jiná padla v zemi dobrou; i vydalo užitek, nĕkteré stý, jiné šedesátý a jiné třidcátý.
Kdo má uši k slyšení, slyš.
Tedy přistoupivše učedlníci, řekli jemu: Proč jim v podobenstvích mluvíš?
On pak odpovĕdĕv, řekl jim: Proto že vám dáno jest znáti tajemství království nebeského, ale jim není dáno.
Nebo kdož má, dáno bude jemu, a rozhojníť se; ale kdož nemá, i to, což má, bude od nĕho odjato.
Protoť v podobenstvích mluvím jim, že vidouce, nevidí, a slyšíce, neslyší, ani rozumĕjí.

Svatý Bonaventura

15. července 2017 v 10:54 | dvě TeReziA

Svatý Bonaventura

žil ve 13.století. Byl italský františkánský filozof a teolog. Jméno Bonaventura mu dal František z Assisi.
Patron: dětí, františkánů, teologů, dělníků.
Atributy: kříž, ze kterého vyrůstají listy, květy nebo plody, někdy anděl, hostie nebo monstrance, zobrazován jako mnich, kardinál, biskup

Blahoslavený Hroznata

14. července 2017 v 9:27 | dvě TeReziA

Blahoslavený Hroznata

byl český šlechtic. Syn Hroznatovce Sezimy, číšníka královny Judity. Blahoslavený Hroznata založil premonstrátské kláštery. Zemřel začátkem 13.století ve vězení, kde zemřel hlady, protože nechtěl zaplatit výkupné.

Svatý Benedikt

11. července 2017 v 12:01 | dvě TeReziA

Svatý Benedikt

se narodil koncem 5.století v Nursii v Itálii. Měl v úctě pannu Marii a s její pomocí si zachoval neporušené srdce. Založil klášter Monte Cassino, kde uvedl v život svá řeholní pravidla. Stal se zakladatelem západního řeholního hnutí. Podpírán svými žáky zemřel ve stoje v polovině 6.století.
Atributy: benediktin, berle, malý had nebo dráček, havran, chléb, kniha, koule, pohár, rozpuklá mísa, trní, síto
Patron: Evropy, učitelů, studujících, horníků, zemědělců

Do Tvých rukou na i-vysílání

10. července 2017 v 20:53 | dvě TeReziA

Do Tvých rukou na i-vysílání

Zajímavý dokument z cyklu "Křížové cesty" vypráví nejen o našem oblíbeném Kopečku v Mikulově, kde si lidé adoptovali kapličky. Svatý kopeček v Mikulově dal zbudovat olomoucký biskup kardinál František z Dietrichsteina. Byl to výraz vděčnosti za překonání morové epidemie, která sužovala Mikulov v první polovině 17.století.

Apoštol Tomáš

3. července 2017 v 14:28 | dvě TeReziA

Apoštol Tomáš


Církevní kalendář dnes slaví apoštola Tomáše. Tomáš, známý jako nevěřící Tomáš, byl jedním z Ježíšových učedníků. Příběh o Tomášovi najdeme v Novém Zákoně, Jan 20: 19-29. Tomáš zrovna chyběl, když se Ježíš po svém zmrtvýchvstání poprvé objevil u svých učedníků. Tomáš ostatním nevěřil, že viděli živého Ježíše: "Neuvěřím, dokud neuvidím!" Za několik dnů se Ježíš opět svým učedníkům zjevil a vyzval Tomáše, aby se dotknul jeho ran. "Můj Pán, můj Bůh!" zvolal Tomáš. Tomáš byl původním povoláním rybář. Po Nanebevstoupení Ježíše Krista se prý vydal do Persie a do Indie. Tam prý potkal tři krále a pokřtil je. Byl prý probodnut kopím, protože dal roztavit bronzovou sochu slunečního boha.
Lukáš 24: 33-48
Lidé se schází v tichosti,
plni smutku a úzkosti.
Ježíš se najednou objevil mezi nimi,
ne mrtvý, ale skutečný a živý.

Narození Jana Křtitele

18. června 2017 v 12:56 | dvě TeReziA
Jan Křtitel

Lukáš 1: 10-25
Jednou se stalo, že andĕl Gabriel přišel na zem za Zachariášem.
"Neboj se, brzy se ti narodí dítĕ. Budeš mít radost a veselí a mnozí se budou radovat z jeho narození."
"Já i Alžbĕta přece staří jsme, podle čeho to poznáme?"
"Jsem andĕl Gabriel, který stojí před Bohem. Mĕl jsem jen k tobĕ promluvit a radostnou zvĕst ti oznámit!"
Bůh manželům požehnal a narodil se Křtitel Jan.

Matouš 3: 13-17
Když v řece Jordánu Jan Křtitel křtil, Ježíš ho tam taky navštívil.
Ježíš pak vystoupil z vody a z nebe se ozval hlas Boží:
"Toto je můj milovaný Syn!"

Velikonoční neděle - Vzkříšení

16. dubna 2017 v 12:48 | dvě TeReziA

Vzkříšení

Na Velikonoční neděli se slaví v katolických kostelech svátek "Zmrtvýchvstání Páně" a taky se na "Boží hod velikonoční" v kostelech světí jídlo, např. velikonoční beránci.

Pranostiky:
Když je hezky na Boží hod velikonoční, s prací na poli zčerstva počni.
Prší-li o velikonočním Hodu, bude v létě nouze o vodu.
Když na velikonoční neděli prší, na každé pondělí až do svatého Ducha pršeti bude.

Lukáš 24: 13-48

Na cestě vidíme tři muže,
dva z nich nic rozesmát nemůže.
Domů se v zármutku vrací a
nemají smysl pro legraci.
Třetí muž s nimi rozmlouvá,
a všechno náhle smysl má.
Poutník jim do srdce radost dal,
dva muži uvěří, že Ježíš z mrtvých vstal.

Lidé se schází v tichosti,
plni smutku a úzkosti.
Ježíš se najednou objevil mezi nimi,
ne mrtvý, ale skutečný a živý.

Bílá sobota

15. dubna 2017 v 9:42 | dvě TeReziA

Bílá sobota

Během Bílé soboty je zvykem tzv. bdění u hrobu. Je to den, kdy Ježíš ležel v hrobě. Po západu slunce začíná velikonoční bdění (vigilie). Před kostely se zapalují velikonoční ohně. Začíná slavnost Kristova vzkříšení.

Před východem slunce se děvčata myjí v rose a je třeba stavení vymést novým koštětem. Tento den se peče mazanec a velikonoční beránek. Chlapci pletou pomlázky z vrbového proutí. Dívky zdobí vajíčka.

Pranostiky:
Když prší do božího hrobu, bude žíznivý rok.
Prší-li v noci na Bílou soboru, bude málo třešní.

Marek 16: 1-8
Ženy do skalního hrobu pospíchají,
vonné masti s sebou mají.
Mrtvému ze srdce rády poslouží,
ale jak kámen od hrobu odvalí?

Lukáš 24: 1-11
Kámen je od hrobu odvalený,
ženy jsou velice překvapeny.
Andělé je ve hrobu přivítali
a bezradných žen se ptali:
"Proč hledáte živého mezi mrtvými?"

Velký pátek

14. dubna 2017 v 10:19 | dvě TeReziA

Velký Pátek

Den smutku a velkého postu. Den, kdy zemřel Ježíš na kříži (15 hodin).

Velký pátek je dnem přísného půstu.

Běhen Velkého pátku jsou hrány v katolických kostelech tzv. Pašijové hry podle sv. Jana. Obřady jsou dlouhé. Vrcholem je uctívání kříže. Eucharistie se v tento den neslaví. Podává se pouze sv. přijímání (z hostií, jež byly proměněny na Zelený čtvrtek). Na Velký pátek se papež modlí křížovou cestu v římském Koloseu.

V noci se prý otevírá země a vydává své poklady. V tento den by se měly otevírat hory a vydávají poklady. Nesmí se prát prádlo, protože by bylo namáčeno do Kristovy krve. Nesmí se ani pracovat na poli. Nemá se nic půjčovat, protože půjčená věc by mohla být očarována. Nemá se hýbat se zemí (rýt, kopat, okopávat).

Pranostiky:
Na Zelený čtvrtek hrachy zasívej, na Velký pátek se zemí nehýbej!
Velký pátek deštivý - dělá rok žíznivý.
Velký pátek vláha - úrodu zmáhá.
Když na Velký pátek hřmí, na poli se urodí.

Jan 19: 16-24
Dřevěný kříž nástroj spravedlnosti kdysi byl,
aby ve veliké říši nikdo nezlobil.
Ježíš na sebe všechny naše hříchy vzal,
a proto na kříži za nás umíral.

Velikonoce

13. dubna 2017 v 21:30 | dvě TeReziA

Velikonoce


Hned po Květné neděli začal PAŚIJOVÝ TÝDEN.

Květná neděle (Pašijová neděle) - připomíná slavný vjezd Ježíše do Jeruzaléma. Pašije - v kostele se předčítá zpráva o umučení Ježíše. Průvod s ratolestmi. U nás jsou oblíbené kočičky.

Modré pondělí (někdy také žluté) - podle modrých látek vyvěšených v kostele.
Šedivé úterý - podle velkého jarního úklidu v domácnostech a vymetání pavučin.
Škaredá středa (někdy také černá) - podle sazí z komínů, které se vymetaly. Den, kdy Jidáš zradil Ježíše. Lidé by se neměli mračit, nebo se budou mračit každou další středu po celý rok.

Zelený čtvrtek - podle zelených jídel (špenát, kopřiva,..). Kostelní zvony tento den odlétají do Říma. Vesnicemi obcházejí chlapci s řehtačkami a klapači.

Velký pátek - nový český státní svátek. Den smutku a velkého postu. Den, kdy zemřel Ježíš na kříži (15 hodin). V noci se prý otevírá země a vydává své poklady. Nesmí se prát prádlo, ani pracovat na poli.

Bílá sobota - podle bílení domácností vápnem. Pečou se mazance a velikonoční beránci. Chlapci pletou pomlázky. Děvčata zdobí vajíčka.

Velikonoční neděle (Boží hod velikonoční) - největší svátek celého liturgického roku. V kostele se světí pokrmy, kterými potom pohostíme a obdarujeme hosty.

Velikonoční pondělí (někdy také červené) - podle červeně obarvených vajec. Muži a chlapci chodí po domech s pomlázkou, aby dívky a ženy byly zdravé.

Svatý Simeon

18. února 2017 v 9:25 | dvě TeReziA

Svatý Simeon

žil v 1.století. Podle Bible byl synem Kleofáše. Kleofáš a pěstoun Ježíše Krista Josef byli bratři. Simeonova matka Marie Kleofášova sestřenice Panny Marie. Svatý Simeon byl v době pronásledování křesťanů udán a umučen.
Patronem: proseb za uzdravení.
Atributy: zbrazován jako stařec s křížem.

Svatý Gracián

17. února 2017 v 10:26 | dvě TeReziA

Svatý Gracián

žil ve 3.století. Byl to rodilý Říman. Stal se knězem a později misionářem v Galii. V Tourrs (ve Francii) se stal biskupem.

Juliána z Nikodémie

16. února 2017 v 9:49 | dvě TeReziA

Juliána z Nikodémie

narodila se koncem 3.století. Od malička ji přitahoval život křesťanů a brzy se stala ze zvědavosti křesťankou. V tu dobu ji ale otec zasnoubil. Juliána řekla, že si mladíka vezme, pokud se nechá pokřtít. Otec i snoubenec Juliánu udali. Byla krutě mučena, ale své víry se nevzdala. Zemřela jako mučednice.

Papež Sivestr

31. prosince 2016 v 11:21 | dvě TeReziA

Svatý Silvestr I.

narodil se v Říme asi v polovině 3.století. Stal se knězem a později papežem. Za císaře Diokleciána se Silvestr ještě jako mladík ukrýval v lesích, protože císař pronásledoval křesťany. Roku 313 bylo povoleno křesťanství - tzv. edikt milánský.
Atributy: papežský ornát, kniha, mušle, býk.
Symbolický význam svátku Silvestra I. - jeden rok končí a s nadějí očekáváme příchod nového.

Silvestr II.

narodil se v polovině 10.století. Byl významným a všestranně vzdělaným učencem - hlavně přírodní vědy a filozofie. Přinesl do Evropy arabské znalosti matematiky a astronomie.

Silvestr III.

narodil se okolo roku 1000 v Římě. Byl 146. papežem.

Kateřina Sienská a Alexandrijská

25. listopadu 2016 v 17:17 | dvě TeReziA

Kateřina Sienská

se narodila v polovině 13.století. Byla to učitelka církve, mystička, panna a italská řeholnice.
Patronka Evropy, pradlen, pomocnice při bolestech hlavy, proti moru, přímluvkyně umírajících.
Atributy: trnová koruna, kříž, stigmata, lilie, růženec, prsten.

Kateřina Alexandrijská

žila okolo roku 300. Mučednice, podle legendy egyptská princezna.
Patronka studentů, učitelů, žáků, námořníků, pomáhá při migréně.
Atributy: kolo

Anička Zelíková

11. září 2016 v 6:57 | dvěTeReziA

Anna Marie Zelíková

byla skromná a nenápadná dívka s citlivým svědomím. Žila v Napajedlech na Moravě. Obdivovala Terezii z Lisieux. Psala si deníky. Na Zelený čtvrtek 1938 se náhodně dozvěděla o zabíjení nenarozených dětí. Modlila se za odpuštění takových hříchů a nabídla za ně svůj život. Na Velký pátek 1938 onemocněla tuberkulózou. Zemřela v 17 letech 11.září 1941.

Mikuláš z Tolentina

10. září 2016 v 13:27 | dvěTeReziA

Mikuláš z Tolentina

Narodil se v polovině 13.století v Itálii. Byl to augustiniánský kněz a lidový kazatel. Věnoval se chudým a nemocným. Jeho přímluva způsobila nejedno zázračné uzdravení. Před smrtí prý řekl: "Ničeho si nejsem vědom, tím však ještě nejsem ospravedlněn, neboť mým soudcem je Pán."
Patron chudých a nemocných, přímluvce trpících v očistci.
Atributy: anděl, augustiniánský hábit, hvězda, kniha, kříž, almužna.

Karel Spinola

10. září 2016 v 9:51 | dvěTeReziA

Karel Spinola

byl jezuitský kněz a mučedník. Narodil se ve druhé polovině 16.století pravděpodobně v Praze. Jeho otec byl Ital a matka česká šlechtična, kteří žili na dvoře císaře Rudolfa II. Karel toužil odjet do cizích zemí a obracet pohany na křesťanskou víru. Nakonec odjel Karel Spinola do Japonska, kde zemřel mučednickou smrtí 10.září roku 1622 spolu se svými druhy.

Svatý Rajmund

31. srpna 2016 v 7:32 | dvěTeReziA

Svatý Rajmund

žil v první polovině 13.století. Pocházel ze šlechtického rodu v Katalánsku. Měl vřelý vztah k Panně Marii. Stal se knězem a vykupoval lidi z otroctví. Jednou, když neměl dostatek peněz, nabídl sám sebe jako rukojmí, a strávil v krutém vězení několik měsíců.
Patron těhotných žen a nenarozených dětí, nevinně obžalovaných a vězněných.
Atributy: černoch, mnich v bílém hábitu, otrok se zámkem na ústech.

Svatý Fiakr

30. srpna 2016 v 7:54 | dvěTeReziA

Svatý Fiakr

žil v 7.století blízko Paříže. Narodil se v Irsku. Legendy vypráví, že z kousku lesa vytvořil nádhernou kvetoucí zahradu, pouze dotykem své hole. Svatý Fiakr se svými druhy bydlel v malém klášteře, pečoval o chudé a uzdravoval nemocné.
Podle něj se začalo drožkám říkat fiakr.
Patron zahradníků, obchodníků s květinami, kovářů.
Atributy: lopata, rýč, věnec růží.

Umučení svatého Jana Křtitele

29. srpna 2016 v 7:23 | dvěTeReziA

Umučení svatého Jana Křtitele

Mt 14, 1-12
Mk 6, 17-29
Josef Flavius (tvrz Macherus, kde měl královský palác Herodes Antipas)

Jan Křtitel byl synem Zachariáše a Alžběty, tety panny Marie. Byl to prorok, "hlas volající na poušti". Ohlašoval příchod Mesiáše a vyzýval k pokání. Herodovi vyčítal jeho nemravný život a chtěl po něm nápravu. Herodes měl Jana celkem rád, ale dal ho uvěznit a jeho manželka Herodiana pomoci lsti a své dcery Salome dosáhla toho, že byl Jan Křtitel sťat.

Svatá Monika

27. srpna 2016 v 7:11 | dvěTeReziA

Svatá Monika (Monika z Tagasty)

žila ve 4.století. Byla to matka svatého Augustina. Narodila se v římské Africe. Byla provdána jako mladá dívka. Cvičila se v trpělivosti.
Zobrazována s vdovským závojem, věncem z růží, knihou, křížem.
Patronka křesťanských žen a matek, vzývána za záchranu duší dětí, při zklamání, nevěře, při problémech s alkoholismem.

Pět svatých bratří

25. srpna 2016 v 17:15 | dvěTeReziA

Pět svatých bratří

dnešními světci jsou Benedikt a jeho druhové Jan, Matouš, Izák a Kristin. Byli to pokračovatelé sv. Vojtěcha. Všech pět žilo v 10.století. Benedikt a Jan byli italští kněží, žáci sv. Romualda. V roce 1001 přišli do Polska, kde žili se svými polskými spolubratry. Žili v poustevně, kterou ale přepadli lupiči a všechny zabili.

Pius X.

21. srpna 2016 v 9:21 | dvěTeReziA

Pius X.

narodil se v první polovině 19.století. Zvolen papežem byl začátkem 20.století. Pius znamená "zbožný" a toto jméno mělo hodně papežů. Heslem Pia X. bylo "všechno obnovit v Kristu". Byl horlivým mariánským ctitelem.

Jan Eudes

19. srpna 2016 v 8:24 | dvěTeReziA

Jan Eudes

narodil se v samém začátku 17.století. Byl to francouzský lidový misionář a kněz.
"Kdyby kněží věděli, jakou moc má kněžské požehnání, více by žehnali. Zvedne-li se zbožně jen jediná ruka k požehnání, démoni se touto silou řítí do propasti."

Svatý Myron

17. srpna 2016 v 7:03 | dvěTeReziA

Svatý Myron

žil ve 3.století, v době krutého pronásledování křesťanů. Myron se stal knězem a při jednom z jeho kázání byl zatčen. Mučením byl nucen k tomu, aby obětoval modlám. Byl hozen šelmám, ale ty se ho nedotkly. Nakonec byl popraven stětím.

Svatý Euplus

12. srpna 2016 v 6:47 | dvěTeReziA

Svatý Euplus

žil ve 3.století. Pocházel údajně z Řecka, ale žil na Sicílii. Nesmírně si vážil Písma svatého. "Poznat Písmo, znamená poznat a milovat Ježíše." Za doby Diokleciánova pronásledování byl Euplus zajat ve chvíli, kdy četl evangelium. Byl bičován a podstoupil mučednickou smrt.

Svatá Klára

11. srpna 2016 v 7:35 | dvěTeReziA

Svatá Klára

narodila se na konci 12.století v Assisi. Pocházela ze šlechtického rodu. Přátelila se se svatým Františkem z Assisi a s naší Anežkou Českou. Založila ženskou větev františkánského řádu.
Patronka televize, pradlen, výšivkářek, malířů skla, vzývána jako ochránkyně slepých a při horečkách.
Atributy berla, ciborium, jednorožec, kalich, monstrance, klaristka.

Svatý Dominik

8. srpna 2016 v 7:36 | dvěTeReziA

Svatý Dominik

Svatý Dominik se narodil konce 12.století ve Španělsku v rytířské rodině Guzmánů. Měl dva nevlastní bratry. Jako sedmiletý byl poslán ke svému strýci, kde se učil především gramatiku a latinu. Jako student měl nejraději knihy a četl je ve dne, v noci. Ale když nastal v zemi hlad, Dominik rozdal chudým všechno, co měl, dokonce i svoje milované knihy prodal. Vyžádal si od papeže v Římě povolení, aby mohl v jižní Francii kázat. Oblékl si chudé roucho, bos a bez peněz se vydal na cestu. Snažil se své protivníky mírnou cestou přesvědčit a ukázat jim pravdivou víru. Jedl chléb a pil vodu a spával na zemi. Protože se k němu přidávali "spolupracovníci", chtěl si vyžádat u papeže povolení k založení nového řádu. Ale papež mu povolení nedal. Tehdy se seznámil s Františkem z Assisi.
 
 

Reklama