Přírodopis

Přírodověda TEST 5.ročník ZŠ

17. června 2017 v 9:53 | dvě TeReziA

Test z přírodovědy 5.ročník ZŠ

  1. Co je to gravitační síla?
  2. Popiš Slunce.
  3. Kdo se vzájemně přitahuje?
  4. Co je gravitační pole?
  5. Na čem závisí gravitační síla?
  6. Co je to zeměpisný rovník?
  7. Napiš jména polokoulí.
  8. Napiš přirozenou družici Země.
  9. Co znázorňuje Zemi?
  10. Čím měříme sílu?
  11. Co je Měsíc?
ÚžasnýPlačícíRozpačitýŠlápnul vedleZamračenýNevinnýLíbajícíSmějící seJe na prachyMlčícíUsmívající sePřekvapenýS vyplazeným jazykemNerozhodnýMrkajícíKřičícíÚžasnýPlačícíRozpačitýŠlápnul vedleZamračenýNevinnýLíbajícíSmějící seJe na prachyMlčícíUsmívající sePřekvapenýS vyplazeným jazykemNerozhodnýMrkajícíKřičícíÚžasnýPlačícíRozpačitýŠlápnul vedleZamračenýNevinnýLíbajícíSmějící seJe na prachyMlčícíUsmívající sePřekvapenýS vyplazeným jazykemNerozhodnýMrkajícíKřičícíÚžasnýPlačícíRozpačitýŠlápnul vedleZamračenýNevinnýLíbajícíSmějící seJe na prachyMlčícíUsmívající sePřekvapenýS vyplazeným jazykemNerozhodnýMrkajícíKřičícíÚžasnýPlačícíRozpačitýŠlápnul vedleZamračenýNevinnýLíbajícíSmějící seJe na prachyMlčícíUsmívající sePřekvapenýS vyplazeným jazykemNerozhodnýMrkajícíKřičící


  1. Co je to gravitační síla? Dva předměty se přitahují, a když spadne nějaký předmět, je přitahován gravitační silou ke středu Země.
  2. Popiš Slunce. Slunce je hvězda a koule žhavých plynů. Kukátkem ani dalekohledem se na Slunce nedíváme, zničili bychom si zrak.
  3. Kdo se vzájemně přitahuje? Země působí na Měsíc svou gravitační silou, působí na sebe navzájem.
  4. Co je gravitační pole? Pole, ve kterém působí Země svou gravitační silou.
  5. Na čem závisí gravitační síla? Na hmotnosti předmětu a na vzdálenosti předmětu od Země.
  6. Co je to zeměpisný rovník? Kružnice, která odděluje severní a jižní polokouli.
  7. Napiš jména polokoulí. Severní a jižní.
  8. Napiš přirozenou družici Země. Jediná přirozená družice Země je Měsíc.
  9. Co znázorňuje Zemi? Glóbus.
  10. Čím měříme sílu? Sílu měříme siloměrem. Jednotka síly je 1 N (Newton).
  11. Co je Měsíc? Měsíc je jediná přirozená družice Země.
Bonus. Ve vesmíru není gravitační síla. Je tam spousta hvězd a planet.

Podnebné (klimatické) podmínky

17. února 2017 v 11:40 | dvě TeReziA

Podnebné (klimatické) podmínky

Na různá místa zemského povrchu dopadají sluneční paprsky pod různě velkým úhlem a s výjimkou rovníku i po nestejně dlouhou dobu.
Osa Země je nakloněná k rovině, ve které Země kolem Slunce obíhá. Proto je ke Slunci vždy po dobu půl roku střídavě přikloněna severní nebo jižní polokoule. Na kterékoliv místo zemského povrchu dopadají sluneční paprsky během roku pod různě velkým úhlem a (s výjimkou rovníku) po nestejně dlouhou dobu.

Otázky:
  • Vyjmenuj názvy podnebných pásů
  • Ve kterých oblastech je nejtepleji a kde je nejchladněji?
Největší teplotní rozdíly jsou mezi oblastmi v tropech a za polárním kruhem.

TROPICKÝ PÁS nejteplejší místo zeměkoule, na nějž dopadá během roku nejvíce slunečního záření.

SUBTROPICKÉ PÁSY leží na sever a na jih od tropického pásu. Jsou zde horká suchá léta a teplé vlhké zimy.

MÍRNÉ PÁSY oblasti, kde teploty nejsou tak vysoké. S rostoucí vzdáleností od rovníku dopadají sluneční paprsky na Zemi šikměji.

POLÁRNÍ PÁSY nejchladnější oblasti se rozkládají kolem severního a jižního pólu. Velké, studené trvale zaledněné plochy.

Rozmanitost přírody - otázky

16. února 2017 v 14:52 | dvě TeReziA

Rozmanitost přírody - Otázky:

  • Které jsou základní podmínky života na Zemi?
světlo, teplo, vzduch, voda a živiny

  • Odkud získávají rostliny živiny?
Základní živiny pocházejí z půdy, odkud je čerpají kořeny. Rostliny při své výživě mění látky neústrojné (jsou součástí neživé přírody) na látky ústrojné (jsou součástí živé přírody).

  • Jak se tento proces nazývá?
Tomuto chemickému ději se říká FOTOSYNTÉZA.

  • Jaké jsou nezbytné podmínky fotosyntézy?
Sluneční energie, zelené barvivo (chlorofyl), oxid uhličitý, kt. rostliny přijímají z ovzduší (vodní rostliny z vody) a voda. Při fotosyntéze se uvolňuje z těla rostlin kyslík, jenž je pro naprostou většinu organismů základní podmínkou života.

  • Odkud získávají živiny živočichové (býložravci, masožravci)?
Býložravci se živí rostlinami. Masožravci se živí živočichy. Všežravce se živí rostlinami i živočichy.
Tato schopnost se nazývá potravní řetězec.

  • Proč můžeme říct, že každý potravní řetězec má svůj počátek v půdě?
Mrtvá těla rostlin a živočichů se rozkládají a vracejí se zpět do půdy, kde vytvářejí HUMUS - zásobárnu živin pro rostliny. Tento koloběh se stále opakuje.

Školní výlet do Dinoparku

2. července 2016 v 9:42 | dvěTeReziA

Jedna kapitola z "Františkova ptačí škola" http://www.databook.cz/frantiskova-ptaci-skola-2799

Dinopark aneb cesta do pravěku

Protože se přiblížil konec školního roku, prvňáčci z Ptačič mají svůj první velký předprázdninový výlet. Školní rada letos vybrala cestu do Dinoparku, cestu do pravěku. A to byla ta správná trefa do černého.
Děti z první třídy nemohly nadšením ani dospat. A ráno honem rychle do školy. Maminky u autobusu ještě naposledy kontrolovaly batůžky, aby nedočkaví žáci prvňáci měli dostatek jídla a pití. Jurášek jako vždy doprovázel malého Martínka do školky, kterému se zrovna nechtělo pospíchat, a tak zdravil po cestě všechna zvířátka, stromy i kytičky. "Pospěš, Juri, tady máš pláštěnku! Zapomněl sis ji včera v šatně. Honem, kluci! O Martínka se už postarám!" volá na Juráška paní uklízečka, a přebírá malého neposedného Martínka na schodech školy.
K autobusu už dorazili všichni posledňáčci prvňáčci. Paní učitelky dávají konečné pokyny, ještě jednou kontrolují seznam žáků, pan řidič nastartuje a Ptačice zmizí v dáli.
Nejprve děti z Ptačic navštívili malou ZOO s domácími zvířátky z celého světa.
Potom jely DINO-vláčkem do Dinoparku, a tam děti uviděly obrovské dinosaury, kteří se hýbali a řvali. Někteří létací dinosauři byli přivázání na provazech. K dinosaurovi Rexovi děti ani raději nechodily. Moc řval a jeho řev byl slyšet všude. Nejvíce se líbili dva dinosauři. Jeden s dlouhým krkem. Pohyboval hlavičkou sem a tam. A potom taky dinosaurus s velkým vějířem, mrkal na děti přátelsky svýma velkýma očima a hýbal ocasem. Všichni byli moc prima. Někteří i strašidelní a smutní. Pravěcí ptáci - byli první ptáci, kteří kdy na světě žili a hodně se podobali ještěrům. Měli místo křídel spíše jen blány a v zobáku jim rostly zuby. Ptáci totiž pocházejí z předků, kteří běhali po čtyřech. Přesto se stal jejich hlavním pohybem let.
"A byly také tak velcí jako ještěři?" zeptal se zvědavě Jurášek.
"Někteří ano, jiní ne."
První ptačí fosilií je legendární Archaeopteryx, který žil před 145 miliony lety. Sinosauropteryx prima byl prvním "opeřeným dinosaurem", popsaným v roce 1996. Současní ptáci náleží do skupiny zvané obecně Aves, což je přímé znění latinského slova pro ptáky.
"Co vlastně dělá ptáka ptákem? Jak vůbec poznáme, že pozorovaný živočich je skutečným příslušníkem ptačí říše?"
Schopnost letu musíme jako rozpoznávací znak vyloučit - létají přece také netopýři, různé vývojové linie hmyzu, ve druhohorách létali také ptakoještěři a mnozí ptáci jsou dnes i v minulosti nelétaví. Dnes jsou ptáci dobře rozlišitelní od ostatních obratlovců svou unikátní stavbou svého těla. Hlavním povrchovým znakem je peří Před 150 lety našli otisk ptáka, který byl jen asi tak veliký jako náš holub. Ale neuměl tak létat jako holub. Nejspíše se vyšplhal na strom pomocí drápků, které měl na křídlech, a létal jen směrem dolů. Ze stromu na strom a na zem. Živil se asi bobulemi, hmyzem a červy. V křídových útvarech v Severní Americe byly nalezeny dva druhy pradávných ptáků, ale také nebyli velcí. Pterodaktyl, nejznámější létající dinosaurus, byl různě velký. Některý jen asi jako vrabec, jiní jako káně nebo jestřáb. Živili se rybkami. Nedosahovali tedy obrovských rozměrů. Ptakoještěr Pteronodon byl obrovský. Na hlavě vzadu mu vybíhal jako roh dlouhý kostěný hřeben. Tento ptakoještěr byl výborný letec. Chytal asi ryby a na pobřeží hledával měkkýše. Byl to vlastně létající drak. S rozpjatými křídly měřil až osm metrů. Na ostrově Nový Zéland žil kdysi pták, který se podobal dnešnímu pštrosu. Byl vysoký přes 3 metry. Jiný dosahoval výšky dvou metů. Takoví ptáci měli také veliká vejce. V Peru zase žila "tučňáčí příšera". Tento dinosaurus měřil přes metr, létat neuměl, podobal se tučňákovi, výborně plaval a chytal pod vodou ryby.

Příprava na test z Přírodovědy 4R

12. června 2016 v 19:53 | dvěTeReziA
  • živé organizmy žijí v lesích v několika (5) patrech: půdní, mechové, bylinné, keřové a stromové
  • v listnatých a smíšených lesích se nejčastěji vyskytují duby a buky
  • stromy jehličnaté mají listy ve tvaru jehlic, s výjimkou modřínu na zimu neopadávají, jsou stálezelené
  • lesní plody sbíráme pouze tehdy, pokud je bezpečně poznáme, některé lesní rostliny jsou jedovaté
  • houby tvoří samostatnou skupinu živých organizmů, živí se rozkladem odumřelých těl rostlin, rozmnožují se výtrusy, neobsahují listovou zeleň (chlorofyl). klobouk plachetka třeň podhoubí výtrusy
  • houby jedovaté - muchomůrka tygrovaná, muchomůrka červená, hřib satan
  • sbíráme jen ty houby, které dobře známe, plodnice hub vyjmeme opatrně z půdy, podhoubí zahrneme, aby z něj mohly vyrůst další houby, jedlé houby sbíráme do košíků, kde se nezapaří, neznámé a jedovaté houby neničíme
  • Jak se nazývá vrstva vzduchu obklopující naší planetu? ATMOSFÉRA
  • Která složka ze vzduchu je nejdůležitější pro živé organismy? KYSLÍK
  • Co potřebují navíc rostliny ze vzduchu? OXID UHLIČITÝ
  • Kterého plynu je ve vzduchu nejvíce? DUSÍKU
  • Co je důkazem, že je kolem nás vzduch? VÍTR
  • Jak vzniká vítr? PROUDĚNÍM VZDUCHU
  • Jak se nazývá proces , kdy rostlina přijímá oxid uhličitý a za pomocí světla a zeleného barviva vytváří kyslík? FOTOSYNTÉZA
  • Co chrání planetu před škodlivými UV paprsky? VZDUCH S OZONEM
  • V jakém skupenství se nachází sníh? TUHÉM, PEVNÉM
  • V jakém skupenství se nachází vodní pára? PLYNNÉM
  • V jakém skupenství se nachází déšť? TEKUTÉM
  • Jak se nazývá proces, kdy voda se neztrácí, ale vypařuje se a opět ve formě deště či sněhu se opět vrací na zem? KOLOBĚH VODY
  • Co vzniká zvětráváním hornin? Půda
  • Co vzniká z odumřelých těl rostlin a živočichů? HUMUS
  • Jak se nazývá skupina živočichů, kteří se živí pouze rostlinami? BÝLOŽRAVCI
  • Jak dělíme živočichy podle příjmu potravy? BÝLOŽRAVCI, MASOŽRAVCI, VŠEŽRAVCI
  • Základní části rostliny KOŘEN, STONEK, LIST, KVĚT
  • Která část rostliny přijímá živiny a upevňuje rostlinu? KOŘEN
  • Jak se nazývá ztloustlý stonek pod zemí? ODDENEK
  • Když se v oddenku uloží zásobní látky, tak vzniká: HLÍZA
  • Jak se nazývá stonek, který nemá listy? STVOL
  • Název stonku, z kterého vyrůstají listy: LODYHA
  • Název stonku, který má kolínko: STÉBLO
  • V jakém průmyslu se využije rostlina len setý? V TEXTILNÍM
  • Co umožňují listy rostlině? DÝCHÁNÍ
  • Jak členíme listy podle tvaru? JEDNODUCHÉ, SLOŽENÉ
  • Jak se nazývá zelené barvivo v roslinách? CHLOROFYL
  • Co se vyvine z opyleného květu? PLOD
  • Co je ukryté uvnitř květu? TYČINKYsamčí, PESTÍKsamičí
  • Jak se nazývá, když na společném stonku je více květů? KVĚTENSTVÍ
  • Jak členíme živočichy dle stavby těla? OBRATLOVCI, BEZOBRATLÍ
  • Jaké znáš druhy lesů? JEHLIČNATÝ, SMÍŠENÝ, LISTNATÝ
  • jehličnaté stromy - SMRK ZTEPILÝ, JEDLE BĚLOKORÁ, BOROVICE LESNÍ, MODŘÍN OPADAVÝ
  • listnaté stromy - BUK LESNÍ, DUB LETNÍ(ZIMNÍ), BŘÍZA BĚLOKORÁ, JAVOR MLÉČ
  • jedovaté byliny - RULÍK ZLOMOCNÝ, VRANÍ OKO ČTYŘLISTÉ
  • Čím se liší houby od rostlin a popiš jejich stavbu - NEOBSAHUJÍ CHLOROFYL, PODHOUBÍ a PLODNICE
  • Jak se nazývá les tvořený převážně z dubů a les tvořený z buků? DOUBRAVA, BUČINA
  • Čím dýchá kapr obecný? ŽÁBRAMI
  • Jaké znáš naše ryby? KAPR OBECNÝ, SUMEC VELKÝ, LÍN OBECNÝ, ŠTIKA OBECNÁ, OKOUN ŘÍČNÍ, PSTRUH POTOČNÍ
  • Vývojová stádia žáby. VAJÍČKO - PULEC - DOSPĚLÁ ŽÁBA
  • Čím dýchájí dospělé žáby? PLÍCEMI
  • Vodní rostliny: LEKNÍN BÍLÝ

Bylinkářka (Zelinkářka) paní Vanda

5. února 2016 v 20:47 | Dvě TeRezi A
Rádi sledujeme na televizi Noe pořad "U nás" o lidové kultuře. Dnešní díl se jmenoval "Není na světě bylina, aby na něco nebyla"
V pořadu vyprávěla paní Vanda Vrlová, zelinkářka, jak pracovala ve Valašském muzeu v Rožnově, a jak se dostala ke sbírání bylinek (zelinek), jak jezdila po dědinách, a zjišťovala, na co která zelinka je, co se dřív sbíralo, kam se na ně chodilo. Že zelinkářky byly hlavně ženy, protože to byly první léčitelky svých dětí.
Peněz tehdy nebylo, tak pomáhala příroda.
Nejdříve se lidé jako děti seznamovaly s MATEŘÍDOUŠKOU, byla to hlavně koupel, děvčatům pro krásu, chlapcům pro sílu. "Každá chalupa, jinačí nauka." Jiné bylinky byly na Valašsku a jiné na Těšínsku. Na Rožnovsku byl nejvíc v oblibě ŘEPÍK "Řepíček, bylin tatíček", dobromysl, mateřídouška. Na Těšínsku zas tráva železník.
Paní Vanda napsala dvě knížky o zelinkách, ve kterých jsou i recepty: Devatero kvítí a Nasbíráno mezi Jány aneb o lidovém léčitelství.
 
 

Reklama