Náboženstvi

Nedělní čtení - Matouš

10. září 2017 v 11:17 | dvě TeReziA

Matouš 18: 15-20


Ježíš řekl svým učedníkům: "Když tvůj bratr zhřeší proti tobĕ, jdi a pokárej ho mezi čtyřma očima. Dá-li si od tebe říci, svého bratra jsi získal. Nedá-li si však říci, přiber si ještĕ jednoho nebo dva, aby 'každá výpovĕď byla potvrzena ústy dvou nebo tří svĕdků'. Když je však neposlechne, povĕz to církvi. Jestliže však neposlechne ani církev, ať je pro tebe jako pohan nebo celník. Amen, pravím vám: Všecko, co svážete na zemi, bude svázáno na nebi, a všecko, co rozvážete na zemi, bude rozvázáno na nebi. Opĕt vám říkám: Jestliže se shodnou na zemi dva z vás na jakékoliv vĕci a budou o ni prosit, dostanou ji od mého nebeského Otce. Neboť kde jsou dva nebo tři shromáždĕni ve jménu mém, tam jsem já uprostřed nich."

BIBLE KRALICKÁ


Zhřešil-li by pak proti tobĕ bratr tvůj, jdi a potresci ho mezi sebou a jím samým. Uposlechl-li by tebe, získal jsi bratra svého.
Jestliže by pak neuposlechl, přijmi k sobĕ ještĕ jednoho aneb dva, aby v ústech dvou neb tří svĕdků stálo každé slovo.
Pakliť by jich neuposlechl, povĕz církvi. Jestliže pak i církve neuposlechne, budiž tobĕ jako pohan a publikán.
Amen pravím vám: Cožkoli svížete na zemi, budeť svázáno i na nebi; a cožkoli rozvížete na zemi, budeť rozvázáno i na nebi.
Opĕt pravím vám: Jestliže by dva z vás svolili se na zemi o všelikou vĕc, za kterouž by koli prosili, staneť se jim od Otce mého nebeského.
Nebo kdežkoli shromáždí se dva neb tři ve jménu mém, tuť jsem já u prostřed nich.

Mikuláš z Tolentina

10. září 2017 v 10:55 | dvě TeReziA

Mikuláš z Tolentina

Narodil se v polovině 13.století v Itálii. Byl to augustiniánský kněz a lidový kazatel. Věnoval se chudým a nemocným. Jeho přímluva způsobila nejedno zázračné uzdravení. Před smrtí prý řekl: "Ničeho si nejsem vědom, tím však ještě nejsem ospravedlněn, neboť mým soudcem je Pán."
Patron chudých a nemocných, přímluvce trpících v očistci.
Atributy: anděl, augustiniánský hábit, hvězda, kniha, kříž, almužna.

Karel Spinola

10. září 2017 v 10:53 | dvě TeReziA

Karel Spinola

byl jezuitský kněz a mučedník. Narodil se ve druhé polovině 16.století pravděpodobně v Praze. Jeho otec byl Ital a matka česká šlechtična, kteří žili na dvoře císaře Rudolfa II. Karel toužil odjet do cizích zemí a obracet pohany na křesťanskou víru. Nakonec odjel Karel Spinola do Japonska, kde zemřel mučednickou smrtí 10.září roku 1622 spolu se svými druhy.

Ježíš a Kříž

3. září 2017 v 9:37 | dvě TeReziA
Mt 16,21-27
Ježíš začal svým učedníkům naznačovat, že bude muset jít do Jeruzaléma, mnoho trpĕt od starších, veleknĕží a učitelů Zákona, že bude zabit a třetího dne že bude vzkříšen. Petr si ho vzal stranou a začal mu to rozmlouvat: "Bůh uchovej, Pane! To se ti nikdy nestane!" On se však obrátil a řekl Petrovi: "Jdi mi z očí, satane! Pohoršuješ mĕ, neboť nemáš na mysli vĕci božské, ale lidské!" Tehdy řekl Ježíš svým učedníkům: "Kdo chce jít za mnou, zapři sám sebe, vezmi svůj kříž a následuj mĕ! Neboť kdo by chtĕl svůj život zachránit, ztratí ho, kdo však svůj život pro mne ztratí, nalezne ho. Neboť co prospĕje človĕku, když získá celý svĕt, ale ztratí svou duši? Nebo jakou dá človĕk náhradu za svou duši? Syn človĕka přijde ve slávĕ svého Otce se svými andĕly a tehdy odplatí každému podle jeho jednání."
BIBLE KRALICKÁ
A od té chvíle počal Ježíš oznamovati učedlníkům svým, že musí jíti do Jeruzaléma, a mnoho trpĕti od starších a předních knĕží {biskupů} a od zákonníků, a zabit býti, a třetího dne z mrtvých vstáti.
I odved ho Petr, počal mu přimlouvati, řka: Odstup to od tebe, Pane, nikoli nestanese tobĕ toho.
Kterýžto obrátiv se, řekl Petrovi: Jdi za mnou, satane, ku pohoršení jsi mi; nebo nechápáš tĕch vĕcí, kteréž jsou Boží, ale kteréž jsou lidské.
Tedy řekl Ježíš učedlníkům svým: Chce-li kdo za mnou přijíti, zapřiž sebe sám, a vezmi kříž svůj, a následujž mne.
Nebo kdož by chtĕl duši svou zachovati, ztratíť ji; kdož by pak ztratil duši svou pro mne, nalezneť ji.
Nebo co jest platno človĕku, by všecken svĕt získal, své pak duši uškodil? Aneb kterou dá človĕk odmĕnu za duši svou?
Syn zajisté človĕka přijde v slávĕ Otce svého s andĕly svými, a tehdáž odplatí jednomu každému podlé skutků jeho.

Podobenství o hřivnách

2. září 2017 v 10:50 | dvě TeReziA

Matouš 25,14-30

Ježíš řekl svým učedníkům toto podobenství: "Jeden človĕk se chystal na cesty: zavolal si služebníky a svĕřil jim svůj majetek. Jednomu dal pĕt hřiven, druhému dvĕ a třetímu jednu, každému podle jeho schopností, a odcestoval. Ten, který dostal pĕt hřiven, hned šel, (podnikavĕ) jich využil a vyzískal pĕt dalších. Stejnĕ i ten, který dostal dvĕ, vyzískal dvĕ další. Ale ten, který dostal jednu, šel, vykopal v zemi (jámu) a peníze svého pána ukryl. Po delší dobĕ se pán tĕch služebníků vrátil a dal se s nimi do účtování. Přistoupil ten, který dostal pĕt hřiven, přinesl s sebou pĕt dalších a řekl: "Pane, pĕt hřiven jsi mi svĕřil, hle - dalších pĕt jsem vydĕlal." Pán mu řekl: "Správnĕ, služebníku dobrý a vĕrný. Málo jsi spravoval vĕrnĕ, mnoho ti svĕřím. Pojď se radovat se svým pánem." Přistoupil i ten, který dostal dvĕ hřivny, a řekl: "Pane, dvĕ hřivny jsi mi svĕřil, hle - další dvĕ jsem vydĕlal." Pán mu řekl: "Správnĕ, služebníku dobrý a vĕrný. Málo jsi spravoval vĕrnĕ, mnoho ti svĕřím. Pojď se radovat se svým pánem." Přistoupil pak i ten, který dostal jednu hřivnu, a řekl: "Pane, vím, že jsi tvrdý človĕk; sklízíš, kde jsi nesel, a sbíráš, kde jsi nerozsypal: Mĕl jsem strach, a proto jsem šel a tvou hřivnu ukryl v zemi. Tady máš, co ti patří." Pán mu odpovĕdĕl: "Služebníku špatný a líný! Vĕdĕl jsi, že sklízím, kde jsem nesel, a sbírám, kde jsem nerozsypal? Mĕl jsi tedy moje peníze uložit u smĕnárníků a já bych si při návratu vyzvedl i s úrokem, co je moje. Vezmĕte mu tu hřivnu a dejte tomu, který má deset hřiven. Neboť každému, kdo má, bude dáno a bude mít nadbytek. Kdo nemá, tomu bude vzato i to, co má. A tohoto služebníka, který není k ničemu, hoďte ven do temnot. Tam bude pláč a skřípĕní zubů."

BIBLE KRALICKÁ


I dal jednomu pět hřiven, jinému pak dvě, a jinému jednu, každému podlé možnosti jeho, i odšel hned na cestu.
Odšed pak ten, kterýž vzal pět hřiven, těžel jimi, i vydělal jiných pět hřiven.
Též i ten, kterýž dvě, získal i on jiné dvě.
Ale ten, kterýž vzal jednu, odšed, zakopal ji v zemi, a skryl peníze pána svého.
Po mnohém pak času přišel pán těch služebníků, i činil s nimi počet.
A přistoupiv ten, kterýž byl pět hřiven vzal, podal jiných pět hřiven, řka: Pane, pět hřiven dal jsi mi, aj, jiných pět hřiven získal jsem jimi.
I řekl mu pán jeho: To dobře, služebníče dobrý a věrný, nad málem byl jsi věrný, nad mnohem tebe ustanovím. Vejdiž v radost pána svého.
Přistoupiv pak ten, kterýž byl dvě hřivně vzal, dí: Pane, dvě hřivně jsi mi dal, aj, jiné dvě hřivně získal jsem jimi.
Řekl mu pán jeho: To dobře, služebníče dobrý a věrný, nad málem byl jsi věrný, nad mnohem tebe ustanovím. Vejdiž v radost pána svého.
Přistoupiv pak i ten, kterýž vzal jednu hřivnu, řekl: Pane, věděl jsem, že jsi ty člověk přísný, žna, kde jsi nerozsíval, a zbíraje, kde jsi nerozsypal.
I boje se, odšel jsem a skryl hřivnu tvou v zemi. Aj, teď máš, což tvého jest.
A odpovídaje pán jeho, řekl mu: Služebníče zlý a lenivý, věděl jsi, že žnu, kdež jsem nerozsíval, a zbírám, kdež jsem nerozsypal.
Protož měl jsi ty peníze mé dáti penězoměncům, a já přijda, byl bych vzal, což jest mého, s požitkem.
Nu vezmětež od něho tu hřivnu, a dejte tomu, kterýž má deset hřiven.
(Nebo každému majícímu bude dáno, a bude více míti, od nemajícího pak i to, což má, bude odjato.)
A toho neužitečného služebníka uvrzte do těch temností zevnitřních. Tamť bude pláč a škřipení zubů.

Podobenství o deseti pannách

1. září 2017 v 18:14 | dvě TeReziA

Podobenství o deseti pannách

Matouš 25: 1-13

Tehdy bude království nebeské, jako když deset družiček vzalo lampy a vyšlo naproti ženichovi.
Pĕt z nich bylo pošetilých a pĕt rozumných.
Pošetilé vzaly lampy, ale nevzaly si s sebou olej.
Rozumné si vzaly s lampami i olej v nádobkách.
Když ženich nepřicházel, na všechny přišla ospalost a usnuly.
Uprostřed noci se rozlehl křik: 'Ženich je tu, jdĕte mu naproti!'
Všechny družičky procitly a dávaly do pořádku své lampy.
Tu řekly ty pošetilé rozumným: 'Dejte nám trochu oleje, naše lampy dohasínají!'
Ale rozumné odpovĕdĕly: 'Nemůžeme, nedostávalo by se nám ani vám. Jdĕte radĕji ke kupcům a kupte si!'
Ale zatímco šly kupovat, přišel ženich, a které byly připraveny, vešly s ním na svatbu; a dveře byly zavřeny.
Potom přišly i ty ostatní družičky a prosily: 'Pane, pane, otevři nám!'
Ale on odpovĕdĕl: 'Amen, pravím vám, neznám vás.'
Bdĕte tedy, protože neznáte den ani hodinu.

BIBLE KRALICKÁ


Tehdy podobno bude království nebeské desíti pannám, kteréžto vzavše lampy své, vyšly proti ženichovi.
Pĕt pak z nich bylo opatrných, a pĕt bláznivých.
Ty bláznivé vzavše lampy své, nevzaly s sebou oleje.
Opatrné pak vzaly olej v nádobkách svých s lampami svými.
A když prodlíval ženich, zdřímaly všecky a zesnuly.
O půlnoci pak stal se křik: Aj, ženich jde, vyjdĕte proti nĕmu.
Tedy vstaly všecky ty panny, a ozdobily lampy své.
Bláznivé pak opatrným řekly: Udĕlte nám oleje svého, nebo lampy naše hasnou.
I odpovĕdĕly ty opatrné, řkouce: Aby se snad nám i vám nenedostalo. Jdĕte radĕji k prodavačům, a kupte sobĕ.
A když odešly kupovati, přišel ženich, a které hotovy byly, vešly s ním na svadbu. I zavříny jsou dvéře.
Potom pak přišly i ty druhé panny, řkouce: Pane, pane, otevři nám.
A on odpovĕdĕv, řekl: Amen, pravím vám, neznámť vás.
Bdĕtež tedy; nevíte zajisté dne ani hodiny, v kterou Syn človĕka přijde.

Svatý Jiljí

1. září 2017 v 10:22 | dvě TeReziA

Svatý Jiljí

žil ve druhé polovině 7.století. Narodil se v Athénách v Řecku. Jeden ze čtrnácti svatých pomocníků. Přicházelo za ním mnoho poutníků. Jiljí žil jako poustevník v jeskyni. Krmil se mlékem divoké laně. Jednou král na lovu vystřelil na laň a omylem postřelil Jiljího. Král si poustevníka oblíbil a nechal tam postavit klášter.
Atributy: laň, jelen
Patron: pomáhá při nemocech - rakovina, epilepsie, duševní choroby, ženská neplodnost, noční múry
Pranostiky:
Svatý Jiljí slunce mírní.
Svatý Jiljí oráč je pilný.
Jaké počasí o Jiljím panuje, takové po celý podzim se ukazuje.

Ježíš a parusie

31. srpna 2017 v 12:22 | dvě TeReziA

Matouš 24: 42-51


Bdĕte tedy, protože nevíte, v který den váš Pán přijde.
Uvažte přece: Kdyby hospodář vĕdĕl, v kterou noční dobu přijde zlodĕj, bdĕl by a zabránil by mu vloupat se do domu.
Proto i vy buďte připraveni, neboť Syn človĕka přijde v hodinu, kdy se nenadĕjete.
Když pán ustanovuje nad svou čeledí služebníka, aby jim včas dával pokrm, který služebník je vĕrný a rozumný?
Blaze tomu služebníku, kterého pán při svém příchodu nalezne, že tak činí.
Amen, pravím vám, že ho ustanoví nade vším, co mu patří.
Když si však špatný služebník řekne: 'Můj pán nejde,'
a začne bít své spoluslužebníky, hodovat a pít s opilci,
tu pán toho služebníka přijde v den, kdy to nečeká, a v hodinu, kterou netuší,
vyžene ho a vykáže mu údĕl mezi pokrytci; tam bude pláč a skřípĕní zubů.

BIBLE KRALICKÁ


Bdĕtež tedy, ponĕvadž nevíte, v kterou hodinu Pán váš přijíti má.
Toto pak vĕzte, že byť vĕdĕl hospodář, v které by bdĕní zlodĕj mĕl přijíti, bdĕl by zajisté, a nedal by podkopati domu svého.
Protož i vy buďte hotovi; nebo v tu hodinu, v kterouž se nenadĕjete, Syn človĕka přijde.
Kdož tedy jest ten služebník vĕrný a opatrný, kteréhož ustanovil pán jeho nad čeledí svou, aby jim dával pokrm v čas?
Blahoslavený služebník ten, kteréhož přijda pán jeho, nalezl by, an tak činí.
Amen pravím vám, že nade vším statkem svým ustanoví jej.
Jestliže by pak řekl zlý služebník ten v srdci svém: Prodlívá pán můj přijíti,
I počal by bíti spoluslužebníky, jísti pak a píti s opilci:
Přijdeť pán služebníka toho v den, v kterýž se nenadĕje, a v hodinu, v kterouž neví.
I oddĕlíť jej, a díl jeho položí s pokrytci. Tamť bude pláč a škřipení zubů.

Svatý Rajmund

31. srpna 2017 v 9:34 | dvě TeReziA

Svatý Rajmund

žil v první polovině 13.století. Pocházel ze šlechtického rodu v Katalánsku. Měl vřelý vztah k Panně Marii. Stal se knězem a vykupoval lidi z otroctví. Jednou, když neměl dostatek peněz, nabídl sám sebe jako rukojmí, a strávil v krutém vězení několik měsíců.
Patron těhotných žen a nenarozených dětí, nevinně obžalovaných a vězněných.
Atributy: černoch, mnich v bílém hábitu, otrok se zámkem na ústech.

Ježíš a farizeové: obílené hroby

30. srpna 2017 v 10:33 | dvě TeReziA

Matouš 23: 23-28


Bĕda vám, zákoníci a farizeové, pokrytci! Odevzdáváte desátky z máty, kopru a kmínu, a nedbáte na to, co je v Zákonĕ důležitĕjší: právo, milosrdenství a vĕrnost. Toto bylo třeba činit a to ostatní nezanedbávat.
Slepí vůdcové, cedíte komára, ale velblouda spolknete!
Bĕda vám, zákoníci a farizeové, pokrytci! Očišťujete číše a talíře zvenčí, ale uvnitř jsou plné hrabivosti a chtivosti.
Slepý farizeji, vyčisť především vnitřek číše, a bude čistý i vnĕjšek.
Bĕda vám, zákoníci a farizeové, pokrytci! Podobáte se obíleným hrobům, které zvenčí vypadají pĕknĕ, ale uvnitř jsou plné lidských kostí a všelijaké nečistoty.
Tak i vy se navenek zdáte lidem spravedliví, ale uvnitř jste samé pokrytectví a nepravost.

BIBLE KRALICKÁ


Bĕda vám, zákonníci a farizeové pokrytci, že dáváte desátky z máty a z kopru a z kmínu, a opouštíte to, což tĕžšího jest v zákonĕ, soud a milosrdenství a vĕrnost. Tyto vĕci mĕli jste činiti a onĕch neopouštĕti.
Vůdcové slepí, kteříž cedíte komára, velbouda pak požíráte.
Bĕda vám, zákonníci a farizeové pokrytci, že čistíte po vrchu konvice a misy, a vnitř plné jsou loupeže a nestředmosti.
Farizei slepče, vyčisť prvé to, což vnitř jest v konvi a v mise, aby i to, což jest zevnitř, bylo čisto.
Bĕda vám, zákonníci a farizeové pokrytci, že jste se připodobnili hrobům zbíleným, kteříž sic zdadí se zevnitř krásní, ale vnitř jsou plní kostí umrlčích i vší nečistoty.
Tak i vy zevnitř zajisté zdáte se lidem spravedliví, ale vnitř plní jste pokrytství a nepravosti.

Svatý Fiakr

30. srpna 2017 v 8:56 | dvě TeReziA

Svatý Fiakr

žil v 7.století blízko Paříže. Narodil se v Irsku. Legendy vypráví, že z kousku lesa vytvořil nádhernou kvetoucí zahradu, pouze dotykem své hole. Svatý Fiakr se svými druhy bydlel v malém klášteře, pečoval o chudé a uzdravoval nemocné.
Podle něj se začalo drožkám říkat fiakr.
Patron zahradníků, obchodníků s květinami, kovářů.
Atributy: lopata, rýč, věnec růží.

Jan Křtitel a Salome

29. srpna 2017 v 21:36 | dvě TeReziA

Marek 6: 17-29

Tento Herodes totiž dal Jana zatknout a vsadit v poutech do žaláře, protože si vzal za ženu Herodiadu, manželku svého bratra Filipa,
a Jan mu vytýkal: "Není dovoleno, abys mĕl manželku svého bratra!"
Herodias byla plná zloby proti Janovi, ráda by ho zbavila života, ale nemohla.
Herodes se totiž Jana bál, neboť vĕdĕl, že je to muž spravedlivý a svatý, a chránil ho; když ho slyšel, byl celý nejistý, a přece mu rád naslouchal.
Vhodná chvíle nastala, když Herodes o svých narozeninách uspořádal hostinu pro své dvořany, důstojníky a významné lidi z Galileje.
Tu vstoupila dcera té Herodiady, tančila a zalíbila se Herodovi i tĕm, kdo s ním hodovali. Král řekl dívce: "Požádej mĕ, oč chceš, a já ti to dám."
Zavázal se jí přísahou: "Dám ti, co si budeš přát, až do polovice svého království."
Ona vyšla a zeptala se matky: "Oč mám požádat?" Ta odpovĕdĕla: "O hlavu Jana Křtitele."
Dcera spĕchala dovnitř ke králi a přednesla mu svou žádost: "Chci, abys mi dal ihned na míse hlavu Jana Křtitele."
Král se velmi zarmoutil, ale pro přísahu před spolustolovníky nechtĕl ji odmítnout.
Proto poslal kata s příkazem přinést Janovu hlavu. Ten odešel, sťal Jana v žaláři
a přinesl jeho hlavu na míse; dal ji dívce a dívka ji dala své matce.
Když to uslyšeli Janovi učedníci, přišli, odnesli jeho tĕlo a uložili je do hrobu.

BIBLE KRALICKÁ


Ten zajisté Heródes poslav, jal Jana, a vsadil jej do žaláře pro Herodiadu manželku Filipa bratra svého, že ji byl za manželku pojal.
Nebo pravil Jan Heródesovi: Neslušíť tobĕ míti manželky bratra svého.
Herodias pak lest skládala proti nĕmu, a chtĕla jej o hrdlo připraviti, ale nemohla.
Nebo Heródes ostýchal se Jana, vĕda jej býti muže spravedlivého a svatého. I šetřil ho, a slýchaje jej, mnoho i činil, a rád ho poslouchal.
Když pak přišel den příhodný, v nĕmž Heródes, pamatuje den svého narození, učinil večeři knížatům svým a hejtmanům a předním mužům z Galilee,
A když dcera té Herodiady tam vešla a tancovala, a zalíbila se Heródesovi i spoluhodovníkům, řekl král dĕvečce: Pros mne, zač chceš, a dámť.
I přisáhl jí: Že začkoli prositi budeš, dám tobĕ, by pak bylo až do polovice království mého.
Ona pak vyšedši, řekla mateři své: Zač budu prositi? A ona řekla: Za hlavu Jana Křtitele.
A všedši hned s chvátaním k králi, prosila, řkuci: Chci, abys mi dal hned na mise hlavu Jana Křtitele.
Král pak zarmoutiv se velmi, pro přísahu a pro spoluhodovníky nechtĕl jí oslyšeti.
Protož král ten poslav hned kata, rozkázal přinesti hlavu Janovu.
A on odšed, sťal jej v žaláři, a přinesl hlavu jeho na mise, a dal ji dĕvečce, a dĕvečka dala ji mateři své.
Tedy uslyševše to učedlníci jeho, přišli, a vzali tĕlo jeho, a pochovali je v hrobĕ.

Umučení Jana Křtitele

29. srpna 2017 v 18:18 | dvě TeReziA

Umučení svatého Jana Křtitele

Mt 14, 1-12
Mk 6, 17-29
Josef Flavius (tvrz Macherus, kde měl královský palác Herodes Antipas)
Jan Křtitel byl synem Zachariáše a Alžběty, tety panny Marie. Byl to prorok, "hlas volající na poušti". Ohlašoval příchod Mesiáše a vyzýval k pokání. Herodovi vyčítal jeho nemravný život a chtěl po něm nápravu. Herodes měl přesto Jana celkem rád, ale dal ho uvěznit. Herodova manželka Herodiana pomoci lsti a své dcery Salome dosáhla toho, že byl Jan Křtitel popraven stětím.

Rút - žena ze Starého zákona

25. srpna 2017 v 11:10 | dvě TeReziA
Rút 1: 8-18
Rút byla jedna mladá žena, která se náhle vdovou stala.
Svou tchýni velice milovala, byla k ní dobrá a laskavá.
Nový domov k příbuzným hledat jdou, spolu snad hlady neumřou.

Rút 1: 8-18
vybídla cestou Noemi obĕ své snachy: "Jdĕte, vraťte se každá do domu své matky. Nechť vám Hospodin prokáže milosrdenství, jako jste je vy prokazovaly zemřelým i mnĕ.
Kéž vám Hospodin dá, abyste každá našla odpočinutí v domĕ svého muže." A políbila je. Rozplakaly se hlasitĕ
a namítaly jí: " Nikoli, vrátíme se s tebou k tvému lidu."
Ale Noemi jim domlouvala: "Jen se vraťte, mé dcery! Proč byste se mnou chodily? Cožpak mohu ještĕ zrodit syny, aby se stali vašimi muži?
Vraťte se, mé dcery, jdĕte! Vždyť už jsem na vdávání stará. I kdybych si řekla, že mám ještĕ nadĕji, a kdybych se hned této noci vdala a porodila syny,
čekaly byste proto, až by dospĕli? Zdráhaly byste se proto vdát? Nikoli, mé dcery. Můj údĕl je pro vás příliš trpký: Dolehla na mne Hospodinova ruka."
Tu se rozplakaly ještĕ hlasitĕji. Orpa políbila svou tchyni na rozloučenou, avšak Rút se k ní přimkla.
Noemi jí řekla: "Hle, tvá švagrová se vrací ke svému lidu a ke svým bohům. Vrať se také, následuj svou švagrovou!"
Ale Rút jí odvĕtila: "Nenaléhej na mne, abych tĕ opustila a vrátila se od tebe. Kamkoli půjdeš, půjdu, kdekoli zůstaneš, zůstanu. Tvůj lid bude mým lidem a tvůj Bůh mým Bohem.
Kde umřeš ty, umřu i já a tam budu pochována. Ať se mnou Hospodin udĕlá, co chce! Rozdĕlí nás od sebe jen smrt."
Když Noemi vidĕla, že Rút je odhodlána jít s ní, přestala ji přemlouvat.

Rút 2: 2-23
Rút musí tvrdĕ pracovat,
aby s matkou nemĕly hlad.
Sbírá pšeničné klasy,
snad přijdou lepší časy.

Rút 2: 2-23
Moábská Rút řekla Noemi: "Ráda bych šla na pole sbírat klasy za nĕkým, u koho dojdu příznĕ." Noemi jí odpovĕdĕla: "Jdi, má dcero."
Šla tedy, přišla na pole a sbírala za ženci klasy. Shodou okolností patřil ten díl pole Bóazovi z Elímelekovy čeledi.
Tu přišel z Betléma Bóaz a pozdravil žence: "Hospodin s vámi." Odpovĕdĕli: "Hospodin ti žehnej."
Bóaz se otázal svého služebníka, který dozíral na žence: "Čí je to dívka?"
Služebník, který dozíral na žence, odpovĕdĕl: "To je moábská dívka, která se vrátila s Noemi z Moábských polí.
Optala se: 'Mohla bych sbírat a pabĕrkovat za ženci mezi snopy?' Jak přišla, zůstala tu od samého rána až do této chvíle. Jen trochu si tady oddechla."
Bóaz oslovil Rút: "Poslyš, má dcero. Nechoď sbírat na jiné pole a neodcházej odtud. Přidrž se mých dĕveček.
Podívej se vždy, na které části pole budou sklízet, a jdi za nimi. Poručil jsem služebníkům, aby tĕ neobtĕžovali. Budeš-li mít žízeň, jdi k nádobám a napij se vody, kterou služebníci načerpají."
Tu padla na tvář, poklonila se k zemi, a otázala se ho: "Jak to, že jsem u tebe došla příznĕ, že se mĕ ujímáš, ačkoli jsem cizinka?"
Bóaz jí odpovĕdĕl: "Jsem dobře zpraven o všem, co jsi po smrti svého muže učinila pro svou tchyni, že jsi opustila otce a matku i rodnou zemi a odešla jsi k lidu, který jsi dříve neznala.
Nechť ti Hospodin odplatí za tvůj skutek. Ať tĕ bohatĕ odmĕní Hospodin, Bůh Izraele, pod jehož křídla ses přišla ukrýt!"
Ona řekla: "Kéž bys mi i nadále projevoval přízeň, pane. Potĕšil jsi mĕ, že jsi se svou otrokyní mluvil přívĕtivĕ, ačkoli se nemohu rovnat žádné z tvých otrokyň."
Když byl čas k jídlu, řekl jí Bóaz: "Přistup blíž, pojez chleba a namáčej si sousta ve vínĕ." Přisedla si k žencům a on jí nabídl pražené zrní. Najedla se dosyta a ještĕ jí zbylo.
Když vstala, aby sbírala dál, přikázal Bóaz svým služebníkům: "Bude-li sbírat i mezi snopy, nevyčítejte jí to.
Ano, upouštĕjte pro ni klasy z hrstí a nechávejte je ležet. Jen ať sbírá, neokřikujte ji."
Sbírala tedy na tom poli až do večera. Pak vymlátila to, co nasbírala, a byla toho asi éfa ječmene.
Odnesla si jej do mĕsta. Když její tchynĕ spatřila, co nasbírala, a když Rút vyňala i to, co jí zbylo po nasycení, a dala jí,
otázala se: "Kde jsi dnes sbírala? Kde jsi pracovala? Požehnán buď ten, kdo se tĕ ujal." Povĕdĕla tchyni, u koho pracovala: "Muž, u nĕhož jsem dnes pracovala, se jmenuje Bóaz."
Tu řekla Noemi své snaše: "Požehnán buď od Hospodina, který neodňal své milosrdenství od živých ani od mrtvých." A pokračovala: "Ten muž je náš blízký příbuzný, patří k našim zastáncům."
Nato řekla moábská Rút: "Dokonce mĕ vybídl: Přidrž se mých služebníků, dokud nebudou hotovi se sklizní všeho, co mi patří."
Noemi své snaše Rút přisvĕdčila: "Dobře, má dcero, že chceš chodit s jeho dĕvečkami. Aspoň na tebe nebudou na cizím poli dorážet."
Přidržela se tedy Bóazových dĕveček a sbírala, dokud neskončila sklizeň ječmene a pšenice. A bydlela s tchyní.

Pět svatých bratří

25. srpna 2017 v 9:44 | dvě TeReziA

Pět svatých bratří

dnešními světci jsou Benedikt a jeho druhové Jan, Matouš, Izák a Kristin. Byli to pokračovatelé sv. Vojtěcha. Všech pět žilo v 10.století. Benedikt a Jan byli italští kněží, žáci sv. Romualda. V roce 1001 přišli do Polska, kde žili se svými polskými spolubratry. Žili v poustevně, kterou ale přepadli lupiči a všechny zabili.

Čtení na tento den Soudců+Matouš

23. srpna 2017 v 9:42 | dvě TeReziA
SOUDCŮ 9: 8-15

Sešly se pospolu stromy, aby si nad sebou pomazaly krále. Vyzvaly olivu: 'Kraluj nad námi!'
Oliva jim však odpovĕdĕla: 'Mám se vzdát své tučnosti, jíž se uctívají bohové i lidé, a kymácet se nad stromy?'
Stromy pak vyzvaly fík: 'Pojď nad námi kralovat ty!'
Fík jim však odpovĕdĕl: 'Mám se vzdát své sladkosti a svých výborných plodů a kymácet se nad stromy?'
Stromy pak vyzvaly vinnou révu: 'Pojď nad námi kralovat ty!'
Vinná réva jim však odpovĕdĕla: 'Mám se vzdát svého moštu, který je k radosti bohům i lidem, a kymácet se nad stromy?'
I vyzvaly všechny stromy trnitý keř: 'Pojď nad námi kralovat ty!'
A trnitý keř stromům odpovĕdĕl: 'Jestliže mĕ doopravdy chcete pomazat za krále nad sebou, pojďte se schoulit do mého stínu! Jestliže však ne, vyšlehne z trnitého keře oheň a pozře i libanónské cedry!'
Matouš 20,1-16

"Neboť s královstvím nebeským je to tak, jako když jeden hospodář hned ráno vyšel najmout dĕlníky na svou vinici.
Smluvil s dĕlníky denár na den a poslal je na vinici.
Když znovu vyšel o deváté hodinĕ, vidĕl, jak jiní stojí nečinnĕ na trhu,
a řekl jim: 'Jdĕte i vy na mou vinici, a já vám dám, co bude spravedlivé.'
Oni šli. Vyšel opĕt kolem poledne i kolem třetí hodiny odpoledne a učinil právĕ tak.
Když vyšel kolem páté hodiny odpoledne, našel tam další, jak tam stojí, a řekl jim: 'Co tu stojíte celý den nečinnĕ?'
Odpovĕdí mu: 'Nikdo nás nenajal.' On jim řekne: 'Jdĕte i vy na mou vinici.'
Když byl večer, řekl pán vinice svému správci: 'Zavolej dĕlníky a vyplať jim mzdu, a to od posledních k prvním!'
Tak přišli ti, kteří pracovali od pĕti odpoledne, a každý dostal denár.
Když přišli ti první, mĕli za to, že dostanou víc; ale i oni dostali po denáru.
Vzali ho a reptali proti hospodáři:
Tihle poslední dĕlali jedinou hodinu, a tys jim dal stejnĕ jako nám, kteří jsme nesli tíhu dne a vedro!'
On však odpovĕdĕl jednomu z nich: 'Příteli, nekřivdím ti! Nesmluvil jsi se mnou denár za den?
Vezmi si, co ti patří, a jdi! Já chci tomu poslednímu dát jako tobĕ;
nemohu si se svým majetkem udĕlat, co chci? Nebo snad tvé oko závidí, že jsem dobrý?'
Tak budou poslední první a první poslední."
BIBLE KRALICKÁ

Nebo podobno jest království nebeské človĕku hospodáři, kterýž vyšel na úsvitĕ, aby najal dĕlníky na vinici svou.
Smluviv pak s dĕlníky z peníze denního, odeslal je na vinici svou.
A vyšed okolo hodiny třetí, uzřel jiné, ani stojí na trhu zahálejíce.
I tĕm řekl: "Jdĕtež i vy na vinici, a co bude spravedlivého, dám vám."
A oni šli. Opĕt vyšed při šesté a deváté hodinĕ, učinil též.
Při jedenácté pak hodinĕ vyšed, nalezl jiné, ani stojí zahálejíce. I řekl jim: "Pročež tu stojíte, celý den zahálejíce?"
Řkou jemu: "Nebo nižádný nás nenajal." Dí jim: "Jdĕtež i vy na vinici, a což by bylo spravedlivého, vezmete."
Večer pak řekl pán vinice šafáři svému: "Zavolej dĕlníků a zaplať jim, počna od posledních až do prvních."
A přišedše ti při jedenácté hodinĕ najatí, vzali jeden každý po penízi.
Přišedše pak první, domnívali se, že více vezmou, ale vzali i oni jeden každý po penízi.
A vzavše, reptali proti hospodáři,
Řkouce: "Tito poslední jednu hodinu dĕlali, a rovné jsi je nám učinil, kteříž jsme nesli břímĕ dne i horko."
On pak odpovídaje, řekl jednomu z nich: "Příteli, nečiním tobĕ křivdy. Zdaliž jsi z peníze nesmluvil se mnou?
Vezmiž, což tvého jest, a jdi předce, já pak chci tomuto poslednímu dáti jako i tobĕ.
Zdaliž mi nesluší v mém učiniti, což chci? Čili oko tvé nešlechetné jest, že já dobrý jsem?
Takť budou poslední první, a první poslední; nebo mnoho jest povolaných, ale málo vyvolených."

Panna Maria Královna

22. srpna 2017 v 11:01 | dvě TeReziA

Panna Maria Královna

Tento den je zasvěcen matce Ježíše Krista, Panně Marii.
"Po své pravici máš královnu..." odpověď k 45 žalmu
V katolické a pravoslavné církvi je Maria titulována jako Královna či Královna nebes. Podle bible to byla právě ona, která odčinila hřích pramáti Evy a pokořila ďábla. Maria není vladařkou v mocenském slova smyslu, hodnost pouze připomíná, že prožila zázrak mateřství a byla nejen Boží matkou, ale i ženou, která chápala vše lidské. Podle evangelia je největší přímluvkyní za lidstvo u Boha.
Raduj se, královno nebeská, aleluja!
Protože splnil Pán slova svá, aleluja!
Z mrtvých vstal, matko, Ježíš tvůj, aleluja,
u něho za nás oroduj (přimluv se), aleluja.
latinsky:
Regina cæli, lætare, alleluia!
Quia quem meruisti portare, alleluia!
Resurrexit, sicut dixit, alleluia!
Ora pro nobis Deum, alleluia!

Gedeón a anděl

22. srpna 2017 v 10:27 | dvě TeReziA

Gedeón a anděl

Soudců 6: 11-21


I přišel Hospodinův posel a posadil se v Ofře pod posvátným stromem, který náležel Jóašovi Abíezerskému; jeho syn Gedeón mlátil pšenici v lisu, aby s ní utekl před Midjánci.
Hospodinův posel se mu ukázal a oslovil jej: "Hospodin s tebou, udatný bohatýre!"
Gedeón mu odpovĕdĕl: "Dovol, můj pane, je-li s námi Hospodin, proč nás tohle všechno potkává? Kde jsou všechny jeho podivuhodné činy, o nichž nám vypravovali naši otcové? Říkali: 'Což nás Hospodin nevyvedl z Egypta?' Ale teď nás Hospodin zavrhl a vydal do rukou Midjánců."
Hospodin se k nĕmu obrátil a pravil: "Jdi v této své síle a vysvobodíš Izraele z rukou Midjánců. Hle, já tĕ posílám."
On mu však namítl: "Dovol prosím, Panovníku, jak bych mohl Izraele vysvobodit? Můj rod je v Manasesovi nejslabší a já jsem v otcovském domĕ nejnepatrnĕjší."
Ale Hospodin mu řekl: "Protože já budu s tebou, pobiješ Midjánce jako jediného muže."
Tu jej požádal: "Jestliže jsem opravdu našel u tebe milost, dej mi nĕjaké znamení, že se mnou mluvíš ty sám.
Jenom se odtud nevzdaluj, dokud k tobĕ nepřijdu. Rád bych přinesl dar a předložil ti jej." Odpovĕdĕl: "Zůstanu, dokud se nevrátíš."
Gedeón odešel a připravil kůzle a nekvašené chleby z éfy mouky. Maso vložil do košíku, vývar nalil do hrnce, vynesl to k nĕmu pod posvátný strom a nabídl mu to .
Posel Boží mu poručil: "Vezmi maso a nekvašené chleby a polož je na toto skalisko; vývar vylej." On tak učinil.
Hospodinův posel se dotkl koncem napřažené hole, kterou mĕl v ruce, masa a nekvašených chlebů. I vyšlehl ze skály oheň a pohltil maso i nekvašené chleby, zatímco Hospodinův posel mu zmizel z očí.

BIBLE KRALICKÁ


Tedy přišel andĕl Hospodinův a posadil se pod dubem, jenž byl v Ofra, kteréž bylo Joasa Abiezeritského. Gedeon pak syn jeho mlátil obilí na humnĕ, aby vezma, utekl s tím před Madianskými.
I ukázal se jemu andĕl Hospodinův, a řekl jemu: Hospodin s tebou, muži udatný.
Odpovĕdĕl jemu Gedeon: Ó Pane můj, jestliže Hospodin s námi jest, pročež pak na nás přišlo všecko toto? A kde jsou všickni divové jeho, o kterýchž vypravovali nám otcové naši, řkouce: Zdaliž nás z Egypta nevyvedl Hospodin? A nyní opustil nás Hospodin a vydal v ruku Madianských.
A pohledĕv na nĕj Hospodin, řekl: Jdi v této síle své, a vysvobodíš Izraele z ruky Madianských. Zdaliž jsem tĕ neposlal?
Kterýž odpovĕdĕl jemu: Poslyš mne, Pane můj, čím já vysvobodím Izraele? Hle, rod můj chaterný jest v pokolení Manassesovu, a já nejmenší v domĕ otce svého.
Tedy řekl jemu Hospodin: Ponĕvadž já budu s tebou, protož zbiješ Madianské jako muže jednoho.
Jemuž on řekl: Prosím, jestliže jsem nalezl milost před očima tvýma, dej mi znamení, že ty mluvíš se mnou.
Prosím, neodcházej odsud, až zase přijdu k tobĕ, a vynesu obĕt svou a položím před tebou. Odpovĕdĕl on: Jáť posečkám, až se navrátíš.
Tedy Gedeon všed do domu, připravil kozelce, a po mĕřici mouky přesných chlebů. I vložil maso do koše, a polívku vlil do hrnce, i vynesl to k nĕmu pod dub a obĕtoval.
I řekl jemu andĕl Boží: Vezmi to maso a chleby ty nekvašené, a polož na tuto skálu, a polívkou polej. I učinil tak.
Potom zdvihl andĕl Hospodinův konec holi, kterouž mĕl v rukou svých, a dotekl se masa a chlebů přesných; i vystoupil oheň z skály té, a spálil to maso i chleby přesné. A v tom andĕl Hospodinův odšel od očí jeho.

Otázky:

  • Kde byl andĕl? NA SKÁLE/ POD STROMEM / VE STANU
  • Kam mĕl Gedeón položit jídlo? NA SKÁLU/ POD STROM/ NA ZEM
  • Co se stalo s jídlem? SNĔDLI HO/ ZKAZILO SE/ SPÁLIL HO OHEŇ
  • Co se stalo s andĕlem? ZŮSTAL S GEDÓNEM/ SNĔDL JĺDLO/ ZMIZEL

Pius

21. srpna 2017 v 9:46 | dvě TeReziA

Pius X.

narodil se v první polovině 19.století. Zvolen papežem byl začátkem 20.století. Pius znamená "zbožný" a toto jméno mělo hodně papežů. Heslem Pia X. bylo "všechno obnovit v Kristu". Byl horlivým mariánským ctitelem.

Ježíš a bohatý mladík

21. srpna 2017 v 8:53 | dvě TeReziA

Ježíš a bohatý mladík

Matouš 19: 16-24


A hle, kdosi k nĕmu přišel a zeptal se ho: "Mistře, co dobrého mám dĕlat, abych získal vĕčný život?"
On mu řekl: "Proč se mĕ ptáš na dobré? Jediný je dobrý! A chceš-li vejít do života, zachovávej přikázání!"
Otázal se ho: "Která?" Ježíš odpovĕdĕl: "Nebudeš zabíjet, cizoložit, krást, křivĕ svĕdčit,
cti otce a matku, miluj svého bližního jako sám sebe."
Mladík mu řekl: "To jsem všechno dodržoval! Co mi ještĕ schází?"
Ježíš mu odpovĕdĕl: "Chceš-li být dokonalý, jdi, prodej, co ti patří, rozdej chudým, a budeš mít poklad v nebi; pak přijď a následuj mne."
Když mladík uslyšel to slovo, smuten odešel, neboť mĕl mnoho majetku.
Ježíš řekl svým učedníkům: "Amen, pravím vám, že bohatý tĕžko vejde do království nebeského.
Znovu vám říkám, snáze projde velbloud uchem jehly než bohatý do Božího království."

BIBLE KRALICKÁ

A aj, jeden přistoupiv, řekl jemu: Mistře dobrý, co dobrého budu činiti, abych mĕl život vĕčný?
Ale on řekl jemu: Co mne nazýváš dobrým? Žádný není dobrý, než jediný, totiž Bůh. Chceš-li pak vjíti do života, ostříhej přikázaní.
Dí jemu: Kterých? Ježíš pak řekl: Nezabiješ, nezcizoložíš, nepokradeš, nepromluvíš křivého svĕdectví.
Cti otce svého i matku, a milovati budeš bližního svého jako sebe samého.
Dí jemu mládenec: Všeho toho ostříhal jsem od své mladosti. Čehož mi se ještĕ nedostává?
Řekl mu Ježíš: Chceš-li dokonalým býti, jdiž a prodej statek svůj, a rozdej chudým, a budeš míti poklad v nebi, a poď, následuj mne.
Uslyšev pak mládenec tu řeč, odšel, smuten jsa; nebo mĕl statku mnoho.
Ježíš pak řekl učedlníkům svým: Amen pravím vám, že bohatý nesnadnĕ vejde do království nebeského.
A opĕt pravím vám: Snázeť jest velbloudu skrze uši jehly projíti, nežli bohatému vjíti do království Božího.

Ježíš a kananejská žena

20. srpna 2017 v 11:59 | dvě TeReziA

Ježíš a kananejská žena

Matouš 15: 21-28


Ježíš odtud odešel až do okolí Týru a Sidónu.
A hle, jedna kananejská žena z tĕch končin vyšla a volala: "Smiluj se nade mnou, Pane, Synu Davidův! Má dcera je zle posedlá."
Ale on jí neodpovĕdĕl ani slovo. Jeho učedníci přistoupili a žádali ho: "Zbav se jí, vždyť za námi křičí!"
On odpovĕdĕl: "Jsem poslán jen ke ztraceným ovcím z lidu izraelského."
Ale ona přistoupila, klanĕla se mu a řekla: "Pane, pomoz mi!"
On jí odpovĕdĕl: "Nesluší se vzít chléb dĕtem a hodit jej psům."
A ona řekla: "Ovšem, Pane, jenže i psi se živí z drobtů, které spadnou ze stolu jejich pánů."
Tu jí Ježíš řekl: "Ženo, tvá víra je veliká; staň se ti tak, jak chceš." A od té hodiny byla její dcera zdráva.

BIBLE KRALICKÁ

A vyšed odtud Ježíš, bral se do krajin Tyrských a Sidonských.
A aj, žena Kananejská z končin tĕch vyšedši, volala, řkuci jemu: Smiluj se nade mnou, Pane, synu Davidův. Dceru mou hroznĕ trápí ďábelství.
On pak neodpovĕdĕl jí slova. I přistoupivše učedlníci jeho, prosili ho, řkouce: Odbuď ji, neboť volá za námi.
On pak odpovĕdĕv, řekl: Nejsem poslán než k ovcem zahynulým z domu Izraelského.
Ale ona přistoupivši, klanĕla se jemu, řkuci: Pane, pomoz mi.
On pak odpovĕdĕv, řekl: Není slušné vzíti chléb dĕtem a vrci štĕňatům.
A ona řekla: Takť jest, Pane. A však štĕňátka jedí drobty, kteříž padají z stolů pánů jejich.
Tedy odpovídaje Ježíš, řekl jí: Ó ženo, veliká jest víra tvá. Staniž se tobĕ, jakž chceš. I uzdravena jest dcera její v tu hodinu.

Ježíš a děti

19. srpna 2017 v 12:43 | dvě TeReziA

Matouš 19: 13-15

Pán Ježíš rozumí dĕtem. Má rád, jak přemýšlí nad sebou a nad celým svĕtem.
Když učedníci od nĕho pryč dĕti odhání,
Ježíš se ohradí a dĕti jsou zpĕt pozvány: "Nechte dĕti přicházet ke mnĕ."
Bůh dĕti miluje a přeje si, ať je jich plná zemĕ.

Mt 19: 13-15

Tehdy k nĕmu přinášeli dĕti, aby na nĕ vložil ruce a pomodlil se; ale učedníci jim to zakazovali.
Ježíš však řekl: "Nechte dĕti a nebraňte jim jít ke mnĕ; neboť takovým patří království nebeské."
Požehnal jim a šel dál.

BIBLE KRALICKÁ


Tehdy přineseny jsou k nĕmu dítky, aby na nĕ ruce vzkládal a modlil se. Učedlníci pak přimlouvali jim.
Ale Ježíš řekl: Nechte dítek a nebraňte jim jíti ke mnĕ; nebo takovýchť jest království nebeské.
A po vzkládání na nĕ rukou odebral se odtud.

Jan Eudes

19. srpna 2017 v 10:10 | dvě TeReziA

Jan Eudes

narodil se v samém začátku 17.století. Byl to francouzský lidový misionář a kněz.
"Kdyby kněží věděli, jakou moc má kněžské požehnání, více by žehnali. Zvedne-li se zbožně jen jediná ruka k požehnání, démoni se touto silou řítí do propasti."

Jozue a archa úmluvy

17. srpna 2017 v 10:27 | dvě TeReziA

Jozue 3: 13-17


Boží lid je na nohou, u veliké řeky jsou,
ale přebrodit ji nemohou.
Náhle zase mohou dál, uprostřed řeky Jordánu
Hospodin pro nĕ přechod udĕlal.

Jozue 3: 13-17


Jakmile nohy knĕží nesoucích schránu Hospodina, Pána celé zemĕ, spočinou ve vodách Jordánu, jordánské vody se rozestoupí; vody řítící se shora zůstanou stát jako jednolitá hráz."
Tak se stalo. Lid vytáhl ze svých stanů, aby přešel Jordán, a knĕží nesoucí schránu smlouvy šli před lidem.
Když ti, kteří nesli schránu, přišli k Jordánu a nohy knĕží nesoucích schránu se smočily na pokraji vod - Jordán je vždycky v čas žnĕ rozvodnĕn daleko z břehů -,
tu vody řítící se shora zůstaly stát a postavily se jako jednolitá hráz velmi daleko odtud u mĕsta Adamu, které leží při Saretanu; a ty, které tekly dolů k Pustému moři, k moři Solnému, se vytratily. Tak přešel lid naproti Jerichu.
Knĕží nesoucí schránu Hospodinovy smlouvy stáli nepohnutĕ na suché zemi uprostřed Jordánu a celý Izrael přecházel po suchu, dokud celý ten pronárod do jednoho nepřešel Jordán.

BIBLE KRALICKÁ

I bude, že hned jakž se zastaví knĕží, nesoucí truhlu Hospodina Panovníka vší zemĕ, u vodĕ Jordánské, vody Jordánu rozdĕlí se, a vody tekoucí s vrchu zůstanou v jedné hromadĕ.
Stalo se tedy, když se bral lid z stanů svých, aby šli přes Jordán, a knĕží, kteříž nesli truhlu smlouvy, před nimi,
A když ti, kteříž nesli truhlu, přišli až k Jordánu, a knĕží, nesoucí truhlu, omočili nohy v kraji vod: (Jordán pak rozvodňuje se a vystupuje ze všech břehů svých v každý čas žnĕ),
Že se zastavily vody, kteréž s hůry přicházely, a shrnuly se v hromadu jednu velmi daleko od Adam mĕsta, kteréž leží k stranĕ Sartan, kteréž pak odcházely k moři dolů, k moři slanému sešly a sbĕhly, a lid přešel naproti Jerichu.
Stáli pak knĕží, kteříž nesli truhlu smlouvy Hospodinovy na suše u prostřed Jordánu, nehýbajíce se, (a všecken Izrael šel po suše), až se lid všecken přepravil přes Jordán.

Svatý Myron

17. srpna 2017 v 8:08 | dvě TeReziA

Svatý Myron

žil ve 3.století, v době krutého pronásledování křesťanů. Myron se stal knězem a při jednom z jeho kázání byl zatčen. Mučením byl nucen k tomu, aby obětoval modlám. Byl hozen šelmám, ale ty se ho nedotkly. Nakonec byl popraven stětím.

Roch z Monpellieru

16. srpna 2017 v 8:54 | dvě TeReziA

Roch z Monpellieru

narodil se koncem 13.století. Svůj majetek rozdal chudým a vypravil se jako poutník do Říma. Po cestě léčil lidi postižené morem. Ale sám takto onemocněl. Uchýlil se na okraj města. Zjevil se mu anděl a pes mu denně přinášel čestvý chléb. Nakonec se Roch uzdravil a vrátil se do vlasti, kde ho lidé nepoznali a považovali ho za vyzvědače. Byl uvržen na pět let do vězení. Když byl propuštěn, brzy nato zemřel.
Patron automobilistů, lékařů a nemocných, zajatců.
Atributy: pes, poutnická hůl.

Svatý Štěpán

16. srpna 2017 v 8:50 | dvě TeReziA

Svatý Štěpán (král)

narodil se koncem 10.století. Pocházel z knížecí rodiny v Panonii (Maďarsku). V roce 1000 byl korunován na prvního krále země. Panoval spravedlivě, energicky a důsledně. Je národním světcem a patronem Maďarů. Štěpánova pravá ruka je národní relikvií. Slavná svatoštěpánská koruna je posvátným pokladem Maďarů.

Panna Maria v Bibli

15. srpna 2017 v 10:03 | dvě TeReziA

Lukáš 1: 39-56

Maria se vydala na cestu, aby navštívila svou tetu Alžbĕtu.
"Zdrávas Maria, milostiplná, Pán s tebou. Požehnaná jsi mezi ženami a požehnaný plod života tvého," Ježíš.
Svatá Maria, pros za nás hříšné, nyní i v hodinu smrti naší.
Amen. (Kancionál KC)

Lk 1,39-56

V tĕch dnech se Maria vydala na cestu a spĕchala do hor do mĕsta Judova.
Vešla do domu Zachariášova a pozdravila Alžbĕtu.
Když Alžbĕta uslyšela Mariin pozdrav, pohnulo se dítĕ v jejím tĕle; byla naplnĕna Duchem svatým
a zvolala velikým hlasem: "Požehnaná jsi nade všechny ženy a požehnaný plod tvého tĕla.
Jak to, že ke mnĕ přichází matka mého Pána?
Hle, jakmile se zvuk tvého pozdravu dotkl mých uší, pohnulo se radostí dítĕ v mém tĕle.
A blahoslavená, která uvĕřila, že se splní to, co jí bylo řečeno od Pána."
Maria řekla: "Duše má velebí Pána
a můj duch jásá v Bohu, mém spasiteli,
že se sklonil ke své služebnici v jejím ponížení. Hle, od této chvíle budou mne blahoslavit všechna pokolení,
že se mnou učinil veliké vĕci ten, který je mocný. Svaté jest jeho jméno
a milosrdenství jeho od pokolení do pokolení k tĕm, kdo se ho bojí.
Prokázal sílu svým ramenem, rozptýlil ty, kdo v srdci smýšlejí pyšnĕ;
vladaře svrhl z trůnu a ponížené povýšil,
hladové nasytil dobrými vĕcmi a bohaté poslal pryč s prázdnou.
Ujal se svého služebníka Izraele, pamĕtliv svého milosrdenství,
jež slíbil našim otcům, Abrahamovi a jeho potomkům navĕky."
Maria zůstala s Alžbĕtou asi tři mĕsíce a pak se vrátila domů.

BIBLE KRALICKÁ

Tedy povstavši Maria v tĕch dnech, odešla na hory s chvátáním do mĕsta Judova.
I vešla do domu Zachariášova, a pozdravila Alžbĕty.
I stalo se, jakž uslyšela Alžbĕta pozdravení Marie, zplésalo nemluvňátko v životĕ jejím, a naplnĕna jest Duchem svatým Alžbĕta.
I zvolala hlasem velikým a řekla: Požehnaná ty mezi ženami, a požehnaný plod života tvého.
A odkud mi to, aby přišla matka Pána mého ke mnĕ?
Nebo aj, jakž se stal hlas pozdravení tvého v uších mých, zplésalo radostnĕ nemluvňátko v životĕ mém.
A blahoslavená, kteráž uvĕřila, neboť dokonány budou ty vĕci, kteréž jsou povĕdíny jí ode Pána.
Tedy řekla Maria: Velebí duše má Hospodina,
A veselí se duch můj v Bohu, spasiteli svém,
Že vzezřel na ponížení dĕvky své; neb aj, od této chvíle blahoslaviti mne budou všickni národové.
Neboť mi učinil veliké vĕci ten, kterýž mocný jest, a svaté jméno jeho,
A jehož milosrdenství od pokolení až do pokolení bojícím se jeho.
Dokázal moci ramenem svým, rozptýlil pyšné myšlením srdce jejich.
Sházel mocné s stolic, a povýšil ponížených.
Lačné nakrmil dobrými vĕcmi, a bohaté pustil prázdné.
Přijal Izraele, služebníka svého, byv pamĕtliv na milosrdenství,
Jakož mluvil otcům našim, Abrahamovi a semeni jeho na vĕky.
I zůstala Maria s ní asi za tři mĕsíce, a navrátila se do domu svého.

Matylda Magdeburská

15. srpna 2017 v 8:45 | dvě TeReziA

Matylda (Mechtilda) Magdeburská

narodila se začátkem 13.století v Magdeburgu v Německu. Ve 12 letech prožila své první mystické zážitky, které ji provázely celý život. V životě se musela bránit pomluvám a pronásledování. Žila v klášteře.

Nanebevzetí Panny Marie

15. srpna 2017 v 8:40 | dvě TeReziA

Nanebevzetí Panny Marie

nejslavnější mariánský svátek. Podle učení katolické církve a pravoslavných církví byla Panna Maria vzata po smrti s tělem i duší do nebe. Učení se opírá o apokryfní literaturu a katolickou tradici.

Slavnost Nanebevzetí Panny Marie

14. srpna 2017 v 18:10 | dvě TeReziA

Slavnost Nanebevzetí Panny Marie

nejdůležitĕjší mariánský svátek, který se slaví 15.srpna.

Zjevení 12: 1-10
A ukázalo se veliké znamení na nebi: Žena odĕná sluncem, s mĕsícem pod nohama a s korunou dvanácti hvĕzd kolem hlavy.
Ta žena byla tĕhotná a křičela v bolestech, neboť přišla její hodina.
Tu se ukázalo na nebi jiné znamení: Veliký ohnivý drak s deseti rohy a sedmi hlavami, a na každé hlavĕ mĕl královskou korunu.
Ocasem smetl třetinu hvĕzd z nebe a svrhl je na zem. A drak se postavil před ženu, aby pohltil její dítĕ, jakmile se narodí.
Ona porodila dítĕ, syna, který má železnou berlou pást všechny národy; ale dítĕ bylo přeneseno k Bohu a jeho trůnu.
Žena pak uprchla na poušť, kde jí Bůh připravil útočištĕ, aby tam o ni bylo postaráno po tisíc dvĕ stĕ šedesát dní.
A strhla se bitva na nebi: Michael a jeho andĕlé se utkali s drakem.
Drak i jeho andĕlé bojovali, ale nezvítĕzili, a nebylo již pro nĕ místa v nebi.
A veliký drak, ten dávný had, zvaný ďábel a satan, který svádĕl celý svĕt, byl svržen na zem a s ním i jeho andĕlé.
A slyšel jsem mocný hlas v nebi: "Nyní přišlo spasení, moc a království našeho Boha.
BIBLE KRALICKÁ
I ukázal se div veliký na nebi: žena odĕná sluncem, pod jejímiž nohama byl mĕsíc, a na jejíž hlavĕ byla koruna dvanácti hvĕzd.
A jsuci tĕhotná, křičela, pracujici ku porodu, a trápĕci se, aby porodila.
I vidín jest jiný div na nebi. Nebo aj, drak veliký ryšavý ukázal se, maje hlav sedm a rohů deset, a na tĕch hlavách svých sedm korun.
Jehož ocas strhl třetinu hvĕzd s nebe, a svrhl je na zem. Ten pak drak stál před ženou, kteráž mĕla poroditi, aby, jakž by porodila, syna jejího sežral.
I porodila syna pacholíka, kterýž mĕl spravovati všecky národy prutem železným. I vytržen jest syn její k Bohu a k trůnu jeho.
A žena utekla na poušť, kdež mĕla místo od Boha připravené, aby ji tam živili za dnů tisíc dvĕ stĕ a šedesát.
I stal se boj na nebi: Michal a andĕlé jeho bojovali s drakem, a drak bojoval i andĕlé jeho.
Ale nic neobdrželi, aniž jest nalezeno více místo jejich na nebi.
I svržen jest drak ten veliký, had starý, kterýž slove ďábel a satanáš, svodící všecken okršlek svĕta; svržen jest na zem, i andĕlé jeho s ním svrženi jsou. I slyšel jsem hlas veliký, řkoucí na nebi: Nyní stalo se spasení, a moc, i království Boha našeho.

Maxmilián Kolbe

14. srpna 2017 v 8:27 | dvě TeReziA

Maxmilián Kolbe

narodil se koncem 19.století v části Poska, která patřila tehdy Rusku. Jeho otec byl Němec a matka Polka. V dětství se mu zjevila Panna Maria a to ho silně ovlivnilo na celý život. Odešel studovat do Krakowa a později do Říma. Studoval teologii, filozofii, matematiku a fyziku. Za druhé světové války spolu se svými spolubratry ve františkánkém kostele v Polsku ukrývali uprchlíky i Židy, pomáhali odboji. Byl poslán do koncentračního tábora Osvětim, kde zemřel v hladové komoře.

Jan Berchmans

13. srpna 2017 v 11:03 | dvě TeReziA

Jan Berchmans

narodil se na konci 16.století. Syn ševce. Měl čtyři sourozence. Rád ministroval. Vstoupil k jezuitům. Studoval filozofii v Římě. Ale vysvěcení se nedožil. Zemřel ve 22 letech.
Patron ministrantů a mladých lidí, patron studující mládeže.
Atributy: stojí s rukama sepjatýma, drží knihu pravidel, svůj kříž a růženec.

Hippolyt a Poncián

13. srpna 2017 v 11:00 | dvě TeReziA

Svatý Poncián (papež)

stal se papežem v první polovině 3.století. Zemřeli společně se svatým Hippolytem na "ostrově smrti" (doly na Sardínii), kam je oba nechal poslat císař Maximinus Thrax.

Hippolyt (kněz)

žák Ireneje z Lyonu, církevní Otec Západu- Řecky psané komentáře ke knize Daniel. Stanovil výpočet data Velikonoc.
Oba mučedníci byli pohřbeni v Kallixtových katakombách v Římě.

Ježíš a Petr kráčí po vodě

12. srpna 2017 v 19:04 | dvě TeReziA

Ježíš a Petr kráčí po vodě


NEDĔLNĺ ČTENĺ
Matouš 14: 22-33
Na otevřeném moři loďka pluje, vesele se po vlnkách pohupuje.
Náhle se učedníci podiví, když nĕco zvláštního uvidí.
Človĕk k nim kráčí po moři a Petr s ním hovoří.
Chce taky kráčet po vodĕ, ale není v pohodĕ.



Mt 14: 22-33
Hned nato přimĕl Ježíš učedníky, aby vstoupili na loď a jeli před ním na druhý břeh, než propustí zástupy.
Když je propustil, vystoupil na horu, aby se o samotĕ modlil. Když nastal večer, byl tam sám.
Loď byla daleko od zemĕ a vlny ji zmáhaly, protože vítr vál proti ní.
K ránu šel k nim, kráčeje po moři.
Když ho učedníci uvidĕli kráčet po moři, vydĕsili se, že je to přízrak, a křičeli strachem.
Ježíš na nĕ hned promluvil a řekl jim: "Vzchopte se, já jsem to, nebojte se!"
Petr mu odpovĕdĕl: "Pane, jsi-li to ty, poruč mi, ať přijdu k tobĕ po vodách!"
A on řekl: "Pojď!" Petr vystoupil z lodi, vykročil na vodu a šel k Ježíšovi.
Ale když vidĕl, jaký je vítr, přepadl ho strach, začal tonout a vykřikl: "Pane, zachraň mne!"
Ježíš hned vztáhl ruku, uchopil ho a řekl mu: "Ty malovĕrný, proč jsi pochyboval?"
Když vstoupili na loď, vítr se utišil.
Ti, kdo byli na lodi, klanĕli se mu a říkali: "Jistĕ jsi Boží Syn."
BIBLE KRALICKÁ
A i hned přinutil Ježíš učedlníky své, aby vstoupili na lodí a předešli jej na druhou stranu, dokudž by nepropustil zástupů.
A propustiv zástupy, vstoupil na horu soukromí, aby se modlil. A když byl večer, sám byl tam.
Lodí pak již byla u prostřed moře, zmítající se vlnami, nebo byl vítr odporný.
Při čtvrtém pak bdĕní nočním bral se k nim Ježíš, jda po moři.
A vidouce jej učedlníci po moři jdoucího, zlekali se, řkouce: Obluda jest. A strachem křičeli.
Ale i hned Ježíš promluvil k nim, řka: Doufejtež, jáť jsem, nebojte se.
I odpovĕdĕv jemu Petr, řekl: Pane, jestliže jsi ty, rozkaž mi k sobĕ přijíti po vodĕ.
On pak řekl: Poď. A vystoupiv Petr z lodí, šel po vodĕ, aby přišel k Ježíšovi.
Ale vida vítr tuhý, bál se. A počav tonouti, zkřikl, řka: Pane, pomoz mi.
A i hned Ježíš vztáh ruku, ujal jej a řekl jemu, Ó malé víry, pročežs pochyboval?
A jakž oni vstoupili na lodí, utišil se vítr.
Ti pak, kteříž na lodí byli, přistoupivše, klanĕli se jemu, řkouce: Jistĕ Syn Boží jsi.

Edita Steinová

11. srpna 2017 v 17:00 | dvě TeReziA

Edita Steinová

byla mladá vzdělaná židovská intelektuálka, která konvertovala ke katolicismu a nechala se pokřtít. Narodila se na konci 19.století ve Vratislavi v Polsku. Měla 11 sourozenců. Vyrůstala v ortodoxní židovské rodině, později odmítla židovskou víru a stala se ateistkou. Obhájila doktorát z filozofie. Později studovala katolickou filozofii. Ke křesťanství dospěla ovlivněna životopisem Terezie od Ježíše. Překládala do němčiny spisy Tomáše Akvinského. Nakonec vstoupila do kláštera - nejprve v Německu, potom v nizozemském klášteře, kde ji zatklo gestapo. Edita Steinová zemřela ve vyhlazovacím táboře Osvětim v plynové komoře během 2.světové války. Roku 1998 byla vyhlášena za svatou. Je spolupatronkou Evropy.

Svátek Proměnění Páně

4. srpna 2017 v 10:19 | dvě TeReziA

Svátek Promĕnĕní Pánĕ

Mt 17, 1-6; Mk 9, 1-8; Lk 9, 28-36
Učedníci se ptali Ježíše, za koho ho mají považovat, jestli za Jana Křtitele, Eliáše nebo Jeremiáše. Ježíš je vyvedl na horu (Tábor). Tam se jeho obličej promĕnil, "jeho tvář zářila jako slunce" a vedle nĕho se zjevili Mojžíš a Eliáš. Ježíš s nimi rozmlouval. Hlas z oblaku Ježíše označil za milovaného Syna.
Svátek Promĕnĕní Pánĕ byl odedávna slaven na Východĕ 6.srpna. Právĕ 6.srpna 1457 dorazila do Říma zpráva, že křižáci pod vedením Jana Huyadiho a svatého Jana Kastrána porazili islámské agresory u Bĕlehradu, nařídil papež Kalixt III., aby tento svátek byl slaven v celé církvi.

Matouš 17: 1-9

Vysoko na hoře nad ránem
v úžasu stál Petr s Jakubem a Janem.
Ježíš mĕl roucho bĕlejší než čerstvý sníh,
když rozmlouval s ním Eliáš a Mojžíš.

Matouš 17: 1-9

Po šesti dnech vzal s sebou Ježíš Petra, Jakuba a jeho bratra Jana a vyvedl je na vysokou horu, kde byli sami.
A byl promĕnĕn před jejich očima; jeho tvář zářila jako slunce a jeho šat byl oslnivĕ bílý.
A hle, zjevil se jim Mojžíš a Eliáš, jak s ním rozmlouvají.
Nato promluvil Petr a řekl Ježíšovi: "Pane, je dobré, že jsme zde; chceš-li, udĕlám tu tři stany, jeden tobĕ, jeden Mojžíšovi a jeden Eliášovi."
Ještĕ nedomluvil, a hle, svĕtlý oblak je zastínil a z oblaku promluvil hlas: "To jest můj milovaný Syn, kterého jsem si vyvolil; toho poslouchejte."
Když to učedníci uslyšeli, padli tváří k zemi a velmi se báli.
Ale Ježíš přistoupil, dotkl se jich a řekl: "Vstaňte a nebojte se."
Oni pozvedli oči a nevidĕli už nikoho jiného než Ježíše samotného.
Když sestupovali z hory, přikázal jim Ježíš: "Nikomu o tom vidĕní neříkejte, dokud Syn človĕka nebude vzkříšen z mrtvých."

BIBLE KRALICKÁ

A po šesti dnech pojal Ježíš Petra a Jakuba a Jana bratra jeho, i uvedl je na horu vysokou soukromí,
A promĕnil se před nimi. I zastkvĕla se tvář jeho jako slunce, roucho pak jeho učinĕno bílé jako svĕtlo.
A aj, ukázali se jim Mojžíš a Eliáš, rozmlouvající s ním.
A odpovĕdĕv Petr, řekl Ježíšovi: Pane, dobré jest nám tuto býti. Chceš-li, udĕláme tuto tři stánky, tobĕ jeden a Mojžíšovi jeden a Eliášovi jeden.
Když pak on ještĕ mluvil, aj, oblak svĕtlý zastínil je. A aj, hlas z toho oblaku řkoucí: Tentoť jest ten můj milý Syn, v nĕmž mi se dobře zalíbilo, toho poslouchejte.
To uslyšavše učedlníci, padli na tváři své a báli se velmi.
A přistoupiv Ježíš, dotekl se jich, řka: Vstaňte a nebojte se.
Pozdvihše pak očí svých, žádného nevidĕli, než samého Ježíše.
Když pak sstupovali s té hory, přikázal jim Ježíš, řka: Žádnému nepravte tohoto vidĕní, dokudž by Syn človĕka nevstal z mrtvých.

Farář z Arsu - Jan Maria Vianney

4. srpna 2017 v 10:04 | dvě TeReziA

Svatý farář z Arsu

narodil se koncem 18.století v selské rodině ve Francii. Dětství prožil v době Francouzské revoluce. Ačkoli nedosáhl potřebného vzdělání, byl vysvěcen na kněze. Z vesnice Ars se stalo vyhledávané místo. Mnoho kněží na něj nevražilo pro jeho oblíbenost.
Je patronem farářů.

Nikodém

3. srpna 2017 v 8:59 | dvě TeReziA

Jan 3: 1-21

Byl dobrý muž, jmenoval se Nikodém, zeptal se Ježíše na cestu do nebe.
Ježíš ho mĕl rád, učil ho Boží vůli znát.
"Bůh tolik tento svĕt miloval, že svého Syna k lidem poslal,
aby každý, kdo v nĕho vĕří, nezahynul, ale mĕl život vĕčný."

NIKODÉM

Byl členem židovské velerady. Ze strachu před ostatními tajil, že je Kristovým učedníkem. Když byl Kristus ukřižován, prokázal mu spolu s Josefem z Arimatie službu lásky, zatímco vĕtšina apoštolů se schovávala. Pomáhal zmučené Ježíšovo tĕlo sejmout z kříže a pohřbít je do skalní hrobky. To neušlo ve mĕstĕ pozornosti a Nikodém byl vyloučen z velerady.
Janovo evangelium ve třetí kapitole uvádí Nikodémovu rozmluvu s Ježíšem. Na rozdíl od mnoha jiných farizeů mĕl Nikodém otevřené srdce. Ježíš ho pak připravoval na pochopení tajemství křtu.

Jan 3: 1-21


Mezi farizeji byl človĕk jménem Nikodém, člen židovské rady.
Ten přišel k Ježíšovi v noci a řekl mu: "Mistře, víme, že jsi učitel, který přišel od Boha. Neboť nikdo nemůže činit ta znamení, která činíš ty, není-li Bůh s ním."
Ježíš mu odpovĕdĕl: "Amen, amen, pravím tobĕ, nenarodí-li se kdo znovu, nemůže spatřit království Boží."
Nikodém mu řekl: "Jak se může človĕk narodit, když je už starý? Nemůže přece vstoupit do tĕla své matky a podruhé se narodit."
Ježíš odpovĕdĕl: "Amen, amen, pravím tobĕ, nenarodí-li se kdo z vody a z Ducha, nemůže vejít do království Božího.
Co se narodilo z tĕla, je tĕlo, co se narodilo z Ducha, je duch.
Nediv se, že jsem ti řekl: Musíte se narodit znovu.
Vítr vane, kam chce, jeho zvuk slyšíš, ale nevíš, odkud přichází a kam smĕřuje. Tak je to s každým, kdo se narodil z Ducha."
Nikodém se ho otázal: "Jak se to může stát?"
Ježíš mu řekl: "Ty jsi učitel Izraele, a tohle nevíš?
Amen, amen, pravím tobĕ, že mluvíme o tom, co známe, a svĕdčíme o tom, co jsme vidĕli, ale vy naše svĕdectví nepřijímáte.
Jestliže nevĕříte, když jsem k vám mluvil o pozemských vĕcech, jak uvĕříte, budu-li mluvit o nebeských?
Nikdo nevstoupil na nebesa, leč ten, který sestoupil z nebes, Syn človĕka.
Jako Mojžíš vyvýšil hada na poušti, tak musí být vyvýšen Syn človĕka,
aby každý, kdo v nĕho vĕří, mĕl život vĕčný.
Neboť Bůh tak miloval svĕt, že dal svého jediného Syna, aby žádný, kdo v nĕho vĕří, nezahynul, ale mĕl život vĕčný.
Vždyť Bůh neposlal svého Syna na svĕt, aby svĕt soudil, ale aby skrze nĕj byl svĕt spasen.
Kdo v nĕho vĕří, není souzen. Kdo nevĕří, již je odsouzen, neboť neuvĕřil ve jméno jednorozeného Syna Božího.
Soud pak je v tom, že svĕtlo přišlo na svĕt, ale lidé si zamilovali více tmu než svĕtlo, protože jejich skutky byly zlé.
Neboť každý, kdo dĕlá nĕco špatného, nenávidí svĕtlo a nepřichází k svĕtlu, aby jeho skutky nevyšly najevo.
Kdo však činí pravdu, přichází k svĕtlu, aby se ukázalo, že jeho skutky jsou vykonány v Bohu."

BIBLE KRALICKÁ

Byl pak človĕk z farizeů, jménem Nikodém, kníže Židovské.
Ten přišel k Ježíšovi v noci, a řekl jemu: Mistře, víme, že jsi od Boha přišel mistr; nebo žádný nemůže tĕch divů činiti, kteréž ty činíš, leč by Bůh byl s ním.
Odpovĕdĕl Ježíš a řekl jemu: Amen, amen pravím tobĕ: Nenarodí-li se kdo znovu, nemůž vidĕti království Božího.
Řekl jemu Nikodém: Kterak můž človĕk naroditi se, starý jsa? Zdali může po druhé v život matky své vjíti a naroditi se?
Odpovĕdĕl Ježíš: Amen, amen pravím tobĕ: Nenarodí-li se kdo z vody a z Ducha, nemůž vjíti do království Božího.
Což se narodilo z tĕla, tĕlo jest, a což se narodilo z Ducha, duch jest.
Nediviž se, že jsem řekl tobĕ: Musíte se znovu zroditi.
Vítr, kam chce vĕje, a hlas jeho slyšíš, ale nevíš, odkud přichází, a kam jde. Takť jest každý, kdo se z Ducha narodil.
Odpovĕdĕl Nikodém a řekl jemu: Kterak mohou tyto vĕci býti?
Odpovĕdĕl Ježíš a řekl jemu: Ty jsi mistr v Izraeli, a toho neznáš?
Amen, amen pravím tobĕ: Že což víme, mluvíme, a což jsme vidĕli, svĕdčíme, ale svĕdectví našeho nepřijímáte.
Ponĕvadž zemské vĕci mluvil jsem vám, a nevĕříte, kterak, budu-li vám praviti nebeské, uvĕříte?
A jistĕ žádnýť nevstoupil v nebe, než ten, kterýž sstoupil s nebe, Syn človĕka, kterýž jest v nebi.
A jakož Mojžíš povýšil hada na poušti, takť musí povýšen býti Syn človĕka,
Aby každý, kdož vĕří v nĕho, nezahynul, ale mĕl život vĕčný.
Nebo tak Bůh miloval svĕt, že Syna svého jednorozeného dal, aby každý, kdož vĕří v nĕho, nezahynul, ale mĕl život vĕčný.
Neboť neposlal Bůh Syna svého na svĕt, aby odsoudil svĕt, ale aby spasen byl svĕt skrze nĕho.
Kdož vĕří v nĕho, nebude odsouzen, ale kdož nevĕří, jižť jest odsouzen; nebo neuvĕřil ve jméno jednorozeného Syna Božího.
Totoť pak jest ten soud, že svĕtlo přišlo na svĕt, ale milovali lidé více tmu nežli svĕtlo; nebo skutkové jejich byli zlí.
Každý zajisté, kdož zle činí, nenávidí svĕtla, a nejde k svĕtlu, aby nebyli trestáni skutkové jeho.
Ale kdož činí pravdu, jde k svĕtlu, aby zjeveni byli skutkové jeho, že v Bohu učinĕni jsou.

Samson

27. července 2017 v 9:15 | dvě TeReziA


28.července má také svátek Samson.
"Šamšu" znamená slunce a patří k nejstarší jménům svĕta.
Biblický Samson mĕl velikou sílu a bohatou hřívu zářivých vlasů. Mĕl ochránit svůj lid před Pelištejci (Filištýnci). Miloval však jednu ženu, Dalilu, a ta ho zradila.

Soudců 16: 1-30

Samson velkou sílu má,
ve vlasech je schovaná.
Ale zradu nečekal
od ženy, kterou miloval.
Když v noci Samson spal,
vlasy mu nepřítel ostřihal.
Samson svou velikou sílu ztratil,
nepřítel ho zajal a oslepil.
Ale vlasy pomalu rostou
a Samson dostal zpĕt svou sílu velkou.
Jednou, když ho přivázali ke sloupům,
zbořil nepřátelům jejich krásný dům.

Soudců 16: 4 - 30

Potom se zamiloval do ženy v Hroznovém úvalu. Jmenovala se Delíla.
přišla k ní pelištejská knížata se žádostí: "Hleď na nĕm vymámit, v čem spočívá jeho veliká síla, jak bychom ho přemohli a spoutali a zneškodnili. Každý z nás ti dá tisíc sto šekelů stříbra."
Delíla tedy naléhala na Samsona: "Prozraď mi přece, v čem spočívá tvá veliká síla a čím tĕ spoutat, abys byl zneškodnĕn?"
Samson jí řekl: "Kdyby mĕ spoutali sedmi syrovými houžvemi, které ještĕ nevyschly, zeslábl bych a byl bych jako kterýkoli človĕk."
Pelištejská knížata jí donesla sedm syrových houžví, které ještĕ nevyschly, a ona ho jimi spoutala.
Přitom u ní v pokojíku na nĕj číhali. Pak křikla na Samsona: "Samsone, jdou na tebe Pelištejci!" Tu zpřetrhal houžve, jako se trhá šňůrka z koudele, když ji sežehne oheň, a nevyšlo najevo, v čem spočívá jeho síla.
Delíla naléhala na Samsona: "Vidíš, jak jsi mĕ obelstil a vykládals mi lži. Teď mi však prozraď, čím bys mohl být spoután."
Odpovĕdĕl jí: "Kdyby mĕ pevnĕ spoutali novými provazy, jichž se dosud nepoužilo, zeslábl bych a byl bych jako kterýkoli človĕk."
I vzala Delíla nové provazy, spoutala ho jimi a křikla na nĕho: "Samsone, jdou na tebe Pelištejci!" Přitom v pokojíku na nĕj číhali. Tu strhal provazy s paží jako nitĕ.
Delíla vyčítala Samsonovi: "I teď jsi mĕ obelstil a vykládáš mi lži. Prozraď mi, čím bys mohl být spoután!" Odpovĕdĕl jí: "Kdybys vpletla mých sedm pramenů vlasů do osnovy."
Učinila tak , upevnila kolíkem a křikla na nĕho: "Samsone, jdou na tebe Pelištejci!" Procitl ze spánku a vytrhl kolík, vratidlo i osnovu.
Zase mu vytýkala: "Jak můžeš říkat: 'Miluji tĕ,' když tvé srdce není při mnĕ! Už třikrát jsi mĕ obelstil a neprozradils mi, v čem je tvá veliká síla."
Když ho po celé dny obtĕžovala svými řečmi a dotírala na nĕho, že z toho byl až k smrti unaven,
otevřel jí své srdce dokořán a řekl jí: "Nikdy se nedotkla mé hlavy břitva, protože jsem od života své matky Boží zasvĕcenec. Kdybych byl oholen, má síla by ode mne odstoupila, zeslábl bych a byl bych jako každý človĕk."
Delíla vidĕla, že jí otevřel své srdce dokořán, a poslala pelištejským knížatům vzkaz: "Tentokrát přijďte, neboť mi otevřel své srdce dokořán." Pelištejská knížata k ní tedy přišla a přinesla s sebou stříbro.
Ona ho uspala na klínĕ, zavolala jednoho muže a dala oholit sedm pramenů vlasů na jeho hlavĕ. Tak se stala příčinou jeho ponížení. Jeho síla od nĕho odstoupila.
Křikla: "Samsone, jdou na tebe Pelištejci!" Procitl ze spánku a pomyslil si: "Dostanu se z toho jako dosud vždycky a pouta setřesu." Nevĕdĕl, že Hospodin od nĕho odstoupil.
Pelištejci se ho zmocnili, vypíchli mu oči a odvlekli ho do Gázy, kde ho spoutali dvojitým bronzovým řetĕzem. Ve vĕzení musel mlít.
Ale vlasy na hlavĕ mu začaly hned po oholení dorůstat.
Pelištejská knížata se shromáždila, aby obĕtovala velkou obĕť svému bohu Dágonovi a aby se oddala radovánkám. Řekli: "Náš bůh nám vydal do rukou Samsona, našeho nepřítele."
Když ho lid vidĕl, vychvaloval svého boha. Volali: "Náš bůh nám vydal do rukou našeho nepřítele, pustošitele naší zemĕ, který mnoho našich skolil."
Rozjařili se a křičeli: "Zavolejte Samsona, ať nám poslouží k nevázaným hrám!" Zavolali tedy Samsona z vĕzení, aby si s ním nevázanĕ pohrávali. Postavili ho mezi sloupy.
Samson požádal mládence, který jej vedl za ruku: "Pusť mĕ, ať mohu ohmatat sloupy, na nichž budova spočívá, a opřít se o nĕ!"
Dům byl plný mužů i žen, byla tam všechna pelištejská knížata. I na střeše bylo na tři tisíce mužů a žen, hodlajících přihlížet nevázaným hrám se Samsonem.
I volal Samson k Hospodinu a prosil: "Panovníku Hospodine, rozpomeň se na mne a dej mi prosím jen ještĕ tentokrát sílu, Bože, abych rázem mohl vykonat na Pelištejcích pomstu za svoje oči!"
Pak Samson pevnĕ objal oba prostřední sloupy, na nichž budova spočívala, a vzepřel se proti nim, proti jednomu pravicí a proti druhému levicí.
A řekl: "Ať zhynu zároveň s Pelištejci!" Napnul sílu, a dům se zřítil na knížata i na všechen lid, který byl v nĕm, takže mrtvých, které usmrtil umíraje, bylo víc než tĕch, které usmrtil zaživa.

BIBLE KRALICKÁ

Potom pak zamiloval ženu v údolí Sorek, jejíž jméno bylo Dalila.
I přišli knížata Filistinská k ní a řekli jí: Oklamej ho a zvĕz, v čem jest síla jeho tak veliká, a jak bychom přemohli jej, abychom svížíce, skrotili jej; tobĕ pak jeden každý z nás dáme tisíc a sto lotů stříbra.
Tedy řekla Dalila Samsonovi: Prosím, oznam mi, v čem jest tak veliká síla tvá, a čím bys svázán a zemdlen býti mohl?
Odpovĕdĕl jí Samson: Kdyby mne svázali sedmi houžvemi surovými, kteréž ještĕ neuschly, tedy zemdlím, a budu jako jiný človĕk.
I přinesli jí knížata Filistinská sedm houžví surových, kteréž ještĕ neuschly, a svázala ho jimi.
(V zálohách pak nastrojeni byli nĕkteří u ní v komoře.) I řekla jemu: Filistinští na tĕ, Samsone. A on roztrhl houžve, jako by přetrhl nit koudelnou, přistrče k ohni, a není poznána síla jeho.
Tedy řekla Dalila Samsonovi: Aj, oklamals mne a lživĕ jsi mi mluvil. Prosím, oznam mi nyní, čím bys mohl svázán býti?
Kterýž odpovĕdĕl jí: Kdyby mne tuze svázali novými provazy, jimiž by ještĕ nic dĕláno nebylo, tedy zemdlím a budu jako kdokoli jiný z lidí.
I vzala Dalila provazy nové a svázala ho jimi, a řekla jemu: Filistinští na tĕ, Samsone. (Zálohy pak nastrojeny byly v komoře.) I roztrhl je na rukou svých jako nitku.
Tedy řekla Dalila Samsonovi: Až dosavad jsi mne svodil, a mluvils mi lež. Povĕziž mi, čím bys svázán býti mohl. Odpovĕdĕl jí: Kdybys přivila sedm pramenů z vlasů hlavy mé k vratidlu tkadlcovskému.
Což učinivši, zarazila hřebem, a řekla jemu: Filistinští na tĕ, Samsone. A procítiv ze sna svého, vytrhl hřeb, osnovu i s vratidlem.
Opĕt řekla jemu: Kterak ty pravíš: Miluji tĕ, ponĕvadž srdce tvé není se mnou? Již jsi mne potřikrát oklamal a neoznámils mi, v čem jest tak veliká síla tvá.
Když tedy trápila jej slovy svými každého dne, a obtĕžovala jej, umdlena jest duše jeho, jako by již mĕl umříti.
I otevřel jí cele srdce své a řekl jí: Břitva nevešla nikdy na hlavu mou, nebo Nazarejský Boží jsem od života matky své. Kdybych oholen byl, odešla by ode mne síla má, a zemdlel bych a byl jako jiný človĕk.
Viduci pak Dalila, že by cele otevřel jí srdce své, poslala a zavolala knížat Filistinských tĕmi slovy: Poďte ještĕ jednou, nebo otevřel mi cele srdce své. Tedy přišli knížata Filistinská k ní, nesouce stříbro v rukou svých.
I uspala ho na klínĕ svém a povolala holiče, i dala oholiti sedm pramenů vlasů hlavy jeho. I počala jím strkati, když odešla od nĕho síla jeho.
A řekla: Filistinští na tĕ, Samsone. Procítiv pak ze sna svého, řekl: Vyjdu jako i prvé, a probiji se skrze nĕ. Nevĕdĕl však, že Hospodin odstoupil od nĕho.
Tedy javše ho Filistinští, vyloupili mu oči, a dovedše ho do Gázy, svázali jej dvĕma řetĕzy železnými. A mlel v domĕ vĕzňů.
Potom počaly mu vlasy na hlavĕ odrostati po oholení.
Knížata pak Filistinská shromáždili se, aby obĕtovali obĕt velikou bohu svému Dágonovi a aby se veselili; nebo řekli: Dalť jest bůh náš v ruce naše Samsona nepřítele našeho.
A když uzřel jej lid, chválili boha svého; nebo pravili: Dalť jest bůh náš v ruce naše nepřítele našeho a zhoubce zemĕ naší, kterýž mnohé z našich zmordoval.
I stalo, když se rozveselilo srdce jejich, že řekli: Zavolejte Samsona, aby kratochvílil před námi. Tedy povolali Samsona z domu vĕzňů, aby hral před nimi; i postavili ho mezi sloupy.
Nebo řekl Samson pacholeti, kteréž ho za ruku vodilo: Přiveď mne, ať mohu omakati sloupy, na nichž dům stojí, a zpodepříti se na nĕ.
Dům pak plný byl mužů a žen, a byla tam všecka knížata Filistinská, ano i na vrchu okolo tří tisíc mužů a žen, kteříž dívali se, když Samson hral.
I volal Samson k Hospodinu, a řekl: Panovníče Hospodine, prosím, rozpomeň se na mne, a posilni mne, žádám, toliko aspoň jednou, ó Bože, abych se jednou pomstíti mohl za své obĕ oči nad Filistinskými.
Objav tedy Samson oba sloupy prostřední, na nichž dům ten stál, zpolehl na nĕ, na jeden pravou a na druhý levou rukou svou.
Potom řekl Samson: Nechť umře život můj s Filistinskými. A nalehl silnĕ, i padl dům na knížata a na všecken lid, kterýž byl v nĕm; i bylo mrtvých, kteréž pobil on umíraje, více než tĕch, kteréž pobil, živ jsa.

Jáchym

26. července 2017 v 10:03 | dvě TeReziA

JÁCHYM

otec Panny Marie.

Svatý Jáchym a svatá Anna byli údajní rodiče Panny Marie a dnes (26.července) v církevním kalendáři slaví svůj svátek.

V Novém Zákoně v Bibli ale o nich zmínka není. Jejich jména jsou uvedena v apokryfním evangeliu svatého Jakuba.

Jméno Joachim znamená "přípravu na Pána".

Jáchym a Anna dlouho nemohli mít děti. Jáchym odešel do pouště, tam se modlil a postil. Po čtyřiceti dnech se mu zjevil anděl a řekl mu, že jeho modlitby byly vyslyšeny.

Tradičně je svatý Jáchym zobrazován s lopatou.

Kryštof

25. července 2017 v 12:00 | dvě TeReziA

Kryštof

žil asi ve 2.století v dnešním Turecku. Od svých pohanských rodičů dostal jméno Reprobus. Byl veliký a podobal se obru. Rozhodl se, že bude sloužit jen tomu nejmocnějšímu panovníkovi. Ale žádného takového nenašel. Šel hledat Ježíše Krista. Sedl si u břehu, kde procházelo hodně pocestných, aby jim pomohl přes řeku. Až jednou nesl přes vodu malé dítě. Ale to dítě stále víc těžklo, takže měl Reprobus co dělat, aby přenesl dítě na druhý břeh. "Nediv se," řeklo dítě. "Nesl jsi celý svět. Já jsem Kristus, král, kterého hledáš." Reprobus pochopil a stal se z něho Kryštof.

Jakub Spravedlivý, Mladší, Starší

25. července 2017 v 8:56 | dvě TeReziA

Jakub Spravedlivý

BIBLE - NOVÝ ZÁKON: Jakub, bratr Páně
Jakub vedl jednu z jeruzalémských synagóg, byl prvním jeruzalémským biskupem a ve druhé polovině prvního století našeho letopočtu byl ukamenován.

JAKUB MLADŠÍ

BIBLE - NOVÝ ZÁKON: syn Alfeův
Podle legendy byl svým vzhledem podobný Ježíšovi.
O jeho mučednické smrti podává informaci židovský historik Josefus Flavius ve svých Židovských starožitnostech napsaných v Římě koncem prvního století našeho letopočtu.
PATRON: cukrářů, kramářů, paštikářů, kloboučníků
ATRIBUTY: valchářská tyč, kamení, kyj, kniha, svitek

JAKUB STARŠÍ

BIBLE - NOVÝ ZÁKON: syn Zebedeův
Jakubův bratr byl Jan a pro jejich výbušnou povahu se jim říkalo "synové hromu". Jakub Starší byl popraven v polovině prvního století našeho letopočtu.
PATRON: poutníků, bojovníků, dělníků, lékárníků; na ochranu před revmatismem
ATRIBUTY: kniha, svitek evangelia, svatojakubská mušle

Ježíš a podobenství

16. července 2017 v 10:35 | dvě TeReziA

Nedělní biblické čtení

Ježíš a podobenství



Matouš 13: 3-8
Když človĕk rozsévá zrní, nĕkteré spadne do trní,
jiné zas ptáci sezobnou.
Ale zrna, co se dostanou na půdu úrodnou,
veliké klasy plné zrní z nich za čas vyrostou.


Mt. 13: 1-13
Toho dne vyšel Ježíš z domu a posadil se u moře.

Shromáždil se k nĕmu tak veliký zástup, že musel vstoupit na loď; posadil se v ní a celý zástup stál na břehu.
I mluvil k nim mnoho v podobenstvích: "Vyšel rozsévač rozsívat.
Když rozsíval, padla nĕkterá zrna podél cesty, a přilétli ptáci a sezobali je.
Jiná padla na skalnatou půdu, kde nemĕla dost zemĕ, a hned vzešla, protože nebyla hluboko v zemi.
Ale když vyšlo slunce, spálilo je; a protože nemĕla kořen, uschla.
Jiná zas padla mezi trní; trní vzrostlo a udusilo je.
A jiná zrna padla do dobré zemĕ a dala užitek, nĕkteré sto zrn, jiné šedesát a jiné třicet.
Kdo má uši, slyš!"
Učedníci k nĕmu přistoupili a řekli: "Proč k nim mluvíš v podobenstvích?"
On jim odpovĕdĕl: "Protože vám je dáno znáti tajemství království nebeského, jim však není dáno.
Kdo má, tomu bude dáno a bude mít ještĕ víc; ale kdo nemá, tomu bude odňato i to, co má.
Proto k nim mluvím v podobenstvích, že hledíce nevidí a slyšíce neslyší ani nechápou.


Bible kralická
A v ten den vyšed Ježíš z domu, sedl podlé moře.
I sešli se k nĕmu zástupové mnozí, tak že vstoupiv na lodí, sedĕl, všecken pak zástup stál na břehu.
I mluvil jim mnoho v podobenstvích, řka: Aj, vyšel rozsevač, aby rozsíval.
A když on rozsíval, nĕkterá padla podlé cesty, a přiletĕli ptáci, i szobali je.
Jiná pak padla na místa skalnatá, kdež nemĕla mnoho zemĕ; a rychle vzešla, proto že nemĕla hlubokosti zemĕ.
Ale když slunce vzešlo, vyhořela, a proto že nemĕla kořene, uschla.
Jiná pak padla do trní; i zrostlo trní, a udusilo je.
A jiná padla v zemi dobrou; i vydalo užitek, nĕkteré stý, jiné šedesátý a jiné třidcátý.
Kdo má uši k slyšení, slyš.
Tedy přistoupivše učedlníci, řekli jemu: Proč jim v podobenstvích mluvíš?
On pak odpovĕdĕv, řekl jim: Proto že vám dáno jest znáti tajemství království nebeského, ale jim není dáno.
Nebo kdož má, dáno bude jemu, a rozhojníť se; ale kdož nemá, i to, což má, bude od nĕho odjato.
Protoť v podobenstvích mluvím jim, že vidouce, nevidí, a slyšíce, neslyší, ani rozumĕjí.

Svatý Bonaventura

15. července 2017 v 10:54 | dvě TeReziA

Svatý Bonaventura

žil ve 13.století. Byl italský františkánský filozof a teolog. Jméno Bonaventura mu dal František z Assisi.
Patron: dětí, františkánů, teologů, dělníků.
Atributy: kříž, ze kterého vyrůstají listy, květy nebo plody, někdy anděl, hostie nebo monstrance, zobrazován jako mnich, kardinál, biskup

Blahoslavený Hroznata

14. července 2017 v 9:27 | dvě TeReziA

Blahoslavený Hroznata

byl český šlechtic. Syn Hroznatovce Sezimy, číšníka královny Judity. Blahoslavený Hroznata založil premonstrátské kláštery. Zemřel začátkem 13.století ve vězení, kde zemřel hlady, protože nechtěl zaplatit výkupné.

Svatý Benedikt

11. července 2017 v 12:01 | dvě TeReziA

Svatý Benedikt

se narodil koncem 5.století v Nursii v Itálii. Měl v úctě pannu Marii a s její pomocí si zachoval neporušené srdce. Založil klášter Monte Cassino, kde uvedl v život svá řeholní pravidla. Stal se zakladatelem západního řeholního hnutí. Podpírán svými žáky zemřel ve stoje v polovině 6.století.
Atributy: benediktin, berle, malý had nebo dráček, havran, chléb, kniha, koule, pohár, rozpuklá mísa, trní, síto
Patron: Evropy, učitelů, studujících, horníků, zemědělců

Do Tvých rukou na i-vysílání

10. července 2017 v 20:53 | dvě TeReziA

Do Tvých rukou na i-vysílání

Zajímavý dokument z cyklu "Křížové cesty" vypráví nejen o našem oblíbeném Kopečku v Mikulově, kde si lidé adoptovali kapličky. Svatý kopeček v Mikulově dal zbudovat olomoucký biskup kardinál František z Dietrichsteina. Byl to výraz vděčnosti za překonání morové epidemie, která sužovala Mikulov v první polovině 17.století.

Apoštol Tomáš

3. července 2017 v 14:28 | dvě TeReziA

Apoštol Tomáš


Církevní kalendář dnes slaví apoštola Tomáše. Tomáš, známý jako nevěřící Tomáš, byl jedním z Ježíšových učedníků. Příběh o Tomášovi najdeme v Novém Zákoně, Jan 20: 19-29. Tomáš zrovna chyběl, když se Ježíš po svém zmrtvýchvstání poprvé objevil u svých učedníků. Tomáš ostatním nevěřil, že viděli živého Ježíše: "Neuvěřím, dokud neuvidím!" Za několik dnů se Ježíš opět svým učedníkům zjevil a vyzval Tomáše, aby se dotknul jeho ran. "Můj Pán, můj Bůh!" zvolal Tomáš. Tomáš byl původním povoláním rybář. Po Nanebevstoupení Ježíše Krista se prý vydal do Persie a do Indie. Tam prý potkal tři krále a pokřtil je. Byl prý probodnut kopím, protože dal roztavit bronzovou sochu slunečního boha.
Lukáš 24: 33-48
Lidé se schází v tichosti,
plni smutku a úzkosti.
Ježíš se najednou objevil mezi nimi,
ne mrtvý, ale skutečný a živý.

Narození Jana Křtitele

18. června 2017 v 12:56 | dvě TeReziA
Jan Křtitel

Lukáš 1: 10-25
Jednou se stalo, že andĕl Gabriel přišel na zem za Zachariášem.
"Neboj se, brzy se ti narodí dítĕ. Budeš mít radost a veselí a mnozí se budou radovat z jeho narození."
"Já i Alžbĕta přece staří jsme, podle čeho to poznáme?"
"Jsem andĕl Gabriel, který stojí před Bohem. Mĕl jsem jen k tobĕ promluvit a radostnou zvĕst ti oznámit!"
Bůh manželům požehnal a narodil se Křtitel Jan.

Matouš 3: 13-17
Když v řece Jordánu Jan Křtitel křtil, Ježíš ho tam taky navštívil.
Ježíš pak vystoupil z vody a z nebe se ozval hlas Boží:
"Toto je můj milovaný Syn!"
 
 

Reklama